Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Pojetí výuky dějepisu v britském kurikul...

Ikona informativni

Pojetí výuky dějepisu v britském kurikulu

Autor: VUP Praha
Anotace: Příspěvek je vybranou kapitolou z britského kurikula.
Klíčová slova: historie, dějepis, kurikulum


Příspěvek je překladem programu výuky dějepisu ve 3. období (žáci ve věku 11 - 14 let) z britského národního kurikula.


Britské národní kurikulum (The National Curriculum) je členěno na období (key stage) podle věku žáků. Tematické členění kurikula v jednotlivých obdobích je předmětové. Pojetí některých předmětů v britském kurikulu je důležitým zdrojem inspirace pro úvahy o školních vzdělávacích programech tvořených v našich podmínkách.

Během key stage 3 se žáci učí o významných osobnostech a událostech v historii Velké Británie od středověku do 20. století. Učí se také o klíčových aspektech evropské a světové historie. Prokazují porozumění vytvářením souvislostí mezi událostmi a změnami v různých studovaných obdobích a oblastech a porovnáváním struktury společností a ekonomických, kulturních a politických rozvojů. Žáci hodnotí a používají zdroje informací prostřednictvím vlastních historických znalostí, aby analyzovali minulost a vysvětlili, jak může být minulost různými způsoby reprezentována a interpretována.

ZNALOSTI, DOVEDNOSTI, POROZUMĚNÍ

Porozumění chronologii
1. Žáci by měli být učeni1 rozpoznávat a vhodně používat datace, slovník a konvence, které popisují historické periody a plynutí času.

Znalost a porozumění událostem, lidem a změnám v minulosti
2. Žáci by měli být učeni:

  1. popisovat a analyzovat vztahy mezi charakteristickými rysy studovaných období a studovaných společností, včetně zkušeností a idejí, náboženských věr a postavení mužů, žen a dětí v minulosti;
  2. poznávat sociální, kulturní a etnickou diverzitu studovaných společností, a to zároveň ve Velké Británii i širším světě;
  3. analyzovat a vysvětlit důvody a důsledky historických událostí, situací a změn ve studovaných obdobích;
  4. identifikovat trendy uvnitř a napříč různými obdobími a identifikovat vztahy mezi lokální, britskou, evropskou a světovou historií;
  5. brát v úvahu význam hlavních studovaných událostí, osob a historických změn.

Interpretace historie
3. Žáci by měli být učeni:

  1. jak a proč byly historické události, osobnosti, situace a změny interpretovány různými způsoby;
  2. hodnotit interpretace.

Lidé reprezentují a interpretují minulost mnoha různými způsoby, včetně obrazů, divadelních her, filmů, rekonstrukcí, muzejních expozic a fiktivními a nefiktivními vysvětleními. Interpretace reflektují podmínky, ve kterých vznikly, dostupné doklady a záměry těch, kdo je vytvářejí (například spisovatelé archeologové, historici, filmaři).

Historické bádání
4. Žáci by měli být učeni:

  1. identifikovat, vybírat a používat paletu vhodných zdrojů informací, a to včetně ústních popisů, dokumentů, tištěných zdrojů, médií, artefaktů, obrazového materiálu, fotografií, hudby, muzeí, budov a lokalit a ICT zdrojů jako základu nezávislého historického bádání;
  2. hodnotit použité zdroje informací, vybírat a zaznamenávat informace relevantní vzhledem k bádání a dosahování závěrů.

Organizace a komunikace
5. Žáci by měli být učeni:

  1. odkazovat na historickou informaci, upřednostnit určitou historickou informaci, vybrat historickou informaci;
  2. pro studovaná období správně vybírat a používat chronologické konvence a historický slovník k organizaci historických informací;
  3. sdělovat znalosti a porozumění historii za použití palety technik, včetně mluveného slova, strukturovaného popisu, podložených vysvětlení a za použití ICT.

Příležitost pro využití ICT
Žáci mohou používat chronologickou tabulku nebo datový soubor informací o historické události k vyhledávání a analýze vzorců, například míry úmrtnosti.

Šíře studia

Ne všechny aspekty znalostí, dovedností a porozumění musí být rozvíjeny v každém studiu.

6. Během celého období (key stage) by měli být žáci učeni osvojovat si znalosti, dovednosti a porozumění prostřednictvím Britských studií, Evropských studií a dvou světových studií.

7. Ve svém studiu lokální, britské, evropské a světové historie by měli být žáci učeni osvojovat si znalosti o:

  1. významných událostech, lidech a změnách z nedávné i vzdálenější minulosti;
  2. historii z různých perspektiv včetně politické, náboženské, sociální, kulturní, estetické, ekonomické, technologické a vědecké;
  3. aspektech historií Anglie, Irska, Skotska a Walesu podle toho, kde výuka probíhá;
  4. historii Velké Británie v jejím evropském a širším světovém kontextu;
  5. některých aspektech souhrnně a o některých podrobně.

Studium zaměřené na celkový historický přehled by mohlo zohlednit hlavní témata v rámci určitého historického období nebo napříč obdobími a identifikovat a analyzovat vztahy a trendy.

Hloubkový rozbor by se mohl detailně zaměřit na události, osobnosti nebo historické změny, např. na analyzování příčin určité události, jejích důsledků, odlišných pohledů na její důležitost a na vazby s ostatními událostmi a historickými změnami.

Británie 1066-1500
8. Studium hlavních rysů britského středověku: rozvoj monarchie, významné události a charakteristické rysy života lidí žijících na britských ostrovech, a to včetně lokální oblasti, pokud to bude odpovídat místu výuky.

Příklady:
Rozvoj monarchie a významné události: dobytí Normany a bitva u Hastingsu; Domesday Book; Matylda a Štěpán z Blois; Jindřich II. a Tomáš Becket; Richard I; Salah Ad-Din a křížové výpravy; Jan Bezzemek a Magna Charta; Jan Bezzemek a vztahy s Irskem; Edward I. ve Walesu a Edward III. ve Skotsku; morové epidemie; sedlácká vzpoura; Jindřich V.; Jindřich VI.; Johanka z Arku a Stoletá válka; Válka růží.
Charakteristické rysy života: struktura středověké společnosti; vliv mužských a ženských klášterů; města, cechy, práva a výsady; Židé, Hansardi a Stapleři a zámořský obchod; církevní a světské umění a architektura; dopad psaného a tištěného slova, včetně klášterních textů; život v reflexi Geoffreye Chaucera a Pastorských dopisech.

Británie 1500-1750
9. Studium monarchických vlád, parlamentů a osobností: hlavní politické, náboženské a sociální změny ovlivňující obyvatele britských ostrovů, a to včetně lokálních oblastí, pokud to bude odpovídat místu výuky.

Příklady:
Politické a náboženské změny: reformace a náboženská dohoda; vztahy s ostatními evropskými zeměmi v 16. století; kolonizace Irska; náboženská perzekuce a cesta Otců poutníků; Karel I. a občanská válka; Oliver Cromwell a Commonwealth včetně vztahů se Skotskem a Irskem; Karel II. a obnova královské moci v Anglii; Marie Katolická, Vilém III. Oranžský a slavná revoluce; královna Anna, Marlborough a Blenheim; důsledky zákonů o unii Anglie, Walesu a Skotska; vztahy Anglie a Skotska, dopad unijní smlouvy a jakobitské nepokoje.

Sociální změny: Alžbětinské zákony o chudých; založení a bohatství Východoindické společnosti; měnící se role žen; přestavba Londýna; život v rekonstruovaném Londýně; právo a řád; pokroky v lékařství a operování, včetně práce Williama Harveyho; založení Královské společnosti a vědecké objevy Izáka Newtona, Roberta Boylea a Edmunda Halleyho; rozvoj umění a architektury.

Británie 1750-1900
10. Studium vlivu expanze obchodu a kolonizace, industrializace a politických změn na Spojené království, včetně lokálních oblastí (zřejmě podle místa, kde výuka probíhá- pozn. překladatele).

Příklady:
Expanze obchodu a kolonizace: Americká revoluce; napoleonské války a role Nelsona a Wellingtona; rozvoj impéria a koloniálního práva v Indii, jihovýchodní Asii nebo Africe; Opiové války v Číně.
Industrializace: industrializace v lokální oblasti; změny v zemědělství a rolnickém životě; rozvoj zákonů pro zlepšení životních a pracovních podmínek; role vědců a objevitelů, jakými byli Edward Jenner, Humphry Davy, James Watt, Michael Faraday, Mary Sommerville, Charles Darwin; dopad industrializace na kulturu, například na díla autorů jakými byli William Hogarth, J. M. W. Turner, Jane Austen, Charles Dickens, Georgie Eliot; Gustav Holst, Henry Wood, William Gilbert a Artur Sullivan.
Politické změny: zrušení otroctví a obchodu s otroky v britském impériu a práce reformátorů, jakými byli William Wilberforce a Olaudah Equiano; chartismus; rozšíření volebního práva; rozvoj politických stran; vztahy mezi Irskem a Británií; role politických vůdců jako: královna Viktorie, Robert Peel, William Gladstone, Benjamin Disraeli; role reformátorů, jakými byli John Howard a Elizabeth Garret.

Evropské studium do roku 1914
11. Studium významného období nebo události v prehistorii nebo historii Evropy.

Příklady:
Období: neolitická revoluce; Římské impérium; Evropa v době Karla Velikého; astronomie, navigace, poznávání a obchod v rané modernitě; Španělsko v době vlády Filipa II; Holandská republika v 17. století; Osmanská říše v 16. a v 17. století; Francie a doba vlády Ludvíka XIV., krále Slunce; vláda Petra Velikého.
Události:křížové výpravy proti islámu; italská renesance; reformace a protireformace v 16. století; třicetiletá válka; francouzská revoluce a Napoleonova éra; revoluce v roce 1848; německo-italská unifikace; evropský imperialismus v 19. století.

Světové studium do roku 1900
12. Studium kultur, náboženských směrů a obřadů, africké, americké, asijské nebo australasijské společnosti v minulosti (jiné než ty, které byly obsaženy v programu studia pro key stage 2).

Příklady:
Společnosti v minulosti: islámské civilizace (16. a 17. století); dynastie Qin v Číně; imperiální Čína od prvního císaře po Kublai Chána; Mandžuská invaze a pád dynastie Ming; Indie od Mughalského impéria do příchodu Britů; civilizace v Peru; původní obyvatelé Severní Ameriky; černoši v Americe; západoafrická impéria; Japonsko v době vlády Šógunů; Japonsko za Tokugawů; Féničané; Maoři; Mohammed a Mekka; islámská impéria v Africe; Sikhové a Mahrattové; království Zuluů.

Studium světa po roce 1900
13. Studium některých významných osobností, událostí a rozvojů napříč dvacátým stoletím, včetně dvou světových válek, holocaustu, studené války a jejich dopadu na Velkou Británii, Evropu a širší svět.

Příklady:
Osobnosti: Winston Churchill; Adolf Hitler; Josef Stalin; Benito Mussolini; Franklin Roosevelt; Mahatma Gandhi; Mao Ce-Tung; Martin Luther King.
Události: západní fronta v první světové válce; revoluce v Rusku; krize a New Deal v USA; vzestup nacionálního socialismu v Německu; nástup Japonska jako hlavní světové mocnosti; rozdělení Irska a dopad této události; vzestup moderní Číny; válka ve Vietnamu; pád Berlínské zdi.
Vývojové trendy: měnící se role a status žen; rozšíření volebního práva v Británii a práce reformátorů, jakými byli Christabel a Emmeline Pankhurst; sociální stát; původ a role Organizace spojených národů včetně Charty OSN a Všeobecné deklarace lidských práv; rozpad zámořských impérií evropských zemí; původ a rozvoj Commonwealthu a jeho dopad; rozvoj Evropské unie; dopad prací osobností, jakými byli Marie Curie, Albert Einstein, James Watson, Francis Crick, Rosalind Franklin a Maurice Wilkins na životy lidí v různých částech světa, a sice v umění, komunikaci, vědě a technologii.

VZDĚLÁVACÍ CÍLE pro dějepis
Úroveň 1

Žáci chápou rozdíl mezi přítomností a minulostí ve vlastním životě i v životě ostatních lidí. Prokazují vznikající smysl pro chronologii posloupným řazením několika událostí a objektů v čase a používáním každodenních termínů vztahujících se k plynutí času. Znají a umějí popsat epizody z událostí minulosti. Nacházejí odpovědi na některé jednoduché otázky o minulosti v informačních zdrojích.

Úroveň 2

Žáci prokazují svůj rozvíjející se smysl pro chronologii použitím termínů týkajících se plynutí času, posloupným řazením událostí a objektů a také poznáním, že jejich vlastní životy jsou odlišné od životů lidí v minulosti. Prokazují znalost a porozumění aspektům minulosti, které jsou za hranicí živé paměti, a zároveň některým hlavním událostem a lidem, které studovali. Začínají si uvědomovat, že existují důvody, proč lidé v minulosti jednali tak, jak jednali. Začínají identifikovat některé odlišné způsoby, kterými je minulost reprezentována. Sledují zdroje informací a zacházejí se zdroji informací tak, aby odpověděli na otázky o minulosti na bázi jednoduchých pozorování.

Úroveň 3

Žáci prokazují rozvíjející se porozumění chronologii uvědoměním si, že minulost může být rozdělena do různých časových období, poznání některých podobností a rozdílů mezi těmito obdobími a jejich použití datací a termínů. Prokazují znalosti a porozumění některým hlavním událostem, osobnostem a změnám, které studovali. Začínají formulovat důvody a důsledky (několik) hlavních událostí a změn. Identifikují některé odlišné způsoby, kterými je minulost reprezentována. Používají zdroje informací způsoby, které přesahují hranice jednoduchých pozorování, aby odpověděli na otázky o minulosti.

Úroveň 4

Žáci prokazují znalosti fakt a porozumění aspektům britské historie a širšího světa. Ty používají k popisu charakteristických rysů minulých společností a období a k identifikování změn uvnitř a napříč různými obdobími. Popisují některé z hlavních událostí, osobností a změn. Nalézají příčiny a důsledky hlavních událostí a změn. Prokazují určité porozumění tomu, že aspekty minulosti byly reprezentovány a interpretovány různými způsoby. Začínají vybírat a kombinovat informace z různých zdrojů. Začínají vytvářet strukturované pracovní výstupy se správným použitím datací a termínů.

Úroveň 5

Žáci prokazují prohlubující se znalosti fakt aspektů britské historie a širšího světa. To používají k popisu charakteristik minulých společností a období a začínají tvořit spojení mezi nimi. Popisují události, osobnosti a změny. Vědí, že některé události, osobnosti a změny byly interpretovány různými způsoby a navrhují možné důvody, proč tomu tak mohlo být. S použitím svých znalostí a porozumění začínají žáci hodnotit zdroje informací a identifikovat ty, které jsou užitečné pro určité úkoly. Výběrem a organizováním informací vytvářejí strukturované pracovní výstupy se správným použitím datací a termínů.

Úroveň 6

Žáci používají své znalosti fakt a porozumění historii Británie a širšího světa k popisu minulých společností a období a k popisu vztahů odlišných období a k popisu vztahů jednotlivých rysů těchto období. Zkoumají a vysvětlují příčiny a důsledky událostí a změn. Žáci popisují a začínají analyzovat, proč existují odlišné historické interpretace událostí, osobností a změn. Prostřednictvím svých znalostí a porozumění identifikují a hodnotí zdroje informací, které používají kriticky k dosažení a podpoření závěrů. Výběrem, organizováním a rozvíjením relevantních informací produkují strukturované pracovní výstupy se správným použitím datací a termínů.

Úroveň 7

Žáci vytvářejí spojení mezi svou znalostí fakt a porozuměním historii Británie a širšího světa. Používají tato spojení k analyzování vztahů mezi charakteristikami určitého období nebo společnosti a k analýze příčin a důsledků událostí a změn. Vysvětlují, jak a proč byly vytvářeny různé interpretace historie. Žáci prokazují určitou nezávislost v postupu bádání s použitím znalostí a porozumění k identifikaci, hodnocení a kritickému použití zdrojů informací. Někdy nezávisle dosáhnou zdůvodněných závěrů. Výběrem, organizováním a použitím relevantních informací produkují dobře strukturované popisy a vysvětlení se správným použitím datací a termínů.

Úroveň 8

Žáci používají své znalosti fakt a porozumění historii Británie a širšího světa k analyzování vztahů mezi událostmi, osobnostmi a změnami a mezi charakteristikami odlišných minulých společností a kultur. Jejich vysvětlení příčin a důsledků událostí a změn je zasazeno v širším historickém kontextu. Analyzují a vysvětlují odlišné historické interpretace a začínají je hodnotit. Na základě svých historických znalostí a porozumění používají zdroje informací kriticky, provádějí historická bádání a nezávisle dosahují zdůvodněných závěrů. Výběrem, organizováním a rozvíjením relevantních informací produkují konzistentně dobře strukturované popisy a vysvětlení se správným použitím datací a termínů.

Mimořádný výkon

Žáci používají své rozsáhlé a detailní znalosti fakt a porozumění historii Británie a širšího světa k analyzování vztahů mezi širokým spektrem událostí, lidí, idejí a změn a mezi charakteristikami různých minulých společností a kultur. Jejich vysvětlení a analýzy příčin a důsledků událostí a změn jsou dobře zdůvodněné a jsou zasazeny ve svém širším historickém kontextu. Analyzují spojení mezi událostmi a vývoji, které se odehrály v různých zemích v různých obdobích. Činí vyvážené soudy o hodnotě různých interpretací historických událostí a vývojů založené na jejich porozumění historickému kontextu. Na základě jejich znalostí a porozumění historii používají zdroje informací kriticky, provádějí historická bádání, rozvíjejí, udržují a podporují diskusi a nezávisle dosahují a podpírají zdůvodněné a vyvážené závěry. Výběrem, organizováním a rozvíjením širokého spektra relevantních informací produkují konzistentně dobře strukturované popisy a vysvětlení se správným použitím datací a termínů.

VZDĚLÁVACÍ JEDNOTKY

Server Curriculum Online nabízí strukturu vyučovacích jednotek navrženou v souladu s národním kurikulem a nabízí rovněž rozpracované návrhy vyučovacích jednotek (viz příklad jednotky 22 níže).

Jednotka 1. Úvodní jednotka - O čem to vlastně všechno je?
Jednotka 2. Jak udržovali kontrolu středověcí panovníci?
Jednotka 3. Jak těžký byl život pro lidi ve městě a na vesnici ve středověku.
Jednotka 4. Jak ovlivňovala život lidí ve středověku církev?
Jednotka 5. Jak úspěšně se vypořádala s problémy během své vlády Alžběta I.?
Jednotka 6. Co se podařilo v islámských státech v období let 600 až 1600?
Jednotka 7. Co nám mohou jako "obrazy doby" sdělit portréty z období 1500 - 1750?
Jednotka 8. Jak obrátily občanské války v 17. století Anglii vzhůru nohama.
Jednotka 9. Jak bylo království jednotné od Slavné revoluce do roku ´45?
Jednotka 10. Proč byla ve Francii 1789-94 revoluce?
Jednotka 11. Příčiny a důsledky industriálních změn.
Jednotka 12. Snímek z roku 1900: Jaký byl tehdy život britské střední třídy?
Jednotka 13. Mughalovská Indie a příchod Britů; Období 1526-1857: Vzestup a pád Mughalovské říše.
Jednotka 14. Jak to, že Britské impérium kontrolovalo v roce 1900 téměř čtvrtinu světa?
Jednotka 15. Černoši v Americe: od otroctví k rovnosti?
Jednotka 16. Proč získaly britské ženy volební právo mnohem později než ženy v jiných zemích?
Jednotka 17. Proč bylo tak obtížné dosáhnout míru v rozděleném Irsku?
Jednotka 18. Opravdová válka a studená válka a proč hlavní konflikty 20. století ovlivnily tak mnoho lidí?
Jednotka 19. Jak a proč došlo k holocaustu?
Jednotka 20. Jak změnila životy lidí medicína 20. století?
Jednotka 21. Od Aristotela k vědeckým objevům o atomu, které změnily svět.
Jednotka 22. Jak může jednotlivec přispět k dobru nebo zlu ve společnosti?

Literatura a odkazy:

The National Curriculum, handbook for secondary teachers in England, key stages 3 and 4, Revised 2004, Qualifications and Curriculum Autority, London 2004.
www.nc.uk.net
www.curriculumonline.gov.uk/Subjects/Hi/Subject.htm


1 Britské kurikulum používá výraz "učeni", zatímco českému prostředí je bližší výraz "vedeni".

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 10. 2005
Zobrazeno: 8965krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VUP. Pojetí výuky dějepisu v britském kurikulu. Metodický portál: Články [online]. 21. 10. 2005, [cit. 2019-08-26]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/373/POJETI-VYUKY-DEJEPISU-V-BRITSKEM-KURIKULU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.