Podle statistik z roku 2015 má více než 90 % patnáctiletých žáků k dispozici mobilní telefon[1], přičemž jiné průzkumy uvádějí, že mobilní telefon často rodiče dětem obstarají při vstupu do první třídy[2]. Zdá se proto účelné využít tato zařízení žáků pro potřeby výuky ve školách, které chtějí dosáhnout (nebo se přiblížit) poměru 1 : 1 – tedy stavu, kdy na jednoho žáka připadá jeden počítač či mobilní zařízení (notebook, tablet, chytrý telefon).
Využití mobilních zařízení žáků přináší několik výhod. Žáci tato zařízení znají a obvykle je umějí používat, což vede k úspoře času nutného k obeznámení se se zařízením a zvýšení komfortu pro žáka. Navíc tento přístup umožňuje vzdělávat se i mimo vymezený prostor školní třídy a tím rozšířit příležitosti pro učení. Ukazuje se také, že rodiny nakupují pro žáky mobilní zařízení častěji, než by bylo v možnostech školy. Výsledkem BYOD (Bring Your Own Device) je proto využívání modernějších zařízení pro výuku. Dalším pozitivem je skutečnost, že žáci o svá zařízení pečují více než o ta, která získají ve škole, z čehož vyplývá snížení počtu jejich ztrát či poškození.
Často zmiňovaným přínosem je také úspora nákladů na straně školy. Zde je ale potřeba si uvědomit, že škola sice uspoří prostředky, které by musela investovat do nákupu školních zařízení, na druhou stranu zavedení BYOD přístupu často znamená zvýšené náklady na modernizaci školní sítě, školení pracovníků apod. Při zvažování BYOD je rovněž nutné řešit otázku rovného přístupu, resp. zajištění vhodných mobilních zařízení pro ty žáky, jejichž rodiny si nákup nemohou dovolit. Důležitou roli také hraje zajištění ochrany dat, zabezpečení systémů a správy zařízení (např. kdo bude zodpovědný za instalaci aplikací, které jsou pro výuku potřeba).
Výše zmíněné přínosy a rizika je nutné řešit ještě před zavedením přístupu BYOD do výuky. Různé školy přitom volí rozdílné způsoby, jakými BYOD do výuky začleňují:
Vedoucí pracovníci škol, kteří se rozhodnou pro poslední, nejvíce komplexní variantu, by měli zvážit následující doporučení:
Uvedená doporučení vycházejí z publikace BYOD – Příručka pro vedoucí pracovníky škol o možnostech využití mobilních zařízení žáků pro výuku a učení, která je volně ke stažení v českém jazyce. Tato příručka se nejprve věnuje samotnému termínu BYOD a uvádí důvody, proč může být tento přístup pro školy užitečný. Řeší ale také rizika, ochranu dat a zabezpečení zařízení. Součástí příručky jsou rovněž konkrétní rady, na co se při zavádění BYOD přístupu zaměřit a jaké aspekty zvažovat.
Publikace byla sepsána v rámci sdružení European Schoolnet, které podporuje zavádění digitálních technologií do vzdělávání, využívání nových výukových metod (zejména v oblasti matematiky a přírodních věd) a spolupráci škol v Evropě. Dům zahraniční spolupráce, který je členem tohoto evropského sdružení, zajistil český překlad s cílem usnadnit vedoucím pracovníkům škol přístup k informacím o současném trendu využívání zařízení žáků ve výuce (BYOD) a poskytnout jim příklady dobré praxe ze škol, které BYOD zavedly.
Pro ty, kteří se zajímají především o technické aspekty spojené s BYOD, je určena publikace BYOD for Schools: Technical advice for school leaders and IT Administrators (pouze v anglickém jazyce), kterou vydal European Schoolnet na konci roku 2017, a z ní vycházející soubor kratších tematických příruček:
[1] https://www.czso.cz/documents/10180/46014808/061004-17_F.pdf/bb32089c-2717-4301-8cc7-a8cd2e7ef6a9?version=1.1
[2] https://www.sazkamobil.cz/documents/30144/32461/TZ+SAZKAmobil-prvnitelefony.pdf/f2a5060c-5631-4842-9ba6-0bcb1644525f – Je však třeba vzít v úvahu, že tisková zpráva neuvádí podrobnější informace k průzkumu a zároveň se jedná o společnost, která je v oblasti mobilních telefonů velmi angažovaná.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.