Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Metodické komentáře a úlohy ke Standardům...

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Přírodopis

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek

Učební úlohy jsou ústředním didaktickým prvkem výuky, který umožňuje spojení žákova předchozího učení s jeho aktuálním výkonem. Zároveň poskytují zpětnou vazbu o průběhu a kvalitě vzdělávání. Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání navazují na tvorbu Standardů základního vzdělávání, které konkretizovaly očekávané výstupy v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Standardy obsahují indikátory vztažené ke konkrétnímu očekávanému výstupu RVP ZV a vzorovou indikátorovou úlohu k ověření dosažení daného indikátoru. Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání se obsahově vážou na očekávané výstupy RVP ZV, respektive jejich vybraný indikátor nebo indikátory, přičemž k nim přiřazují úlohy na třech úrovních obtížnosti: minimální, optimální a excelentní. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce.

Struktura materiálu

Struktura metodických komentářů vzdělávacího oboru Přírodopis se skládá ze tří hlavních částí:

  1. Očekávaný výstup podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV), který je dále konkretizován pomocí indikátoru standardu přírodopisu.
  2. Soubor metodických komentářů k jednotlivým úrovním obtížnosti úloh.
  3. Úlohy na minimální, optimální a excelentní úrovni obtížnosti.

Obtížnosti ilustrativních úloh a jejich nastavení

Úroveň obtížnosti ilustrativních úloh vychází z revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů vzdělávání. Tato taxonomie reflektuje skutečnost, že každý kognitivní proces má obsahovou a procesuální složku.

  • Minimální úroveň obtížnosti úloh

Pro minimální úroveň obtížnosti je charakteristické, že k řešení těchto úloh je zapotřebí, aby si žák zapamatoval a následně reprodukoval dílčí poznatky vzdělávacího oboru a zároveň tyto dílčí znalosti uplatňoval v jednoduchých situacích.

Řešení úloh na minimální úrovni předpokládá schopnosti žáka rozpoznávat, popisovat, opakovat, identifikovat, pojmenovat, definovat a třídit základní obsahy vzdělávacího oboru.

  • Optimální úroveň obtížnosti úloh

Pro řešení úloh na této úrovni obtížnosti žák rozumí obsahu vzdělávacího oboru na takové úrovni, že dokáže získané znalosti a dovednosti aplikovat a analyzovat v situacích známých ze školní výuky i každodenního života. Tím dochází k dalšímu prohloubení vlastního poznání žáka.

Řešení úloh na optimální úrovni předpokládá zejména schopnost žáka interpretovat, klasifikovat, zobecňovat, odvozovat, srovnávat, vysvětlovat, rozlišovat a třídit získané znalosti oboru s důrazem na jejich praktické využití ve školním i mimoškolním prostředí.

  • Excelentní úroveň obtížnosti úloh

Úlohy na excelentní úrovni předpokládají samostatné uvažování žáka a schopnost efektivně řešit problémové situace, se kterými se žák dosud nemusel setkat v rámci školní výuky. Žák by měl být schopen zcela samostatně uvažovat o alternativních strategiích, což je jeden z hlavních předpokladů badatelské práce.

Řešení úloh na excelentní úrovni předpokládá schopnost žáka formulovat a ověřovat hypotézy, plánovat a konstruovat postupy vedoucí ke správnému řešení, vyhledávat relevantní informace a následně je i správně vyhodnocovat.

V rámci komplexně realizované výuky zastávají úlohy důležité místo. Úlohy na třech úrovních obtížnosti a jejich metodické komentáře poskytují učitelům možnost zadávat žákům úlohy na základě jejich individuálních schopností a dovedností. Nadaní žáci se mohou zaměřit na řešení jiné úlohy než žáci s nižší školní úspěšností. Jako duo autorů věříme, že úlohy a metodické komentáře budou pro učitele inspirativním zdrojem do výuky a že se stanou nástrojem, který přispěje k rozvoji přírodovědné gramotnosti žáků.

Zdroje:

  • Anderson, L. W., Krathwohl, D. R., & Bloom, B. S. (2001). A taxonomy for learning, teaching, and assessing: A revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. Allyn & Bacon.
  • Slavík, J. (2011). K předmětu didaktik v estetických oborech vzdělávání. Pedagogická orientace, 21(2), 207–225.
  • Stuchlíková, I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M., & Gracová, B. (2015). Oborové didaktiky: vývoj–stav–perspektivy. Masarykova univerzita.
Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám