Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Dneska se neučíme, máme projekt!(?)

Dneska se neučíme, máme projekt!(?)

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Jitka Kašová
Jak mám zajistit, aby projektová výuka byla efektivní (aby naplňovala cíle ŠVP)?
Čím jsou motivováni žáci?
Co konkrétního by si měli z projektu odnést?
Je důležitější výsledný produkt, nebo průběh projektu (proces)?
Jaké typy projektů existují?
Efekt a efektivita

Projektová výuka je zvolený způsob realizace obecných cílů základního vzdělávání, s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí. Je jednou z mnoha možností, jak žáky naučit tomu, co je naučit máme. Pokud tedy žáci, rodiče, nebo dokonce sami pedagogové mají pocit, že projekt je sice atraktivní záležitost, ale s opravdovou výukou příliš nesouvisí, znamená to, že něco zásadního není v pořádku.

Násobilku si možná osvojíme drilem, vlastnosti chemických látek pochopíme demonstrací nebo vlastním pokusem, životu v pralese porozumíme na základě dokumentárního filmu.

Výběr metody a způsobu organizace výuky závisí především na zvoleném pedagogickém záměru. Je nutné položit si otázku: Čeho chceme prostřednictvím projektové výuky u žáků docílit? Projekt volíme tehdy, když chceme žáky přivést na úroveň smysluplného použití (aplikace) mezioborových poznat ků. Projektově pracujeme se záměrem propojit vzdělávání s reálným životem, přivést žáky k utváření vlastních postojů, vyhodnocování a řešení konkrétních problémů, používání sebereflexe jako způsobu učení.

Téma projektu může, ale nemusí, vycházet přímo z učiva jednotlivých předmětů. Očekávané výstupy žáka by však měly vždy korespondovat s požadavky ŠVP. Projektová výuka přirozeně navazuje na vzdělávání v daném ročníku a oborech. Znamená to, že poznatky z běžné výuky se promítají do práce na projektu, a naopak nové poznatky se zhodnocují ve výuce následující. Projekt tedy nemusí být solitérní, izolovanou vzdělávací akcí. Žáci by naopak měli vědět, že pokud se neúčastní projektové výuky, budou později v jisté nevýhodě.

Měli bychom si zapamatovat, že projektem sledujeme efektivitu poznávání, nikoli efekt.

Z pohledu žáka je k zajištění efektivity výuky potřeba, aby si z projektu odnášel nejen zážitky, ale také dostatek osobní dokumentace (informační, pracovní a záznamové listy, hodnoticí dokumentaci, odkazy apod.). Soubor takových materiálů pak používá jako vlastní informační zdroj v další výuce, k přípravě na kontrolní testy, k sebehodnocení své práce.

Produkt a proces

Pro motivaci žáků je zásadní, že jejich práce v projektu směřuje k vytvoření skutečného produktu. Výuka tak pro ně dostává hlubší smysl. K novým poznatkům přitom docházejí na základě aktuální potřeby a výzvy. Uvědomují si, k čemu mohou být jednotlivé poznatky užitečné. Zažívají uspokojení z vlastního plánování a organizace, z nových rolí a setkání, z konkrétních výsledků (produktů) a jejich případné prezentace na veřejnosti.

Produkt by měl být skutečně užitečný, sloužit něčí potřebě. Jen tak může žákům poskytovat dostatečnou motivaci a zpětnou vazbu o důležitosti jejich práce.

Pro pedagoga musí být naopak mnohem důležitější proces než samotný produkt. Rychlé směřování k produktu bývá příčinou samoúčelnosti, povrchnosti a nízké efektivity projektu. Z hlediska vzdělávání má výsledný produkt význam jedině tehdy, jestliže se prostřednictvím jeho tvorby žáci něco nového naučili, získali nebo zdokonalili své dovednosti a kompetence.

U některých projektů je důležité, aby si každý jednotlivý žák promítl získané poznatky do podoby osobního produktu. Například: Na základě projektu Jak žít zdravě a být v pohodě žáci uspořádali veřejnou výstavu na toto téma. Z prezentovaných materiálů pak čerpali při tvorbě vlastního „plakátu nad postel“ jako připomínky toho, na co by zrovna oni měli v péči o své zdraví zaměřit svou pozornost.

Organizace projektové výuky

Projekt je výuka, která probíhá v delším, souvislém čase. Její průběh není organizován rozvrhem vyučovacích hodin, ale vlastní logikou řešení problému (úkolu). Obsah jednotlivých předmětů se do projektu dostává v logických souvislostech tématu, jeho rozkrývání, tvorby produktu a jeho prezentace.

Typy projektů

Projekty mohou mít různou podobu. Typy projektů lze specifikovat následovně: 

  • hledisko času:

          projekt krátkodobý (jednodenní),střednědobý (více dní), dlouhodobý(více týdnů, měsíců)

  • hledisko iniciátora projektu:

          projekt navržený žáky, učitelem, připravovaný společně

  • hledisko účelu (smyslu):

          projekt zaměřený na řešení problému, prožitek, tvorbu apod.

  • hledisko organizační:

          projekt jednooborový, víceoborový, nadpředmětový

  • hledisko informačních zdrojů (IZ):

          projekt volný (bez poskytnutí IZ), vázaný (zadané IZ), kombinace obou typů

  • hledisko počtu účastníků:

          projekt třídní, ročníkový, školní, individuální, skupinový


 

Článek je zpracován na základě metodické příručky Cesta za žákovskými projekty vzniklé v projektu Klíčový rok. Kolektiv autorů, Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2013. ISBN 978-80-905502-0-9.

 

Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

 

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám