Život v šedé zóně

Z hlediska obsahové náplně vyučovacího předmětu Dějepis představuje téma věnované normalizačnímu Československu 70. a 80. let pro učitele jednu z největších výzev. Jedná se o historickou epochu, se kterou se dodnes vyrovnáváme a jejíž reflexe je stále nedostatečná.

Charakteristika tématu

Náročnost tématu je očividná a nebezpečí jeho nenaplnění číhá na každém kroku. Jedná se o dobu, která je pro současného žáka svou absurdností a diametrální odlišností hodnot značně vzdálená. Průzkumy ukazují, že generace narozené po roce 1989 mají pouze chabou představu o tom, co tento rok pro naši historii znamenal.

K náročnosti tématu můžeme připočítat i určitou odpovědnost - učitel by měl žákovi demonstrovat zhoubný dopad totality na život jedince a naučit jej vážit si demokracie. Posláním dějepisné výuky je pak umožnit žákům poučit se z historie pro budoucnost, neboť další generace rozhodnou o tom, zda historické chyby zopakujeme.

V neposlední řadě se určitě jedná o téma stále aktuální. Dvacet let po pádu komunistického režimu si stále dlužíme odpovědi na mnohé otázky. Má být dřívější členství v komunistické straně kariérovou diskvalifikací? Kolaborovala česká společnost s komunisty, či ne? Do jaké míry je hrozba návratu komunistické nebo jiné totality reálná?

Na tyto otázky budou muset odpovídat právě ony generace, pro které představuje někdejší existence výjezdní doložky a devizového příslibu takovou raritu, jakou je třeba Chammurapiho zákoník.

Předpokládané znalosti

Nezbytným předpokladem výuky je znalost historického kontextu a faktografický základ. Bez cihel nelze stavět dům. Uvádím zde průřez výstupů realizovaných předchozí výukou.

Žák:

• definuje rozdíl mezi totalitním a demokratickým systémem,
• vysvětlí základy komunistické ideologie,
• vysvětlí pojem „studená válka“ a uvede příklady soupeření obou bloků,
• analyzuje ekonomické, politické, sociální a ideologické rozdíly mezi oběma bloky,
• na příkladech demonstruje důsledky komunistické totality v Československu v padesátých letech,
• popíše pokus o obrodný proces v Československu v roce 1968.

Je nutné, aby si žák byl vědom základních dichotomií:

• totalita – demokracie,
• dodržování lidských práv – jejich porušování,
• tržní ekonomika – centrálně plánovaná ekonomika,
• diktatura jedné strany – politická pluralita,
• situace v Československu po únorovém převratu 1948.

Důležité je, aby žák byl schopen hovořit o základních postulátech komunistické ideologie, uváděl příklady omezování osobní svobody v totalitním Československu, věděl, co lidé museli, co nemohli apod.

Učební náplň

Klíčové je podat žákům reálný obraz tehdejší společnosti, seznámit je s mentalitou lidí, s jejich všedním životem a umožnit jim zpětnou reflexi v rámci srovnání s dnešní dobou. Je vhodné zaměřit pozornost na následující body:

• proces normalizace,
• stratifikace společnosti,
• všední život,
• lidská práva,
• faktografický základ.

Proces normalizace

Normalizaci lze obecně definovat jako postupný proces utužování totalitního systému ve srovnání s předchozím obdobím „uvolňování“ (pojem „normalizace“ zde používám pro označení celé dvacetileté epochy). Dochází k personálním čistkám.

Žák by měl mít představu o tom, kdo všechno byl pro režim nepohodlný - reformní komunisté, lidé, kteří se jakkoli angažovali v předchozím pokusu o změnu, vyznavači západní kultury, věřící, příbuzní emigrantů apod. Je třeba akcentovat důležitost stranické legitimace pro kariérový postup (viz pracovní list Lidské osudy I).

Stratifikace společnosti

Tento bod je nesmírně důležitý pro pochopení celého tématu. Vycházím zde z tradiční stratifikace socioložky Jiřiny Šiklové, nicméně ve snaze o školskou jednoznačnost a přehlednost používám termínu „šedá zóna“ pro převládající „mlčící většinu“:

• stranická nomenklatura – lidé, jejichž moc stojí a padá s režimem (straničtí a vládní funkcionáři, vyšší vojenští a policejní hodnostáři, „estébáci“, ředitelé velkých podniků, soudci atd.);
• „mlčící většina“ (tzv. „šedá zóna“) – majorita lidí, kteří se chovají k vládní ideologii chladně, nicméně „plní“ – chodí do prvomájového průvodu, podepisují antirezoluce a mají pocit, že se nedá dělat nic jiného než pasivně sledovat svět kolem sebe a uzavřít se do světa vlastního, do světa chat, zahrádek, manželství, levného piva a příbytků, kde si mohou potichu zanadávat na režim;
• disent – lidé stavící se do aktivní opozice vůči režimu.

Zde je vhodné, aby žáci zaujali k jednotlivým vrstvám (zejména k „šedé zóně“) hodnotící stanovisko. Jedná se o velice těžký úkol. Vždyť současné pohledy na onu „mlčící většinu“ jsou velmi rozporuplné. Žák si ovšem musí utvořit vlastní názor (Proč lidé vstupovali do KSČ a udržovali tak dlouho svým nezájmem při životě totalitní režim? Jednalo se o kolaboraci? O přežití? Může jít o návod na život v totalitním systému?)
(viz pracovní list Lidské osudy II)

Všední život

Historii tvoří lidé. Pokud tedy chceme pochopit určitou historickou epochu, měli bychom se zaměřit na myšlení lidí, na jejich běžný život. Pojmout určité téma dějepisné výuky v intencích mikrohistorie, zaměření se na každodennost lidí a na jejich mentalitu patří pro žáky i učitele určitě k tomu nejatraktivnějšímu, co dějepisná výuka nabízí.

Toto pojetí ovšem předpokládá detailnější pohled na každodenní aspekty života. Žáky určitě bude zajímat, co bylo tehdy „in“ v oblasti módy a populární hudby, jaké bohatství představovaly pro děti kousky umělé hmoty ve tvaru písmene C, podiví se nad nedostupností dnes naprosto běžného sortimentu, usmějí se nad tehdejšími poměry na školách a dozví se třeba, proč běžela 21. srpna v televizi Angelika (viz příloha Céčka, Vitacit a Holky z naší školky).

Nabízejí se následující tematické okruhy:

• ekonomika (fronty, „stínová“ ekonomika, životní úroveň a sociální jistoty, netržní prostředí, mzdová nivelizace, ceny zboží apod.)
• sociologie (populační exploze, vysoký počet sňatků i rozvodů, vztahy mezi lidmi)
• jedinec pod vlivem ideologie (dobová hesla, prvomájový průvod, SČSP, ROH, kádrování apod.)
• škola (Jiskra, pionýrský slib, SSM, branné cvičení, „osvobození Plzně Rudou armádou“, žákovské posudky apod.)
• historismy (devizový příslib, výjezdní doložka, bony, Tuzex, vekslák, melouch, umístěnka, spartakiáda apod.)
• kultura a volný čas (major Zeman, seriály J. Dietla, disco, „céčka“, Vitacit, „mrkváče“, chaty a chalupy atd.)

Lidská práva

Protože totalitu popisujeme jako „režim nerespektující základní lidská práva“, je vhodné probrat se žáky Listinu práv a svobod, ujistit se, zda znají svá základní práva, a na příkladech konkretizovat jejich uplatňování na území socialistického Československa. Tímto mj. realizujeme průřezové téma Výchova demokratického občana a uplatníme mezipředmětový vztah s Výchovou k občanství.

Faktografický základ

• přehled o základních aspektech normalizačního procesu (kádrování, ideologizace života apod.)
• znalost jmen důležitých představitelů vládní politiky a disentu
• povědomí o tom, co byl „disent“ a co vyjadřovala Charta 77´
• znalost základních lidských práv a svobod
• stručný přehled průběhu a důsledků „sametové revoluce“ a její časové určení

Očekávané výstupy v ŠVP

Tyto konkretizující výstupy představují souhrn toho, co po žácích budeme konkrétně požadovat. Kromě základních faktických znalostí tkví podstata očekávaných výstupů tématu ve vyšších stupních myšlenkových operací. Žák tedy především hodnotí, zaujímá stanovisko, posuzuje, analyzuje a srovnává.

Žáky nasměrujeme k hledání vlastního postoje vůči životní filozofii „šedé zóny“ společnosti, např. chceme, aby posoudili možné důvody ke vstupu do komunistické strany apod. Zde se jim nabízí šance k analýze vlastní osobnosti, pokud si např. představí sami sebe na místě člověka, kterému není umožněno vykonávat svou profesi bez stranické legitimace. Uvidí, že život není černobílý a že ne každé lidské konání můžeme jednoduše přiřadit k pojmům „dobro“ nebo „zlo“. Jestliže se nám toto podaří, téma bude naplněno.

Zařazení tématu do struktury RVP ZV

Téma lze do ŠVP rozpracovat v rámci několika možných očekávaných výstupů RVP ZV.

Žák:

• zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí,
• rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů,
• charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět,
• rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu,
• vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa, uvede příklady střetávání obou bloků.

Pokud jde o využití průřezových témat, nabízí se zde zejména Výchova demokratického občana (VDO) a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMGES), v rámci realizace Mediální výchovy by bylo určitě přínosné žákům na příkladech dobového tisku, hraných a dokumentárních filmů ukázat manipulační praktiky totalitního režimu a upozornit je na možnost jejich dalšího využívání.

V rámci mezipředmětových vztahů dojde určitě k propojení vzdělávacího oboru Dějepis s dalším oborem vzdělávací oblasti Člověk a společnost, s Výchovou k občanství, právě tak s dalšími vzdělávacími obory: s Českým jazykem a literaturou (zde pak především se složkou Literární výchova), Výtvarnou výchovou a Hudební výchovou. Protože toto téma předpokládá dostatečný historický rozhled, přiměřenou názorovou vyzrálost a schopnost určité relativizace, je vhodné jeho zařazení do výuky vyšších ročníků.

Pracovní listy

Základní pracovní list (Totalita) má za úkol vtáhnout žáka přímo do středu dění, ukázat mu takříkajíc „ducha doby“. Žák se průběžně seznamuje s tehdejším životem, čekají na něj různé volby a rozhodování (obdoba počítačové strategie), sám vyhledává v pramenech příslušné informace. Základní pracovní list je třeba zkombinovat s  pracovními listy Lidské osudy I a II.

Pracovní listy tvoří rozsáhlý materiál, jehož aplikace vyžaduje pečlivé časové a organizační rozvržení. Je na učiteli, zda využije celou metodiku jako pracovní základ, nebo upotřebí její dílčí části v rámci doplnění své výuky.

Návrh metodického postupu

Je nezbytné žáky na téma připravit a zjistit, jakou mají představu o životě v  normalizačním Československu a o totalitě vůbec. Jednou z metod může být např. myšlenková mapa. Zvolíme vhodný centrální pojem (např. „Totalita“) a zeptáme se žáků, jak si představují svůj život v Československu před rokem 1989. Názory transformujeme do příslušných pojmů a zaznamenáváme do „bublin“. Následně proběhne diskuse.

Pro přehlednost je dobré rozdělit komplex pracovních listů do jednotlivých tematických celků. Nejprve se žáci zamyslí nad důvody, které vedly občany ke vstupu do KSČ (listy 1 - 3). Následují popis tehdejšího vzdělávacího systému (listy 4 - 7), problematika lidských práv (list 8) a analýza ekonomického prostředí (listy 9 - 10). Závěr metodiky je věnován komplexní charakteristice společnosti (list 11). K textu je připojena celková reflexe tématu (list 13).

Doporučení

• Základní text by měl být přečten nejprve nahlas.
• Informace mohou žáci vyhledávat přímo ve vyučovací hodině (je třeba připravit příslušné prameny) nebo v rámci domácí přípravy.
• Některé úkoly je vhodné vykonávat formou skupinové práce, jinde musí žák zaujmout stanovisko individuálně (např. v úvodním celku žáci pracují s přílohami „Lidské osudy“; přílohy jsou přečteny nahlas, žáci se rozdělí do skupin a do pracovního listu č. 3 vyplní při zachování zásad skupinové činnosti jednotlivé položky; každá skupina výsledky své práce prezentuje, dojde ke komparaci výsledků). U poslední položky, tj. „vinen, či nevinen“, však uplatní každý sám svůj hodnotící postoj, o němž posléze při závěrečné reflexi s  ostatními diskutuje.
• Je možné zvolit i nelineární postup a některé listy použít izolovaně, tj. vynechat celkový dějový rámec (např. list č. 8 věnovaný lidským právům, list č. 9 zacílený na kontroverzi mezi centrálně plánovanou a tržní ekonomikou apod.).
• V příloze „Lidské osudy“ se žáci seznamují s fiktivními příběhy lidí, kteří uvádí své důvody pro vstup do KSČ nebo popisují persekuce, jimž byli vystaveni; žáci také mohou v rámci vlastní aktivity sepsat příběhy konkrétních lidí ze svého okolí, vhodné by určitě bylo uspořádat besedu např. s obětí persekucí.
• Příloha „Céčka, Vitacit a Holky z naší školky“ je věnována každodennímu životu normalizační éry; žáci sami mohou na základě vzpomínek např. svých rodičů a prarodičů seznamovat ostatní s dalšími detaily běžného života, zajímavé je také srovnání cenové hladiny a mezd tehdy a dnes a diskuse o rozdílech v životní úrovni; nápadů se nabízí celá řada.

U některých témat je důležité upozornit na jejich kontroverznost, tak např. list č. 5 se dotýká problematiky osvobození Prahy. Zde je třeba zmínit určitou nejednotnost názorů a demonstrovat tak určitou relativnost přístupů k historickým událostem obecně (viz „Vlasovci“ atd.). Schopnost žáků vyhledávat v pramenech určitě prověří zadání zjistit, proč byl státní svátek (aktuálně Den vítězství, název byl několikrát měněn) slaven 9. května, zatímco dnes se slaví o den dříve. Dále – list č. 6 staví Svátek práce do pozice „totalitního“ výročí, kterým tehdy určitě byl. Nicméně neměl by zapadnout fakt, že tento den je regulérním svátkem i dnes, neboť akcentuje hodnoty, které byly tehdejším režimem pouze zprofanovány.

Učitel v průběhu vyučovacího procesu působí jako organizující činitel moderující diskusi a pomáhá žákům s osvětlováním různých faktů. Žáci by si měli utvořit vlastní názor na celé období. Vnucovat jim určitý pohled na věc by tedy bylo velikou chybou.

V seznamu pramenů je možno najít odkazy na zajímavé internetové stránky, jejichž využití doporučuji.

Seznam pramenů

Publikace

Kol. autorů: Dějiny zemí Koruny české II. Praha 1992.
SOJKA, Milan: Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha 1998.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2005.

Právní předpisy

Ústavní zákon č. 100/1960 Sb. ze dne 11. července 1960 (Ústava Československé socialistické republiky).
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 (Ústava České republiky).
Zákon č. 186/1960 Sb. ze dne 15. prosince 1960 (školský zákon).
Zákon č.63/1978 Sb. ze dne 21. června 1978 o opatřeních v soustavě základních a středních škol.
Zákon č. 29/1984 Sb. ze dne 22. března 1984 o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 10. května 1976 o Mezinárodním Paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (120/1976 Sb.).

Statistické údaje

Český statistický úřad: Pohyb obyvatelstva v českých zemích 1785 - 2005 [online].
Dostupné z www.czso.cz.
Český statistický úřad: Pohyb obyvatelstva v České republice v letech 2001 - 2006.
Dostupné z www.czso.cz.
Český statistický úřad: Statistické zajímavosti (sňatečnost).
Dostupné z www.czso.cz.
Český statistický úřad: Časové řady základních ukazatelů statistiky práce (1948 - 2005).
Dostupné z www.czso.cz.
Český statistický úřad: Statistický portrét stárnoucího obyvatelstva.
Dostupné z www.czso.cz.
Ústav pro informace ve vzdělávání: Povinná školní docházka [online].
Dostupné z www.uiv.cz/clanek/508/1025.

Analýzy

ČULÍK, Jan: Mladé ženy z Prahy [online].
Dostupné z www.britskelisty.cz/9903/19990305e.html#04.
PODĚBRADSKÁ, Klára: Vede zvýšení dávek státní sociální podpory k růstu porodnosti? [online].
Dostupné z nb.vse.cz/~lipka/442_prace2007_L/podebradska.doc.
KREIDL, Martin: Trendy ve výběru střední školy v socialistickém Československu [online].
Dostupné z sreview.soc.cas.cz/upl/archiv/files/110_kreidl.pdf
Šedá zóna Jiřiny Šiklové [online].
Dostupné z www.novinky.cz/kultura/seda-zona-jiriny-siklove_43752_j1qs3.html.

Články

RYŠÁNKOVÁ, Irena: Grebeníček, poločas rozpadu samce Alfa [online].
Dostupné z www.blisty.cz/2005/9/5/art24835.html.
Výročí Charty 77. Zn: Hledáme signatáře [online].
Dostupné z aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=368918.
Lidé nadávali dříve i nyní [online].
Dostupné na z: zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A051114_114103_domaci_nel.
MACH, Petr: Céčka [online].
Dostupné z:cepin.cz/cze/clanek.php?ID=591&PHPSESSID=81606d0c094934716161342a0a7a3f5a.
POTŮČEK, Jan: Ach, my antikomunisti [online].
Dostupné z www.reflex.cz/Clanek26779.html.

Slovníky a encyklopedie

Slovník z doby komunismu [online].
Dostupné z: ceskapolitika.cz.
Wikipedie: Pionýrská organizace socialistického svazu mládeže [online].
Dostupné z cs.wikipedia.org.
Wikipedie: Charta 77.
Dostupné z cs.wikipedia.org.
Wikipedie: IQ 151.
Dostupné z cs.wikipedia.org.

Další zajímavé odkazy

Web věnovaný historii komunistické totality v Československu s mnoha zajímavými dokumenty na www.totalita.cz.

Slovník z dob komunismu na ceskapolitika.cz.

Virtuální obchodní dům s fotografiemi výrobků z dob totality na ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c=A051108_125048_ekonomika_ven.

Virtuální noviny, ve kterých je současnost nahlížena očima minulosti na imgs.idnes.cz/oprilohy/infografika/spec_listopad/hp_zpravy.htm.

Fotografie z doby totality, zajímavé dokumenty a odkazy na stránky s podobnou tematikou na www.spolecnost89.cz/cz-spolecnost89.html.

Vtipy z totalitní éry na www.mojevtipy.cz/c/politicke-vtipy-o-politice-anekdoty- vtipky-jokes-zabava.