V tomto textu předkládáme inspiraci k realizaci tématu povolání ve vyučovacím předmětu Dramatická výchova. Aktivity volené v rámci nastíněné vyučovací hodiny jsou dramaticko-výchovné. Pokud na škole není dramatická výchova jako samostatný vyučovací předmět, můžeme činnosti rozdělit do několika hodin jako motivační či aktivizační, nebo jako celek zařadit do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, kde se téma povolání objevuje.
Honička. Jeden žák má "babu", koho chytí, ten zkamení, znehybní; zachránit jej může jen někdo, kdo mu proleze mezi rozkročenýma nohama (obměna - zachránit nehybného může jen ten, kdo jej chytne za ramena a řekne jeho jméno). Učitel musí počítat s tím, že pro tuto aktivitu je potřeba hodně místa, pokud to není možné ve třídě, uskuteční hodinu např. v tělocvičně nebo jiné k tomu uzpůsobené místnosti.
V kroužku s žáky se učitel zeptá, jestli někdo zná písničku o povolání, může následovat zpěv (Já do lesa nepojedu, Já jsem kováříček, Jede, jede poštovský panáček atd.). Učitel se zeptá, jestli žáci sami uhodnou téma hodiny. Pak si společně povídají o tom, čím by kdo chtěl být, jaká kdo zná povolání, jestli někdo zná komické povolání, která povolání jsou zodpovědná, nebezpečná, které povolání je nejlepší a nejhorší apod.
Úkolem je pantomimicky ztvárnit nějaké povolání. Vždy jeden žák jde "na jeviště" (doprostřed kruhu nebo před něj) a co nejlépe beze slov vyjádří nějakou činnost. Ostatní jej sledují a hádají, o jaké zaměstnání se jedná. Postupně se vystřídají se všichni žáci.
Učitel nejprve žákům vysvětlí, co bude jejich úkolem. Třídou bude znít hudba, při které můžou všichni tancovat. Jakmile se hudba zastaví, ozve se název povolání. Všichni se pak stanou člověkem, který tuto práci vykonává - činnost mohou doprovázet zvuky, ale beze slov. Po spuštění hudby mohou opět dovádět a tančit.
(Příklady povolání: astronom, dirigent, houslista, kovář, podnikatel, řidička tramvaje, spisovatelka, reportér, učitelka, krasobruslařka, kuchařka, detektiv...)
Aby mohl učitel jednoduše rozdělit žáky do skupin, může si pomoci takto: instrukce zní, aby se BEZE SLOV seřadili od nejmenšího po největšího. Učitel pak "odkrajuje" skupinky po třech. Každá trojice dostane lísteček s určitým povoláním a konfliktní situací, např. prodavačka - reklamace zboží, malíř pokojů - oloupaná stěna. Jeden z trojice se stane pracovníkem v daném povolání a dva další zákazníky. Řeší daný konflikt podle toho, jak situaci sami promyslí (je možná i improvizace - bez přípravy). Po skončení všech scének žáci přemýšlejí o různostech chování, způsobu řešení konfliktů apod. Dokážou tak lépe vystihnout některé klady a zápory daných povolání.
Dalším úkolem pro žáky je, že má každý ukázat na toho, o kom si myslí, že sedí v kruhu přesně naproti - s tím utvoří dvojici. Dvojice si sednou proti sobě do lavic a dostanou tento úkol: "Vymyslete si vlastní firmu, název, čím se zabývá, kde sídlí... Na čtvrtku papíru vytvořte reklamu pro svou firmu, např. do nějakého časopisu (aby firma dobře prosperovala). Může to být text, veršík, heslo, obrázek, adresa, kontakt, prostě co vás napadne." Při práci zní žákům pomalá, ale rytmická hudba.
Důležitou součástí hodiny je prezentace firem, zhodnocení, sebereflexe (co se mi nejvíce podařilo, kdy jsem se necítil dobře...). Kdyby zbyla ještě chvíle času, mohli by žáci (nebo jen ti, kteří by chtěli) vytvořit reklamu formou herecké etudy - ale bez kopírování televize, jen vlastní nápady.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.