Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Výtvarné techniky – land-art a empaketáž

Výtvarné techniky – land-art a empaketáž

Praktický příspěvek
inspirace
krátkodobý
Autor Petra Vondrová

Land-art (z anglického land - země, art - umění) - znamená v překladu zemní umění neboli umění země. Soustředí se na různé zásahy v přírodě nebo na práci s neobvyklým materiálem v přírodě. Prostředí nabízí několik možných variant k land-artové činnosti. Umělcům, kteří vytvářejí tyto události v přírodě, říkáme land-artisté. Jde o jeden ze směrů akčního umění. Land-artisté tvořili svá díla od konce šedesátých let. Rozkvět akční tvorby trval asi po dobu deseti let. Ale jeho dozvuky u některých umělců trvají dodnes. Každý z umělců land-artu se zabýval určitým typem tohoto umění, každý měl svůj vlastní styl.

Umělci - land-artisté záměrně pracují v přírodním prostředí. Chtěli vystavovat svá díla jinde než jen v prostorách galerií. Do galerií se však vracejí v podobě expozic svých kreseb, fotografií, videozáznamu, který pořídí během svých akcí v přírodě.

Land-artisté pracují se zeminou, hlínou, pískem, kamením, slámou, senem, se suchými větvemi, listím nebo s vodou v různých podobách - led, sníh, déšť. Někteří z nich přinášejí do přírody i jiné prvky (lana, stuhy, plátna apod.).

Pro land-artisty není důležitý výsledek tvorby, ale prožitek z ní. Již zmíněná fotodokumentace či videozáznam jsou trvalými důkazy toho, co se v přírodě událo. Výsledné dílo je nazýváno reliktem.

Tvorbou vybraných land-artistů je možné se inspirovat i v práci s dětmi a pokusit se o vlastní výtvarné "události v přírodě" - akce. Pokud je možnost, některou z akcí si zdokumentujeme. Trvanlivost reliktů není příliš dlouhá. Z výsledných fotografií instalujeme ve třídě expozici. Pro děti budou fotografie odměnou a zajímavým zážitkem. Land-artovými činnostmi je možné si zpestřit i pobyt ve školách v přírodě. Cílem lekcí je především seznámit děti s rozmanitostí přírodních materiálů, rozvíjet jejich fantazii a kreativitu při práci s přírodninami, učit děti vnímat krásu přírody.

Okolní prostředí nabízí množství nejrůznějších přírodních materiálů. S dětmi si můžeme některé z nich nasbírat (např. kameny a kamínky, šišky, větvičky …). Některé z materiálů jsou typické pouze pro určité roční období (např. barevné listy nebo plody stromů - žaludy, kaštany, bukvice - pro podzim). S dětmi doporučuji vytvořit dvojice nebo skupinky. Ve skupinkách nebo dvojicích sbíráme a shromaždujeme vybraný materiál, ale také tvoříme. K tvorbě volíme areál školy, blízký park, louku apod. Travnatá plocha dává nekonečné prostorové možnosti, kde můžeme tvořit. Materiál po skončení akce buď znovu sesbíráme a uschováme si ho pro příští akci, nebo ho ponecháme na místě.

Příklady:

  • skládáme z kamínků zvíře - hada, ještěrku, želvu ...
  • skládáme z větviček a šišek figuru nebo portrét některého člena skupiny, květinu či rostlinu
Seznámení s Richardem Longem:

Land-artist, Angličan. Pracoval s různými druhy přírodnin v rituálové podobě. Z kamenů, větví, ohořelých klacíků a dalších materiálů sestavoval různé magické spirály nebo geometrické tvary v přírodě, později i v galeriích. Ukázku z jeho tvorby najdeme v publikaci Proměny soudobého výtvarného umění - s. 104.

Konkrétní příklad tvorby:
Pohádková postava

Doporučená tvorba: ve skupině (3 - 4 děti).
Místo: okraj lesa, park.
Motivace: učitelka se ptá dětí, jakou mají oblíbenou pohádkovou postavu. Během vycházky sbíráme v přírodě rozmanitý materiál (větvičky, kamínky …). Seznámíme se s nasbíranými přírodninami (prohlížíme si je očima, zkoumáme jejich povrch, váhu apod.).
Pomůcky a materiál k akci: přírodní materiál (větvičky, mech, listy, kamínky ...).
Příprava: nasbíráme si na okraji lesa nebo v parku rozmanité přírodní materiály (větvičky, kamínky, listy, mech ...).
Postup akce: na vhodném místě v přírodě sestavíme z nasbíraného přírodního materiálu pohádkovou postavu (lesního skřítka, strašidlo, lesní královnu ...).
Doporučení: prohlédneme si společně všechny pohádkové postavy - hodnotíme jejich originalitu. Připomeneme si, jaký přírodní materiál jsme k tvorbě použili. Pokud máme možnost, průběh akce i hotové postavy zdokumentujeme.

Po návratu do třídy si pohádkovou postavu vytvoříme ještě jednou - malujeme ji na karton barvami a během tvorby posloucháme o vybrané pohádkové postavě pohádku.

Zůstaneme u sběru přírodního materiálu. Opět vytvoříme skupinky nebo dvojice. Shromáždíme čtyři druhy různého materiálu tak, aby každý z materiálů symbolizoval jedno roční období. Sestavíme v přírodě čtyři různá sluníčka jako symboly jednotlivých ročních období.

Například:

  • pro jaro - natrháme trávu
  • pro léto - natrháme kvítka pampelišek
  • pro podzim - nasbíráme větvičky nebo spadané listí
  • pro zimu - nasbíráme kamínky

Pokud tvoříme na podzim je možné využít rozmanitých barevných listů:

  • pro jaro - zelené lipové listy
  • pro léto - nažloutlé dubové listy
  • pro podzim - načervenalé bukové listy
  • pro zimu - nahnědlé javorové listy

Ke skládání sluníček volíme travnatou plochu zahrady školy, parku, louky ...

Seznámení s Andy Goldsworthem:

Land-artist, Angličan. Pracoval s přírodními materiály přímo v terénu. Zabýval se nejen sběrem přírodního materiálu, ale vytvářel i podivné struktury z větví. Je také autorem různých brázd a stop, které zanechával v písku. Ukázku najdeme například v monografii autora - dostupná je prozatím pouze cizojazyčná verze (viz použitá literatura).

V přírodním terénu můžeme i kreslit nebo zanechávat stopy. K takovým aktivitám doporučuji využít písčitý podklad. Najdeme ho na břehu rybníků, v blízkosti lomů, kde se těží písek, na okrajích lesů apod. I v hlíně bývají tyto zásahy zajímavé a patrné. Pokud nemáme jinou možnost, proměníme v tvořící plochu přímo pískoviště na zahradě školy. V přírodě si najdeme silnější kousky větviček a jimi kreslíme do podkladu (např. rybu, pejska, kočku, květinu, hlavu kamaráda ...). Kreslíme jednotlivě. Kresebná dílka lze doplnit nasbíranými přírodninami - šupinkami ze šišek, kousky kůry, kamínky, malými větvičkami ... Kresbu lze také obohatit obtisky šlápot nohy, ruky nebo přírodních předmětů - kamenu, větvičky apod.

Seznámení s Michaelem Heizerem:

Akční umělec, Američan. Prováděl velkoplošné zásahy v nezvyklých přírodních terénech, přičemž musel používat také těžkou techniku. Tvořil v pouštích nebo ve vyschlých jezerech (amerického Západu). Sám tento umělec prohlásil, že pracuje venku proto, že je to jediné místo, kde může skutečně hýbat hmotami. Ukázku z jeho akcí najdeme například v publikaci Proměny soudobého výtvarného umění - s. 103.

Les patří k vhodným místům pro výtvarné zásahy v přírodě. Tvoříme ve dvojicích nebo skupině. I stromy se mohou proměnit výtvarným zásahem. Stromy zdobíme stuhami, provázky, prádelní šňůrou ... Podobně jako strom ozdobíme větev nebo propojíme několik stromů dohromady při tvorbě skupinové práce. S lanem, prádelní šňůrou nebo provázky můžeme tvořit i na zemi v lese, na okraji lesa, na louce ...

Seznámení s Janem Steklíkem:

Známá je jeho akce "Vymezování lesa" (provedl ji společně s J. Valochem). K ozdobě a propojování stromů v lese využil obvazového materiálu. Ukázku z tvorby najdeme v publikaci Proměny soudobého umění - s. 100.

Seznámení s Janem Dibbetsem:

Akční umělec, Holanďan. Zabýval se vymezováním přírodního prostředí pomocí lana. Proslavil se i svými "brázdami traktorových pneumatik" na mořských plážích.

Pařez, část stromu, větev apod. můžeme různými způsoby "balit" neboli výtvarným způsobem zakrýt. Vhodným balicím materiálem je kus plátna nebo jiné látky či kousek staré pytloviny. Dále potřebujeme kousek provázku nebo kamínky či drny trávy na zatížení a uchycení balícího materiálu. Zabalenou věc lze zdobit přírodninami nebo dalšími materiály. Odborně se této technice balení říká empaketáž.

Seznámení s Christem:

Akční umělec, původem Bulhar, vlastním jménem Javašev. Věnuje se tzv. balicím akcím - empaketážím. Jeho realizace nabývaly postupně ohromných rozměrů. Začal s balením předmětů - židle, stolek..., avšak dospěl až například k zabalení dlouhého úseku australského pobřeží Little Bay poblíž Sydney (1969) nebo zavěšení obrovské opony přes údolí Velkého kaňonu v Coloradu (1972). Ukázku z tvorby najdeme v publikaci Proměny soudobého výtvarného umění - s. 22, 99.

Konkrétní příklad tvorby:
Domeček pro lesní skřítky

Doporučená tvorba: ve skupině.
Místo: les.
Motivace: hledáme v lese různé přírodniny. Položíme je na hromádku k jednomu pařezu. Prozkoumáme pařez - prohlédneme si ho, pohladíme ho rukama ... Seznámíme se s přírodninami. Učitelka vypravuje dětem: "Pařez se nám proměnil v domeček pro lesní skřítky. Jak asi vypadal?" Děti říkají učitelce své představy.
Pomůcky a materiál: kus látky nebo pytloviny a kus prádelní šňůry pro každou dvojici, přírodniny - větvičky, šišky, listy ...
Příprava: sbíráme v lese listy, větvičky, šišky.
Postup akce: každá skupina si najde svůj pařez (volíme takové místo v lese, kde je více pařezů pohromadě). Pařez přikryjeme kusem pytloviny nebo látky. K pařezu látku nebo pytlovinu připevníme kusem prádelní šňůry. Za šňůru dáváme listy, šišky, větvičky ... Zdobíme domeček pro lesní skřítky.
Doporučení: prohlédneme si postupně společně všechny domečky. Připomeneme si přírodniny, které jsme k tvorbě potřebovali. Každá skupina autorů řekne ostatním, jací skřítci v jejich domečku bydlí.

Po návratu do třídy vymyslíme pohádkový příběh o lesních skřítcích.

Někteří z land-artistů pracují také s vodou v jejích různých podobách. I zimní období nám přináší možnost věnovat se výtvarným činnostem v přírodě a využít k tomu sníh. Na podzim si můžeme nasbírat rozmanitý přírodní materiál a schovat si ho na zimní období. Ve sněhu si můžeme, podobně jako na jiný podklad (trávu nebo písek), skládat stromeček z větviček, z kamínků nebo z šišek. Do sněhu můžeme dělat rozmanité obtisky (šlápoty botami - vytvoříme hada; rukou v rukavicích - vytvoříme motýla nebo obtisky vybraných předmětů - kamene, větve, staré boty). Ze sněhu také můžeme stavět strašidla, domečky, auta a doplnit vytvořené "modely" přírodninami - kamínky, větvičkami, šiškami nebo třeba i barevnými provázky apod.

Seznámení s Ivanem Kafkou:

Čech, autor land-artových instalací, fotograf, sochař, grafik. Pracoval s různým přírodním materiálem a také se sněhem. Od roku 1975 se zabývá realizacemi a projekty pro volnou krajinu. Příroda se stala hlavním motivem jeho děl. Př instalacích v přírodě využíval především kuželovitého motivu hromady. Vystavuje v galeriích v Evropě i v USA.

Konkrétní příklad tvorby:
Vrány a havrani

Doporučená tvorba: ve dvojicích.
Místo: zasněžená plocha.
Pomůcky a materiál: kameny a kamínky.
Motivace: během vycházek si nasbíráme kameny a kamínky, které si doneseme na předem zvolenou zasněženou plochu. Rozdělíme se do dvojic. Každá dvojice si vybere své pracovní místo a kamínky si tam položí na hromádku. Vrátíme se k učitelce a vytvoříme kroužek. Připomeneme si, že v zimě můžeme na obloze spatřit černé vrány a havrany. V kroužku si uděláme dostatečné rozmezí. Upažíme, stojíme na místě a pohybujeme rukama nahoru a dolů, jako když máváme křídly, přídáme zvuky krá, krá, krá a pomalu se v kroužku rozeběhneme. Zastavíme se. Podřepneme a ještě jednou zamáváme rukama, jako když se vrána nebo havran zastaví na zemi. Několikrát pohyb zopakujeme.
Postup akce: každá dvojice skládá z kamínků a kamenů ve sněhu svou vránu nebo havrana.
Doporučení: prohlédneme si vrány a havrany všech dvojic společně. Vytvoříme hada - postavíme se v dostatečných rozestupech. Pohybujeme se mezi jednotlivými kamennnými vránami a havrany, máváme upaženýma rukama do stran jako křídly. Hada vede učitelka.

Po návratu do třídy si prohlédneme vránu a havrana na obrázku v atlase ptáků.

Další náměty pro tvorbu s dětmi - v publikaci P. Vondrové, Výtvarné techniky pro děti - kapitola Inspirace land-artem (Portál, 2001).

Použitá literatura:
Encyklopedie českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2000 (Ka-Kom). Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2000.
GOLDSWORTHY, A.: Zweitausendeins. Anglie 1987 (monografie).
ZHOŘ, I.: Proměny soudobého výtvarného umění. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1992.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám