Autoevaluace na dvoutřídní mateřské škole.

Autorky příspěvku nastínily systémový přístup k autoevaluaci ve dvoutřídní mateřské škole, která je součástí základní školy. Jsou vytyčeny nástroje k operativnímu využití získaných poznatků z hodnocení pro zkvalitnění další práce. Východiskem ke zpracování autoevaluačního systému byla analýza výchozích podmínek školy po prvním roce realizace ŠVP.

Autoevaluační systém podmínek (kritéria a nástroje)

Vnější zdroje informací o práci mateřské školy

1. Zřizovatel: analýza ohlasů na práci školy v obci.
2. Rodiče, žáci ZŠ: využívání "Schránky na dotazy a připomínky", anonymní předávání námětů, stížností apod.

Vlastní hodnocení školy: návrh struktury vlastního hodnocení školy ze všech požadovaných oblastí bude projednán na pedagogické radě v září 2006.

Nástroje pro další zkvalitnění práce mateřské školy

Na základě informací získaných autoevaluací práce školy se operativně v průběhu školního roku:

• zaměří plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků;
• začlení daná problematika do jednání pedagogických rad;
• aktuálně upraví plán kontrolní a hospitační činnosti;
• aktuálně upraví plán spolupráce s rodičovskou veřejností a se zřizovatelem.

Kritéria hodnocení

Odpověď:

1 - výsledek hodnocení vynikající;
2 - výsledek hodnocení velmi dobrý;
3 - výsledek hodnocení ještě vyhovující;
4 - výsledek hodnocení nevyhovující.

Otázky zjišťující stav

1. Podmínky
(věcné, životospráva, psychosociální, organizace, řízení, personální, spoluúčast rodičů)

• Umožňuje skladba hraček rozvoj:
  • spontánních aktivit chlapců?
  • rozvoj námětových her?
  • rozvoj konstruktivních her?
• Umožňuje skladba hraček rozvoj:
  • spontánních aktivit děvčat?
  • rozvoj námětových her?
  • rozvoj konstruktivních her?
• Je v nabídce dostatečné zastoupení hračkami pro nejmladší děti?
• Je v nabídce dostatečné zastoupení hračkami, pomůckami, knihami pro děti 6 - 7leté?
• Vidí děti většinu hraček a mohou si je samostatně brát i ukládat?
• Mají děti příležitost v průběhu dne relaxovat v klidném koutku?
• Využívají děti koutek k relaxaci?
• Mají děti dostatek soukromí:
  • k rozvoji spontánních her?
  • na toaletách?
• Připomíná učitelka dětem potřebu pití (v létě i při pobytu venku)?
• Jsou děti v MŠ spokojené (nepláčí, zapojují se do her, komunikují, spolupracují, jedí, smějí se, nejsou často nemocné, převažuje vstřícný přístup ke spolupráci ze strany rodičů - po adaptačním procesu)?
• Jsou ve třídě vytvořena funkční pravidla vzájemného soužití?
• Podílely se na tvorbě pravidel děti?
• Je v denním režimu dostatečný časový prostor pro spontánní aktivity?
• Je míra organizovanosti dětí přiměřená?
• Preferuje učitelka aktivní podíl dětí na učení?
• Využívá představivosti dětí k posílení jejich motivace?
• Využívá praktické činnosti (experimentace) k podněcování aktivity dětí?
• Obdrží každý zaměstnanec MŠ i rodič žádoucí informaci včas?
• Pomáhá zavedený systém každému zaměstnanci i rodiči získávat potřebné informace?
• Dochází k tzv. informačním šumům?
• Je provoz MŠ zajišťován plynule?
• Jsou případné překážky odstraňovány pověřenými zaměstnanci MŠ (ZŠ) operativně a účinně?
• Umožňuje profesní růst v rámci DVPP aktivní účast pedagogické pracovnice na aktualizaci ŠVP?
• Odpovídá úroveň zpracovaných IB v ŠVP požadavkům RVP PV?
• Uplatňuje učitelka poznatky získané v DVPP ve vlastní praxi?
• Účastní se většina rodičů společných akcí?
• Zvyšuje se zájem rodičů po společné akci o dění v MŠ?
• Přispívají rodiče vlastními náměty k obohacení programu dětí v MŠ?
• Převažují v neformálním hodnocení práce MŠ ze strany rodičů pozitiva?

2. Obsah vzdělávání

• Odpovídá struktura IB požadavkům RVP PV (název, záměr, hlavní výstupy, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám)?
• Je plánování pomocí TVP funkční (konkretizace IB ze ŠVP, nabídka činností vzhledem k možnostem a zájmům dětí ve třídách)?
• Vedou činnosti nabízení v rámci IB k naplňování všech klíčových kompetencí stanovených RVP PV?
• Jsou ve vzdělávací nabídce zastoupené činnosti ze všech pěti oblastí RVP PV?

3. Průběh vzdělávání

• Podněcuje prostředí svým vybavením a uspořádáním k samostatné činnosti dětí?
• Rozvíjí učitelka herní situace v roli spoluhráče?
• Rozvíjí učitelka cíleně, ale taktně spontánní hry dětí?
• Rozvíjejí nabízené činnosti celostně všechny smysly?
• Opravuje učitelka nesprávné výrazy v jazykových projevech dětí?
• Je sama žádoucím příkladem ve slovním projevu?
• Zabývá se učitelka nápravou nesprávné výslovnosti dětí?
• Vytváří dostatečný časový prostor k řečové aktivitě každého jednotlivce?
• Vede učitelka děti ke správným návykům při komunikaci (neskákat do řeči, sledovat řečníka, formulovat otázku atd.)?
• Opravuje učitelka děti při provádění zdravotně preventivních cviků?
• Je sama dobrým příkladem při cvičení?
• Snaží se diferencovat přístup ke cvičícím dětem z hlediska potřeb a možností každého?
• Používá ke zvýšení účinnosti cvičení náčiní, nářadí, hudební doprovod apod.?
• Respektuje individuální potřeby dětí v oblasti:
  • odpočinku;
  • pohybu;
  • vlastního tempa;
  • soukromí;
  • zájmu a přání;
  • aktuálního zdravotního stavu;
  • stravování (zejména pití)?

4. Výsledky vzdělávání u dětí

• Umožňují dětem získané poznatky a dovedností aktivní účast v:
  • tvořivých;
  • konstruktivních;
  • dramatických;
  • hudebních;
  • výtvarných;
  • tanečních činnostech?
• Dokáží se děti soustředit po nezbytně nutnou dobu (četba, poslech atd.)?
• Uklízejí děti bez (opakované) výzvy hračky, výtvarný materiál apod.?
• Přistupují k dokončování práce s dostatečnou mírou pečlivosti?
• Navrhují děti vlastní řešení rozličných situací?
• Rozvíjejí spontánní hry s vrstevníky pomocí fantazie, představivosti?
• Dospějí ve svém myšlení ke konkrétním závěrům?
• Věnují řešení problému dostatečný zájem?
• Hovoří děti ve vhodně formulovaných větách?
• Vyjadřují samostatně své myšlenky?
• Dokáží děti vyjádřit svůj zážitek?
• Je si většina dětí vědoma existence dohodnutých pravidel?
• Respektuje většina dětí dohodnutá pravidla?
• Upozorní některé dítě samo od sebe kamaráda na porušení dohodnutého pravidla?
• Je spontánní hra průběžně obohacována a rozvíjena (ne pouhá manipulace s hračkami)?
• Je většina dětí při hře vstřícná k potřebám kamaráda?
• Dokáží se děti domluvit o rozdělení rolí ve hře (bez agresivity)?
• Převažují v ohlasech na práci MŠ ze strany širší veřejnosti pozitiva?
• Jaká je úspěšnost vstupu dětí do ZŠ:
  • sociální zralost;
  • předpoklady k učení a poznávání;
  • samostatnost.