Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Pedagogické projekty v práci mateřských škol
Odborný článek

Pedagogické projekty v práci mateřských škol

29. 11. 2004 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr Hana Nádvorníková
Spoluautor
Mgr. Martina Kupcová

Anotace

Autorky poukazují na to, že pro předškolní vzdělávání se jeví efektivní tzv. „projektová metoda“. Projektem bychom mohli označit přechod od myšlenky k činu, který se uskutečňuje na zodpovědnost dítěte a má zcela konkrétní výstup.

Současné poznatky vývojové psychologie a předškolní pedagogiky ukazují, že velmi efektivní formou pro předškolní vzdělávání je pedagogická práce založená na integrovaných tematických blocích nebo pedagogických projektech (někdy se setkáváme s termínem "projektová metoda"). Tuto metodu jako stěžejní prostředek pro práci mateřské školy v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání používá ve své práci řada učitelek mateřských škol.

Co vlastně projekt (pedagogický projekt) znamená?

Se slovem projekt se setkáme v nejrůznějších souvislostech. Obecně bývá termín projekt vnímán jako dlouhodobější plánovaná činnost, která přináší očekávané změny (např. projekt dostavby dálnice, projekt Škola bez drog ...) Význam slova projekt je odvozen z latinského slova proicio (hodit, vrhnout vpřed, napřáhnout).

Jednoznačné vymezení pojmu projekt v pedagogické literatuře nenajdeme. Mnozí autoři vůbec pojem projekt nedefinují, hovoří přímo o projektové metodě nebo o projektovém vyučování. Pedagogický slovník uvádí právě pouze pojem:

"projektová metoda", při níž jsou žáci, resp. děti vedeni k samostatnosti při řešení problémů, k praktickým činnostem a experimentování. Je odvozena z pragmatické pedagogiky (Dewey, Kilpatrick) podporující motivaci žáků a kooperativní učení. Projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobku, výtvarného či slovesného produktu.

Podle Kubínové má pedagogický projekt dva základní významy:

  • jde o proces plánování učiva - výsledkem je plán činnosti (např. v písemné podobě), s typickými znaky projektu - viz dále,
  • jde o činnost, tj. vlastní proces realizace projektu. Jeho významnou součástí je průběžné vyhodnocování projektu i jeho výsledků. Hodnocení mohou provádět děti, pedagog, rodiče či další účastníci.

V mateřských školách mluvíme o projektování z hlediska učitelky, jak ona sama se připraví na práci s dětmi, tedy jak připraví výchovně-vzdělávací proces. Při plánu či tvorbě projektu může využít nejen spolupráce rodičů, ale i dětí, kteří se mohou zúčastňovat i průběžného vyhodnocování. To dodává činnostem smysl a důležitost, podtrhuje klíčové momenty, pomáhá dětem naučit se o věcech přemýšlet, hodnotit je. Hravou formou jsou tak předškolní děti připraveny na projektování svých činností, na hledání souvislostí a využívání svých zkušeností a poznatků, tedy na pozdější projektování (např. děti se mohou samy zúčastnit tvorby myšlenkových map formou kreslení, kdy zachycují, které činnosti a témata se k dané problematice hodí).

Projekty mohou být různě obsáhlé a různě dlouhé (dlouhodobé, střednědobé i kratší), pro skupinu dětí, jednotlivce, celou školu atd.

Znaky pedagogického projektu (z pohledu učitelky, která jej připravuje):

  • Cílená, organizovaná a promyšlená činnost soustředěná kolem určitého jádra. Tím může být např. pro děti zajímavé téma, které vyplynulo z jejich života (jak jsem se narodil, olympiáda, pouť u nás). Může to být otázka, která signalizuje problém (jak je to vlastně s Ježíškem?), může to být umělecké dílo (divadelní pohádka, poslech hudby, příprava výstavy dětských prací), základem projektu může být dětský zážitek (výlet do ZOO,), nebo plánovaná akce či situace (návštěva divadla, výlet do velkého města).
  • Důležitá je vnitřní propojenost projektu - bez ní by projekt ztrácel smysl, byl by jen pouhým seskupením činností.
  • Vychází z faktu, že vzdělávání v předškolním věku je nejefektivnější, učí-li se dítě vlastní činností nebo hrou, projekt tedy vytváří podmínky pro prožitkové učení, umožňuje učení individuální i kooperativní.
  • Směřuje k rozvoji osobnosti dítěte - tj. k vytváření poznatků a dovedností, postojů a zároveň poskytuje prostor pro samostatnost a aktivitu, čímž naplňuje rámcové, obecné cíle RVP PV.
  • Je založen na vnitřní motivaci dítěte, jeho aktivní účasti.
  • Má děti vést k řešení komplexních problémů, vnímání skutečností v přirozených (globálních) souvislostech.
  • Má nějaký konkrétní výsledek (tím může být produkt - třeba naše kronika ze školy v přírodě, ale i získané poznatky, vyřešený problém, posun v postojích dětí).
  • Základním znakem je jeho zpětná vazba, průběžné vyhodnocování činností, které umožňují jejich operativní obměny, variace a doplnění plánovaného projektu.

Základní etapy pedagogického projektu (dlouhodobého):

  • Analýza situace - jaká je současná situace v dětském kolektivu, v čem spatřují učitelky problémy či pozitiva skupiny, co potřebují řešit nebo na co se připravují.
  • Formulace záměru projektu - proč projekt budeme dělat, jaký bude jeho předpokládaný přínos - stanovení základních otázek, na které s dětmi budeme hledat odpověď.
  • Oba body můžeme sloučit v cílech a záměrech projektu.
  • Plán projektu (kdo, kdy a jak bude plán realizovat), koho požádáme o spolupráci (zda a jak budou zapojeny další zaměstnanci školy, děti z jiných tříd, popř. veřejnost, rodiče ...).
  • Struktura (mapa) obsahových celků, témat, popř. kriteria pro průběžné hodnocení.
  • Vlastní realizace a její průběžné vyhodnocování, tzn. plán určité nabídky činností a příležitostí, které jsou ve vzájemném propojení, navazují na sebe, jsou v určité posloupnosti.
  • Vyhodnocení celého projektu - jak se podařilo naplnit záměr projektu, jak projekt přispěl k rozvoji dětí, k jakému posunu dítěte došlo směrem k očekávaným výstupům daných v RVP PV. Podle koncepce RVP PV sledujeme při plánu projektu a nebo při hodnocení (evaluaci) rámcové cíle, tedy nejen rozvíjení dítěte, jeho poznání, ale i pokrok v oblasti hodnotové a postojové. Z těchto závěrů pak vyplyne, kam bude naše práce dál směřovat (je tak vlastně prvním krokem k přípravě dalšího projektu).

Pokud učitelka při plánování postupuje tvůrčím způsobem, tzn. že pohotově reaguje na situaci, nabídku přizpůsobuje a využívá průběžného hodnocení pokroku dítěte v jeho rozvoji či celé skupiny dětí z hlediska sociálních dovedností, pak nemůže dlouho dopředu naplánovat konkrétní básničky, písničky, hry apod. Návrh těchto konkrétních prostředků by měl být součástí zásobníku, z kterého je možné volně vybírat. Samozřejmě při každodenní přípravě učitelky je konkrétní návrh činností vhodný, ba dokonce nutný, aby děti nečekaly, až si učitelka připraví podmínky (pomůcky apod.)

Další použitá literatura:

Rámcový program pro předškolní vzdělávání - VÚP Praha 2001.
Manuál pro tvorbu školního vzdělávacího programu - VÚP Praha.
Průcha, J. a kol. Pedagogický slovník. Praha, Portál 1995.
Smolíková, K. Metodické stati k tvorbě školních vzdělávacích programů - publikace Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Raabe, 2003.
Svobodová, E. Projekt, Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Raabe, 1992.
Švejdová, H. Vylévám tmu ze džbánu aneb tři projekty z jedné mat.školy, Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Raabe, 1999.
Valenta a kol. POHLEDY - projektová metoda ve škole a za školou. IPOS ARTAMA, 1993.

Literatura a použité zdroje

[1] – KUBÍNOVÁ, M. Projekty (ve vyučování matematice) - cesta k tvořivosti a samostatnosti. Praha : Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, 2002. 256 s. ISBN 80-7290-088-9.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr Hana Nádvorníková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Ostatní