Současné poznatky vývojové psychologie a předškolní pedagogiky ukazují, že velmi efektivní formou pro předškolní vzdělávání je pedagogická práce založená na integrovaných tematických blocích nebo pedagogických projektech (někdy se setkáváme s termínem "projektová metoda"). Tuto metodu jako stěžejní prostředek pro práci mateřské školy v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání používá ve své práci řada učitelek mateřských škol.
Co vlastně projekt (pedagogický projekt) znamená?
Se slovem projekt se setkáme v nejrůznějších souvislostech. Obecně bývá termín projekt vnímán jako dlouhodobější plánovaná činnost, která přináší očekávané změny (např. projekt dostavby dálnice, projekt Škola bez drog ...) Význam slova projekt je odvozen z latinského slova proicio (hodit, vrhnout vpřed, napřáhnout).
Jednoznačné vymezení pojmu projekt v pedagogické literatuře nenajdeme. Mnozí autoři vůbec pojem projekt nedefinují, hovoří přímo o projektové metodě nebo o projektovém vyučování. Pedagogický slovník uvádí právě pouze pojem:
"projektová metoda", při níž jsou žáci, resp. děti vedeni k samostatnosti při řešení problémů, k praktickým činnostem a experimentování. Je odvozena z pragmatické pedagogiky (Dewey, Kilpatrick) podporující motivaci žáků a kooperativní učení. Projekty mohou mít formu integrovaných témat, praktických problémů ze životní reality nebo praktické činnosti vedoucí k vytvoření nějakého výrobku, výtvarného či slovesného produktu.
Podle Kubínové má pedagogický projekt dva základní významy:
V mateřských školách mluvíme o projektování z hlediska učitelky, jak ona sama se připraví na práci s dětmi, tedy jak připraví výchovně-vzdělávací proces. Při plánu či tvorbě projektu může využít nejen spolupráce rodičů, ale i dětí, kteří se mohou zúčastňovat i průběžného vyhodnocování. To dodává činnostem smysl a důležitost, podtrhuje klíčové momenty, pomáhá dětem naučit se o věcech přemýšlet, hodnotit je. Hravou formou jsou tak předškolní děti připraveny na projektování svých činností, na hledání souvislostí a využívání svých zkušeností a poznatků, tedy na pozdější projektování (např. děti se mohou samy zúčastnit tvorby myšlenkových map formou kreslení, kdy zachycují, které činnosti a témata se k dané problematice hodí).
Projekty mohou být různě obsáhlé a různě dlouhé (dlouhodobé, střednědobé i kratší), pro skupinu dětí, jednotlivce, celou školu atd.
Znaky pedagogického projektu (z pohledu učitelky, která jej připravuje):
Základní etapy pedagogického projektu (dlouhodobého):
Pokud učitelka při plánování postupuje tvůrčím způsobem, tzn. že pohotově reaguje na situaci, nabídku přizpůsobuje a využívá průběžného hodnocení pokroku dítěte v jeho rozvoji či celé skupiny dětí z hlediska sociálních dovedností, pak nemůže dlouho dopředu naplánovat konkrétní básničky, písničky, hry apod. Návrh těchto konkrétních prostředků by měl být součástí zásobníku, z kterého je možné volně vybírat. Samozřejmě při každodenní přípravě učitelky je konkrétní návrh činností vhodný, ba dokonce nutný, aby děti nečekaly, až si učitelka připraví podmínky (pomůcky apod.)
Rámcový program pro předškolní vzdělávání - VÚP Praha 2001.
Manuál pro tvorbu školního vzdělávacího programu - VÚP Praha.
Průcha, J. a kol. Pedagogický slovník. Praha, Portál 1995.
Smolíková, K. Metodické stati k tvorbě školních vzdělávacích programů - publikace Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Raabe, 2003.
Svobodová, E. Projekt, Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Raabe, 1992.
Švejdová, H. Vylévám tmu ze džbánu aneb tři projekty z jedné mat.školy, Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Raabe, 1999.
Valenta a kol. POHLEDY - projektová metoda ve škole a za školou. IPOS ARTAMA, 1993.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025