Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > > > > > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > > > > > > > > > Méně známé druhy listové zeleniny

Méně známé druhy listové zeleniny

Příklad dobré praxe; téma: Odborné vzdělávání

Škola: VOŠ zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník

Kontext

Předmět zelinářství se vyučuje ve 2. až 4. ročníku oboru zahradnictví. Zahrnuje několik tematických celků, které na sebe vzájemně navazují. Popisovaná forma skupinové práce se uplatňuje ve 4. ročníku, kdy žáci již mají dostatečné odborné znalosti, a to v rámci běžné výuky. Jako téma jsou záměrně zvoleny méně známé druhy listových zelenin, aby žáci museli použít k získání informací nejen učebnice, ale i jiné dostupné zdroje, např. internet, katalogy tuzemských i zahraničních firem a odborné časopisy. Texty těchto časopisů jsou velmi často v cizím jazyce, takže žáci si uvědomují nutnost znalosti cizích jazyků. V prezentaci se prolínají mezipředmětové vztahy, praktické a osobní zkušenosti žáků. Tento typ výuky probíhá ve třídě, každá skupina má ke své prezentaci cca 10 minut, aby byl dostatek času na dotazy, ukázky vzorků zeleniny, popř. degustaci, a na závěrečné vyhodnocení hodiny. S pravidly hodnocení jsou žáci předem seznámeni. Příprava prezentace probíhá samostatně mimo vyučování. I když určitou zeleninu prezentuje pouze skupina, která si ji zvolila, ostatní skupiny se informují o vybraných zeleninách, aby byly připraveny na závěrečné dotazy, nebo aby mohly prezentujícího žáka doplnit o své poznatky a být nejlepší.

Cíle

Cílem použité metody je nejen rozšířit znalosti žáků o zelenině, ale zvýšit jejich zájem a aktivitu ve výuce. Skupinová výuka založená na vlastním poznání vede k lepšímu zapamatování učiva, učí žáky pracovat s odbornými informacemi, vzájemně spolupracovat a prezentovat své výsledky.

Realizace

V hodině zelinářství byli žáci rozděleni do 3 pracovních skupin a každá skupina si vybrala jednu méně známou listovou zeleninu odlišné chuti, např. polníček kozlíček, čínskou hořčici a čekanku salátovou. Potom připravila o své zelenině odborný výklad, který v následující hodině přednesla ostatním skupinám (v rozsahu asi 10 minut). Výklad bylo možné doplnit PowerPointovou prezentací.

Při výkladu žáci používali následující postup: Nejprve zapsali na tabuli latinský a český název zeleniny. V úvodu krátce popsali historii pěstování dané zeleniny, uvedli účel a zajímavosti pěstování. Pohovořili o významu dané zeleniny pro výživu člověka a o jejích nutričních hodnotách (obsahu vitaminů, látek léčivých, minerálních, bílkovin aj.) Zároveň seznámili ostatní se způsobem konzumace a potravinářského zpracování zeleniny. I v tomto případě mohli žáci vnést do výuky vlastní zkušenosti a poznatky. Dalším bodem je botanická charakteristika. Zde žáci využili svých znalostí z předmětu biologie a odborných pojmů. Potom žáci krátce pohovořili o způsobu pěstování, sklizně a posklizňové úpravy prezentované zeleniny. Na závěr každé prezentace byl proveden krátký zápis do sešitu. Na konci výkladu mohli žáci z druhých skupin vznést na přednášejícího dotazy nebo toto téma doplnit svými poznatky.

U žáků se projevovala soutěživost a snaha o samostatný projev. Skupina je nucena díky dotazům svých spolužáků diskutovat, formulovat a obhajovat své názory a postoje. Při přípravě je nutná týmová spolupráce skupiny, přestože je ve skupině vybrán jeden žák, který výklad prezentuje. Ostatní ho ale mohou vhodným způsobem doplňovat. Po prezentaci všech tří skupin učitel vyhodnotil jednotlivé výstupy. Při hodnocení se klade důraz na hloubku porozumění učivu, na ústní projev, ale i na celkový přístup k danému tématu. Žáci, kteří se s úkolem vyrovnali velmi dobře, byli učitelem pochváleni.

Na závěr hodiny bylo možné si tyto tři typově rozdílné zeleniny prohlédnout, ochutnat a hodnotit.

Výsledky

Hodina splnila daný cíl: Žáci připravili v týmu prezentaci na dané téma, prokázali schopnost prezentaci přednést ostatním spolužákům a reagovat na jejich dotazy. Skupiny uplatnily různé způsoby práce s textem a informacemi, při řešení používaly různé metody myšlení. Žáci prokázali schopnost pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informační a komunikační techniky. Dokázali diskutovat a obhajovat své názory. Celým zpracováním daného tématu se prolínaly mezipředmětové vztahy a praktické zkušenosti žáků získané na školním statku, exkurzemi a praxí v odborných podnicích.

Použitá literatura a zdroje

Školní vzdělávací program, učebnice zelinářství, katalogy firem nabízející novinky osiv, vlastní zkušenosti žáků, vlastní deníky z učební praxe žáků

 

Tento příklad dobré praxe je publikován ve sborníku Příklady dobré praxe SOŠ a SOU vydaném v rámci projektu Kurikulum S - podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání.

Odkaz na originální umístění tohoto článku naleznete zde. Další příklady dobré praxe naleznete zde.

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

 

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám