Ač se to může zdát jen těžko uvěřitelné, časová osa vstupuje do popředí zájmu nejen v oblasti školství, ale také v marketingu a obchodu – prodejci jsou si vědomi toho, že dobře vytvořená časová osa dá zákazníkovi přehled o vývoji určitého jevu nebo výrobku, který jej povede k zájmu nakoupit danou službu či produkt. Zdá se, že školní nechuť pracovat s časovými osami jako něčím nepříliš esteticky zdařilým a nudným se postupně rozplývá i v běžné komerční sféře, což otvírá jisté možnosti pro to, aby bylo možné těchto nástrojů využívat efektivně také při výuce. Když zaujmou kupující, proč by se jim totéž nemělo povést se studenty?
Druhů časových os je pochopitelně celá řada, a tak jak se od sebe odlišují, tak také předpokládají různé využití v praxi. Je zřejmé, že jiné možnosti jsou v papírovém provedení a zcela jiný svět se před pedagogem otvírá ve chvíli, kdy může snadno používat multimédia, může na tvorbě spolupracovat se studenty či k jednotlivým událostem připojovat zdroje dalších informací.
Využití časových os tak může být velmi různorodé a rozhodně se nemusí omezovat jen na dějepis, kterému se aplikace nabízí zcela přirozeně. Stejně tak lze zachytit vývoj operačních systémů, Evropské unie nebo díla významného autora. Vždy záleží především na tom, jakou fantazii a chuť tvořit má ten který pedagog. Myslím, že bychom jen těžko hledali disciplínu, kde by její možné využití bylo jen velmi malé nebo žádné. Často totiž nemusí zachycovat jen časový vývoj historický, ale kupříkladu postup toho, jak získáváme určité vědomosti v daném předmětu – žák má před sebou časovou osu celého roku, na které se promítají probíraná témata z matematiky či fyziky, jsou na ni umísťovány příklady, historické zajímavosti nebo materiály navíc. Pro řadu studentů je velmi povzbudivé, když vidí, jak se jejich znalosti a dovednosti rozšiřují také v grafické podobě.
Dnešní nástroje pro práci s časovou osou umožňují poměrně jednoduše na časovou osu vkládat videa, obrázky nebo celé texty. Ta se pak stává nejen místem, kde je možné přehledně zachytit určitý vývoj či sled událostí, ale je možné z ní vybudovat také jakýsi rozcestník, který bude sloužit studentům pro přístup k podrobnějším informacím ve formě, která pro ně bude zajímavá a přitažlivá.
Jako velice užitečnou funkci některých nástrojů je možné hodnotit například možnost spolupráce více uživatelů na jednom díle. Není tedy problém časovou osu použít jako základ projektové výuky, během které budou studenti zpracovávat společně určité téma a časová osa jim usnadní chronologickou orientaci a uspořádání látky. Právě možnost interaktivní spolupráce na tvorbě podobných projektů může být pro pedagogy velice cenná, neboť nabízí poměrně dobré technické řešení pro vzájemnou vzdálenou spolupráci, což je činnost, kterou je třeba u studentů rozvíjet, ale v běžném školském systému se pro ni jen velmi obtížně hledá širší prostor.
Jak je vidět, obecné didaktické možnosti takto koncipovaných nástrojů jsou poměrně bohaté. Pro vyučujícího bude jistě cenný také možný výstup na webové stránky, takže je možné díla vyučujícího zpřístupnit studentům formou, která od nich nevyžaduje žádné nové technické dovednosti nebo znalosti – jen standardně navštíví web pedagoga a časovou osou se na něm mohou proklikávat dle libosti. Samozřejmě lze tyto nástroje užívat i pro tisk a generovat tak klasické papírové objekty.
Po tomto spíše všeobecném úvodu je možné přistoupit k prohlídce tří zajímavých projektů, které tvorbu takovýchto interaktivních časových os nabízejí. Každý k tomu přistupuje jinak, nabízí jiné možnosti a má vlastní soubory kladů a záporů. Záleží jen na vámi zvolených výukových metodách a vašich možnostech.
Timerime (www.timerime.com) je jedním z nejrobustnějších a nejlepších nástrojů pro práci s časovou osou. Ve zdarma dostupné variantě nabízí práci s časovou osou do 100 položek, což je pro běžné školní využití poměrně dostatečné. Ke každé položce je možné připojit text, obrázek nebo třeba video z YouTube. Didakticky cenná je možnost vkládat položky více druhů, které jsou navzájem odlišeny, což umožňuje sledovat více fenoménů současně a přitom zachovat přehlednost a jednoduchost práce.
Editační prostředí je poměrně přehledné a jednoduché, takže by s ním průměrně technicky zdatný pedagog neměl mít žádný problém. Výborný je také export časové osy do dalších webových stránek a ocenit je třeba vzhled, který je moderní, pěkný a přitom nepřeplácaný, přehledný a funkční. Navíc se nabízí možnost si dynamicky během prohlížení škálovat osu. Jistou nevýhodou je jen velmi omezená možnost spolupracovat na nějakém projektu ve více lidech.
 |
| 1. Timerime |
Pokud hledáte nástroj, který by umožňoval především prezentaci určitých informací, a to v multimediální podobě ve formě časové osy (můžete si jich v rámci jednoho účtu vytvářet bezplatně více), pak se jedná o velice dobrý nástroj. Velmi příjemná je také licenční politika, která umožňuje rutinní využití ve školství.
Poněkud jiný přístup nabízí služba s názvem Dipity (www.dipity.com/). Dipity sází na maximální integraci s komunitními a publikačními platformami, ze kterých umí jak efektivně čerpat zdroje, tak také na nich publikovat. Mezi zajímavosti patří možnost přepínat mezi časovou osou a běžným seznamem jednotlivých událostí, což může někomu pro běžné studium připadat jako výhodnější. Výhodou je také poměrně zdařilý elektronický výstup.
Naopak mezi nevýhody je možné zařadit složitější práci s osou, která kvůli řadě komunikačních funkcí není úplně šťastná. Pro vyučujícího není zcela ideálně nastavená ani licenční politika – ve zdarma dostupné verzi je možné vytvořit maximálně 3 časové osy, k nim využít 50 MB prostoru pro data (obrázky, videa, soubory atp.) a vaši čtenáři mohou zobrazovat nejvýše 5 tisíc stránek měsíčně (toto kritérium ani není pro školy nijak omezující). Právě omezení na tři osy se jeví ve školním prostředí jako nejcitelnější.
 |
| 2. Dipity |
Přes vše výše řečené se jedná o sympatický, komplexně pojatý projekt, který má hlavní využití ve zpravodajství (používají jej např. Lidovky), kde mapuje jednotlivé události a nabízí napojení na multimediální i textový obsah. Ve škole jej užijete spíše na velké a náročné projekty, kterých přece jen není příliš mnoho. Ostatně v projektové výuce mohou registrace a hlavní část práce nést sami studenti. Pokud se tedy vměstnáte do licenčních požadavků na bezplatnou verzi a hledáte opravdu sofistikovaný nástroj, pak Dipity rozhodně stojí za uvážení.
Posledním zmíněným projektem je Xtimeline (www.xtimeline.com/), který je založený především na sdílení časových os a vzájemné spolupráci většího množství uživatelů na jednom projektu. Pokud tedy hledáte řešení, které umožní opravdu intenzivní týmovou práci, pak Xtimeline nabízí rozhodně zajímavou cestu. Tvůrci navíc nezpoplatnili samotnou tvorbu ani používání, takže je možné s ním pracovat naprosto bez omezení. Vše je založené na podobném principu jako SlideShare – uživatelé tvoří časové osy, vzájemně je sdílejí, diskutují o nich a hodnotí je.
Nevýhodou je ale poněkud méně estetický vzhled a lehce chaotické uspořádání, na které bude třeba si chvíli zvykat. Oproti tomu je ale samotná administrace projektu velmi jednoduchá a tvorba osy zcela přehledná a intuitivní. Samozřejmostí je možnost vkládat videa, obrázky, odkazy, texty nebo jednotlivé události. Pokud se tedy přenesete přes nepříliš přehledný vzhled časové osy a oželíte slabší exportní možnosti, pak Xtimeline nabízí zajímavé řešení, především díky propracované spolupráci a bezplatné tvorbě.
 |
| 3. Xtimeline |
Jak je vidět, nabídka je poměrně široká a pestrá. Časové osy nabízejí zajímavý impulz pro prezentace témat netradičním, multimediálním a interaktivním způsobem, který má možnost studenty oslovit a zaujmout. Velkou výhodou je, že z jednoho místa mohou poměrně přehledně přistupovat k většímu množství zdrojů, což jim může usnadnit studium.
Nabídka na trhu je podstatně širší, ale školní prostředí je determinováno jednak cenou (například jinak zdařilý projekt Tiki-toki je finančně relativně nákladný), jednak požadavkem na multimediálnost, či alespoň minimální možnost interakce se studentem. Velmi cenná může být pro studenty také tvorba samotných časových os v týmech, která je může naučit lepší vzájemné spolupráci a komunikaci.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
