Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnázium

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnázium > Jsou všechny vápence stejné?

Jsou všechny vápence stejné?

Praktický příspěvek
inspirace

Cíl: Žáci si uvědomí, že ne všechny vápence jsou stejné svým složením.

Úvod:

Vápenec je usazená hornina, jejíž hlavní složku tvoří uhličitan vápenatý (Ca CO3). Kromě této hlavní složky obsahují vápence i nejrůznější další příměsi v podobě písčitých, jílovitých a jiných částic. Složení vápenců se tedy liší a vždy závisí na podmínkách, ve kterých vznikaly. Žáci si v rámci aktivity mohou pokusem ověřit, zde se bude složení vápenců pocházejících z různých částí České republiky lišit.

Postup:

  1. Žáci do každé skupiny dostanou 3 vzorky vápence, které jsou označeny písmenem a lokalitou jejich původu. Venku si žáci zabalí vzorky do igelitové tašky, aby se omezilo množství vzduchem létajících úštěpků, a na dostatečně tvrdém podkladku vzorky vápenců rozbijí na drobné částice. Ve škole poté ještě použijí hmoždíř k dokonalému rozdrcení vápence na prášek. Při této destruktivní práci je nezbytné používat ochranné pomůcky, zejména ochranné brýle.
  2. Následně si žáci v pracovních skupinách odváží 1 gram rozdrceného vápence z lokality A. Zvážený vzorek poté přesypou do baňky.
  3. Do baňky pak přidají 50 ml zředěné kyseliny chlorovodíkové a za občasného protřepání vyčkají, dokud se všechen přítomný vápenec nerozpustí. Samozřejmostí je využívání ochranných pomůcek při práci s chemikáliemi.
  4. V další fázi žáci zváží kousek filtračního papíru a hodnotu zaznamenají.
  5. Žáci poté, za využití trychtýře s vloženým filtračním papírem, přefiltrují obsah baňky do kádinky a tím získají v kyselině nerozpuštěné příměsi vápence, které se zachytí na filtračním papíru.
  6. Stejný postup jako v bodech 2 – 5 žáci provedou také pro zbývající 2 vzorky vápence z lokalit B a C.
  7. Pokud jsou ze všech vzorků hornin odfiltrované nerozpuštěné částice, tak žáci za pomoci laboratorních kleštiček opatrně umístí filtrační papíry na předem řádně popsaná hodinová sklíčka a nechají přes noc schnout.
  8. Po vyschnutí filtračních papírů si pracovní skupiny zváží hmotnost nerozpuštěných částeček jednotlivých vzorků vápenců, tedy zváží suché filtrační papíry s částečkami vápence a od naměřené hodnoty odečtou dříve změřenou hmotnost použitého filtračního papíru.
  9. Získané výsledky se vzájemně porovnají a následně se provede procentuální vyčíslení poměru vápence (Ca CO3) a nerozpuštěných příměsí v jednotlivých vzorcích.

Závěr:

Po ukončení práce učitel projde výsledky jednotlivých pracovních skupin. Na závěr učitel s žáky diskutuje o vzniku vápenců, jejich výskytu v rámci České republiky a praktickém využití horniny.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám