Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnázium > Kompetence komunikativní > Česká kultura a společnost po 2. světové...

Ikona prakticky

Česká kultura a společnost po 2. světové válce

Ikona zkusenost
Autor: PhDr. Ludmila Bystroňová
Anotace: Tento příspěvek ukazuje jednu z možností, jak seznámit žáky s kulturou a životem po 2. světové válce v našem státě, motivuje žáky ke komunikaci s rodiči a prarodiči o životě v době tzv. lidově demokratického a socialistického Československa (1945−1989) a současně představuje jedno z možných hodnocení žáků ve skupinové práci.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
  3. Gymnázium » Kompetence komunikativní » prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a společnost » Dějepis » Moderní doba II - soudobé dějiny » porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Informatika a informační a komunikační technologie
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: vlastní fotografie, scaner, počítač, projektor / multifunkční tabule
Klíčová slova: 2. světová válka, fotografie, nejnovější dějiny, alternativní výuka dějepisu, socialistické Československo

Cíl výuky:

Cílem příspěvku je motivovat žáky k poznávání národní historie a kultury, pracovat s novými netradičními zdroji informací, navázat nad fotografiemi rozhovory žáků s jejich rodiči a prarodiči, ale i se spolužáky.

V roce 2013 se v jedné třídě sešly převážně dívky. V souvislosti s tématem „Nejnovější dějiny – kultura, život v Československu“ vyučující žákům a žákyním navrhla, aby se souhlasem rodičů a prarodičů přinesl do hodiny fotografie, na kterých si budou demonstrovat kulturu odívání, včetně účesů typických pro různá desetiletí po 2. světové válce. Po počáteční nedůvěře se nakonec shromáždilo přes 60 fotografií. V dvouhodinovce pak proběhly tyto aktivity.

Kürschner. Wikimedia.org : Nutria hat and collar, Leipzig 1966 [online]. 2009-01-04 [cit. 2015-10-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 de na WWW: <https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nutria_hat_and_collar,_Leipzig_1966.jpg>.

První blok:

2 žáci se věnovali skenování a třídění fotografií do skupin podle časového zařazení. Ostatní žáci a žákyně byli rozděleni do 3 skupin a byli seznámeni s úkoly, které je čekají. Vyučující rozdělila žáky a žákyně do skupin a přidělila jim jednotlivá období. Každá ze skupin musela vypracovat všechny tři zadané úkoly.

  1. úkol – prohlédnout, zhodnotit fotografie za určité období (40.–50., 60.–70., 80. léta)
  2. úkol – pokusit se na základě zkoumaní fotografií a rozhovoru se svými rodiči či prarodiči uvést, co bylo typické pro oblečení, obuv, účes dané doby, pokusit se určit materiál použitý na oblečení a obuv a zamyslet se nad možnostmi doby, příčinami, které ovlivňovaly tyto skutečnosti
  3. úkol – zástupce skupiny vystoupí s prezentací dokumentovanou 2–3 fotografiemi, představí celé třídě období a podstatné znaky, které byly vysledovány z fotografií

Na rozhodnutí skupiny záleželo, koho si vybere za svého zástupce, vystoupení a způsob prezentace dotyčného žáka/žákyně pak mohlo ovlivnit výsledné hodnocení celé skupiny a každého jedince.

Druhý blok:

Vlastní příprava skupin, ke kterým se připojili i skenující žáci, trvala 20 minut. V rámci domácí přípravy pak probíhaly rozhovory s rodiči a prarodiči, příprava prezentací.

Třetí blok:

V druhé hodině následovaly 3 vystoupení, která ukázala výsledek spolupráce jednotlivých žáků a žákyň uvnitř skupin, jejich pozornost, všímavost a schopnosti popsat a zhodnotit oblečení, účes a obuv, které se v určité době nosily. Poté vyučující shrnula závěry jednotlivých vystoupení a doplnila je o další vhodné informace o charakteru a podmínkách života občanů v Československu.

Čtvrtý blok:

V závěru hodiny obdrželi žáci a žákyně hodnoticí dotazník. Po jejich vyhodnocení byly vyučující všem zapojeným žákyním a žákům přiděleny známky.

Ověření:

Ověření metodiky proběhlo ve školním roce 2013/2014 a u žáků a žákyň se setkala s příznivou odezvou.

Reflexe:

S fotografiemi jsem s žáky a žákyněmi již pracovala, ale šlo o oficiální dokumenty. Někteří žáci a žákyně nebo spíše jejich rodiče a prarodiče nebyli příliš nadšení ze zapůjčení osobních obrázků. Jiné naopak vyhledávání správných objektů v rodinných archivech motivovalo nejen ke vzpomínkám, ale i hovoru s dětmi, které se dozvídaly zapomenuté historky. O některých jsme se dověděli i při prezentacích.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Alternativní výuka dějepisu na gymnáziích.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf197 kBSebehodnocení a hodnocení skupinové práce
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 12. 11. 2015
Zobrazeno: 4350krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BYSTROŇOVÁ, Ludmila. Česká kultura a společnost po 2. světové válce. Metodický portál: Články [online]. 12. 11. 2015, [cit. 2019-09-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GM/20427/CESKA-KULTURA-A-SPOLECNOST-PO-2-SVETOVE-VALCE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Miroslav MelicharVloženo: 13. 11. 2015 20:45

Výborný námět. Mám podezření, že mnohdy komunikace dětí a mládeže  s rodiči a prarodiči o  minulosti chybí. Vzniká ale riziko - zkreslený obraz z útržkovitých informací, nepřiměřené zobecnění.

V širším měřítku byl  projekt na toto téma realizován na Waldorfském lyceu v Praze:

http://www.ceskaskola.cz/2014/12/jak-se-zilo-v-kniha-o-jak-zili-rodice.html

V kapitole o výživě za socialismu tam najdeme i tvrzení, že potravin sice nebyl vždy dostatek, ale byl bohatý výběr zvěřiny za nízké ceny (podle ojedinělé informace jedné osoby). Na jiný příklad podobného naivního zobecnění upozorňuje na České škole komentář.

Aktivita (projekt) vyžaduje dobrou připravenost vyučujícího - starší mohou v mnohém čerpat z vlastní životní zkušenosti, ale nejmladší (třeba začínající, narození po roce 89) mohou mít o dřívějších dobách podobně málo informací jako jejich žáci a musí se tedy sami důkladně připravit.

2.Autor: E KocourekVloženo: 14. 11. 2015 10:21

Ze dvou tvrzení "potravin nebyl vždy dostatek" a "byl bohatý výběr zvěřiny za nízké ceny" je tím naivním zobecněním které? Nebo třeba obě?

Samotný článek naznačuje zpracovávání údajů "typických pro různá desetiletí". Tak je to správné. Pokud příslušná tvrzení nevztáhnete k dílčím obdobím - desetiletí je dobrý příklad - nebude se jednat o naivní zobecnění, ale v lepším případě o tvrzení nesmyslná. V horším případě půjde o tendenční lži.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.