Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Role vzdělávání v přípravě na stárnutí a...

Ikona informativni

Role vzdělávání v přípravě na stárnutí a prodlužování lidského života – 3. část

Autor: Mgr. Petr Wija, Ph.D.
Anotace: Seriál pojednává ve třech dílech o důležité roli vzdělávání v přípravě na stárnutí a prodlužování lidského života. Je součástí příspěvků k úkolu „Podpora Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 ve vzdělávání na základních a středních školách v České republice“.
Poslední část seriálu se zaměřuje na význam demografických změn pro zdraví.
Klíčová slova: zdraví, stáří, mezigenerační vztahy, stárnutí, finanční gramotnost, vzdělávací systém, dlouhověkost, demografická změna
Vazby článku:
Předchozí díl: Role vzdělávání v přípravě na stárnutí a prodlužování lidského života – 2. část

Se stárnutím populace roste zdravotní heterogenita seniorské populace i výskyt chronických nemocí, podmíněných zejména životním stylem. To vede k nutnosti intenzivní podpory zdravého životního stylu a zdravotní gramotnosti, které jsou také základem zdravého stárnutí. U rostoucího počtu nejstarších seniorů je důležitou hodnotou a prioritou zachování soběstačnosti a rozhodování o vlastním životě. Text nastiňuje otázky zdravotní gramotnosti, informovanosti a kompetencí v kontextu prodlužování života. Další oblastí, která nabývá na významu, je finanční zabezpečení a finanční gramotnost. Je to základní životní a občanská kompetence, o které také pojednává tento článek.

Úvod

S prodlužováním života a rostoucí prevalencí chronických nemocí, podmíněných zejména nezdravým životním stylem a podmínkami, na významu nabývá schopnost chránit a posilovat své zdraví i zdraví svých blízkých a vyhodnocovat informace z hlediska jejich prospěšnosti nebo škodlivosti pro zdraví. Jde o celoživotní posilování a rozvíjení zdravotního potenciálu a porozumění zdravotním potřebám a rizikům jednotlivých životních fází a jejich kritických období v reálném čase a podmínkách. Význam péče o vlastní zdraví a zdravého života ilustrují slova T. G. Masaryka: „Četl jsem kdesi, že smrt je zlozvyk; nechci se přít o smrti, ale jistě předčasné stárnutí a mnoho nemocí jsou jenom zlozvyky. Věřím, že tak jako přírodní síly, i své zdraví a zvyky budou mít lidé víc a víc v moci a že se jednou budou ohlížet na mnohé naše choroby se stejnou hrůzou jako my na středověké nebo asijské morové rány. Moderní medicína má pravdu, že přestává být jen léčením a stává se profylaxí – a výchovou.“ (Čapek, 1990).

Téma zdravotní gramotnosti je zpracováno například v publikaci Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost (Holčík, 2010). V kontextu stáří se jedná zejména o pochopení změn zdravotního stavu, biologické involuce, rozdílů mezi přirozeným a nezdravým stárnutím, specifických rizik a problémů ve stáří. K orientaci v této problematice je vhodné využít dostupné zdroje (Kalvach et al, 2004, 2008, 2012) – viz reference na konci článku.

Zvyšování zdravotní gramotnosti a kompetencí

Nejde přitom jen o schopnost vyhledávat a rozumět informacím významným pro naše zdraví, ale i o schopnost přijímat zdravá rozhodnutí. Zdravotní gramotnost je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) „kognitivní a sociální dovednost, která determinuje motivaci a schopnost jedinců získávat přístup ke zdravotním informacím, rozumět jim a využívat je k rozvoji a udržení dobrého zdraví.“ (Holčík, 2010) Na významu nabývá schopnost orientace ve zdravotním a sociálním systému. S věkem narůstá riziko snížení nebo ztráty soběstačnosti. Roste podíl osob, které budou potřebovat různé formy formální i neformální podpory, zdravotních a sociálních služeb, ať již formou služeb ve vlastní domácnosti, což většina lidí preferuje, nebo při výrazně snížené soběstačnosti v pobytovém zdravotnickém zařízení, nebo zařízení sociálních služeb. Vzdělávání by proto mělo pomoci zlepšit orientaci v uplatňování a naplňování svých práv a schopnost řešit sociální a zdravotní situace v průběhu života, a to nejen své vlastní, ale i svých blízkých. Nízká znalost vlastních práv a možnosti řešení životních situací je významnou bariérou v přístupu a naplnění zákonem daných práv. Mezi základní znalosti pro život patří porozumění změnám, ke kterým dochází v průběhu stárnutí. Jedná se např. o zhoršení zraku, sluchu, zhoršení stability a rostoucí riziko pádů, kognitivní poruchy, přirozené a patologické změny, změna svalové síly (sarkopenie), problematika bezpečného užívání a nadužívání léků (polypragmazie) atd. (Kalvach et al, 2004, 2008, 2012) – viz reference.

Investice do zdravého životního stylu a zdravého stárnutí

Prodloužení střední délky života vede nejen k prodlužování zdravého života, ale také k prodlužování délky života prožitého s chronickou nemocí nebo zdravotními omezeními (disabilitou), tedy se sníženou soběstačností a potřebou podpory a péče prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb a ze strany blízkého okolí. Délka života ve zdraví je ukazatel, který kromě úmrtnosti zohledňuje také zdraví v podobě omezení každodenních aktivit. Mezi roky 2005 až 2012 se délka života ve zdraví zvýšila o více než 4 roky na 64 let u žen a 62 let u mužů. (Eurostat, 2014)[1] Ve Švédsku činí 71 let. Ženy tak prožijí delší část života se sníženou soběstačností – v průměru 17 let oproti 13 letům u mužů. Ženy také čelí vyššímu riziku chudoby a diskriminace, častěji potřebují podporu druhých, ale současně častěji než muži péči druhým poskytují.

Rozdíly ve střední délce života přitom nejsou dány odlišnou kvalitou zdravotní péče, ale zejména nezdravými životními podmínkami, prostředím a životním stylem. Kvalita zdravotní péče je v České republice srovnatelná se západními zeměmi. Zaostáváme však v péči o své zdraví a uplatňování zdravého životního stylu. V České republice je například vyšší podíl kuřáků a vyšší spotřeba alkoholu. Riziko úmrtí je přitom dvojnásobně vyšší u kuřáků než nekuřáků. (Holčík, 2010) Rozdíly v životním stylu jsou také hlavním faktorem, který ovlivňuje délku života různých sociálních či socioekonomických skupin.

Pozn.: Socioekonomický status, anglicky „socioeconomic status“, označovaný také zkratkou SES, je definován, respektive operacionalizován a měřen, zejména výší vzdělání a příjmu.

Například kouření podle odborných studií odpovídá za přibližně polovinu celkového rozdílu ve střední délce života mezi nejnižšími a nejvyššími příjmovými skupinami. (Marmot, 2010) V důsledku zejména horšího životního stylu mají postkomunistické země stále nižší střední délku života, než země na západ od nás. Ve zdravotním ohledu stále přetrvává hranice mezi západní a východní částí Evropy a ukazuje se, že minulost má dlouhou budoucnost. (Holčík, 2010)

Zlepšení zdraví a prodloužení života ve zdraví nelze dosáhnout pouze investicemi do zdravotní péče a zdravotních služeb. Udržitelnou cestou ke zdraví je proto investice do zdravotní výchovy a zdravého života a vytváření zdravých podmínek pro všechny generace, zejména možnost zdravého bezpečného pohybu a zdravého stravování.

Pracovní život a příprava na finanční zabezpečení ve stáří

Finanční zabezpečení na stáří a porozumění měnícím se finančním nárokům a možnostem v průběhu života, patří mezi základní sociální a životní kompetence. Účast na různých formách finančního zabezpečení na stáří je zároveň jedním ze zásadních a dlouhodobých „spotřebitelských" rozhodnutí. Mezi tato rozhodnutí stále častěji patří také rozhodování o vlastním bydlení. V přípravě na stáří hraje důležitou roli příprava na specifická finanční rizika, zejm. financování dlouhodobé zdravotní a sociální péče, úpravy či změna bydlení nebo úhrada různých služeb. Je důležité zvýšit povědomí o této oblasti za účelem prevence zneužívání zejména některých skupin seniorů v oblasti bydlení, finančních nebo sociálních služeb. Finanční gramotnost zahrnuje orientaci v důchodovém systému a finančních produktech, povědomí o zvýšených zdravotních nákladech (jednorázových i dlouhodobých) a možnostech jejich zvládání včetně dostupné finanční podpory. Součástí občanské vybavenosti je i dostatečné povědomí o relativně dlouhém období, které zabezpečení na stáří pokrývá, a o výrazném poklesu příjmů, se kterým je obecně spojeno, přestože ne všichni závisí na důchodovém příjmu stejně.

V kontextu stárnutí je tedy důležité zacílení na specifické aspekty spojené se stárnutím a stářím, vnímání změn a potřeb v kontextu sociálních a ekonomických událostí života a schopnost odolávat finančním rizikům, včetně povědomí o spotřebitelských právech a možnostech obrany proti nekalým a neetickým praktikám. Důležitým informačním kanálem je mezigenerační předávání těchto informací v rámci rodiny nebo neformálních komunit. Děti mohou zprostředkovat poznatky, jak se bránit nástrahám doby svým prarodičům stejně, jako prarodiče jsou jedinečným zdrojem zprostředkování životních zkušeností svým potomkům.

Zvýšení finanční gramotnosti, zejména u sociálně znevýhodněných skupin, vyžaduje posílení obecné úrovně kompetencí již na počátku životního cyklu, zejm. v rámci předškolního a základního vzdělávání, které může částečně kompenzovat znevýhodnění dané rodinným zázemím a jeho sociálním kapitálem. Důležitou roli pro zvýšení finanční gramotnosti hrají také média, sociální sítě a neformální informační zdroje. Součástí občanských a ekonomických kompetencí by proto měla být i schopnost informace kriticky hodnotit. Pozitivní zprávou je, že Česká republika dosahuje v mezinárodním srovnání relativně dobré pozice ve finanční gramotnosti dětí. Podle výsledků PISA2012 se umístila na šestém místě (OECD, 2014)[2].

Závěr

Je zřejmé, že formování základů zdravotní a finanční gramotnosti je záležitostí rané fáze vzdělávání a že jejich dopady na jedince jsou celoživotní. Současně je zřejmé, že nezbytnou kompetencí je neustále se učit a adaptovat se na změny, které zasahují všechny generace. Ve zvládání specifických rizik pro jednotlivé generace je důležité neformální předávání informací a poznatků v rámci rodiny, širší společnosti a sociálních a komunitních sítí.

Předností (ale i problematickým bodem) tématu stárnutí a stáří je prolínání mnoha perspektiv. Současně dochází k prolínání a interakci pohledů a zkušeností individuálních a společenských.

Nastíněná témata a jednotlivé otázky vyžadují podrobnější metodické zpracování v rámci výuky a výukových materiálů, a jejich integraci do příslušných oborů. Jejich celistvější a plastičtější uchopení vyžaduje využití poznatků gerontologie, biologie, psychologie, sociologie, filozofie, politologie a dalších disciplín. Tento text je dílčím pokusem naznačit hlavní vzdělávací priority, které jsou s tímto komplexním tématem spojeny. Jedná se o oblast biologických, psychologických a sociálních aspektů stárnutí a stáří, etických a existenciálních otázek, povědomí o životních situacích ve stáří, zmapování dostupných možností, zdrojů a služeb, orientace v sociálním a zdravotním systému, prevence věkové diskriminace, ochrany důstojnosti a obrany před formami zneužívání, týrání a násilí. Řada naznačených otázek má hodnotový podtext.

Je proto nutné přistupovat k těmto otázkám s důrazem na diskusi a reflexi vlastních osobních zkušeností a názorů formovaných v rámci rodin a širší společnosti, médií atd. Seriál na omezeném prostoru prezentoval pouze základní zdroje informací a problémy, kterým by se vzdělávání nemělo vyhnout, chce-li být opravdu moderním a reagovat na zásadní společenské jevy, jakým je demografická proměna naší populace a fenomén stáří.


[1] European Community Health Indicators (ECHI) - European Commission (Heidi data tool) (Eurostat, 2013) (Health Expectancy: Healthy Life Years (HLY). Pozn.: Poslední dostupná data k 14.9.2014

[2] OECD (2014), PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st Century (Volume VI), PISA, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/9789264208094-en

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Role vzdělávání v přípravě na stárnutí a prodlužování lidského života .

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf260 kBPoužitá a doporučená literatura
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 18. 03. 2015
Zobrazeno: 3456krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.333333333333333
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
WIJA,, Petr. Role vzdělávání v přípravě na stárnutí a prodlužování lidského života – 3. část. Metodický portál: Články [online]. 18. 03. 2015, [cit. 2019-09-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/19709/ROLE-VZDELAVANI-V-PRIPRAVE-NA-STARNUTI-A-PRODLUZOVANI-LIDSKEHO-ZIVOTA---3-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.