Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výsledky souhrnné analýzy k postavení dalšího...

Ikona teoreticky

Výsledky souhrnné analýzy k postavení dalšího cizího jazyka u nás a v Evropě

Ikona odbornost
Autor: Kamila Sladkovská
Anotace: Výzkumný ústav pedagogický vypracoval v květnu 2010 souhrnnou analýzu k postavení dalšího cizího jazyka u nás a v Evropě. Analýza popisuje postavení dalšího cizího jazyka na českých základních školách a na školách v Evropě. Navrhuje možné řešení problematiky dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání v České republice od školního roku 2012/2013.
Tímto příspěvkem, který přehledem popisuje zjištění v rámci analýzy, uzavíráme publikování Souhrnné analýzy k postavení DCJ v rámci seriálu Další cizí jazyk u nás a v Evropě.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 2. stupeň
Klíčová slova: další cizí jazyk, vícejazyčnost, SERR

Text článku:

České jazykové vzdělávání se hlásí ke všem zásadním principům stanoveným Evropskou unií a Radou Evropy a ve svých strategických dokumentech podporuje a požaduje vícejazyčnost. Ovšem region České republiky nedisponuje přirozeným vícejazyčným prostředím tak jako některé evropské státy, proto je z ekonomicko-politických a kulturních důvodů pro občany této země nesmírně důležité mít schopnost komunikovat alespoň ve dvou cizích jazycích, tj. nejlépe v jednom z globálních jazyků a dále v jednom z regionálně či kulturně blízkých jazyků.

Současné nastavení jazykového vzdělávání nabízí všem žákům, kteří opustí povinné vzdělávání, že budou schopni ve dvou cizích jazycích komunikovat a dorozumět se. Bohužel se tak nestává. Na základě dobrovolného výběru si žák nebo rodiče další cizí jazyk nevyberou a raději upřednostní jiné volitelné předměty (výchovy, praktické předměty aj.). Výuka dalšího cizího jazyka, který je volitelným předmětem, se tak stává pouhou formální nabídkou u části vzdělávající se populace. Jak uvádí Tematická zpráva ČŠI a potvrzují výsledky dotazníkové šetření ÚIV, které bylo v roce 2010 realizováno pro potřeby souhrnné analýzy, „princip mnohojazyčnosti deklarovaný v koncepčních dokumentech je realizován v omezené míře“.

Tuto situaci by bylo možné vyřešit zavedením povinného dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání. Přehledem uvádíme důvody popsané v souhrnné analýze a jejich vysvětlení pro zavedení povinného dalšího cizího jazyka v základním vzdělávání:

1) naplňování principu vícejazyčnosti

Zavedení povinné výuky dalšího cizího jazyka významně přispívá k rozšíření celkového rozhledu žáka. Člověk mluvící třemi jazyky je „vícejazyčný“, člověk mluvící dvěma jazyky ne. Až s výukou dalšího cizího jazyka můžeme tedy hovořit o naplňování principu vícejazyčnosti. Přitom nelze očekávat, že žáci budou umět všechny jazyky stejně dobře, ale že se budou moci díky nim dorozumět.

Dále zavedením povinného dalšího cizího jazyka:

  • bude podpořena kromě angličtiny výuka dalších cizích jazyků;
  • bude oživena klesající tendence výuky němčiny v ČR, které stále ještě nahrává vysoký počet kvalifikovaných učitelů (germanistů) v porovnání s ostatními jazyky, dále vysoká úroveň učebních pomůcek a učebnic pro výuku němčiny jak na základních, tak i středních školách. Základní školy těmito pomůckami stále ještě disponují;
  • bude podpořeno fungující další vzdělávání učitelů dalších cizích jazyků, které je dotované státem a zajišťuje jej celá řada institucí (pedagogická centra, střediska služeb školám, NIDV, nakladatelství) a dále Goethe Institut, Institut Francais, Institut Cervantes aj.).

2) odlišnost výuky dalšího cizího jazyka od výuky cizího jazyka

Výuka dalšího cizího jazyka vyžaduje odlišnou metodiku než učení prvnímu cizímu jazyku, jak potvrzují četné výzkumy. Výuka dalšího cizího jazyka by měla probíhat kvalitativně zcela odlišně od realizace výuky prvního cizího jazyka. Žák je jednak již poměrně zkušeným uživatelem prvního cizího jazyka a bude při výuce dalšího cizího jazyka zcela pochopitelně hledat podobnosti mezi oběma cizími jazyky. Proti častým argumentům učitelů, žáků a rodičů, že žák již nezvládne výuku dalšího cizího jazyka, lze namítnout argument, že při výuce cizího jazyka na úrovni A1 – A2 dle SERRJ nelze očekávat, že žák nabude ucelené znalosti cizího jazyka. Žák by se měl s novým cizím jazykem seznámit a měl by se naučit zcela jednoduše komunikovat v  základních komunikačních situacích.

3) lepší uplatnění žáků na trhu práce

Schopnost používat alespoň dva cizí jazyky, i když většinou na zcela rozdílných úrovních, jednoznačně vede k lepšímu uplatnění žáků jak na trhu práce, tak i v osobním životě.

4) jednodušší organizace dalšího cizího jazyka na škole

Zavedením povinného dalšího cizího jazyka na ZŠ:

- bude moci škola snadněji vytvářet v rámci daného jazyka skupiny žáků podle úrovně znalostí;

- nebude se škola dostávat do organizačních potíží jako dosud (např. nedostatek přihlášených žáků, kteří se chtějí učit další cizí jazyk, může znemožnit přístup žákům, kteří mají o výuku dalšího cizího jazyka zájem); škola při náhlém zájmu o další cizí jazyk nebude muset řešit personální zabezpečení výuky;

- bude mít škola volnější ruce při sestavování rozvrhu.

5) podpora pedagogického přístupu CLIL

Zavedením povinného dalšího cizího jazyka na ZŠ bude výrazně podpořena aplikace a výuka CLIL metodou ve vyučování dalšího cizího jazyka, což je jeden ze zásadních cílů evropského jazykového vzdělávání.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Další cizí jazyk u nás a v Evropě.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 22. 12. 2010
Zobrazeno: 8034krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 2
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
2 uživatelé Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SLADKOVSKÁ, Kamila. Výsledky souhrnné analýzy k postavení dalšího cizího jazyka u nás a v Evropě. Metodický portál: Články [online]. 22. 12. 2010, [cit. 2018-01-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/10007/VYSLEDKY-SOUHRNNE-ANALYZY-K-POSTAVENI-DALSIHO-CIZIHO-JAZYKA-U-NAS-A-V-EVROPE.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Dagmar CsatováVloženo: 23. 12. 2010 09:41
Dobrý den, děkuji autorce za cenný příspěvek. Bod 2/ uvítala bych konkrétní rady/informace/tipy, JAKOU odlišnou metodiku má vyučující použít při výuce DCJ. Nabízí se otázka - učí-li pedagog dva cizí jazyky (např. Aj-FrJ, AJ-NJ apod..), bude skutečně používat zcela odlišný přístup k výuce? A jak vůbec naše VŠ připravují budoucí učitele DCJ? Děkuji, DC
2.Autor: Mgr. Kamila SladkovskáVloženo: 28. 02. 2011 15:07
Dobrý den, předně děkuji za Vaši reakci! Zmínkou o odlišné metodice výuky dalšího cizího jazyka jsme chtěla hlavně upozornit na to, že při přípravě budoucích učitelů by se mělo zohlednit, zda učitelé budou daný jazyk vyučovat na ZŠ či SŠ v pozici prvního či druhého jazyka. A tím souvisí vaše další otázka, u které chci upozornit na skutečnost, že pokud jako učitel vyučuji žáka s jistou znalostí cizího jazyka nějaký další cizí jazyk, mám úplně jinou výchozí pozici, než když žák s cizím jazykem teprve začíná. Z předchozí výuky cizího jazyka si žák zcela určitě přináší učební strategie, které lze dále využít. Tématem vícejazyčnosti a tím i postavením cizího jazyka, zda je vyučován jako první, druhý či třetí jazyk, se např. zabývá německý profesor Hans-Jürgen Krumm http://www.goethe.de/ins/...7.htm děkuji, K. Sladkovská