Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Časová osa, metodická část pro žáky SŠ

Časová osa, metodická část pro žáky SŠ

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Mgr. Miroslav Houska
Spoluautor: Mgr. Petr Procházka , Mgr. Tomáš Mikeska

Úvod:

Základním aspektem dějin a dějinných událostí je, že se odehrávají v určitém čase a prostoru. Proto je nesporně důležitá znalost způsobů časové orientace v dějepisném slova smyslu. V tomto případě není rozhodující, zda se jedná o dějiny celých civilizací, národů nebo dějiny konkrétních osob či událostí našeho vlastního života. Pochopení principu plynutí času a orientace v této problematice je tak jedna z důležitých schopností praktického života, jež by měla výuka dějepisu poskytnout.

Žáci 1. ročníku šestiletého gymnázia již určité zkušenosti s dějepisem mají, přesto jsou jejich znalosti poněkud nesourodé s ohledem na jejich dosavadní různou intenzitu studia i způsob výuky. Proto se na počátku tohoto ročníku začíná při studiu dějepisu od základu, připomenutím způsobů chápání času, počítání a měření času a podobnými aktivitami. Vzhledem k jejich určitým dosavadním znalostem a zkušenostem se studiem dějepisu jde spíše o téma opakovací, které pomůže upevnit a prohloubit dosavadní získané informace.

Cíl výuky:

Žák:

  • dokáže se orientovat v čase;
  • dokáže vysvětlit princip časové osy a její použití;
  • dokáže vysvětlit rozdíl mezi lineárním a cyklickým chápáním plynutí času;
  • zná základní členění historických období a dokáže je chronologicky seřadit;
  • dokáže pracovat s příslušnými pojmy a správně je používat;
  • prokáže schopnost určitých početních úkonů s letopočty (před naším letopočtem i našeho letopočtu).

Časová dotace

Pro uskutečnění výuky tohoto tématu dostačuje 1 vyučující hodina (45 min.). V příloze jsou uvedeny dvě další společné aktivity, které umožní žákům aktivní odpočinek, určité uvolnění a zároveň stálý kontakt s tématem.

Motivace

Vhodnou motivací se nabízí odkaz na vlastní osobní historii, resp. na dějiny vlastní rodiny v podobě rodokmenu, nebo alespoň významných mezníků v historii rodiny. Další možností je správně zařadit děj oblíbené dobrodružné literatury či filmu, nebo správně určit, zda se mohli setkat konkrétní známé osobnosti.

Metody a učební pomůcky

  • frontální výuka
  • diskuze
  • skupinová práce
  • tabule
  • projektor
  • pracovní listy
  • připravené lístky s událostmi
  • připravené lístky s letopočty

Ročník

V případě víceletých gymnázií je téma vhodné zařadit na začátek výuky v prvním ročníku, jak bylo zmíněno výše. V případě potřeby a vhodnosti je možné využít aktivity i ve vyšších ročnících v patřičné souvislosti s dalšími tématy. S časovou osou je vhodné názorně pracovat v rámci každé hodiny dějepisu.

Struktura vyučovací hodiny

a) Úvod: příchod, pozdrav, stručné představení nadcházející hodiny (5 min.)

b) Frontální výuka: Především zopakování již známých pojmů a doplnění nových. Vysvětlení rozdílu při vnímáním času lineárním nebo cyklickým způsobem. Ztvárnění vodorovné nebo svislé časové osy. Upozornění na problematiku pojmu „rok 0“ a vysvětlení základního pojmosloví. (10 min.)

c) Pracovní list (viz příloha): Pracovní list je pro individuální práci, ale v případě potřeby se mohou žáci spolu radit. (cca 13 min.)

d) Aktivity v hodině (viz příloha):

  • Časová osa: Každý žák dostane jednu událost. Projektorem se promítne zadání a žáci mají za úkol rozdělit se do skupin – před naším letopočtem a našeho letopočtu. Po úspěšném splnění se pak všichni musí správně seřadit do „živé časové osy“.
  • Letopočtové domino: každá dvojice žáků dostane rozstříhané kartičky „domina“ a musí je správně pospojovat. (celkem cca 12 min.)

e) Závěr: reflexe a zpětná vazba, odpovědi na případné dotazy (5 min.)

Reflexe:

Vzhledem k tomu, že základní pojmy a principy nebyly pro žáky úplně nové, byl úvod do problematiky poměrně hladký a svižný. Poměrně rychle se podařilo vysvětlit rozdíly lineárního a cyklického prožívání času. Překvapivě s pochopením, bez zvláštních obtíží, žáci reagovali i na problematiku roku 0. Aktivity plnili přiměřeně zodpovědně, vzhledem ke svému věku, a to jak v celotřídní skupině, tak ve dvojicích.

Mnohem větší problém činilo matematické vyjádření přepočtu na islámský letopočet. Mezipředmětová vazba matematiky a historie byla pro mnohé neočekávaná až nepochopitelná, což jen plně potvrzuje nutnost její větší podpory.

Další úskalí se objevuje v případě tematického zadání z oblasti, která zatím nebyla v rámci výuky probíraná. To se týká především druhé části otázky č. 4 a otázky č. 5 (viz příloha č. 2). Tyto úkoly mohly být zdárně splněny jen při spolupráci s vyučujícím. Na druhou stranu se tak žáci předběžně seznamují s pojmy a souvislostmi, s nimiž se později stejně setkají, a mohou je již správně vnímat jaksi „podprahově“.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc920 kBAktivity a pracovní list
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám