Hlavním cílem tohoto příspěvku má být základní představení pěti domorodých skupin obyvatelstva z různých koutů světa (Aboriginci, Berbeři, Eskymáci, indiáni a Kurdové) a poznání jejich běžného života v minulosti i současnosti. A v návaznosti na to zjištění, jak se jejich společensko-politické postavení měnilo (či nikoli) v porovnání s nově příchozími bělochy, kteří postupně obsazovali a mocensky ovládali území původně osídlená právě výše zmiňovanými domorodými skupinami.
Při vyslovení výrazu „domorodec" se mnohým z nás vybaví bohatě pomalovaný či potetovaný divoký válečník s výhružně namířeným oštěpem odkudsi z amazonského pralesa. Ve skutečnosti však každý lidský jedinec odněkud pochází, někde se narodil, někde je doma, tedy lze o něm hovořit jako o domorodci a lhostejno, zda jde o středočeského zelináře, který je doma (a tedy domorodcem) v polabské vísce, anebo o dajackého lovce lebek, který pochází z ostrova Borneo.
Podobnou optikou budeme v tomto příspěvku nahlížet na příslušné domorodé skupiny obyvatelstva prakticky ze všech částí světa – tedy z Asie, Afriky, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i Evropy (prostřednictvím grónských Eskymáků, neboť Grónsko z hlediska správy náleží k Dánsku). Přestože předmětem našeho zájmu jsou pro Evropany zástupci poněkud exotických etnik, nechceme v žádném případě vnímat příslušné domorodé skupiny nijak hanlivě ve smyslu slovního spojení „ti primitivní divoši v podivných maskách a s hrozivě vztyčenými oštěpy".
Hlavním cílem tohoto příspěvku má tedy být základní představení pěti domorodých skupin obyvatelstva z různých koutů světa a poznání jejich běžného života v minulosti i současnosti. A v návaznosti na to zjistit, jak se jejich společensko politické postavení měnilo (či nikoli) v porovnání s nově příchozími bělochy, kteří postupně obsazovali a mocensky ovládali území původně osídlená právě výše zmiňovanými domorodci.
1. Úvodní informace a rozdělení úkolů ve třídě
Nejdříve žákům představíme základní smysl a cíle výukového bloku, tj. nastíníme jim, co by si měli z výuky odnést. Poté jim ještě ozřejmíme kritéria jejich hodnocení, tady se doporučuje hodnotit vždy výstupy jednotlivých fází/kroků úkolu. Pro fáze/kroky 2–5 je to zhotovení papírového posteru (plakátu), pro fáze/kroky 6–7 zpracování nejlépe powerpointové prezentace a pro fázi/krok 8 individuální práce s vyplněním komparativní tabulky a závěrečná reflexe s celou třídou.
Následně třídu rozdělíme do pěti skupin. Každá z nich si vylosuje (je to nejdemokratičtější forma volby) jednu z pěti domorodých skupin (Aboriginci, Berbeři, Eskymáci, indiáni, Kurdové). V jednotlivých pracovních skupinách je možno stanovit role (např. prezentátor, zapisovatel) a pravidla (nutnost aktivního přístupu a možnost prosadit se pro všechny členy skupiny, vzájemný respekt a nezesměšňování jednotlivých názorů, a už vůbec ne osobní urážky a invektivy), která budou platná po celou dobu práce na zadaném úkolu.
2. Základní terminologie
Žákům dáme k dispozici seznam termínů vážících se k jejich domorodé skupině (viz Příloha č. 1). Jejich úkolem bude tyto termíny s vysvětlujícím komentářem napsat na papírový poster. Hodnoceným výstupem bude odprezentování této fáze úkolu.
3. Historický vývoj jednotlivých domorodých skupin
Úkolem každé skupiny v této fázi výuky bude ve stručnosti nastínit historický vývoj jednotlivých domorodých skupin. Hodnoceným výstupem bude opět prezentace vypracovaných materiálů před třídou.
4. Zvyky a tradice, jídlo a oblečení, obydlí, jazyk a náboženské představy příslušníků jednotlivých domorodých skupin
V této fázi úkolu mají žáci popsat zvyky a tradice svých domorodců, jejich stravovací návyky a typické oblečení. Na plakát žáci nakreslí typ obydlí (i více typů) charakteristický pro svou domorodou skupinu, příp. i nějaké další zajímavé artefakty.
Dále žáci napíší, jakým jazykem mluví příslušné etnikum, tento jazyk se pokusí zařadit do konkrétní jazykové rodiny a zkusí určit nějaká slova, která se do češtiny dostala právě z některého domorodého jazyka.
Pokusí se rozepsat o náboženských představách a rituálních obřadech svých domorodců. Opět to může být doprovázeno kresbou či obrázkem, příp. zvukem.
Hodnotit se bude zase odprezentování dosažených výsledků před celou třídou.
5. Teritoriální rozšíření domorodých skupin
Do slepých mapek světa žáci zakreslí ty státy či oblasti, ve kterých daná domorodá skupina žije. K mapkám je třeba uvést údaje o aktuálních početních stavech příslušníků jednotlivých etnických skupin a poté mapky vlepit na plakáty.
Hodnocení – viz předcházející krok.
6. Současný život
Žáci se budou snažit zobrazit současný život vybrané domorodé skupiny – pokusí se zachytit proměny v toku času, tj. ve srovnání s výstupy vypracovanými ve fázi 3, ať už půjde o změny k lepšímu, anebo k horšímu. Konkrétně by si žáci měli všímat především toho, jak vypadá běžný pracovní, rodinný a společenský život jedinců z příslušné domorodé skupiny, jak je tento život ve společnosti ovlivněn vztahy k příslušníkům ne-domorodců. Součástí připravované a hodnocené prezentace můžou být obrázky, fotodokumentace, zvukové záznamy apod.
7. Závěrečné shrnutí
Žáci připraví krátkou powerpointovou prezentaci – stručný a přehledný souhrn všeho dosud popsaného (délka prezentace by neměla překročit 15 minut).
Na úplný závěr dávám doporučení zařadit bilanční diapozitivy:
8. Společná reflexe
Žáci si zcela na závěr celého úkolu individuálně vyplní srovnávací tabulku (viz Příloha č. 2), aby se sami přesvědčili, jak pokročili se svými znalostmi a dovednostmi vážícími se k výuce daného tematického bloku. K tomu samozřejmě použijí jednak informace, které se dozvěděli v předcházejících hodinách, a pak mohou v případě „nouze" nahlédnout do dokončených posterů, které budou k dispozici všem ve třídě.
Po vyplnění následuje ještě shrnutí a společná reflexe s celou třídou. Při té společné reflexi zaměříme pozornost na:
Bibliografická poznámka
Vedle obligátního a mezi žáky a studenty značně oblíbeného, ale poněkud nespolehlivého zdroje informací, čímž mám na mysli Internet (např. http://www.national-geographic.cz/lide-a-kultura/berberi-uz-nejsou-zadni-barbari-329/; http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/460009; http://www.lideazeme.cz/clanek/hostem-u-chorasanskych-kurdu; http://www.hedvabnastezka.cz/rady/domorodci apod.), doporučuji ke studiu tyto publikace:
Baar, Vladimír. Národy na prahu 21. století. Emancipace nebo nacionalismus. 2. vydání. Ostrava: vyd. Ostravská univerzita a nakl. Tilia, 2002. ISBN 80-86101-66-5.
Čeboksarov, Nikolaj Nikolajevič; Čeboksarovová, I. A. Národy, rasy, kultury. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1978.
Hubinger, Václav; Honzák, František; Polišenský, Jiří. Národy celého světa. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1985.
Lips, Julius. O původu věcí. 1. vydání. Praha: Orbis, 1960.
Wolf, Josef. Abeceda národů (Výkladový slovník kmenů, národností a národů). 1. vydání. Praha: Horizont, 1984.
Přestože některé z výše uvedených monografií jsou již poměrně staršího data vydání, stále v nich učitelé i žáci najdou celou řadu zajímavých a cenných informací týkajících se dotčených domorodých skupin zejména z hlediska antropologického a národopisného, ale také politického a historického a v obecných souvislostech i z hlediska jejich vzniku a vývoje. Jsou zde rovněž uvedeny vzájemné souvislosti mezi životním prostředím, vývojem tělesné stavby a kulturně historickými zvláštnostmi. Nechybí tady ani zajímavé a inspirativní mapové či obrazové přílohy. Toto vše lze využít jak v informativním výkladu učitele, tak především při zpracovávání a tvorbě výstupů žáků.
Podrobnější poučení o jazycích, kterými mluví příslušné domorodé skupiny, lze najít v:
Erhart, Adolf. Základy jazykovědy. 2. upravené vydání. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-04-24612-5.
Krupa, Viktor; Genzor, Jozef; Drozdík, Ladislav. Jazyky sveta. 1. vydání. Bratislava: Obzor, 1983 (ve slovenštině).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.