Pro náš příspěvek jsme adaptovali klasickou pohádku Františka Bartoše Jak stařeček měnil, až vyměnil tak, abychom ji mohli použít v hodinách češtiny pro cizince. Dále předkládáme jednu z možností práce s tímto textem. Úkoly jsou voleny tak, aby kontrolovaly porozumění textu. Nepředpokládáme, že při výuce učitel použije všechny úkoly, spíše si vybere určitý typ cvičení podle úrovně studenta. Adaptovaná pohádka je přiložena jako příloha.
Aktivní slovní zásoba zahrnuje všechny lexikální jednotky, které jsou určeny k produktivnímu osvojení. Lze k ní všeobecně zařadit všechna funkční slova, protože bez nich není možné realizovat žádné strukturované sdělení. Stručně řečeno – aktivní slovní zásoba je množství slov, která žák umí samostatně používat. V. Janíková (1995) uvádí různorodé produktivní nebo i reproduktivně produktivní úlohy a cvičení, které pomáhají v osvojení si aktivní slovní zásoby. Z této typologie si vybíráme konkrétní úlohy a cvičení, které aplikujeme na práci s adaptovanou pohádkou.
1. Strukturované úlohy na textové bázi
Kde se odehrává děj pohádky? Kdo v pohádce vystupuje? Koho stařík potkává na své cestě domů?
2. Substituční úlohy
Jednoho krásného a teplého dne plaval jeden bohatý muž v řece. Najednou se mu udělalo moc špatně, myslel si, že umře. Okolo lesa šel stařík, slyšel křik a tak běžel k řece a muži pomohl z vody ven. Bohatý muž nevěděl, jak má staříkovi poděkovat. Nejdříve ho pozval do svého domu, dal mu dobré jídlo a pití a nakonec mu ještě dal kus zlata.
3. Doplňovací úlohy
Jednoho krásného a _________ dne plaval jeden bohatý muž v _______. Najednou se mu udělalo moc špatně, myslel si, že umře. Okolo lesa _________ , slyšel křik, a tak běžel k řece a muži pomohl z vody ven. Bohatý muž nevěděl, jak má staříkovi poděkovat. Nejdříve ho pozval do svého domu, dal mu ________ jídlo a _______ a nakonec mu ještě _______ kus zlata.
4. Expanzivní (rozšiřovací) úlohy
Proč bylo bohatému muži špatně? Proč šel stařík okolo lesa? Kolik bylo hodin? Jaké bylo počasí? Jak vypadal dům bohatého muže? Jaké jídlo dostal stařík a co pil? Jak velký byl kus zlata?
5. Asociační cvičení
Jako pasivní slovní zásobu chápeme všechny lexikální jednotky, které jsou určeny k receptivnímu osvojení. Pasivní slovní zásoba má být osvojována zejména při práci s texty a správně zvoleným cvičením, ve kterém žák uvedené lexikální jednotky rozpoznává, sémantizuje nebo posuzuje jejich adekvátnost či neadekvátnost.
1. Úlohy k rozpoznání slov v textu
všechna zvířata; slova, která se vztahují k místu
2. Úlohy s výběrem odpovědi
a) Stařík a bohatý muž; b) Stařík a jeho zvířátka; c) Stařík a jeho výměny
Další úkoly a cvičení k pasivní slovní zásobě se netýkají přímo textu, ale lze z textu vycházet:
Dle V. Janíkové (1995) zahrnuje potenciální slovní zásoba slova složená a odvozená, která žák nezná, nikdy se s nimi nesetkal, ale kterým je schopen přesto porozumět pomocí analogie, porovnání s mateřštinou, na základě kontextu nebo na základě svých znalostí o tvoření slov. Potenciální slovní zásobu nelze vyjádřit kvantitativně, jde spíše o schopnost odhadnout význam slov na základě znalostí jednotlivých komponentů. Tato schopnost je podstatně ovlivněna zejména kvalitou osvojení aktivní a pasivní slovní zásoby a získaných vědomostí a dovedností v oblasti učebních strategií řečových dovedností – čtení a poslechu s porozuměním.
Úlohy a cvičení k potenciální slovní zásobě obsahují typy úloh, které jsme uváděli u aktivní i pasivní slovní zásoby. Pří výběru cvičení se zaměřujeme především na odhalování významu na základě již osvojeného předchozího paradigmatu.
1. Kontextová cvičení
Odpovězte na následující otázky:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.