Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Figurková školička aneb Proč aktualizovat...

Figurková školička aneb Proč aktualizovat RVP?

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Mgr. Martina Kořenová
Mezinárodní šachová mistryně referuje o výukovém programu Figurková školička, který integruje šachové principy do výuky na 1. stupni ZŠ, a zamýšlí se nad možnostmi úprav RVP.

Pár slov o autorce

Vystudovala jsem učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Univerzitě Karlově a jsem mezinárodní šachová mistryně. V současné době dokončuji nový výukový program pro předškolní vzdělávání i pro první stupeň nazvaný Figurková školička. Je založen na využití prostředí šachovnice pro vzdělávání. Podívat se můžete zde: http://skolicka.figurka.net/.

Co je Figurková školička

Figurková školička je nová originální výuková metoda zaměřená na rozvoj intelektuálních schopností a dovedností dítěte. Je určena pro děti jakýchkoli duševních dispozic ve věku od 5 do 8 let. Malého génia inspiruje a podprůměrné dítě rozvine. Jde o „školu hrou“ v pravém slova smyslu, takže zaujme každého, i děti s poruchami učení nebo soustředění. Metodiku připravoval tým speciálních pedagogů, psychologů a také špičkových šachistů.

Proč Figurková školička

Na začátku úvah o využití šachů pro vzdělávání jsem přemýšlela, jak využít šachových algoritmů pro rozvoj kognitivních procesů u dětí. Sestavila jsem sadu jednoduchých šachových úloh na šachovnici, aby vystihovaly pohyb a možnosti každé šachové figurky. Metodika se opírá o šachovnici a šachové figurky, děti se ale neučí šachy. Šachovnice je úžasný přesně definovaný prostor, trochu složitější síť. V tomto prostoru je možné připravit tisíce různorodých úloh, které zahrnují počítání, geometrické vnímání, prostorovou orientaci, vnímání pohybu apod. Šachovnice je stejně dobrým prostorem jak pro paměťové úlohy, tak pro úlohy rozvíjející tvořivou logiku. Šachy se tímto způsobem děti opravdu nenaučí, ale úlohy jednoduše a srozumitelně rozvíjejí základní myšlenkové operace, které potřebuje každý člověk k řešení všech problémů.

Figurková školička a RVP

RVP považuji za srozumitelný a podnětný dokument, který umožňuje zařazovat do školního vzdělávání aktivity podstatné pro rozvoj dítěte. Tomu napomáhají nové přístupy, především důraz na kompetence k řešení problémů. I na další klíčové kompetence se nahlíží jinak než tomu bylo v minulosti. Žák má rozvíjet svou osobnost jako celek, vědomosti mají být doplněny dovednostmi a postoji.

Po prostudování RVP jsem nalezla cesty, jak Figurkovou školičkou ve vazbě na RVP obohatit výuku ve školách. Příběhy na šachovnici jsem propojila s písničkami, ilustracemi, rébusy a pohybovými hrami. Učitelky se mohou na šachovnici dívat po stránce matematické, jazykové, výtvarné, hudební nebo dramatické. Program již vyzkoušeli učitelé v rámci dvou evropských projektů, a Figurková školička se tak stala součástí různých předmětů a také logopedie i pracovních činností.

Základní principy Figurkové školičky jsou založeny na matematickém uvažování. Ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace by mohla být součástí tematického okruhu Nestandardní aplikační úlohy a problémy. Před školskou reformou by Figurková školička našla pravděpodobně jediné uplatnění v hudební výchově, protože obsahuje 66 písniček, v matematice by naopak působila jako „neohlášená návštěva“.

Pokud mám hodnotit RVP ze svého hlediska, musím napsat, že na mě zapůsobil velmi pozitivně a pravděpodobně bych se bez reformních myšlenek ve školství do vytváření vlastního výukového programu nikdy nepustila. RVP mi dodal odvahy najít si vlastní cestu a realizovat se. V šachové hře jsem našla nový smysl, ne vyhrávat, ale učit se postupovat logicky a tvořit.

Jak vidím budoucnost RVP

Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie by měla do budoucna určitě mít průřezový charakter než být samostatným oborem. Reaguji na nové směry ve výuce týkající se používání interaktivních tabulí. Žák se s novými technologiemi setkává mnohem častěji než dříve. Na interaktivních tabulích se například dá pracovat i v předmětech jako je hudební nebo výtvarná výchova. Technologický pokrok jde dopředu takovým tempem, že jakékoli očekávané výstupy v RVP budou buď velmi nekonkrétní, nebo rychle zastarají.

Osobně bych posílila roli Dramatické výchovy na 1. stupni. Chápala bych ji hlavně jako cestu, jak působit na vztahy mezi dětmi navzájem a k sobě samému a jak rozvíjet vlastní tvořivost. Při hodinách Dramatické výchovy lze řešit etické a filozofické otázky. Děti se navzájem o sobě víc dozvědí, povídají si o svých názorech a postojích. Každý by si měl uvědomit, že nejdůležitější je hledat sama sebe, najít, co mě baví a co chci dělat.

Neznám proces revidování RVP, snažila jsem se na něj pohlédnout nezasvěcenýma očima a uvažovat o systému hodnocení a úprav kurikula. Předpokládala bych, že návrhy změn v RVP přijdou na základě zkušeností učitelů z praxe. RVP bych připodobnila počítačovému programu, kde se chystané změny podrobují důkladné analýze, která musí být podepřena konkrétními zkušenostmi s daným rámcovým programem. Představuji si, že ředitelé škol na základě výzvy VÚP osloví učitele, aby napsali své připomínky a návrhy na změny kurikula. Učitelé popíší, se kterými konkrétními problémy se ve výuce setkávají a ředitelé nebo někdo jimi pověřený připomínky sjednotí, popřípadě vyhodnotí. VÚP určí termín, do kterého mají školy připomínky zasílat. Ředitelé by byli osloveni VÚP každé dva roky. VÚP by se měl jako kurikulární ústav připomínkami průběžně zabývat a každé čtyři roky text RVP aktualizovat.

Pedagogické fakulty by byly propojeny s učiteli fakultních škol, podněcovaly by je samy k napsání připomínek. Ty by pedagogické fakulty shromažďovaly a posuzovaly např. i z hlediska mezinárodního srovnání, a v daném termínu jednou za dva roky poslaly VÚP. Rodiče by do procesu zasahovali na úrovni učitelů. Své připomínky a postřehy by konzultovali s nimi.

Cesta k Figurkové školičce

Hned po studiu na konci devadesátých let jsem nastoupila na místo učitelky v málotřídní škole v malé vesnici 50 km od Prahy. Učila jsem tam dva roky, za tu dobu jsem ztratila veškeré kontakty, co se týče mého profesního vzdělání. Na pedagogické fakultě jsem byla nadmíru aktivní. Specializovala jsem se na německý jazyk, dramatickou a výtvarnou výchovu, navíc jsem se účastnila semináře tripartity Francie – Česko – Německo. Nedostatek podnětů ve vesnické škole jsem začala nahrazovat tím, že jsem začala tvořit sama. Dlouho jsem hledala oblast, které rozumím nejlépe. Uvědomila jsem si, že neumím nic lépe než šachy, i když jsem je ve dvaceti na vrcholu své kariéry přestala hrát, abych mohla dělat něco smysluplnějšího. Myslela jsem, že se už k šachům nikdy nevrátím. Po mnoha letech jsem objevila pravé kouzlo šachové hry. Šachy odkrývají hloubku a možnosti lidského myšlení. Pohyb po šachovnici nabízí nekonečné množství různě složitých algoritmů. I takové, které dokáží pochopit čtyřleté děti. Začala jsem si hledat své místo na slunci, vymyslela jsem sérii úkolů, oslovila jsem ilustrátorku a nechala se zlákat k napsání evropského projektu. Měla jsem štěstí na lidi, kteří se do toho zapojili. Hned první pokus byl úspěšný. Mám velkou úctu k učitelskému povolání, kde hraje hlavní roli dítě, ne učitel. Díky našemu projektu jsem poznala mnoho skvělých učitelů, o kterých si myslím, že právě takoví učitelé jsou jediní, kteří mohou opravdově posoudit přínos RVP.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek