Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Úskalí evaluace výsledků vzdělávání

Ikona teoreticky

Úskalí evaluace výsledků vzdělávání

Ikona odbornost
Autor: Jana Straková
Anotace: Rozhovor s americkým odborníkem Edwardem Kiferem, který upozorňuje na zrádnost (nedostatky) evaluačních aktivit.
Téma příspěvku:Autoevaluace školy
Klíčová slova: evaluace

Článek je převzat z Moderního vyučování.


V současné době se u nás hodně hovoří o potřebě evaluace výsledků vzdělávání. Málo se však dozvídáme o tom, jaká nebezpečí s sebou nese špatně postavená evaluace. Na záludnosti evaluačních aktivit jsme se zeptali amerického odborníka na tuto problematiku Edwarda Kifera, který byl na návštěvě v České Republice.

V České republice se teď hodně mluví o evaluaci ve vzdělávání. Velký důraz se klade zejména na evaluaci výsledků vzdělávání, tedy výsledků jednotlivých žáků, škol, regionů, celého vzdělávacího systému. Na co si máme dát pozor při nastavování evaluačních mechanismů?
S evaluací ve vzdělávání je to podobné jako s evaluací v jiných oblastech lidského konání: nejdůležitější je si dobře stanovit cíle, jejichž dosažení budeme následně hodnotit. Rád si připomínám slova Michaela Strivena, amerického odborníka v oblasti evaluace: "Stanovíme-li si špatné cíle, je celkem jedno, zda jich dosáhneme, respektive někdy dosažení takových cílů může být i velmi na škodu. Naopak stanovíme-li si dobré cíle, tak i když se nám nepodaří jich zcela dosáhnout, budeme na tom lépe, než když dosáhneme špatných cílů". Nejdříve si musíme dobře vymezit, jaké mají být výsledky vzdělávání, čeho všeho chceme ve vzdělávání dosáhnout, a při evaluaci se potom musíme zaměřit na všechny důležité cíle. Někdy se stává, že dosažení některých cílů neumíme dobře hodnotit a tak se při evaluaci omezujeme pouze na ty, u kterých je to snadné, které jsou snadno měřitelné. Pak ale nejsme schopni popsat daný proces v celé jeho šíři a můžeme o něm a o jeho výsledcích získat zcela mylný obrázek. Výsledky každého procesu musíme vyhodnocovat komplexně. Musíme si všímat nejen jeho zamýšlených výsledků, ale i jeho vedlejších efektů.

Můžete uvést nějaký příklad?
Třeba zavedeme nějaké opatření, které má zvýšit efektivitu výuky. Pro evaluaci účinnosti tohoto opatření vyvineme nějaký nástroj, který bude zjišťovat úroveň vědomostí a dovedností žáků a pomocí tohoto nástroje zjistíme, že se průměrná úroveň vědomostí a dovedností zvýšila. Takže budeme spokojeni. Nevšimneme si ale, že opatření mělo neblahý vliv na děti pocházející z rodin se sociálním a kulturním znevýhodněním a že se propast mezi nimi a zbytkem dětí prohlubuje. Abychom se nedopouštěli takových chyb, musíme se po vedlejších efektech aktivně pídit a do evaluace zahrnout rovněž vedlejší důsledky, které má to či ono opatření. V případě opatření, které má zvýšit efektivitu výuky, bychom měli například hodnotit nejenom zvýšení úrovně průměru, ale i to, jestli je opatření stejně účinné pro všechny skupiny dětí, jestli nezvyšuje rozdíly mezi nimi.

Teď jsme mluvili o situaci, kdy nám špatně postavená evaluace neumožní vyhodnotit v plné šíři výsledek nějakého procesu, ale sama nemá na tento proces žádný vliv. Může se stát, že by mělo neblahé důsledky vlastní zavedení evaluace?
Ano, to se bohužel stává poměrně často. Zejména když je evaluace úzce zaměřena. To, co je předmětem evaluace, nabývá na významu a jiné aspekty, které mohou být daleko důležitější, ustupují do pozadí. Například v případě centrálního zavedení vědomostních testů dochází k tomu, že učitelé věnují neúměrně mnoho času nácviku testů a nevěnují dostatek energie na dosažení ostatních výchovných a vzdělávacích cílů. Nebo jiný příklad takového nechtěného důsledku je oslabení úlohy ředitele školy - řadě věcí, o kterých dříve rozhodoval on a za které cítil zodpovědnost, teď "rozhodují" požadavky těchto testů.

To jsou varování pro tvůrce školské politiky. Mají být o těchto nebezpečích informováni učitelé? Měli by být i učitelé vzděláváni v oblasti evaluace? Učí se o ní američtí studenti učitelství?
Někteří ano, ale mnozí také ne. To mi připadá velmi špatné. Učitelé by si měli být velmi dobře vědomi všech záludností evaluace a zejména evaluace s využitím testování, která se ve Spojených státech velmi široce používá. Měli by vědět, jak je těžké udělat dobrý test a jaké by měl mít dobrý test náležitosti. Měli by být poučeni o všech omezeních a nebezpečích testování.

Jaká nebezpečí máte třeba na mysli?
Hlavní nebezpečí vidím v přeceňování vypovídací hodnoty testu. Já bych třeba nikdy neučinil úsudek o dítěti na základě jednoho testu.

Proč?
Protože výsledek je příliš zatížen náhodou. Zejména v případě testu, ve kterém převládají úlohy s výběrem odpovědi, může být vliv náhody příliš velký.

U našich přijímacích zkoušek na vysoké školy hrají většinou výsledky v jediném testu velkou úlohu. Jak je tomu ve Spojených státech?
Ve Spojených státech vyžadují některé vysoké školy také testy. Zpravidla se jedná o test studijních předpokladů (Scholastic Aptitude Test), kde se zkoumají verbální, analytické a kvantitativní schopnosti žáků, nebo o American College Test, který je více zaměřen na vědomosti, které žáci nabyli v průběhu střední školy. Výsledky těchto testů ale nemívají na přijetí rozhodující vliv. Důležité je, jak si student vedl na střední škole. Američtí studenti si na střední škole mohou vybírat u studijních předmětů různou úroveň obtížnosti. Vysoké školy tak mohou vycházet z toho, jaké předměty student absolvoval. To mi připadá správné, protože to odráží práci studenta v průběhu celého středoškolského studia. Není to jednorázová záležitost.

A jak se díváte na naši centralizovanou maturitu?
Rozumím snaze nějak standardizovat výstup ze střední školy. Na druhé straně všichni studenti musejí mít příležitost se naučit to, co bude předmětem zkoušky. To je v případě českého vzdělávacího systému poněkud problematické, protože žáci navštěvují různé typy škol s velmi různým obsahem vzdělávání. Pokud takovou zkoušku zavedete, připadá mi důležité, aby ji studenti mohli libovolně opakovat. Aby se mohli doučit vše, co neuměli, a skládat zkoušku tak dlouho, dokud neuspějí. Aby možnost završit středoškolské studium požadovanou zkouškou byla opravdu otevřená.

Vraťme se ještě k testům, ve kterých mají žáci za úkol vybírat jedinou správnou odpověď z několika nabízených možností. U nás se teď hodně diskutuje o tom, do jaké míry je možno s jejich pomocí zjišťovat důležité dovednosti a vědomosti. Jaký je váš názor?
Já, pokud bych mohl, tak bych takové testy vůbec nepoužíval, protože jejich vypovídací schopnost je velmi omezená. Ale dělat jiné zkoušky je nepoměrně časově i finančně náročnější. Takže někdy je rozumné je použít. Je opět důležité si říci, jaké sledujeme cíle. Například velký vliv náhody, kterým jsou tyto testy zatíženy, nevadí v případě mezinárodních výzkumů, které mají za cíl posoudit úroveň velkého množství dětí. Tam se vliv náhody vyrovná. Daleko problematičtější je to samozřejmě v případě, že potřebuji činit rozhodnutí o jednotlivcích. A důležité je také si být vědom toho, že mnohé důležité dovednosti nemohu těmito testy zjišťovat. Takovým zřejmým příkladem je například schopnost komunikovat v cizích jazycích.

Už jste se zmínil o tom, že testování hraje v americkém systému velkou roli. Je jeho úloha podle vašeho názoru spíše pozitivní nebo negativní?
Negativní. Pro školy je velmi důležité, aby uspěly v testech, protože jsou podle výsledků financovány. Za těchto okolností, kdy význam testů je opravdu velký, školy věnují velkou péči tomu, aby na ně své žáky připravily. Ale to většinou vůbec neznamená, že zlepší vědomosti a dovednosti žáků, ale pouze to, že se žáci naučí lépe řešit tyto konkrétní testy. Výuka se potom redukuje na přípravu žáků k testům. Je opravdu smutné, když se působení školy zredukuje na získání co nejvyšších testových skórů. Je řada věcí, které se ve škole dějí, a které není možno pomocí testů vůbec hodnotit. Ale to vůbec neznamená, že nejsou důležité. Jsou zpravidla důležitější.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 09. 2006
Zobrazeno: 8220krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
STRAKOVÁ, Jana. Úskalí evaluace výsledků vzdělávání. Metodický portál: Články [online]. 15. 09. 2006, [cit. 2019-07-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/911/USKALI-EVALUACE-VYSLEDKU-VZDELAVANI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.