Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Komplexnost hudební výchovy

Ikona teoreticky

Komplexnost hudební výchovy

Ikona odbornost
Autor: Alexandros Charalambidis
Anotace: Autor varuje před úplným potlačením jakékoliv domény hudební výchovy ve vzdělávacím procesu. Možné důsledky demonstruje na příkladu.
Obor příspěvku:Hudební výchova 1. stupeň
Klíčová slova: integrace, hudební výchova, asimilace, interakce, relace

Požadavek komplexnosti hudební výchov vychází jak z moderních trendů hudební pedagogiky, tak i z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Učivo hudební výchovy je v RVP ZV rozčleněno do obsahových domén, které jsou v podstatě reprezentovány jednotlivými hudebně výchovnými činnostmi. Samotná skutečnost, že očekávané výstupy, jako nedílná součást vzdělávacího obsahu, nejsou jednotlivým doménám přiřazeny, ale stojí nad nimi, předjímá ono žádoucí komplexní pojímání hudební výchovy v tom smyslu, že jednotlivé činnosti od sebe nelze oddělovat, ale je nutné je realizovat (nabídnout) společně v rámci probíraného tématu. Jedná se v podstatě o oborovou integraci - tzv. integraci v rámci hudby, kdy je zapotřebí organicky propojit všechny složky hudební výchovy při zmocňování se určitého hudebního problému.

To ale neznamená, že některá z těchto složek nemůže dominovat, že není možné se na některou z nich zaměřit. Současně ovšem není možné jakoukoli část - činnost (doménu) - zcela potlačit.

Pro názornost vyjděme z příkladu, kterým může být např. zpěv. V momentě, kdy je celá vyučovací hodina věnována pouze zpěvu, aniž by píseň, která je nacvičována, byla zasazena do dalších hudebních (kulturních, společenských) souvislostí, se může založit určitá chyba, která je později jen ztěží obhajitelná pouhým tvrzením, že "učitel je vyložený sbormistr a děti rády zpívají" apod.

Zpěv se v tomto případě může do budoucnosti stát jedinou aktivitou, kterou žáci i učitel v hudební výchově vyvíjejí. Ze zpěvu se tak ale stane klišé. Žáci zůstanou ochuzeni o ostatní činnosti, o možnosti pronikat do hudby a hudebního umění prostřednictvím dalších aktivit. Postupně může dojít i ke ztrátě zájmu o původně vstřícně přijímaný zpěv (vyšší ročníky, mutace - především u chlapců, přistupování k hudbě pod vlivem okolí jako ke kulise apod.) a učitel již nebude schopen žákům nabídnout nic dalšího. Především však samotná hudební výchova bude "degradována" na zpěv, při němž budou opomíjeny jiné, důležité složky a funkce hudby.

Nelze vyjmenovat veškerá další rizika, nicméně je nutné si uvědomit a připustit fakt, že přístup dětí a vlastně celé populace k hudbě je v současné době jiný, posunutý oproti dřívějším dobám.

Hudba, která je zprostředkována především (či spíše jedině) médii, oslabuje z valné části potřebu vlastního aktivního vstupu do komunikace s ní. Chuť si zahrát a zazpívat, přemýšlet o tom, jak je hudba uspořádána, co chce říci, ustupuje právě této skutečnosti. Přitom zpěv (i vokální činnosti) se stává pouze dílčí částí celého hudebně výchovného systému. Přimět žáky dívat se na hudbu jinak, přemýšlet o ní v jiných souvislostech, než jako o dobré kulise, odbourat mnohde stále zažitou představu že hudební výchova = zpěv se podaří právě širokou nabídkou činností, která umožní žákům uplatnit jejich individuální schopnosti a dovednosti, ale též podpoří jejich zájmy popřípadě jejich zájmy kultivuje.

V praxi by se měl komplexní přístup k hudební výchově promítnout již do koncepce vyučovacího předmětu, především do jeho vzdělávacím obsahu. Dále by měl nalézt svůj odraz ve vzdělávacích a výchovných strategiích vymezených v tomto vyučovacím předmětu, ale především v samotném vzdělávacím procesu - prostřednictvím využití různorodých metod a forem práce podporujících aktivní a kreativní přístup k hudbě. V tomto smyslu pak nezáleží na tom, zda je vyučovací předmět koncipován jako jednooborový či integrovaný.

Prostřednictvím jednooborového předmětu je možné klást větší důraz na funkční propojování jednotlivých hudebně výchovných činností s využitím mezipředmětových vztahů a vazeb na další druhy umění, popřípadě obory na úrovni relace a interakce V případě komplexní integrace je možné využít tzv. průniku (asimilace)k zesílení účinku hudby (například při realizaci projektu v rámci polyestetické výchovy).

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 07. 09. 2004
Zobrazeno: 8383krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CHARALAMBIDIS, Alexandros. Komplexnost hudební výchovy. Metodický portál: Články [online]. 07. 09. 2004, [cit. 2019-12-14]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/89/KOMPLEXNOST-HUDEBNI-VYCHOVY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.