Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Postavení hudební výchovy v RVP ZV a její...

Ikona teoreticky

Postavení hudební výchovy v RVP ZV a její metodologická východiska

Ikona odbornost
Autor: Alexandros Charalambidis
Anotace: Autor se v příspěvku věnuje problematice postavení hudební výchovy v RVP ZV. Hudební výchova by měla plnit estetické, zábavné, terapeutické funkce. Prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností vede žáka k porozumění hudbě. Hudební výchova se stane pro žáky atraktivní, bude-li aktivní, kreativní a integrativní.
Obor příspěvku:Hudební výchova 1. stupeň
Klíčová slova: hudební výchova, kreativita, vokální, instrumentální, hudebně pohybová a poslechová činnost

Hudební výchova tak, jak je prezentována v RVP ZV, je oborem umožňujícím žákům pronikat do světa hudby a hudebního umění, tedy poznávat zákonitosti hudby prostřednictvím vlastního aktivního a tvořivého muzicírování, ale i prostřednictvím návštěv koncertů, sledování multimédií a práce s nimi, četby, apod. Záměrrně je uváděn pojem hudební umění současně s pojmem hudba, neboť "hudbu nelze dnes už chápat pouze jako umění, ale jako estetický korelát zvukové zkušenosti člověka, jako nástroj komunikace, plnící vedle estetické také zábavné či terapeutické a další společenské funkce" Díky tomuto pohledu na hudbu, a tím i hudební výchovu, je možné ve výchovně vzdělávacím procesu přistupovat pluralitně jak k obsahu, tak k metodám i formám práce.

Je však současně nezbytné vytýčit pro hudebně výchovnou práci určité mantinely - rámec, v němž by se měla hudební výchova v etapě základního (následně i gymnaziálního) vzdělávání odvíjet. Tímto rámcem je pojetí hudební výchovy. Požadavek činnostního pojetí hudební výchovy přitom není novinkou těchto dní, zazníval již v diskusích minulého století. Pod pojmy vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové činnosti si každý erudovaný učitel představí konkrétní hudební materiál, konkrétní formy práce. V charakteristice vzdělávacího oboru hudební výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání se pak dočteme, že "hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění a hudbě, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání jako svébytného prostředku komunikace."

Jak má vypadat hudební výchova v základní škole?

Uvedená definice však ještě stále nevypovídá (a ani nemůže) o tom, jak má hudebně výchovný proces ve škole vypadat. Jaroslav Herden v příručce Elektronické klávesové nástroje v hudební výchově odkazuje na projekt modernizace pojetí školních osnov z konce 60. let (!!!), který jeho autoři formulovali v publikaci Hudba - škola - zítřek a mimo jiné říká: "Od té doby se možnosti aktivní, kreativní a integrativní hudební pedagogiky skloňují ve všech pádech. Teoreticky. Příklady špičkových učitelů ani nabídky modernizačních kurzů však nejsou s to překonat sílu lákavě pohodlnější tradice."Požadovaná odpověď na naši otázku tedy zní - hudební výchova má být aktivní, kreativní a integrativní. Tím se stane atraktivní pro všechny žáky. Poskytne jim možnost uplatnit jejich individuální potřeby bez ohledu na jejich dosavadní hudební znalosti a předešlé zkušenosti. Konečně, jak říká Václav Drábek: "...hudební výchova obhájí své postavení v budoucnu jen tehdy, nabídne-li mládeži to, co média nemohou - aktivní tvořivé muzicírování jako prostředek hudební komunikace, jako výraz základní lidské potřeby hudbu sám tvořit. Hudebnost by přitom neměla být chápána jen jako schopnost zpívat nebo hrát na nástroj, nýbrž jako schopnost reflektovat hudbu, pronikat k ní prostřednictvím četby, návštěv koncertů, zvukové techniky či počítačů."

Činnosti v hudební výchově

Pojmy aktivní a kreativní jsou v přímé vazbě na pojem činnost a předjímají činnostní pojímání hudebně výchovné práce. Tento požadavek činnostního pojímání oboru (zcela zásadní a v hudební výchově dlouhou dobu proklamovaný) plně koresponduje již s tím, co bylo zmiňováno výše. Jedině činnostní pojetí v hudební výchově umožní žákovi nenásilně, a přitom poučeně "vstupovat do komunikace s hudbou" tak, aby byl schopen "okusit hudbu" ve všech jejích možných podobách a funkcích. Tuto interakci s hudbou totiž jedinec (pokud není s hudbou přímo spojen - například jako žák ZUŠ, amatérský nadšenec či jako člen muzikantské rodiny či jiné hudební society) nemá možnost, a to ať chce či nechce, zažít nikde jinde, než právě v hodinách hudební výchovy. Tato interakce s hudbou se stává důležitým faktorem pro rozvoj jedince nejen z hlediska hudebního (ve smyslu rozvíjení jeho hudebních schopností a dovedností), ale i z hlediska rozvoje jeho celkové osobnosti (inteligence, volních vlastností, apod.).

Důležitým prvkem hudební výchovy je tedy tvořivost (kreativita). Hana Váňová definuje tvořivost jako "elementární, samostatnou hudební činnost, která na základě výběru a kombinace jednotlivých hudebních představ vytváří relativně novou a objektivně vyjádřenou hudební kvalitu." S přihlédnutím k definici a vlastně k celé problematice tvořivosti v hudební výchově (a nejen v ní) můžeme pro didaktické účely tvořivost rozdělit do tří kroků:

  • OPAKUJ (princip imitace)
  • POZMĚŇ (částečná improvizace - např. změna předvětí, doplnění závětí, apod.)
  • UDĚLEJ JINAK (improvizace docházející až do vlastní, samostatné kompoziční práce)

Jednotlivými činnostmi rozumíme v rámci požadavku aktivní a kreativní hudební výchovy podmíněné činnostním pojetím vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové činnosti. Nad nimi se pak pomyslně klenou dvě, respektive tři, navzájem propojené a vzájemně kooperující oblasti - hudební produkce, recepce a reflexe, zahrnující v sobě již zmiňované činnosti. Otázkou produkce, recepce a reflexe se v hudební výchově zabývá tzv. integrativní hudební pedagogika, jejíž obsah tvoří šest didaktických celků zformulovaných v podobě otázek:

  • Jak se hudba zhotovuje?
  • Jak se hudba provádí?
  • Jak se hudba zprostředkovává?
  • Proč lidé pěstují a poslouchají hudbu?
  • Proč lidé kupují a prodávají hudbu?
  • Jak je poslouchané uzpůsobeno a jak je tato uzpůsobenost poslouchána?

Tyto didaktické celky, zohledňované mimo jiné v kurikulárních dokumentech, se vzhledem k požadavkům činnostního pojetí, ale také dalším didaktickým požadavkům, např. zohlednění mezipředmětových vazeb a vztahů, názornosti, přiměřenosti, respektování věkových zvláštností, individuálních (hudebních) schopností jedince, apod. stávají jedním z východisek současné hudební výchovy. V osnovách ŠVP pak mohou být tyto didaktické celky, podobně jako obsahové domény v RVP ZV (tedy vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové), využity k rozčlenění a rozpracování vzdělávacího obsahu hudební výchovy z RVP ZV do příslušného předmětu na úrovni ŠVP. Zároveň mohou sloužit jako východisko pro integraci hudební výchovy s dalšími obory vymezenými v RVP ZV.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 03. 08. 2004
Zobrazeno: 11898krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CHARALAMBIDIS, Alexandros. Postavení hudební výchovy v RVP ZV a její metodologická východiska. Metodický portál: Články [online]. 03. 08. 2004, [cit. 2019-12-16]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/42/POSTAVENI-HUDEBNI-VYCHOVY-V-RVP-ZV-A-JEJI-METODOLOGICKA-VYCHODISKA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.