On-line výuková lekce se zaměřuje na badatelsky orientované vyučování a rozvoj čtenářské gramotnosti žáků při práci s lineárním textem a videem. Uplatňují se při ní různé výukové metody jako je badatelská výuka, brainstorming, samostatné čtení textu a zápis žákům nesrozumitelných slov. Důraz se klade na pokrok v učení žáků s využitím badatelství – stanovování hypotézy k výzkumné otázce, aktivní učení žáků a ověření vlastní hypotézy žáků s následnou diskuzí s oporou o učitelem položené otázky. Výuková lekce je popsána ve třífázovém modelu učení (E-U-R).
Z hlediska předchozích znalostí žáků je důležitá alespoň základní znalost k tématu ropa, na kterou je možné v badatelské hodině navázat. Důležitá je také základní znalost různých genetických typů hornin a procesů jejich vzniku – horniny usazené, vyvřelé a přeměněné.
Cíle:
Popis lekce:
Fáze evokace
Co už víme o ropě? (Word Cloud v aplikaci Mentimeter)
![]() |
| Autoři díla: Žáci ZŠ Kunratice |
Kde myslíte, že ropa vzniká? (Výzkumná otázka). Žáci si pročtou tři tvrzení o výskytu ropy a označí pro ně nejbližší tvrzení ve FORMS:
![]() |
| Autor díla: Žáci ZŠ Kunratice |
Fáze uvědomění
Četba textu – upravený text z knihy Nejistý plamen. Průvodce ropným světem – Václav Cílek a Martin Kašík (upravený txt v příloze).
Promítnutý pokus – Cukr, písek a ropa
Otázky, které nás k pokusu mohou napadat:
Fáze reflexe
Návrat k tvrzení o ropě – na základě přečteného textu a pozorovaného pokusu žáci objasní, které tvrzení (hypotéza) je pravdivé.
Jak se žákům pracovalo s textem? Co bylo obtížné a jak toto překonat?
Zkušenost s realizací výukové lekce
Lekci jsme s žáky realizovali v párové výuce. Výhodou bylo, že jeden z nás se mohl více věnovat technickému zajištění výuky (zajištění on-line nástrojů), zatímco druhý se více soustředil na interakci s žáky a vedení hodiny. S využitím on-line nástrojů se podařilo zapojit všechny žáky do úvodního brainstormingu a do označení vlastní domněnky k výskytu ropy. Problematické bylo samotné zapojení všech žáků do práce s textem a do odpovídání na závěrečné otázky k přirovnání demonstrovaného pokusu ke skutečné ropě. Tento problém částečně spatřujeme v samotné formě on-line výuky, která v době realizace lekce trvala poměrně dlouhou dobu. Zpětnou vazbu o učení žáků je možné získat zařazením „propustky“, ve které žáci odpoví na část otázek, které jsme pokládali při společné diskuzi v závěru lekce.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 .
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Otevřené vzdělávací zdroje označené klíčovým slovem IPs Kurikulum prošly odborným posouzením v rámci projektu IPs Podpora kurikulární práce škol. U každého z nich byl vyhodnocen soulad s revidovaným RVP. Stanovisko hodnotitele ve formě recenzního komentáře je uvedeno přímo u daného materiálu.
Pro zobrazení všech dostupných vzdělávacích zdrojů zadejte klíčové slovo IPs Kurikulum. Databázi lze dále upřesnit pomocí filtrů, například podle stupně vzdělávání, vzdělávací oblasti, očekávaného výsledku učení, klíčové kompetence, průřezového tématu nebo základní gramotnosti.


Národní pedagogický institut České republiky © 2025