Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Situace začínajících učitelů v mateřských a základních školách: zpráva z výzkumu mezi absolventy Pedagogické fakulty MU
Odborný článek

Situace začínajících učitelů v mateřských a základních školách: zpráva z výzkumu mezi absolventy Pedagogické fakulty MU

18. 3. 2021 Základní vzdělávání
Autor
Miroslav Janík
Spoluautor
prof. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D.

Anotace

Začínající učitelé jsou perspektivní, avšak zranitelnou profesní skupinou, neboť se po nástupu do praxe mnohdy potýkají s řadou nesnadno řešitelných problémů. A právě proto se profesní situace začínajících učitelů mateřských a základních škol stala předmětem výzkumu řešeného na Pedagogické fakultě MU. Na základě kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření bylo zjištěno, že svoji připravenost vnímají absolventi zejména v oblasti práce ve výuce, nicméně cítí se být nepřipraveni na práci se žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Slabší připravenost vnímají v oblasti spolupráce a komunikace s rodiči a mají značné problémy, pokud musí vyučovat na jiném stupni školy, než pro který byli připravováni. Pro fakulty vzdělávající učitele z toho vyplývá, že by měly v kurikulu učitelství napříč všemi stupni školy posílit v oblasti psychologie dítěte, psychodidaktiky a inkluzivní pedagogiky a že by měla být posílena komunikační průprava budoucích učitelů, a to zejména k aktérům, jako jsou rodiče.

Začínající učitelé jsou perspektivní, avšak zranitelnou profesní skupinou. Se začínajícími učiteli jsou mnohdy spojována (nepřiměřená?) očekávání. Předpokládá se například, že vnesou do škol moderní přístupy a inovace, na druhou stranu se po nástupu do praxe potýkají s řadou nesnadno řešitelných problémů. A právě proto se profesní situace začínajících učitelů mateřských a základních škol (absolventů PdF MU) stala předmětem pozornosti výzkumu, realizovaného v letech 2018–2020 v rámci řešení projektu CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_038/0006952 Rozvoj procesu pregraduálního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity: důkladnou přípravou k dobré praxi.

Cílem bylo zmapovat výzvy spojené s profesní připraveností, rozvojem a profesní socializací u vyučujících v mateřských školách a na 1. a 2. stupni ZŠ do tří let po absolvování studia učitelství. Výzkum byl založen na smíšené metodologii typu QUAL – QUAN – QUAL: V první (přípravné) etapě (QUAL) byly realizovány strukturované rozhovory s 10 respondenty. Druhá etapa byla založena na dotazníkovém šetření. V jeho rámci bylo osloveno 369 respondentů, finálně bylo vyhodnocováno 112 dotazníků. Třetí etapa výzkumu (QUAL) byla opět založena na strukturovaných rozhovorech – bylo jich pořízeno 28.

Výzkum ukázal, že v oborové složce studia (v aprobačních předmětech) se absolventi cítí být poměrně dobře připraveni (o něco méně ve složce oborovědidaktické a pedagogicko-psychologické). Svoji připravenost vnímají především v oblasti plánování a realizace výuce, rezervy však pociťují při práci se žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Slabší připravenost vnímají v oblasti spolupráce a komunikace s rodiči, resp. partnery školy.

Klíčovým motivem volby učitelské profese je u nich zájem o práci s dětmi, u učitelů na druhém stupni do popředí vystupují i další motivy, a to: rozvíjet se ve zvoleném aprobační oboru a předávat zkušenosti jiným. Zatímco v případě vyučujících mateřských škol a 1. stupně ZŠ je zpravidla od počátku ve hře rozhodnutí „jít učit“, v případě vyučujících 2. stupně je studium považováno za něco, po čemž nástup do učitelské profese nutně následovat nemusí (vidí i jiné možnosti profesního vyústění).

Potvrzuje se, že důležitými faktory pro socializaci začínajících učitelů ve školách jsou kolegové a jejich podpora. Naši absolventi vítají a oceňují uvádějící učitele, je pro ně však důležité, aby si s nimi „rozuměli“ z hlediska zastávaného pojetí výuky (v případě nesouladu komunikaci s nimi nevyhledávají).

Jako vážné téma se ukazuje vnímaná psychická náročnost učitelské profese. Nejde přitom jen o náročnost neúměrnou výši platu, ale také o uvědomění si toho, jak vyčerpávající výkon této profese může být. Absolventi mají problémy, pokud musí vyučovat na jiném stupni školy, než pro který byli připravováni – v případě některých je to důvod opustit školu či školství.

Pokud jde o podněty vzhledem k přípravě učitelů, lze doporučit následující: Jelikož existují specifika výkonu profese učitele na jednotlivých stupních škol, je třeba k úpravám kurikula učitelství (pro MŠ, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ) přistupovat specificky (tzn. nikoliv odvozovat jedno z druhého). Kurikulum učitelství napříč stupni školy by mělo posílit v oblasti psychologie dítěte, psychodidaktiky, inkluzivní pedagogiky, ale i školní pedagogiky. Mnohé z „postrádaných“ profesních znalostí a dovedností jsou však z povahy kontextově vázané – řešením tedy nebude zavedení obecného kurzu, ale spíše podpora zkušeností s konkrétními případy v jejich (teoretické) reflexi. Větší pozornost by proto měla být věnována reflektovaným pedagogickým praxím. Kromě toho by měla být posílena komunikační průprava budoucích učitelů, a to zejména směrem k rodičům.

Veškeré výsledky byly prezentovány v závěrečné zprávě z výzkumu:

JANÍK, Tomáš a kol. (2020) Situace začínajících učitelů v mateřských a základních školách: zpráva z výzkumu mezi absolventy Pedagogické fakulty MU. Brno: Pedagogická fakulta MU.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
1.65 MB
PDF
Situace začínajících učitelů v mateřských a základních školách: zpráva z výzkumu mezi absolventy Pedagogické fakulty MU

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Miroslav Janík

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.