Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak vypadá funkční žákovský parlament? (2. díl)
Odborný článek

Jak vypadá funkční žákovský parlament? (2. díl)

Anotace

Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat populárnímu nástroji, se kterým se takřka každý už někdy setkal – žákovskému parlamentu. Ten ve školách mívá různou podobu i úroveň, a tak se budeme věnovat hlavně tomu, co vlastně je žákovský parlament jako vzdělávací nástroj a co všechno má vliv na to, aby nebyl formální, ale byl funkční.

Co parlament vlastně je?

Funkční žákovský parlament (dále jen ŽP) je nástroj občanského vzdělávání na ZŠ a SŠ, který pomocí konstruktivistické a zážitkové pedagogiky připravuje žáky na život v demokratické společnosti díky rozvoji jejich občanských kompetencí v oblasti dovedností (Jak na to?) a postojů (Proč to má smysl?) a při dlouhodobém působení má vliv i na jejich hodnotové ukotvení (Co to pro mě znamená?). Oproti většině jiných nástrojů občanského vzdělávání má žákovský parlament velmi systematickou, rozsáhlou a prověřenou metodologii, dlouhodobé zakotvení v životě školy a dopad na velké množství cílových skupin.

V České republice se dle posledního šetření České školní inspekce (dále jen ČŠI) [1] vyskytuje 1501 žákovských parlamentů na základních školách a 596 na středních školách [2]. I přes veřejně dostupnou základní metodologii pro práci se žákovským parlamentem (dále jen ŽP) je jejich podoba ve školách velmi různorodá. V praxi se objevují i označení jako např. školní parlament, žákovská samospráva, rada či senát – pro jednoduchost všem těmto nástrojům říkáme zavedeným termínem žákovský parlament.

Ač díky šetření ČŠI víme, že ŽP má více než 60 % plně organizovaných ZŠ a více než 50 % SŠ, není z něj zřejmé, jak ve skutečnosti ŽP na těchto školách fungují, jak jsou přijímány a jaký mají dopad. Zda je jejich funkce čistě formální či dekorativní, nebo jde opravdu o funkční nástroje a přístupy, které mohou přispět k tomu, aby ŽP měl kýžený dopad a fungoval jako komplexní občanskovzdělávací nástroj [3].

Pro konkrétnější představu můžete zhlédnout krátké video o tom, jak ŽP vypadá a co dělá.

Jak vypadají funkční parlamenty?

Funkční ŽP [4] je skupinou volených žáků jedné školy (zpravidla jsou v něm zastoupeni dva žáci z každé třídy). Od spolužáků ve třídách i učitelů sbírají informace o tom, co by mohli ve škole zlepšit, případně co se jim ve škole líbí, a chtěli by to nadále rozvíjet. Na pravidelných schůzkách parlamentu (ideálně každý týden na alespoň 45 minut) řeší, jakým způsobem těmto nápadům vyjít vstříc. Průběžně se žáci v parlamentu učí, jak nápady přetavit v projekty, které mohou nejprve s podporou pedagogů a následně samostatně realizovat. Učí se při tom komunikovat, moderovat si efektivně zasedání, dělit si rovnoměrně práci a odpovědnosti, spolupracovat, vytvářet procesy, které berou ohled na skupinovou dynamiku, dotahovat nápady/projekty či úkoly do konce a reflektovat své úsilí. Spolužáky ve třídách pak členové parlamentu pravidelně informují o své činnosti a snaží se je postupně víc a víc zapojovat do činnosti ŽP. Interně členové parlamentu průběžně neustále reflektují svou činnost (zvědomují si svou zkušenost – zažité úspěchy i neúspěchy) a rozvíjejí efektivitu fungování (zvyšují dopad své činnosti na co nejvíce lidí).

Ve výše popsané podobě se nejedná o formální orgán, v rámci kterého se žáci mohou setkávat a vznášet dotazy, ale o komplexní vzdělávací nástroj, díky kterému se žáci učí mnohem více věcem než jen zakoušení práva na shromažďování, vlastní názor a informace. Funkční žákovský parlament je tak spíše než garantem výše zmíněných práv a principů, které rozhodně do každé školy patří, nástrojem vzdělávání, který má dopad na pestrou paletu cílových skupin (vedení, učitelé, žáci), má propracovanou metodologii, v jejímž středu je práce koordinátora s reflexí zažitého, a který jasně míří na vzdělávací cíle z oblasti občanských kompetencí, které si škola sama stanoví.

Jedním z aspektů komplexnosti ŽP jakožto vzdělávacího nástroje je skutečnost, že pokud je funkční, týká se takřka všech účastníků školního života. Pro funkční ŽP je ve škole potřeba zapojit: vedení školy, koordinátora parlamentu, pedagogický sbor, třídní učitele, žáky, ale také ostatní zaměstnance školy, příp. rodiče či školskou radu. ŽP má potenciál ovlivnit jak systémová opatření na úrovni školy, tak konkrétní činnosti jednotlivých účastníků školního života a vztahy mezi nimi, a v důsledku osobnostní rozvoj hlavní cílové skupiny – žáků. Pro vzdělávací funkci ŽP je nezbytná práce s reflexí toho, co se žáci učí a proč, jak se v tom zlepšují.

Jaký je rozdíl mezi parlamentem na základce a střední škole?

Během dvouleté spolupráce s 21 školami jsme sledovali, zda existují rozdíly mezi žákovskými parlamenty na různých typech škol (základní školy, střední odborné školy a gymnázia), resp. rozdíly při zavádění a stabilizaci žákovských parlamentů. Z výzkumu vyplynulo, že k zásadním rozdílům nedochází, ačkoliv na gymnáziích koordinátoři žákovských parlamentů včetně vedení škol očekávali, že jednotná metodika pro všechny typy škol nebude pro gymnázia a jejich specifické prostředí funkční. Některá gymnázia tak volila „vlastní“ postup, který byl založen na akceptaci pouze některých částí metodiky žákovských parlamentů, mezitím co jiné části byly označeny jako nevhodné a nebyly realizovány. Jednalo se např. o aktivity stmelující kolektiv členů žákovského parlamentu. Po prvním roce fungování žákovských parlamentů však učitelé z gymnázií reflektovali prvotní představy o nutnosti rozdílných metodik pro jednotlivé typy škol následovně:

„Já jsem tady minulý rok nebyla, byl tady pan ředitel, to si asi pamatujete. Přišel s tím, že parlament na gymnáziích funguje jinak než na základních školách a že není potřeba vytvářet tmelící prvky, scházet se mimo školu, dělat tričko apod. Já jsem si to taky původně myslela, když mi to v září bylo předáváno, ale velmi záhy jsem zjistila, že to je chyba lávky, protože se studenti na parlamentu neznali ani jménem a že spolu nedokáží participovat, když jednání skončí. Dokázali se o všem možném bavit, ale pak byl problém provádět věci, na kterých se domluvili.“ (Reflexe ŽP 2017).

Rozdíl mezi ŽP na základní a střední škole je tedy jen v tom, čím se žáci adekvátně svému věku zabývají – ale je možné volit stejné postupy a metodologii bez ohledu na to, o jaký typ školy se jedná.

Veškeré publikované výstupy pokusného ověřování občanského vzdělávání jsou dostupné také v digifoliu https://rvp.cz/pokusne-overovani-obcanske-vzdelavani.

Pokusné ověřování občanského vzdělávání realizoval v letech 2016–2018 Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání FHS UK a Centrem pro demokratické učení v rolích odborných a metodických garantů. Zdroje pro články připravil autorský kolektiv ve složení Tomáš Hazlbauer, Alena Hesová, Ondřej Horák, Milan Hrubeš, Terezie Vávrová.



[1] Česká školní inspekce: Participace žáků a studentů na fungování a rozvoji školy (Tematická zpráva). Praha, 2017. Dostupné z http://www.csicr.cz/html/tz_participace_zaku/html5/index.html?&locale=CSY&pn=1

[2] Z celkového počtu 4155 základních škol se jich 3662 zapojilo do elektronického šetření a z celkového počtu 1308 středních škol se zapojilo do šetření 1130. Z těchto vzorků vzešlo, že ŽP je přítomen v nějaké podobě na 41,1 % ZŠ (důvodem je velký rozdíl mezi školami jen s 1. stupněm – 5,1 % – a s plně organizovanými školami, kterých je většina, kde je přítomen v 62,4 %) a 52,7 % SŠ.

[3] Tento článek vychází ze zkušeností v rámci tzv. „pokusného ověřování“, do kterého jsme vstupovali s žákovským parlamentem jakožto komplexním občanskovzdělávacím nástrojem. Jedná se o přístup, které vychází z dlouholeté zkušenosti CEDU – Centra pro demokratické učení, o. p. s. Díky výzkumným metodám jsme mohli ověřit, že metodika CEDU (HAZLBAUER, T. Žákovský parlament I.–III. Praha: 2012 dostupná na http://www.skolaprodemokracii.cz/metodicka-podpora/prirucky-a-plakaty.html) v praxi opravdu funguje. Školy, které se jí řídily, založily funkční ŽP. Současně jsme nezjistili, že by existovaly jiné fungující alternativní podoby funkčního ŽP.

[4] V tomto textu se zabýváme pouze ŽP, které jsou funkční. Naší ambicí není popisovat všechny formy žákovských parlamentů. Stranou tedy necháváme např. ty čistě formální, které sice jsou ustanoveny, ale neplní žádné vzdělávací cíle, nemají jasně stanovenou roli, smysl, principy fungování a jejich přínos pro žáky a školu jako takovou je sporný.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Tomáš Hazlbauer

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.