Taxonomie a demografický model podle spirálového kurikula v 6. a v 9. ročníku

6./7. ročník

Téma obyvatelstvo (demografické charakteristiky, demografický vývoj) se objevuje v českém geografickém kurikulu již v 6. ročníku, nejpozději v 7. ročníku, kdy ve většině školních vzdělávacích programů (dále ŠVP) se zařazuje regionální zeměpis, rozuměj jednotlivé státy ve světových oblastech/regionech, například USA a Kanada v Severní Americe, nebo státy v Severní Africe a podobně. Myšlení žáků ve věku 10 až 12 let je spíše nastaveno na konkrétnosti a méně na abstrakci.

Ač nemám konkrétní data ze školní praxe, mohu na základě své praxe a zkušenosti s určitou opatrností tvrdit, že se v českých školách často žáci učí zpaměti počet obyvatel jednotlivých států, aniž by rozuměli, na čem je počet obyvatel založený. Zároveň lze tvrdit, že žák je schopen rozumět výrazným odlišnostem/opakům v demografických charakteristikách. Problémy by žákovi mohla dělat proměnlivost/nestálost hodnot v získaných informacích nebo malé rozdíly mezi uvedenými demografickými charakteristikami, které by žák nedovedl rozlišit (viz Obrázek 2). Takže na této úrovni (6. třída) půjde především o SROVNÁVÁNÍ/POROVNÁVÁNÍ (a spíše výrazných extrémů), o kterém se zmiňuje již Harapat (1907).

Posuzováno z hlediska SOLO taxonomie Obrázek 2 představuje uni-strukturální úroveň (jenom sloupcové grafy nebo jenom věkové pyramidy), povrchní znalosti, a multi-strukturální úroveň (spojování sloupcových grafů s věkovými pyramidami), hluboké znalosti.

Obrázek 2 Sloupcové grafy a věková pyramidy pro stát s vysokou porodností/úmrtností a pro stát s nízkou porodností/úmrtností. Porozumění je založeno na srovnávání/porovnání

Autor díla: Jaroslav Vávra

Poznámka: a/b znamenají rozdíly mezi porodností a úmrtností. V tomto případě porodnost je vyšší než úmrtnost, takže počet obyvatel mírně roste, zpravidla více ve státě s vysokou porodností/úmrtností, tedy a > b.

Uvedené uspořádání (Obrázek 2) představuje idealizovaný/zjednodušený obraz vztahu porodnosti/úmrtnosti a věkové pyramidy (zdůrazňuji, že do věkové pyramidy se promítá migrace, kterou však vzhledem k vzdělávacím účelům považuji za „nulovou“). Žák rozlišuje vysokou/nízkou porodnost/úmrtnost na základě srovnání ve sloupcovém grafu.  Žák identifikuje, že ve věkové pyramidě státu s vysokou porodností a úmrtností je široká základna (převaha dětské populace, např. obrázky z takových států téměř vždy ukazují děti). Vlivem vysoké úmrtnosti už v raném věku obyvatel v méně vyspělých státech dochází ke snižování počtu obyvatel ve vyšších věkových skupinách – pyramida se do výšky zužuje, není vysoká – lidé se dožívají nižšího věku.

V rodinách v méně vyspělých státech bývá hodně dětí, ale ne všechny se dožívají dospělého věku. V těchto státech je život rodiny založený na spoléhání se na vlastní síly (soběstačnost) a na intenzivní zapojování dětí do obživy rodiny. Sociální funkce státu je téměř nulová, proto se děti v dospělosti starají o své staré rodiče. Dítě již v raném věku spolu se sourozenci pomáhá rodičům s prací na poli, případně s pasením dobytka nebo s prací v domácnosti, např. donáška vody ze vzdálených studní v afrických státech v oblasti Sahelu, a nezbývá mu tak čas navštěvovat školu. V historii najdeme paralelu v demografických poměrech v UK v období před rokem 1760 (Waugh 1995). V současnosti takové poměry panují podle Waugha například v Etiopii nebo v Bangladéši.

Ve státě s vyspělou ekonomikou, s nízkou porodností a s nízkou úmrtností je úzká základna věkové pyramidy (užší než v předešlém příkladu u ekonomicky méně vyspělého státu), díky zlepšení zdravotní a lékařské péče se narození dožívají dospělého a vyššího věku (věková pyramida ve tvaru obdélníku se „střechou“; obdélník je postavený na kratší stranu, Obrázek 2). Stát se spolu s rodinou podílí na péči o děti (např. lékařská péče, školní vzdělávání, příprava na povolání), ale také o seniory (např. domovy pro seniory, zdravotní péče pro seniory, o lidi dlouhodobě upoutané na lůžko). Rodiče dětí (otec i matka) pracují převážně ve výrobních závodech nebo s trendem pracovat stále více ve službách (např. výroba, doprava, obchod, práce pro stát). V rodinách bývají často jedno či dvě děti, ale je i vysoký podíl dospělých jedinců, kteří rodinu nezakládají (singles, ti však souvisejí spíše se stadiem V, Obrázek 1).

K snižování počtu obyvatel dochází ve vyšších věkových skupinách (viz „střecha“ věkové pyramidy, Obrázek 2). Lidé se dožívají vyššího věku než v předešlém příkladu u ekonomicky méně vyspělého státu, proto je věková pyramida vyšší.

Pro toto stadium uvádí Waugh (1995) demografické poměry v UK v období po roce 1940, nebo v současné době pro Kanadu a USA. Na fotografiích z těchto států se často objevují ekonomicky aktivní lidé (věk 15 až 65 let) a lidé, kteří jsou ve vyšším věku a ekonomicky neaktivní (typicky posedávající na lavičkách ve veřejném prostoru, kde sledují lidi v tomto prostoru, případně vyhledávají možnost kontaktu/komunikace).

V přípravě budoucích učitelů zeměpisu lze doporučit, aby učitel nechal žáka v tomto věkovém vývoji porovnávat alespoň dva státy s těmito demograficky a ekonomicky výraznými odlišnostmi/rozdíly, tedy méně vyspělý stát a vyspělý stát.

Vzhledem k autentičnosti a zvnitřnění („Self“) je možné žáka nechat vypracovat jednoduché genealogické schéma („rodinný strom“), ve kterém by žák mohl objevit snižování počtu dětí v rodině a změnu v úrovní vzdělání a v oblasti zaměstnání. Učitel se tak vyvaruje ve výuce popisnosti, která se často ve třídě nadměrně prosazuje, a to zvláště ve výuce regionálního zeměpisu.  

8./9. ročník

V 8. a zvláště v 9. ročníku v naplňování očekávaných výstupů základního vzdělávání v geografickém RVP (kurikula) prosazujeme v Liberci, aby žák nejen porovnával (můžeme toto považovat za minimální úroveň geografického myšlení), ale také VYSVĚTLOVAL, ANALYZOVAL, KRITICKY MYSLEL a VYTVÁŘEL/NAVRHOVAL podle vztahů/modelu demografického přechodu/revoluce, což lze považovat za úroveň optimální až excelentní v geografickém myšlení. Komplexní obraz/model, kterému mají žáci rozumět, ukazuje Obrázek 3.

Podle konceptu spirálového kurikula a SOLO taxonomie lze s žáky dotvářet celkový model/obraz demografického přechodu/revoluce ve vybraných státech světa se čtyřmi stadii (Obrázek 3), jak je například prezentuje Waugh (1995) nebo Sobotová & Sobota (1996). Podle SOLO taxonomie mluvíme o hlubokých znalostech. Ve výuce pomůže navazování na „opaky“ / opačné extrémy, tj. stadium I a IV, nebo také stavy, které žáci znají z nižších ročníků zeměpisu.

Nyní žák v posledním ročníku základní školy rozumí změně (dynamice) mezi těmito stadii/stavy, které vyplývají ze změn úrovně porodnosti/úmrtnosti (pro kvantifikaci lze volit hodnoty/úrovně od cca 40 %₀  k hodnotám 10 %₀). Žák je schopen podle nabízených dat porodnosti/úmrtnosti či věkové pyramidy zařadit stát do I/IV stadia nebo do přechodových stadií (II/III), první „demografický přechod“. 

Právě v přechodových stadiích II a III dochází k výraznému nárůstu počtu obyvatel (populační exploze). Ve stadiu II dochází k poklesu úmrtnosti vlivem zlepšení lékařské péče, zlepšení podmínek bydlení (např. nekontaminovaná pitná voda, kanalizace), dostatek potravin a jejich vyšší kvalita, snížení kojenecké úmrtnosti. Obyvatelé se stěhují z venkova do měst (urbanizace) a uplatňují se ve výrobě. Jak uvádí Waugh (1995), tento stav nastal v UK mezi lety 1760–1880, a v současné době je např. na Srí Lance, v Keni nebo v Peru.

Následující stadium III je charakteristické poklesem porodnosti. Příčinami jsou: plánované rodičovství, používání antikoncepce, potratová politika státu, díky nízké kojenecké úmrtnosti slábne tlak na velký počet dětí v rodině, mění se orientace ekonomicky aktivních obyvatel na jiný obor práce (původně samozásobitelské/komerční zemědělství, nyní zaměstnanci v průmyslu, případně ve službách), na spotřebu (nákladnější/kvalitnější bydlení, rodinný automobil, růst vzdělanosti, růst emancipace žen, jejich kariérní uplatnění, změna v roli starosti o děti a domácnost). Waugh (1995) uvádí pro toto stadium příklad poměrů UK mezi lety 1880–1940, nebo v současné době Čínu, Kubu a Austrálii.

Obrázek 3 Demografický přechod (4 stadia v čase) ve vztahu k výši porodnosti/úmrtnosti a k tvaru věkové pyramidy. Do vztahu je vložena i změna počtu obyvatel.

Autor díla: Jaroslav Vávra

Po zvládnutí a porozumění celému modelu demografického přechodu/revoluce (stadia I–IV, hluboké znalosti) je žák schopen odpovědět například jak porozumět tvrzení (viz níže) a umístit toto tvrzení do příslušného stadia v Obrázku 3:

• Lidé z bývalých kolonií se chtějí stále častěji vystěhovat (stadium I až II).
• V těchto státech lidé stále častěji slaví zlatou svatbu (50 let života v manželském svazku) (stadium IV).
• V těchto státech jsou budované nové zdroje nekontaminované pitné vody (studny, vrty), a děti (zvláště dívky) tak místo časově náročného přinášení vody ze vzdálených zdrojů mohou (musí) chodit do blízké školy (stadium II).

Další tvrzení se týkají Číny a státní politiky jednoho dítěte, která byla praktikována od roku 1979. Je možné využít Obrázku 4.

Obrázek 4 Věková pyramida Číny v roce 2000

Autor díla: Jaroslav Vávra, vytvořeno podle Teacher Notes. Population Pyramids in Chine (dostupné 14.1.2018, ZDE)

• V Číně byla od 80. let 20. století uplatňovaná politika jednoho dítěte (stadium III).
• Protože se v Číně upřednostňuje v rodině chlapec, jak se toto upřednostnění projevilo ve věkové pyramidě (viz Obrázek 4)? (vychýlení věkové pyramidy na „mužskou“ polovinu věkové pyramidy)

Očekávanými výstupy pro žáka v demografických charakteristikách je (seřazeno od minimální úrovně po excelentní):

• žák spočítá z předložených dat index stáří a index ekonomické zátěže;
• žák přiřazuje předložené indexy k nabízeným věkovým pyramidám, rozlišuje odlišné charakteristiky obyvatel ve zkoumaném území;
• žák interpretuje stav ve zvolených územích podle indexů;
• žák na základě předložené struktury obyvatel v určitém území zdůvodní trend.

Text pokračuje v dalším článku, který se zaměřuje na vyšší ročníky gymnázia, v něm se dokončuje celá spirála kurikula a dovršuje se „úplnost“ podle SOLO taxonomie. Za tímto dalším článkem je uvedena použitá literatura za celý soubor.