Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Tradiční lidový instrumentář v hudební výchově...

Ikona teoreticky

Tradiční lidový instrumentář v hudební výchově – 1. část

Ikona odbornost
Autor: Petr Drkula
Anotace: Příspěvek navrhuje možnosti zapojení hudebních nástrojů tradiční lidové hudby, které vycházejí z kořenů národní folklórní tradice a které jsou k tomuto účelu příhodné i svým technickým uzpůsobením, do hudební výchovy.
Obor příspěvku:Hudební výchova 2. stupeň
Klíčová slova: lidová hudba, folklór, multikulturalismus, hudební nástroje

Text článku:

Hledáme-li možnosti uplatnění nástrojové hry jako součásti školní hudební výuky, často narážíme na omezené interpretační možnosti ze strany dětských hráčů stejně jako i na omezený hudební instrumentář, který nám je ve škole k dispozici. I pokud bychom pak mohli disponovat hudebními nástroji běžnými v západní evropské hudbě, bylo by obtížné zapojit žáky do jejich užívání, jelikož nejsou technicky zdatní k jejich ovládání a k běžné konvenční produkci.[1] Přihlédneme-li také k trojici základních pilířů hudební výchovy platné v západním teritoriu, kterými jsou vlastně 1. listening + appraising, 2. performing, 3. composing + improvising, uvědomíme si, že právě ono „hudební provádění“, ale i „improvizace“ jsou ty principy, které často nejsme schopni v dostatečné míře ve výuce zapojit.[2] Jádro tohoto problému nemusíme vždy hledat v podstatě naší hudební tradice samé, ale třeba také v našem přístupu k ní. Artificiální sféra hudebního vyjádření může být střediskem našeho zájmu, ale její výrazový protipól může být příhodnou plodnou půdou právě pro mnohé hudebně interpretační aktivity.

Multikulturalismus

Jednou z možných cest, jak tomuto požadavku vyhovět, je zapojit do školní výuky hru na nekomplikované hudební nástroje primitivní povahy. Takové se nám z globálního hlediska nabízejí ve sférách různého etnického založení, jak o tom pojednává např. T. Volk ve své práci Music, Education, and Multiculturalism: Foundations and Principles.[3] Právě otevřený svět s řadou multikulturních vlivů přirozeně nastiňuje i jiná pojetí hudební tradice, než na jaká jsme byli zvyklí ještě třeba před několika desetiletími.

Také etnolog L. Tyllner ve své monografii Tradiční hudba: hledání kořenů uvádí, že „multikulturalismus se od osmdesátých let 20. století stává veřejně diskutovanou otázkou, neboť národnostní menšiny se staly realitou novodobé Evropy. Většina konceptů interetnického soužití se hlásí k etnické a rasové rovnosti a kulturní toleranci. Opouštěn je model asimilace na úkor respektování a vzájemného předávání a obohacování mezi majoritou a minoritou.[4] I tyto celospolečenské okolnosti a vlivy mohou být reflektovány soudobou hudební pedagogikou a také Tyllner poukazuje na to, že evropská umělecká hudební tradice vždy vstřebávala nevlastní vlivy a kompatibilní prvky tradic jiných. Nemusí tedy tento přístup ani v oblasti hudební výchovy, která je z umělecké tradice hudební odvozena, představovat něco zcela ojedinělého a nečekaného.

Pokud bychom však chtěli v tomto smyslu podněcovat zejména ohraničenou tradici zdejší, lokální, ale spjatou především s neartificiálním lidovým prostředím, pak i zde se nám nabízejí schůdná východiska.

V tomto teritoriu našeho zájmu však mohou panovat poněkud odlišné zákonitosti, které by neměly být přehlíženy; Tyllner upozorňuje na skutečnost, že „zatímco výměna hodnot v umělecké hudbě patřila k principům hudebního života Evropy (…), v tradiční hudbě k takové výměně dochází až důsledkem dlouhodobého kontaktu s cizími kulturními prvky.[5] Tedy spontánní kombinace a jakési kulturní směšování tradic není něco, co by bylo ve sféře tradiční lidové hudby zcela přirozené, a určitá obezřetnost v otázce didaktického uplatňování těchto principů je zajisté namístě. Navíc Tyllner dodává, že „I když je multikulturalismus považován za charakteristický znak dnešních politických poměrů, jeho tolerantní podoba bývá někdy označována za fikci, slepou cestu a falešnou naději v rovnoprávném soužití kultur, včetně kultur hudebních.[6] Tedy není možné multikulturalismus chápat jen jako místní a dobovou konstantu, ale také jako cosi, co je předmětem neustálých debat i pochybností.

Tradiční lidový instrumentář

Sféra tuzemské národní hudební tradice nám tak stále poskytuje – jako poskytovala i v dřívějších érách – stabilní a svrchovanou základnu hudebněvýchovných a hudebně tvůrčích snah, což potvrzuje i Tyllner: „Vznikalo a stále vzniká množství koncepcí a projektů, které tradiční hudbu (…) považují za zvláště vhodné médium pro kultivaci výchovy ke kulturní tolerantnosti a kulturnímu obohacení.[7]

I v našem kulturním prostředí můžeme nacházet příhodné podněty pro práci s jednoduchými autochtonními hudebními instrumenty na poli školní hudebně provozovací praxe, o čemž nás zajisté přesvědčí i mnohé současné zdroje poznání.[8] Také badatelé jako L. Kunz naznačují, že nástroje lidové hudby, které byly v epochách jejich čilého provozu součástí běžného či příležitostného života dřívějších obyvatel venkova, „dožívaly“ na sklonku jejich aktivní existence právě v komunitě nejmladších – v dětském prostředí. A také tento poznatek by mohl motivovat naše snahy o opětovné zapojení těchto archaických prvků do současné hudebněvýchovné reality. Může tak znovuožívat důležitá stopa nehmotného kulturního dědictví, jakou nám tu zanechala ještě stará předmoderní éra, vystřídaná později vzdělanostní epochou.

Nahlédneme-li do oblasti lidové nástrojové hudby, můžeme si povšimnout, že její prvky – jak už tomu bývá i v jiných odvětvích lidové tvorby – bývají jednoduššími odvozeninami prvků té sféry oficiální, umělecké. Právě v této rovině jsou ony výměny mezi artificiální kulturou a kulturou lidovou, o níž jsme se zmiňovali výše, velice dobře patrné. A právě i tato výměna přispěla v minulosti k některým nepřesným názorům, že lidová kultura vlastně nic původního a originálního netvoří a že jen přetváří ke svému obrazu to, co již existuje. Ona zjednodušující tendence však může být pro nás příhodným odrazovým můstkem ve snaze hudebněvýchovného uplatnění tradičního lidového instrumentáře, jelikož právě při výchovném působení je určitá elementárnost jeho základním východiskem, které by bylo obtížně dosažitelné v nijak neredukované umělecké rovině, jak bylo naznačeno v úvodu. Podívejme se tedy ve druhé části tohoto textu na některé konkrétní možnosti uplatnění v tomto směru.


[1] Jinou možností by bylo využití netradičních možností hry na ně jako součást zvukového experimentu. Srov. např. Drkula, P.: Zvuková cvičení.
[2] Ani komponování však není z tohoto nedostatku vyloučeno. Více o této součásti hudebně vzdělávací praxe viz např. Drkula, P.: Kompozice jako součást hudební výchovy.
[3] Srov. např. Volk, T. M.: Music, Education, and Multiculturalism: Foundations and Principles. New York: Oxford University Press, 1998.
[4] Tyllner, L.: Tradiční hudba: hledání kořenů. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2010. 47.
[5] Tamtéž.
[6] Tamtéž.
[7] Tamtéž.
[8] Srov. např. Kunz, L.: Nástroje lidové hudby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv.1–4. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2008–2011.

Citace a použitá literatura:
[1] - KUNZ, Ludvík. Nástroje lidové hudby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Rožnov pod Radhoštěm : Valašské muzeum v přírodě, 2011. ISBN 978-80-87210-34-5. 
[2] - TYLLNER, Lubomír. Tradiční hudba: hledání kořenů. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2010. ISBN 978-80-87112-43-4. 
[3] - VOLK, Terese M. Music, Education, and Multiculturalism: Foundations and Principles. New York : Oxford University Press, 1998. ISBN 0-19-510609-1. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 13. 09. 2018
Zobrazeno: 255krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
DRKULA, Petr. Tradiční lidový instrumentář v hudební výchově – 1. část. Metodický portál: Články [online]. 13. 09. 2018, [cit. 2018-09-24]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21722/TRADICNI-LIDOVY-INSTRUMENTAR-V-HUDEBNI-VYCHOVE---1-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 13. 09. 2018 10:01
Článek předkládá teoretické vymezení návrhu inovace ve školní hudební výchově. Autor poukazuje na limity žáků při produktivních činnostech s hudebními nástroji. Tato teoretická východiska se mi jeví jako velmi inspirativní pro učitele, protože autor se pokouší najít cestu pro rozšíření možnosti hudebně výchovného rozvoje žáka.