Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výuka místního regionu v zeměpisu ZŠ pomocí...

Ikona prakticky

Výuka místního regionu v zeměpisu ZŠ pomocí informačních technologií

Ikona inspirace
Autor: doc. RNDr. Marie Novotná CSc.
Spoluautor: RNDr. Josef Herink
Anotace: Informace o místním regionu jsou důležitou složkou geografického vzdělání. Přitom učitelé většinou nemají dostatek kvalitních informačních zdrojů pro výuku tohoto tématu. V rámci státní správy a samosprávy území vznikly v posledních letech zajímavé mapové portály, které se dají pro výuku o místním regionu použít. Základním námětem tohoto příspěvku je ukázat, jak je možné jednoduchým způsobem zobrazovat a analyzovat informace získávané z mapových portálů – Národní geoportál INSPIRE, Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Mapové aplikace České geologické služby apod. Proto se dále zabýváme možnostmi, jak jednoduše pracovat se získanými informacemi. Výcvik těchto dovedností je určen žákům osmých a devátých tříd ZŠ a tercie a kvarty víceletého gymnázia.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  3. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Zeměpis (geografie) » Česká republika » vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy
  2. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Zeměpis (geografie) » Česká republika » hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Informační a komunikační technologie 2. stupeň
  2. Základní vzdělávání -> Dějepis
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: geografické informační systémy, místní region, mapové portály, geografické informace

Uplatnění geoinformačních technologií ve výuce školního zeměpisu

Koncepce školního geografického vzdělávání směřuje aktuálně k rozvoji geografické gramotnosti (geografických kompetencí, geografického myšlení). Usiluje se o schopnost žáka využívat geografických vědomostí, dovedností, schopností, postojů a návyků tak, aby se staly podkladem pro jeho kompetentní jednání v prostředí (v dimenzi globálně myslet a lokálně jednat) a v různých oblastech jedince a společnosti. Rozvíjí se schopnost žáka věnovat pozornost územním rozdílům, podobnostem, pravidelnostem, zákonitostem a shodám nejen v přírodních podmínkách krajiny, ale i v historickém vývoji, ve společenských předpokladech a vztazích, v geografické poloze, v hospodářství a způsobilost se zajímat o příčiny těchto rozdílů, podobností a shod ve vzájemných souvislostech a relacích. Moderní trendy rozvoje geografických kompetencí ve výuce školního zeměpisu se neobejdou bez využívání nových komunikačních médií a geoinformačních technologií. K tomuto účelu jsou k dispozici geoinformační technologie podporující užívání satelitní navigace – globálníchpolohových systémů (GPS), dálkového průzkumu Země (DPZ, satelitní a letecké snímkováníZemě) a geografických informačních systémů (GIS).

Geografický informační systém (GIS, anglicky Geographic Information System) je ústředním prvkem geoinformatiky. Oba tyto termíny (GIS a geoinformatika) bývají často zaměňovány a také používány ve shodném nebo podobném významu. Hlavní doménou geoinformačního systému je propojení mapy, jakožto prezentačního média, s databází, která obsahuje polohopisné i popisné charakteristiky objektů, případně popisuje vztahy mezi nimi. GIS umožňuje správu mapových prvků a k nim se vztahujících informací. Pracuje na principu jednotlivých datových vrstev (města, lesy, říční síť), které je možno zobrazovat sandwichovou metodou přes sebe, a tím skládat vlastní mapu s požadovaným obsahem.,Možnosti GIS směřují však mnohem dál než je prosté zobrazení či editace mapy. Dokáží soubory jednotlivých geoinformačních prvků také analyzovat (překryvy, vzdálenostní zóny, vzájemné relace) a velmi efektivně vizualizovat (3D modelace, průlety nad krajinou, mapové výkresy, blokdiagramy, dynamická animace konkrétního jevu). V GIS se prezentují jak placené profesionální verze s vysoce sofistikovanými funkcemi, tak i volně stažitelné bezplatné programy vhodné pro práci ve školní výuce. Komplexním využíváním trojice uvedených technologií DPZ–GIS–GPS dokáže geoinformatika odpovídat na nejrůznější geografické a environmentální otázky – od mechanismu horotvorných procesů přes globální klimatické změny až po úbytek deštných tropických lesů, znečištění životního prostředí nebo nárůst zástavby a dopravy na Zemi apod. jevy a procesy.

Využití geografických informačních systémů pro výuku

Využívání informačních technologií ve vzdělávání je bezesporu největší krok v posledních desetiletích. V současné době se pak při výuce nejvíce využívají různé informační zdroje na internetu. Při použití pro vzdělávací účely musíme dbát především na to, aby informační zdroje byly kvalitní a také na to, aby práce s nimi žáky a studenty bavila. Při získávání znalostí o místním regionu můžeme využívat kvalitních zdrojů, které primárně vznikají pro účely státní správy a samosprávy, k vytváření územních i různých regionálních tematických plánů, pro evidenci nemovitostí nebo pro řešení krizových situací v území. Tyto informace o území jsou většinou zpracovány formou map a při použití aplikací pro zobrazení map a jejich jednoduché analýzy se z výuky může státi kreativní činnost, která žáky i studenty bude bavit. Většina těchto aplikací je založena na geografických informačních systémech a práce s nimi umožní žákům a studentům získat poměrně detailní informace o místním regionu, které není možná nalézt v učebnici ani v atlasu.

Používání geografických informačních systémů při zpracování prostorových informací (geoinformací) ve všech oblastech lidského života vyžaduje začlenění dovedností práce s těmito geoinformacemi do výuky na základních i středních školách. Tyto technologie rychle pronikají do každodenního života, používají se nejen odborníci, ale potřebuje je dnes už každý občan (Demirci 2009), například při vyhledávání trasy během cestování, při získávání informací v evidenci nemovitostí nebo vytváření různých jednoduchých tematických mapových výstupů.

Žáci by měli býti veden k aktivnímu a tvůrčímu používání prostorových informací. To představuje získání dovedností vyhledávat, třídit a analyzovat informace, objevovat mezi nimi specifické vztahy. Zpřístupněním GIS se žáci a studenti stávají aktivními uživateli prostorových informací a jsou lépe připraveni v rámci regionální geografie analyzovat lokální problémy a odhalovat podobnosti i rozdíly jednotlivých regionů (Lloyd 2001). V elektronických mapách, uveřejněných na internetu, si pak umí vyhledat informace o sídlech jednotlivých úřadů, bank nebo o pamětihodnostech apod.

Používání metod GIS v základních a středních školách reflektuje požadavek na zvyšování aktivity žáků a studentů při práci s informacemi v šíři vyučovaných předmětů (Dolanská, Šmída 2013). Je potřeba, aby se základní postupy při vyhledávání a analyzování geoinformací staly zvládnutými dovednostmi, neboť se stále více zpracovávají pomocí veřejně dostupných mapových portálů, kde jsou zabudovány i základní operace práce s GIS. Proto by se s nimi měli žáci a studenti seznamovat a využívat je. Nejvhodnější způsob je pak při poznávání místního regionu.

Mapové portály a mapové služby – zdroj geografických informací

Při získávání poznatků o místním regionu máme většinou poměrně málo informačních zdrojů a musíme je zjišťovat v terénu nebo v mapách. Ke zjišťování lze využít různé mapové portály resp. geoportály.

Geoportál je druh webového portálu, který slouží k přístupu k prostorovým informacím a ke službám dovolujícím jejich zobrazení, úpravy, analýzy apod. To vše lze uskutečnit bez speciálních programů prostřednictvím internetu. Potřebujeme k tomu pouze internetový prohlížeč, jen musíme předem zjistit, zda verze a typ našeho prohlížeče umožňuje kvalitní práci s konkrétním geoportálem.

Geoportály jsou důležité pro efektivní použití geografických informačních systémů a jsou dnes klíčovým prvkem infrastruktury prostorových dat (ang. Spatial Data Infrastructure, SDI). Geoportály jsou používány různými organizacemi nejen pro publikování prostorových informací, ale také k publikaci popisu různých prostorových dat (metadat). Uživatelé potom geoportál používají pro vyhledání a přístup k informacím, které potřebují. Geoportály hrají důležitou roli při sdílení prostorových informací a mohou zamezit duplicitám při projektech, nekonzistenci dat, zpožděním, zmatkům a promarněným prostředkům. Geoportály jsou v rámci Evropské unie jednou z realizací směrnice INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe), slouží k  jednoduchému a centralizovanému přístupu k prostorové infrastruktuře.

Důležitým geoportálem, který lze využít pro geografii místního regionu, je Národní geoportál INSPIRE (https://geoportal.gov.cz), kde lze najít i odkazy na další geoportály (záložka Mapy→Další geoportály). Na geoportál ukládají geografická data povinní poskytovatelé, kteří jsou uvedeni v novele zákona 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, §2 písm. b). Jsou jimi:

  1. správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků,
  2. právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,
  3. právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené subjekty uvedenými v bodech 1 a 2, jakož i fyzické osoby pověřené těmito subjekty, které na základě právních předpisů nebo dohody s těmito subjekty poskytují služby, které ovlivňují stav životního prostředí a jeho jednotlivých složek.

Tyto mapové portály a služby jsou volně k dispozici k nekomerčním účelům všem uživatelům, tedy i školám. Jedinou podmínkou jejich užití je citace Národního geoportálu INSPIRE jako zdroje služby a poskytovatele (správce) dat zobrazovaných mapovou službou. Pro komerční užití služeb je nutno kontaktovat poskytovatele (správce) zdrojových dat.

Na Národním geoportálu INSPIRE si ukážeme, jak lze zpracovat mapový výstup. Nejprve otevřeme záložku Mapy (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map). Zobrazí se nalevo mapové okno a napravo pak rozbalovací panely Vrstvy, Info, Mapové kompozice, Připojit službu a Georeporty. Základní ovládání mapového okna se provádí pomocí lišty (obr. 1) a ikon nalézajících se v levé horní části mapového okna (obr. 2).

Obr. 1 V mapovém okně se pohybujeme pomocí šipek nebo můžeme na liště zvolit, jakou úroveň území chceme zobrazit (kraj, okres, obec nebo ještě větší detail).
Zdroj: GEOPORTAL 2015.

 

 

posun – tažením levého tlačítka myši;

zvětšení – přidržením klávesy Ctrl a vyznačením obdélníku - oblasti, kterou chceme zobrazit, pomocí myši

  

krok vzad, návrat na předchozí hodnotu měřítka a zobrazené oblasti v mapovém okně

krok vpřed, návrat na původní hodnotu měřítka a zobrazené oblasti v mapovém okně

 

tvorba vlastních grafických prvků 

 

 

vybrat a změnit nakreslený prvek

 

 

vybrat a posunout nakreslený prvek

 

 

nakreslit bod

 

 

nakreslit linii

 

 

nakreslit plochu

 

dotaz na vrstvy zobrazené v mapě – tematické informace vlastnostech zobrazených objektů se zobrazí v panelu "Info",

náhled do katastru nemovitostí – kliknutím do mapy je proveden dotaz do katastru nemovitostí a otevře se nové okno prohlížeče "Nahlížení do katastru nemovitostí" s informacemi o parcele

Obr. 2. Značky pro práci v mapovém okně. Zdroj:  GEOPORTAL 2015.

Nad mapovým oknem vpravo jsou možnosti mapových kompozic – jejich uložení, tisk nebo načtení. Pro práci s mapovým oknem využíváme možnosti, které se nalézají v rozbalovacích panelech v pravé části stránky. V panelu Vrstvy můžeme zapínat různé podkladové mapy, které pak budou tvořit základní mapovou sestavu mapového okna. Můžeme volit topografické mapy, ortofotomapy, staré mapy, mapy správního členění a doplňovat je popiskami či stínováním terénu. Těmto vrstvám můžeme nastavovat viditelnost – průhlednost i měnit jejich pořadí. Podkladové mapy zapínáme podle tématu. Podle měřítka se vhodná mapa zobrazuje sama. Vrstvy se zapínají zatržením a zobrazují od zdola nahoru, tedy výše položená vrstva překrývá ty pod ní. Průhlednost a informace o vrstvě zjistíme klepnutím na značku vrstvy (). V panelu Vrstvy jsou všechny nové podkladové mapy, staré mapy a ortofotomapy, které obhospodařuje Český úřad zeměměřický a katastrální. K prohlížení můžete využívat geoportál ČÚZK (http://geoportal.cuzk.cz/).

Do mapového okna můžeme přidávat další tematické vrstvy z panelu "Mapové kompozice" nebo přidat externí mapovou kompozici pomocí některých mapových služeb[1] (WMS[2], WFS[3], KML[4] aj.) v panelu Připojit službu. Jednotlivé vrstvy můžeme pomocí ikonek v levém dolním rohu panelu Vrstvy skrýt (), odstranit (), zobrazit jejich legendu () nebo vytvořit novou složku, do které budeme přidávat zvolené vrstvy (). Chceme-li měnit pořadí vrstev, přepneme v dolní části panelu do záložky "Pořadí vrstev", pak nastavíme pořadí zobrazování jednotlivých vrstev. Klepnutím na ikonu  u vrstvy získáváme informaci, v jakých měřítkách se vrstvy zobrazují, přibližujeme nebo zprůhledňujeme vrstvu, popřípadě získáváme metadata[5] o vrstvě.Nad mapovým oknem vpravo jsou možnosti mapových kompozic – jejich uložení, tisk nebo načtení. Pro práci s mapovým oknem využíváme možnosti, které se nalézají v rozbalovacích panelech v pravé části stránky. V panelu Vrstvy můžeme zapínat různé podkladové mapy, které pak budou tvořit základní mapovou sestavu mapového okna. Můžeme volit topografické mapy, ortofotomapy, staré mapy, mapy správního členění a doplňovat je popiskami či stínováním terénu. Těmto vrstvám můžeme nastavovat viditelnost – průhlednost i měnit jejich pořadí. Podkladové mapy zapínáme podle tématu. Podle měřítka se vhodná mapa zobrazuje sama. Vrstvy se zapínají zatržením a zobrazují od zdola nahoru, tedy výše položená vrstva překrývá ty pod ní. Průhlednost a informace o vrstvě zjistíme klepnutím na značku vrstvy ( ). V panelu Vrstvy jsou všechny nové podkladové mapy, staré mapy a ortofotomapy, které obhospodařuje Český úřad zeměměřický a katastrální. K prohlížení můžete využívat geoportál ČÚZK (http://geoportal.cuzk.cz/).

V panelu Info se zobrazují odpovědi na dotazy k prvkům v mapě při využití ikony . Zobrazují se informace o zapnutých vrstvách a informace o měření vzdálenosti nebo plochy.

Další panel Mapové kompozice obsahuje seznam mapových kompozic, v nichž jsou zpracovány různé tematické vrstvy. Tyto mapy jsou vytvořeny různými subjekty a jsou uloženy na geoportálu. Veřejné mapové kompozice je možné prohlížet podle základního členění tematických map nebo seskupené do 34 témat INSPIRE. Obsah mapových kompozic je v obou případech stejný, rozdílné je pouze roztřídění do tematických okruhů.

Do mapového okna přidáme zvolenou mapovou kompozici klepnutím na položku v seznamu kompozic. Pak se zobrazí dialogové okno, kde vybíráme z možností "Přepsat mapu" nebo "Přidat do mapy". Volbou Přepsat mapu jsou vymazány všechny stávající vrstvy z mapové kompozice a jsou nahrazeny zvolenou mapovou kompozicí. Volbou Přidat do mapy je zvolená mapová kompozice přidána k zobrazeným vrstvám do mapového okna. Vrstvy obsažené v přidané mapové kompozici se zobrazí současně v seznamu vrstev v panelu Mapy.

Pokud chceme do své mapové kompozice vložit mapovou vrstvu z jiného mapového portálu, použijeme funkce na panelu Připojit službu. V tomto případě musíte znát internetovou adresu služby a dále jaký typ služby je poskytován. Připojení mapových kompozic z externích mapových portálů však pro účely poznání místního regionu má smysl, pokud existují nějaké regionální mapové portály, kde jsou pro tyto účely zajímavé geografické informace.

Například to mohou být Krajské geoportály. Z Portálu digitální mapy veřejné správy Plzeňského kraje (http://geoportal.plzensky-kraj.cz, resp. http://geoportal.plzensky-kraj.cz/gs/zivotni-prostredi/) můžeme například připojit jednu mapovou službu Chráněná území, přírodní parky, památné stromy a NATURA 2000. Tyto služby jsou poskytovány pomocí služby s protokolem WMS. Tedy postupujeme tak, že zjistíme internetovou adresu této služby (http://mapy.kr-plzensky.cz/ArcGIS/services/ochrana_prirody/mapserver/WMSServer?) a zapíšeme ji do okna URL v panelu Připojit služby. Dále zvolíme typ WMS (Web Map Service – webová mapová služba), protože tento typ služby je podle zjištění na stránkách úřadu poskytován, a připojíme do námi vytvořené mapové kompozice. Po připojení jsou do okna mapové služby načteny její parametry (formát obrázku, formát dotazů pomocí nástroje "dotaz na vrstvu", seznam podporovaných souřadnicových systémů, možnost nastavení velikosti dlaždice či možnost vytvořit složku, do které se přidávané vrstvy služby vloží). Dále vybíráme, které vrstvy ze seznamu vložíme do mapy.

Poslední panel s názvem Georeporty nebudeme zatím používat.

Příklad výuky geografického tématu o místním regionu pomocí mapových služeb

V rámci výuky o místním regionu zjistíme geografické informace o obci Dub u Prachatic v jižních Čechách. Obec Dub u Prachatic se nachází v území mezi Bavorovem a Prachaticemi. Pro získání geografických informací o území obce Dub u Prachatic využijeme Národní geoportál INSPIRE (geoportal.gov.cz/), zvolíme záložku Mapy →Prohlížení. Zapneme podkladovou mapu Topografické mapy ČÚZK v panelu Vrstvy a zvolíme území, kde se nachází obec Dub u Prachatic, použijeme ikonu  a přidržením klávesy Ctrl  vyznačíme obdélníkem území, které chceme zobrazit. Abychom přesně vymezili správní území obce Dub u Prachatic, přidáme do mapy z veřejných mapových kompozic kompozici Správní členění → Územně správní členění ČR. Z přidané mapové kompozice zapneme jen vrstvu obce. Abychom dobře viděli hranice obce, podkladovou vrstvu Topografické mapy ČÚZK, částečně zprůhledníme (z 10 – 20 %). Nyní můžeme mapu zvětšit tak, aby území obce pokrývalo co největší část mapového okna. Zapneme vrstvu Základní báze geografických dat ČR (ZABAGED)[6] a současně vypneme vrstvu Topografické mapy ČÚZK. Podle této mapy teď můžeme charakterizovat povrch území obce Dub u Prachatic tak, jak bychom to dělali pomocí papírové mapy. Najdeme nejvyšší kóty i nejnižší polohy. Tvary na povrchu si dobře představíme, když zapneme vrstvu Stínování a vypneme vrstvu Základní báze geografických dat ČR (ZABAGED). Na mapě uvidíme dobře mělké údolí i vyvýšené vrcholy hřbetu na jihozápadě a severovýchodě, dosahující nadmořských výšek 500 – 600 m. Vyšší vrchol (668 m n. m.) se zříceninou hradu Helfenburg se nachází na severu, už mimo katastrální hranice obce. Pokud vrstvu Základní báze geografických dat ČR (ZABAGED) necháme zapnutou a zprůhledníme ji z 30 – 40 %, bude povrch zobrazen plastičtěji. Z této mapy můžeme popsat vodní toky a vodní plochy, dále charakterizovat rozložení sídel nebo silniční síť. Na aktuální ortofotomapě si můžeme prohlédnout půdorys sídel, například pěknou vesničku Dubská Lhota s půdorysem ve tvaru okrouhlice nebo můžeme charakterizovat krajinný pokryv, vidíme, kde jsou lesy, kde louky a pastviny nebo kde převažuje orná půda. O tom, jak ke krajina změnila za posledních 60 let, nám může vypovídat srovnání aktuální ortofotomapy s historickou ortofotomapou (Ortofotomapa 50. léta) – (obr. 3). Podkladem jsou letecké měřické snímky poskytnuté Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem Dobruška. Ještě starší pohled na území obce nám poskytnou vrstvy II.[7] a III.[8] vojenského mapování, u nichž však polohová přesnost může kolísat.

Další informace o místním regionu můžeme získat přidáváním různých mapových kompozic. Abychom zjistili, které geomorfologické jednotky se rozkládají na území obce Dub u Prachatic, připojíme (přidáme do mapy) mapovou kompozici Geomorfologie (v základním členění Mapových kompozic je uložena ve složce Přírodní prvky a jevy). Chceme-li zjistit, který geomorfologický celek se rozkládá na zájmovém území, necháme z geomorfologických jednotek zapnutou jen vrstvu Celky. Dále zapneme Obce, Popisky a Stínování, abychom mohli přečíst, že území obce Dub u Prachatic se rozkládá v geomorfologickém celku Šumavské podhůří (obr. 4). Podobně můžeme zapnutím vrstev podcelků či okrsků zjistit, které hierarchicky nižší jednotky (podcelky či okrsky) se na sledovaném území nacházejí. Volbou ikonky  a klepnutím do území zjistíme v panelu Info všechny informace (obr. 5). Podobným způsobem budeme zjišťovat, jaké klimatické poměry převládají v daném území. Z mapových kompozic přidáme vrstvy Klimatické oblasti ČR a zjistíme, že území se nachází v mírně teplé oblasti. V legendě o klimatu zjistíme podrobnější klimatické charakteristiky. Takto můžeme získávat informace o různých složkách přírodního i socioekonomického prostředí. Informace o zobrazených objektech získáme volbou ikonky  a klepnutím v mapě do místa, kde je objekt zobrazen. Například při zobrazení říční sítě, získáme klepnutím na vodní tok v okně Info informace o tomto vodním toku. K charakteristice území můžeme využít také přepnutí vrstev na legendu.

Obr. 3 Na základě ortofotomapy z 50. let můžete posuzovat, jaké změny v krajině nastaly
Zdroj: GEOPORTAL 2015
Obr. 4 Stínování reliéfu nám dobře ukáže členitost terénu a pomocí zobrazení geomorfologických celků zjistíme název geomorfologické jednotky
Zdroj: GEOPORTAL 2015
Obr. 5 Tabulka z panelu Info o geomorfologických jednotkách ve sledovaném území
Zdroj: GEOPORTAL 2015

Na mapovém portálu můžeme vytvářet () a ukládat () své mapové kompozice, otevírat vytvořené kompozice () nebo tisknout vytvořenou mapu (). Ikonky pro tyto činnosti jsou v levém horním rohu mapového okna. Shora uvedenou ukázkovou kompozici můžeme otevřít v mapovém portálu pomocí připraveného souboru „Poznej obec Dub.xml“. Zvolíme otevřít vytvořenou kompozici () a načtete jmenovaný soubor a zvolíme přepsat mapu, aby se zobrazilo jen území, kde se nachází obec Dub.

Pomocí Národního geoportálu INSPIRE můžete získat mnoho informací o své obci. Připravili jsme pracovní list, který mohou žáci a studenti vyplňovat za pomoci informací z uvedeného geoportálu.

Vlastní práce s pracovním listem

Zobrazíme mapu na Národním portálu INSPIRE a přidáme připravenou mapovou kompozici „Poznej svoji obec“. Kompozici otevřeme pomocí operace otevřít vytvořenou kompozici (), načteme soubor Poznej svoji obec.xml (obr. 6). Povypneme všechny vrstvy, necháme zapnutou jen vrstvy Stínování, Popisky, Obce s rozšířenou působností a Obce. Najdeme na mapě svou obec a vybereme území tak, aby bylo viditelné celé území obce. Tedy postupně vybíráme nejprve území svého kraje, pak území obce s rozšířenou působností pro svou obec a pak území své obce. Přibližnou polohu můžeme hledat na malém mapovém okně vpravo dole, přesnější pohled vytvoříme ve velkém okně posunováním.

Obr. 6 Přidání mapové kompozice do geoportálu
Zdroj: GEOPORTAL 2015

Nyní zapneme vrstvu Topografické mapy ČÚZK nebo Digitální model území (DMÚ25) a území si prohlédneme. Vrstvy se zobrazují jen v rozmezí definovaných měřítek, například Topografická mapa se zobrazí do měřítka od 1 : 945 do 1 : 7 741 440, tedy pokud se vrstva nezobrazí, jste mimo rozmezí zobrazování.

Dále vytvoříme mapu území obce. Klepneme na značku Tisk (), můžeme nastavit měřítko nebo výřez mapy a uložit mapu jako obrázek. Můžeme zvolit různé formáty výstupních obrázků (gif, geotifd, jpg a png). Jistou chybou je, že k vytvořené mapě není připojeno měřítko. Uložený obrázek můžeme vytisknout (ne vždy se to ovšem podaří).

Dále budeme zjišťovat informace pomocí jednotlivých připojených vrstev. Budete postupně zapínat jednotlivá témata. Údaje o výškové členitosti území obce, tedy o místech s nejvyšší a nejnižší nadmořskou výškou zjistíme z vrstvy Digitální model území (DMÚ25). Pro zjištění, do jakých geomorfologických celků, podcelků a okrsků zasahuje území obce, zapneme vrstvu Geomorfologické členění ČR. Které horniny se nacházejí na území obce, zjistíme ve vrstvě Geologická mapa, zastoupené půdní typy pak podle vrstvy Půdní mapa ČR. Zařazení do klimatické oblasti provedeme pomocí vrstvy Klimatické oblasti ČR.

Chráněná území se nám zobrazí ve vrstvách Chráněná území a Přírodní parky. Stejným způsobem, tedy zapnutím příslušných vrstev zjistíme i ostatní informace. K popisu změn v krajině od 50. let 20. století do současnosti využijeme porovnání ortofotomapy z 50. let –vrstva Ortofotomapa (50. léta) a aktuální ortofotomapy – vrstva Ortofotomapy ČÚZK (aktuální). Zjištěné informace žáci zapisují do pracovního listu, kam mohou vkládat i vytvořené obrázky map.

Literatura:

DEMIRCI, A. 2009. How Do Teachers Approach New Technologies: Geography Teachers Attitudes Towards Geographic Information Systems (GIS). European Journal of Educational Studies, 2009, 1(1), 43–53.

DOLANSKÁ, M., ŠMÍDA, J. 2013. Využití GIS ve výuce. [online] 2013 [Citace: 10. 10. 2013] Dostupné z: http://gisdoskol.fp.tul.cz/index.php/vyuzitigisvevyuce

GEOPORTAL. CENIA, ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ČÚZK. Národní geoportal INSPIRE [online]. [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz

LLOYD, W. J. 2001. Integrating GIS into the Undergraduate Learning Environment. National Council for Geographic Education, Journal of Geography, roč. 2001, č. 100, s. 158-163


[1] Služba pracující na principu klient-server, která umožňuje sdílení geografické informace ve formě map. Jedná se o standardy vyvinuté a dále rozšiřované Open Geospatial Consortium (OGC).

[2] Webové mapové služby - Web Map Servic - jedná se o dlužby pro sdílení geografické informace ve formě rastrových map v prostředí Internetu.

[3] Web Feature Service - jedná se o služby pro sdílení geografické informace ve formě vektorových dat v prostředí Internetu.

[4] Keyhole Markup Language je aplikací jazyka XM, určená pro publikaci, distribuci geografických dat.

[5] Metadata -  strukturovaná data o geografických datech

[6] Jední se o digitální ekvivalent Základní mapy 1:10 000

[7] Mapy II. vojenského (Františkova) mapování je z let 1836 - 1852

[8] Speciální mapy III. vojenského mapování byly původně vytvořeny v 80. letech 19. století v měřítku 1:75 000, následně však byly několikrát aktualizovány. Polohová přesnost speciálních map kolísá, existují znatelné lokální deformace, odchylky na některých místech dosahují přes 100 metrů.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc23 kBPoznáváme svoji obec. Pracovní list
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 26. 01. 2016
Zobrazeno: 3673krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
doc. RNDr. Marie Novotná CSc.. Výuka místního regionu v zeměpisu ZŠ pomocí informačních technologií. Metodický portál: Články [online]. 26. 01. 2016, [cit. 2019-09-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/20635/VYUKA-MISTNIHO-REGIONU-V-ZEMEPISU-ZS-POMOCI-INFORMACNICH-TECHNOLOGII.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.