Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Příběhy migrantů

Příběhy migrantů

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor Iva Petříková, COV
Žáci se seznámí se skutečnými příběhy cizinců, kteří se rozhodli opustit svou zemi, v roli úředníků rozhodují o tom, zda by jim v ČR poskytli azyl, nebo pracovní povolení, či zda by je vrátili zpět do výchozího státu. Pokusí se vcítit do osudů migrantů a uvědomit si, s jakými těžkostmi se v životě i následně při žádosti o přijetí Českou republikou setkávají.

Cíl výuky

Žáci se seznámí se zjednodušenými pravidly imigrační politiky ČR.

S použitím reálných příběhů migrantů se zamyslí a budou rozhodovat o tom, koho by v ČR přijali a koho odmítli. Uvědomí si různost důvodů migrantů pro odchod z jejich země a fakt, že není možné hromadně paušalizovat.

1. Úvod – imigrační politika ČR

Sdělíme žákům, že tématem hodiny bude zamyšlení se nad konkrétními příběhy migrantů (ne pouze uprchlíků) a jejich nárokem na pomoc / setrvání v České republice. Ptáme se žáků, zda vědí, o jaké legislativní statusy a formy podpory má možnost žádat cizinec, který přišel do ČR, a chce zde alespoň nějakou dobu pracovat a bydlet legálně? V šikovné třídě využijeme metody brainstromingu, ve třídě hůře komunikující necháme žáky vybrat správné odpovědi z nabídky (tučné odpovědi jsou správné):

- české občanství, krátkodobý pobyt (vízum do 90 dnů), azyl, podporu v nezaměstnanosti, přechodný pobyt (vízum nad 90 dnů), rodičovský příspěvek,trvalý pobyt, zaměstnanecká karta

pozn.: Nemá-li žadatel nárok na udělení azylu, ale situace v zemi návratu neumožňuje jeho cestu zpět, získá tzv. doplňkovou ochranu, která je na rozdíl od azylu časově omezená. O trvalý pobyt je možné žádat v okamžiku, kdy cizinec souvisle žije na území sátu Schengenského prostoru 5 let.(1) Zaměstnanecká karta (v podstatě pracovní povolení) je také povolením k dlouhodobému pobytu.

Žádost o sociální podporu mohou podávat pouze cizinci žijící na území ČR déle než rok, pro její přidělení musí splňovat stejné (příp. přísnější) podmínky jako občané ČR. Konkrétně na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok cizinci s dlouhodobým pobytem, nárok mají cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem, nebo doplňkovou ochranou, pokud v posledních dvou letech pracovali a odváděli důchodové pojištění alespoň 12 měsíců.(2)

Jaké jsou důvody pro udělení azylu?

  • ochrana před stíháním z náboženských, politických či národnostních důvodů, humanitární azyl pak z důvodu např. válečného konfliktu

Jaké mohou být další důvody migrantů pro odchod ze země?

  • spojení rozdělené rodiny, zlepšení ekonomické situace, získat vzdělání (toto ale nejsou dostatečné důvody pro udělení azylu)

2. Příběhy migrantů

Rozvěsíme po třídě skutečné příběhy migrantů z přílohy (může být připraveno již před hodinou) a sdělíme žákům, že budou úředníky rozhodujícími o tom, komu azyl, příp. povolení k dočasnému pobytu (pracovní vízum) udělí, koho by vyhostili a proč. Rozdělíme žáky do trojic, v kterých budou příběhy obcházet a rozhodovat. Upozorníme na to, že některé příběhy se odehrály již v minulosti, situace ve výchozích státech už může být jiná, jako modelové příklady pro rozhodování ale poslouží stejně dobře. Počet příběhů je možné redukovat podle časových možností, velikosti třídy atd.

Přehled migrantů z přílohy:

  • Anar, Ázerbajdžán – politický migrant
  • Ahmad, Latífa + synové, Sýrie – humanitární migrant - válečný konflikt
  • Umm Mutasímová a dcery, Sýrie, resp. Egypt – ze Sýrie humanitární, z Egypta ale jako ekonomický migrant
  • Umar Gassama, Senegal – ekonomický migrant
  • Nguyen Huy Thang, Vietnam – vzdělání a pracovní zkušenosti, zůstal v ČR
  • Adil a Raisha, Ázerbajdžán a Arménie – pronásledováni kvůli národnosti
  • Cynthia a Anton, Srí Lanka – politický azyl
  • Giorgios, Albánie – ekonomický migrant
  • Hussein, Irák – válečný konflikt
  • Khalil, Sýrie – pronásledování a útlak kvůli národnosti (Kurd)
  • Dan, Ukrajina – pracovní vízum, ekonomický migrant
  • Yonas, Eritrea – prchá z totalitního režimu

3. Diskuze

Vypíšeme jména cizinců na tabuli, u každého budeme čárkovat počet ano / ne týkající se udělení azylu nebo zaměstnanecké karty. Ptáme se na důvody, polemizujeme s nimi (např. argumentem, že v podobné situaci jako jsou nyní Bělorusové a Ukrajinci byli nedávno i občané v ČR a nikdo je po uprchnutí za hranice zpět nevracel). Snažíme se mírnit nenávistné projevy a držet diskuzi čistě v racionálních mezích. Na závěr diskuze vyzveme žáky k zamyšlení, zda by u migrantů, které by vrátili zpět do země pro nedostatečné důvody k získání pracovního povolení nebo azylu, chtěli být v jejich kůži a žít jejich život. Proč ano / ne? Změnili by s tímto uvědoměním své rozhodnutí?

S jakými největšími problémy se uprchlíci zřejmě na území hostitelského státu setkávají?

  • Problém získání statutu (azyl, povolení k trvalému pobytu)
  • Nalezení zaměstnání a vůbec povolení vstoupit na pracovní trh
  • Uznání dosavadního vzdělání, příp. doplnění nového
  • Získání soukromého bydlení (mimo ubytovnu)
  • Nedorozumění a setkávání se s předsudky od místních obyvatel (3)

4. Závěr

V kontrastu se všeobecným negativním naladěním české společnosti vůči muslimským migrantům sdělíme žákům, že se najde množství cizinců začleněných plně do české společnosti navzdory původu, náboženství a pod., kteří  tu často pracují i v „nedostatkových“ profesích (např. lékaři).

Jako příklad můžeme uvést příběh palestinského lékaře Ahmada Zohoora,který do ČR přišel před 11 lety, vystudoval medicínu, vzdělání si dále rozšiřuje a zároveň pracuje jako kardiolog v nemocnici. Odvádí tak českému státu daně a je prospěšný českým občanům, protože lékařů Čechů je kvůli častým odchodům za prací do Německa nedostatek. Přesto ho Ministerstvo vnitra ČR chce vrátit zpět do Palestiny kvůli pravděpodobně administrativnímu nedorozumění v podmínkách stipendia. (4)

Ptáme se žáků a necháme je se hlásit na to, kdo by ČR neprodyšně uzavřel a žádného cizince nepřijal / kdo by přijal některé a příp. za jakých podmínek / kdo by byl benevolentnější, než je aktuální nastavený systém (azyl u nás získá v průměru 500 cizinců ročně).

Zdroje informací:

(1) Günter, V. – Cizinci v ČR. 2007, [cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://antropologie.zcu.cz/cizinci-v-cr]

(2) Otázky a odpovědi o cizincích v ČR. Centrum pro integraci cizinců, o.p.s.[cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://www.cicpraha.org/cs/pro-verejnost/zakladni-informace-o-imigraci-v-cr/otazky-a-odpovedi-o-cizincich-v-cr.html]

(3) Životní příběhy imigrantů – Příručka pro vzdělavatele, učitele a sociální pracovníky. 2004 [cit. 20. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://www.interkultura.cz/wp-content/uploads/2009/09/pribehy_migrantu.pdf]

(4) Pokorný, J. - Lékař žije v Česku jedenáct let, úřad ho chce vrátit do Palestiny. Idnes.cz, 27.8.2015, [cit. 27. 8. 2015]. Dostupné z WWW: [http://vary.idnes.cz/ministerstvo-vnitra-vyhani-palestinskeho-lekare-fv2-/vary-zpravy.aspx?c=A150826_151509_vary-zpravy_ane]


Tato lekce je převzata z metodického portálu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc25 kBPříběhy
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek