Někomu snad vousy sluší,
ne však mému tátovi.
A já mu to na mou duši
klidně řeknu. Ať to ví!
Říká, co si myslí. Když se takovému člověku něco nelíbí, hned to dá najevo a nebojí se, že se na něj ostatní rozzlobí. A to, co se mu líbí, hned pochválí.
Říkáš ostatním jenom to, co si myslíš? Možná se ti zdá, že je to snadné, ale ve skutečnosti je to dost obtížné. Většina lidí o sobě nerada slyší nepříjemné věci, i když jsou třeba pravdivé. Tvého kamaráda asi nepotěší, když mu řekneš, že jeho historce nevěříš, protože si strašně vymýšlí. A starší sestra jistě nerada uslyší, že je tlustá, i kdyby to byla stokrát pravda. Stalo se ti někdy, že se na tebe někdo rozzlobil proto, že jsi mu řekl, co si skutečně myslíš? Rozzlobil/a ses ty sám/sama na někoho pro to, co ti o tobě řekl? Vyprávěj o tom spolužákům.
Než něco vyslovíme, měli bychom přemýšlet, zda naše slova někomu neublíží. Mamince by bylo líto, kdybys jí řekl/a, že svetr, který ti upletla, se ti vůbec nelíbí. A dědu by určitě mrzelo, kdybys o jablíčkách, která ti natrhal, řekl/a, že ti ani trochu nechutnají. Člověk nemá druhým lidem lhát. Ale nemusí jim říkat úplně všechno, co mu přijde na mysl. Už se ti stalo, že jsi někomu neřekl/a, co sis doopravdy myslel/a proto, abys mu neublížil/a? Pověz o tom kamarádům. Oni ti potom řeknou, zda to podle nich bylo správné.
Vezměte si každý čtvrtku nebo bílý list papíru a nakreslete na něj velké srdce. Vedle obrázku napište své jméno. Čtvrtku nechte ležet na lavici nebo na svém pracovním místě.
Potom si vezměte tužku nebo pero a vydejte se po třídě. Vyberte si několik kamarádů a napište do jejich srdcí, co si o nich myslíte. Snažte se přitom vybrat ty věci, které se vám na vašich kamarádech líbí. Pokud přece jen někoho upozorníte na jeho špatnou vlastnost, snažte se, abyste mu příliš neublížili. Volte mírná slova, aby se kamarád nerozzlobil, ale spíš se nad sebou zamyslel.
Rozvíjí:
komunikační dovednosti, sociální dovednosti, písemný projev
Kdo se bojí, ten sem nesmí,
nařizuje les.
Tak to říká zákon lesní
včera jako dnes!
Pustit se do něčeho nového a neznámého vyžaduje odvahu. Kdo chce něco nového poznat, musí umět překonat strach.
Jako děti se často setkáváme s něčím novým: Když jdeme poprvé k lékaři, když se učíme plavat nebo když se stáváme prvňáčky. Někdy nám nové a neznámé situace nahánějí strach. Vzpomeneš si, čeho ses bál/a, protože to pro tebe bylo nové? Pověz o tom kamarádům.
Někdy jsou chvíle, kdy chceme něco, čeho se současně bojíme. Rádi bychom jezdili na lyžích nebo na kole, ale bojíme se, že si natlučeme. Chtěli bychom spát v noci ve stanu na zahradě, ale máme strach ze tmy. Nebo bychom rádi na dovolenou k moři, ale bojíme se letět letadlem. Když ale máme dosáhnout toho, co chceme, musíme svůj strach překonat.
Vyprávěj ostatním o tom, kdy jsi překonal/a strach. Co ti proti strachu pomáhá?
Někdy bychom ale naopak svůj strach překonávat neměli. Strach nám totiž také brání dělat to, co by pro nás bylo nebezpečné! Skákat v neznámém místě do vody, přecházet po mostním oblouku nebo chodit někam s cizími lidmi. Paní učitelka vám jistě poví o dalších situacích, kdy je lepší svůj strach poslechnout.
Strach nám někdy pomůže překonat blízký člověk, na kterého se můžeme spolehnout. Představte si, že máte projít v noci v úplné tmě cizím městem. Zkuste si, jaké by to bylo. Postavte si ve třídě nebo v družině různě zahnuté uličky ze židlí, lavic, aktovek a dalších věcí. Potom se rozdělte do dvojic. Jeden z dvojice si nechá šátkem zavázat oči tak, aby nic neviděl. Jeho kamarád ho bude “městem“, které jste vytvořili, provázet. Nejprve ho prostě povede za ruku. Musí jít pomalu, aby mu kamarád, který nevidí, stačil a do ničeho nevrazil. V druhém kole bude každý procházet městem sám, jenom podle toho, co mu bude kamarád říkat: Jdi doleva, jdi doprava, jdi rovně. Nakonec si role vyměňte. Jak jste se při hře cítili?
Rozvíjí:
sociální a komunikační dovednosti, schopnost empatie, důvěru, pravolevou orientaci
Když se smůla k smůle vrší,
od smutku mi pomůže
zpívat si, že prší, prší
blízko Hradce na růže.
Ten, kdo pro tebe něco dobrého dělá, si zaslouží, abys byl/a na jeho straně, když se dostane do sporu nebo do nesnází.
Přísloví nám říká, že máme být vděční kluci a vděčné holčičky a nemáme mluvit ošklivě o lidech, jejichž pomoci využíváme. Pokud ti tvůj fotbalový klub půjčuje dres a chrániče, pokud můžeš trénovat na jeho hřišti a kopat do jeho míče, neměl/a bys o něm špatně mluvit. Kdybys ostatním vyprávěl/a, že trenér je hlupák, tráva na hřišti samý drn a míče pořádně odrbané, bylo by to od tebe nevděčné. Jestli je ti tvůj klub dost dobrý na to, abys využíval/a, co ti nabízí, potom o něm mluv hezky. A jestli si myslíš, že je opravdu tak špatný, přestaň do něj chodit.
Jaké kluby, spolky nebo jiná sdružení pro tebe něco pěkného dělají? Chodíš třeba na keramický kroužek, kde můžeš využívat pec na vypalování hlíny? Jsi členem sportovního oddílu, který ti půjčuje sportovní náčiní? Nebo navštěvuješ jazykový kurs, kde můžeš z nahrávek poslouchat cizí řeč? Pověz o něm kamarádům něco pěkného. Jaké jste měli úspěchy, jaký je váš vedoucí, trenér nebo vyučující a čeho pěkného už jste dosáhli?
Přečtěte si znovu říkanku. Poznáte, o kterých dvou písničkách se v ní mluví?
Rozdělte se do tří skupin. První skupina má za úkol vzpomenout si na co nejvíce písniček, ve kterých se zpívá o městech, druhá skupina na písničky, ve kterých se zpívá o zvířátkách, a třetí skupina na písničky o rostlinách: květinách, stromech i trávě. Která skupina si vzpomněla na nejvíc písniček? Dokážou ostatní děti najít písničky, na které nikdo z vaší skupiny nepřišel?
Vyberte si z každé skupiny jednu písničku a tu si zazpívejte. Paní učitelka vás k tomu může doprovodit na klavír nebo na jiný hudební nástroj.
Rozvíjí:
sociální dovednosti, znalost lidových písniček, zpěv
Co by to bylo za hloupost,
lít olej do ohně!
Už takhle je s ním samá zlost,
když prská na plotně.
Nerozdmýchávej spory a hádky. Když jsou lidé rozzlobení nebo když se spolu přou, nepopichuj je a neprovokuj tím, o čem víš, že by je rozčílilo ještě víc.
Viděl/a jsi někdy maminku, když smaží jídlo na pánvi nebo ve fritovacím hrnci? Maso, které pokládá na rozpálený olej, prská a drobounké kapky oleje vystřikují do všech stran. Je to proto, že maso je vlhké. A olej a voda se nemají rádi – nedokážou se totiž spojit. O lidech, kteří se rozčilují, se někdy také říká, že “prskají".
Jsi převážně klidné povahy, nebo se často rozzlobíš? Co děláš, když jsi rozčílený/á? Jak se chováš? Kdy ses naposledy rozčílil/a? Proč? Řekl/a jsi některému z kamarádů, spolužáků nebo členů rodiny v rozčílení něco, co tě potom mrzelo? Nikdy není pozdě, aby ses omluvil/a člověku, kterému si řekla/a něco ošklivého.
Znáš nějaké lidi, kteří přilévají olej do ohně – tedy ještě víc zlobí a popichují rozčílené lidi? Proč myslíš, že to dělají? Udělal/a jsi to někdy ty sám/sama?
Lidé se často hádají a přou proto, že spolu neumějí mluvit o věcech, o kterých si každý z nich myslí něco jiného. Je to přitom docela snadné. Stačí dodržovat několik pravidel.
Vyberte si ve třídě nebo v družině nějaké téma, o kterém budete mluvit: Kam by se mělo jet na školní výlet, jaká socha by měl/a stát před vaší školou, nebo který sportovní tým je nejlepší.
Potom si sedněte do kroužku. Jeden z vás si vezme do ruky věc, která bude představovat “právo“. Může to být balónek, krátké ukazovátko nebo jenom pastelka. Kdo má “právo“ v ruce, může jednu minutu mluvit a říct ostatním, co si myslí. Pokud mu chce někdo odpovědět, přihlásí se. Teprve až mu jeho kamarád předá právo, může mluvit on. Alespoň dvakrát za svou řeč musí kamaráda, který mluvil před ním, oslovit křestním jménem. Zakázány jsou posměšky, nadávky a neslušná slova. Jak se vám takové povídání líbilo?
Rozvíjí:
komunikační dovednosti, pravidla diskuse
Kdo podvádí, hře jen škodí,
ať se nediví,
že ho z hřiště vyprovodí
všichni poctiví.
Být poctivý, dodržovat pravidla a nešvindlovat se vyplatí. Poctivého člověka mají ostatní rádi, protože vědí, že mu můžou věřit. Rádi mu proto také pomohou, když to bude potřebovat.
Kdo podvádí třeba při hře na schovávanou, pokazí zábavu všem dětem a nakonec i sám sobě. Nikoho nebaví schovávat se, když ví, že ten, kdo piká, se tajně díval. Ale ani jeho samotného nebude hledání bavit tak, jak by ho bavilo, kdyby hrál poctivě. Na schovávané je přece zajímavé právě napětí, jestli ostatní najdu dřív, než mě zapikají. Takového kluka nebo holčičku, kteří kazí hru, pošlou ostatní děti určitě brzy pryč.
Zažil/a jsi někdy, že se některý tvůj kamarád nezachoval poctivě? Vyprávějte o tom. Co sis o takovém klukovi nebo holčičce pomyslel/a? Zachoval se někdo nepoctivě přímo k tobě? Měl/a jsi na něj zlost, nebo ti to bylo spíš líto?
Byl/a jsi někdy nepoctivý/á ty sám/sama? Jestli máš chuť, pověz o tom ostatním a zkus jim vysvětlit, proč ses zachoval/a právě tak. Možná jsi něco moc chtěl/a nebo se něčeho bál/a. Jak by ses zachoval/a, kdyby ses teď mohl/a rozhodnout znovu? Proč?
Zkuste si zahrát nějakou hru – třeba vybíjenou – a nedodržujte žádná pravidla. Klidně přešlapujte čáru a koho vybijete, ten ať neodchází ze hřiště. Nemusíte si ani nabíjet a míč vám může spadnout na zem, kolikrát chcete.
Jak se vám taková hra líbila? Užili jste si ji? A jestli ano – jak dlouho?
A teď si zahrajte pěkně podle pravidel. Která hra se vám líbila víc?
Rozvíjí:
smysl pro řád, etické hodnoty, odpovědnost vůči ostatním
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Povídání a hry s českými příslovími. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.