Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Tematické vyučování - Karel Jaromír Erbe...

Tematické vyučování - Karel Jaromír Erben

Inspirací k jednodennímu tematickému vyučování bylo sté výročí narození Karla Jaromíra Erbena. Výuka byla realizována ve spojeném 4. a 5. ročníku. Článek popisuje jednotlivé aktivity od rozdělení žáků do skupin až po závěrečné vyhodnocení.

Cíl výuky

Tematické vyučování si kladlo za cíl seznámit žáky se životem a dílem Karla Jaromíra Erbena. Dále byly realizovány následující cíle:

  • rozvíjet čtení s porozuměním při samostatné práci s textem,
  • prohlubovat zájem o četbu,
  • procvičit vyhledávání údajů v encyklopediích a atlasech,
  • provádět početní operace v daném číselném oboru,
  • číst římská čísla,
  • rozeznat vybrané přírodniny,
  • procvičit práci s mapou,
  • rozvíjet estetické cítění a schopnost graficky vyjádřit výsledky své práce.

Jednodenní tematické vyučování u příležitosti stého výročí narození Karla Jaromíra Erbena bylo zahájeno ihned po příchodu žáků do třídy. Každý žák si totiž vylosoval kartičku, na níž byla část názvu některé z Erbenových pohádek. Postupně jak žáci přicházeli tedy vznikaly pracovní skupiny. Tyto skupiny navíc musely najít své místo, neboť lavice byly spojeny po dvou a na každém takto vzniklém pracovním stole byla položena rekvizita, která symbolizovala některou z pohádek.

Názvy pohádek a rekvizity:

(Příloha č. 1 obsahuje názvy pohádek již rozdělené na části – v našem případě se jednalo o 24 kartiček)

Tři zlaté vlasy děda Vševěda – obrázek se třemi „zlatými“ vlasy

Pták Ohnivák a liška Ryška – obrázek klece

Zlatovláska – nakreslené „zlaté“ vlasy

Dlouhý, Široký a Bystrozraký – brýle a pravítko

Živá voda – sklenička s vodou

Rozum a Štěstí – encyklopedie a balíček karet

Tento způsob zahájení dne žáky motivoval do té míry, že vyhlíželi další přicházející spolužáky a s napětím očekávali, jakou kartičku si vylosuje a kterou skupinu doplní. Samozřejmě jsem počítala s tím, že někdo může ten den chybět, a proto jsem předem ubrala po jedné kartě z každé skupiny. V tom případě by byly skupiny jen tříčlenné a žáci by hádali, co je na chybějící kartičce. Žáci se však scházeli a já postupně přidávala kartičky do „losovací“ krabičky. Nakonec bylo žáků 23 (pět skupin po čtyřech a jedna trojice).

Jakmile se všichni žáci usadili u svých stolečků, dostali první úkol. Každá skupina se měla představit ostatním – říci název pohádky. Následovala moje otázka, co mají tyto pohádky společného. Stačila malá nápověda, aby se žáci dovtípili, že se jedná o Karla Jaromíra Erbena. Takto jsme se dobrali k tématu dnešní integrované výuky, které žáci předem neznali.

Během dopoledne jsme pak střídali tři typy aktivit:

  1. Řešení úkolů ukrytých v obálkách (samostatná práce ve skupinách).
  2. Předčítání vybraných balad z Kytice (frontální výuka, čteno učitelem).
  3. Soutěžní úkoly na čas.

Řešení prvního typu aktivit žáci zapisovali na barevné papíry a postupně nalepovali na plakáty, které ve skupinách tvořili a které byly jedním z výstupů tohoto dne. Obálky byly uloženy na jedné z volných lavic. Počet obálek značně převyšoval počet skupin, aby se nestávalo, že některá skupina nemá co dělat (12 obálek). Dále měli žáci k dispozici text s životopisem K. J. Erbena (v našem případě nabídkový katalog Klubu mladých čtenářů nakladatelství Albatros, Vánoce 2011, s. 10, ale samozřejmě můžeme využít i jiný zdroj).


Úkoly v obálkách (podrobné instrukce v příloze č. 2):


Český jazyk:

Životopis I. – práce s textem, odpovědi na otázky.

Řešení:

  1. Matka K. J. Erbena se jmenovala Anna, otec se jmenoval Jan.
  2. K. J. Erben pocházel z Miletína.
  3. Učení mu šlo dobře.
  4. Nemohl se stát učitelem, neboť trpěl vadou řeči.
  5. Hrál na klavír.
  6. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové.
  7. Po gymnáziu vystudoval práva.
  8. Při tvorbě archivu města Prahy spolupracoval s Františkem Palackým.

Životopis II. – práce s textem, ověřování pravdivosti vět.

Řešení:

Erben se postupně stal spisovatelem, fotografem, básníkem a sběratelem legend, vynálezů, balad a knih pohádek.

Jeho osobní život ale příliš šťastný nebyl. Kromě bratra – dvojčete mu postupně zemřela i dcera syn, první žena, kterou velmi miloval, a čtyři dvě děti z druhého manželství.

Životopis III. – práce s textem, doplňování vynechaných částí textu.

Řešení:

K. J. Erben se zabýval sběrem pohádek po vzoru bratří Grimmů.  Do té doby se pohádky dochovávaly tak, že si je lidé pamatovali a vyprávěním si je předávali z generace na generaci. Erben v nich viděl národní poklad, který je potřeba zachovat.

Tvorba K. J. Erbena – práce s textem, vypisování názvů dle nápovědy.

Řešení:

Prostonárodní české písně a říkadla

Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

České pohádky

Kytice z pověstí národních

Řazení podle abecedy – názvy jednotlivých balad z Kytice napsány na kulatých lístečcích (kulatých proto, že na závěr byly použity na výrobu květin, z nichž jsme vytvořili společnou „kytici“).

Řešení: Dceřina kletba, Holoubek, Kytice, Lilie, Poklad, Polednice, Svatební košile, Štědrý den, Vodník, Vrba, Záhořovo lože, Zlatý kolovrat

Báseň – učení se zpaměti jedné sloky z balady Vodník (každá skupina měla jinou sloku, na závěr jsme postupně sborově přednášeli).

 

Matematika:

Životopis v číslech I. – číselné údaje z životopisu jako výsledky početních příkladů (násobení, dělení, složené příklady).

Řešení:

Začátek studia na gymnáziu: 1825

Studia práv v Praze: Od: 1833   Do: 1837

Sňatek s Barborou Mečířovou: 1842

S Barborou se před svatbou znal … 10 let

Životopis v číslech II. – číselné údaje z životopisu jako výsledky početních příkladů (písemné sčítání a odčítání).

Řešení:

Sekretářem Českého muzea (dnešní Národní muzeum) se K. J. Erben stal v roce:1850

Archivářem města Prahy se stal v roce: 1851

První manželka Barbora mu zemřela v roce: 1857

Římská čísla – datum narození a úmrtí zapsány římskými čísly.

Řešení: 7. 11. 1811 – 21. 11. 1870


Přírodověda:

Kreslení listů vybraných listnatých stromů (dub, topol, vrba, buk) – tyto obrázky jsme dále využili v soutěži, neboť vybrané stromy se vyskytují v jednotlivých baladách, které jsme četli.

Kreslení vybraných bylin (mateřídouška, lilie) – i tyto obrázky jsme dále využili v soutěži.


Vlastivěda:

Práce s mapou – hledání rodiště a dalších významných míst ze života K. J. Erbena.

Samostatnou práci jsem občas přerušila a přečetla žákům některou z balad. Výběr nebyl náhodný – žáci poznali ty balady, ke kterým kreslili přírodovědné obrázky. Nebyli však na tuto skutečnost předem upozorněni, neboť přiřazování obrázků k názvům balad byl jeden ze soutěžních úkolů. Takto jsme poznali balady: Poklad, Holoubek, Vodník, Vrba, Lilie, Polednice a úvodní báseň Kytice.

Jednotlivé skupiny postupně plnily soutěžní úkoly (v oddělené části třídy, aby ostatní skupiny neviděly řešení).

  • Skládání názvů pohádek – kartičky z ranního losování. Stopkami jsme měřili čas a dle pořadí přiřadili body.
  • Přiřazování obrázků přírodnin k názvům balad. Zde se nejednalo o rychlost. Body byly přiřazeny podle počtu správných odpovědí.

Řešení:

Holoubek – dub, Vodník – topol, Vrba – vrba, Poklad – buk, Kytice – mateřídouška, Lilie – lilie

Body za tyto dvě soutěžní disciplíny byly sečteny a na závěr vyučování následovalo vyhodnocení.

Kromě plakátů vznikajících v jednotlivých skupinách byla dalším výstupem papírová „kytice“. Jednalo se o kolektivní dílo, přičemž každá skupina si vylosovala dva kulaté lístky s názvy balad (využity při řazení podle abecedy a pak ve druhé soutěži) a pomocí krepového papíru vytvořila „květ“, který připevnila na špejli. Květy jsme zapíchli do jednoho květináče a vytvořili tak symbolickou „kytici“.

Kontrola a vyhodnocení:

S blížícím se koncem vyučování přišel čas na kontrolu „obálkových“ úkolů. Jednotlivé skupiny předvedly své plakáty, kde jsme ověřili a obodovali správnost řešení i estetiku provedení. Na hodnocení se podíleli i žáci. Následovalo sečtení bodů ze soutěžních disciplín a bodů za plakáty a poté vyhodnocení jednotlivých skupin.

Autor díla: Renata Nogolová

 

Ovšem soutěžení nebylo zdaleka hlavním cílem tohoto tematického vyučování. Proto jsme se na závěr sešli kolem vytvořené papírové kytice a následovala recitace (po jednotlivých skupinách) úryvku balady Vodník. Některé skupiny přednášely svou sloku sborově, jiné si ji rozdělily po jednotlivých verších mezi jednotlivce. Podstatné bylo, že se byli schopni ve skupině dohodnout a sloku se naučit, čímž přispěli ke společnému dílu.

V podobném duchu jsme také tematickou integrovanou výuku zakončili – připomněli jsme si, jak každý svým dílem přispěl ke společné práci. Zhodnotili jsme, jak se nám ve skupinách pracovalo, co bylo obtížné a co naopak jednoduché, co jsme si zapamatovali a co se nám nejvíc líbilo. 

Reflexe

Při realizaci projektu se podařilo naplnit všechny očekávané cíle. Výuka žáky zaujala, ve skupinách všichni dobře spolupracovali. Způsob realizace dovolil postupovat jednotlivým skupinám vlastním tempem - rychlejší skupiny se nenudily a nevyrušovaly. Emocionální zážitek, který doprovázel obzvláště čtení balad, způsobil, že si žáci i po delší době vybavovali poměrně hodně faktů, dojmů a prožitků. 

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám