Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Analýza dotazníkového šetření k metodickým...

Analýza dotazníkového šetření k metodickým materiálům ze společenskovědní oblasti

Teoretický příspěvek
věda a výzkum
Autor Aleš Franc
Spoluautor: Bc. et Bc. Tomáš Protivínský

Počátkem roku 2010 byl Výzkumný ústav pedagogický v Praze (dále jen VÚP) pověřen MŠMT zmapováním současné nabídky metodických materiálů používaných učiteli na základních školách a odpovídajících ročnících nižšího stupně víceletých gymnázií při výuce dějepisu a občanské výchovy (výchovy k občanství).

Hned na začátku si pracovní tým složený z interních zaměstnanců VÚP a externích spolupracovníků z řad praktikujících učitelů i odborníků z akademické sféry musel přesně vymezit „metodické materiály“. Za základní rozlišovací kritérium metodických materiálů, které vyplynulo ze zadání MŠMT, je třeba považovat to, že se na ně nevztahují podmínky pro udělování schvalovací doložky MŠMT. V souvislosti s tím byly tedy z dalšího procesu vyřazeny učebnice a učební texty, na které se vztahuje udělování schvalovací doložky. Za metodické materiály rovněž nelze považovat „soukromé“ přípravy učitelů, jejichž zařazení by v podstatě znemožnilo reálné provedení výzkumu z hlediska jeho takřka neomezeného rozsahu. U posuzovaných materiálů hrála důležitou roli jejich metodická složka, tj. zda materiál obsahoval popis toho, jak konkrétně s ním při výuce zacházet a jak ho používat.

Základním nástrojem k realizaci výzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření, které VÚP uskutečnilo v létě roku 2010 a jehož cílem bylo zjistit, jaké metodické materiály pedagogové používají pro výuku dějepisu a občanské výchovy[1]. Kromě základních otázek zaměřených na metodické materiály obsahoval dotazník také další položky zjišťující osobní údaje a doplňující informace týkající se materiálů. Tím byla umožněna hlubší analýza poskytující podrobnější výsledky. Při jejich čtení je však nutné reflektovat, že primárním cílem celého šetření byl soupis metodických materiálů pro společenskovědní oblast. U dotazovaného vzorku nebyl kladen důraz na jeho reprezentativnost ani na dostatečně velký počet odpovídajících (zejména v jednotlivých kategoriích). Tato skutečnost mohla ovlivnit předkládané výsledky, proto nemohou sloužit jako definitivní závěry, ale spíše jako inspirativní zjištění nabízející východiska pro další výzkumy.

Pro potřeby výzkumu vznikly dvě verze dotazníku – tištěná a elektronická. Tištěná podoba dotazníku byla distribuována na Letní školu historie v Praze a Letní školu výchovy k občanství a evropanství v Olomouci v celkovém počtu 200 kopií. Dalších cca 200 elektronických kopií dotazníku bylo rozesláno e-mailem. Odkaz ve formě informativního článku, jehož přílohu tvořil dotazník, byl zveřejněn na Metodickém portálu www.rvp.cz a tento článek převzal i vzdělávací portál EDU.CZ. Celkem bylo mezi respondenty distribuováno cca 400 dotazníků, z nichž se vrátilo zpět do VÚP 115 exemplářů.

Do šetření se tak aktivně zapojilo celkem 115 respondentů, z toho 81 odpovídalo za vzdělávací obor dějepis a 34 za vzdělávací obor občanská výchova (výchova k občanství). Přibližně čtyři pětiny výzkumného souboru tvořily ženy. Rozdělení pedagogů podle pohlaví a vzdělávacího oboru znázorňuje následující graf.

Graf

Do výzkumu byli zahrnuti respondenti jak ze základních škol (58 %), tak z nižšího stupně víceletých gymnázií (42 %). Rozdělení respondentů podle délky praxe bylo přibližně rovnoměrné, pouze zastoupení pedagogů s praxí do pěti let bylo nižší, naopak zastoupení pedagogů s praxí nad dvacet let bylo mírně vyšší.

Jedna z položek zjišťovala, zda respondenti preferují učebnice, vlastní metodické materiály nebo metodické materiály, které byly připraveny nakladatelstvími, neziskovými organizacemi či jinými subjekty. Učitelé dějepisu nejčastěji používají učebnice, oproti tomu učitelé občanské výchovy preferují používání cizích metodických materiálů. Velmi časté bylo užívání všech tří druhů, četnost využívání v procentech shrnuje následující tabulka.

Dějepis

Občanská výchova

Celkem

Využívá vlastní metodické materiály

80,2 %

85,3 %

81,7 %

Využívá učebnice

97,5 %

91,2 %

95,7 %

Využívá cizí metodické materiály

81,5 %

97,1 %

86,1 %

Další výsledky naznačují, že učitelé s delší dobou praxe častěji preferují používání učebnic. Muži preferují vlastní metodické materiály, zatímco ženy dávají přednost přejatým materiálům. Učitelé z nižších gymnázií častěji využívají metodické materiály (vlastní i cizí), používání učebnic je stejně časté jak u učitelů na gymnáziích, tak u učitelů na ZŠ.

Pokud se zaměříme na způsob získávání metodických materiálů, zpravidla je nakupuje škola nebo pedagog sám, téměř srovnatelně často je pedagog dostane zdarma. Školy obdrží zdarma výrazně více metodických materiálů k občanské výchově než k dějepisu. Mnoho vyučujících si také vytváří vlastní metodické materiály, hledají je na internetu anebo vyměňují s kolegy z jiných škol. Základní školy nakupují materiály častěji než gymnázia.

Šetření ukázalo, že existuje velké množství různých metodických materiálů (celkový počet byl více než sto zdrojů pro každý vzdělávací obor), průměrný pedagog jich však zná pouze zlomek z tohoto množství (medián pro dějepis byl pět materiálů, medián pro občanskou výchovu šest). Převažují tištěné materiály, početně jsou zastoupené také elektronické a internetové. Pedagogové, kteří vyučují obor, v němž jsou aprobovaní, uvádí zpravidla více materiálů než ti, kteří vyučují jiný obor.

Z výzkumu vyplývá, že v současné době je vhodné se zaměřit především na třídění a zdokonalování stávajících materiálů a jejich prezentování srozumitelnou a přehlednou formou pedagogům. Ostatní údaje by bylo vhodné prozkoumat podrobněji, pokud by měly sloužit jako podklad pro další rozhodování.


[1] Podrobné výsledky dotazníkového šetření s komentáři k jednotlivým údajům jsou v podobě PDF souboru uvedeny v příloze k tomuto článku.

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám