Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Případová studie – žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu (2. část)
Odborný článek

Případová studie – žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu (2. část)

7. 6. 2018 Speciální vzdělávání
Autor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.
Spoluautor
Mgr. Jitka Jarníková

Anotace

Vzhledem k tomu, že se v současné době zvyšuje počet dětí s poruchami autistického spektra (PAS) integrovaných do běžných škol a PAS jsou navíc z hlediska edukačního procesu nejobtížněji uchopitelné a průběh vzdělávacího procesu bývá často nepředvídatelný a nejistý, je věnován tento seriál tomuto tématu.

2. část

Současné postupy při vzdělávání

Motivace

V první třídě u Michala fungoval princip jasně stanovené dohody: „Teď spočítáš 20 příkladů, pak se půjdeš proběhnout.“ Dále fungovaly drobné odměny, stejně jako u ostatních dětí, sladkost, razítko, mimořádně i pochvala učitelky, a vzdálenější cíl – výlet s asistentkou místo vyučování jako odměna za čtvrtletní práci. V současné době funguje jako hlavní motivační faktor možnost hrát na iPadu.

Konzultace se SPC

V průběhu Michalovy školní docházky se spolupráce se speciálním pedagogem ze SPC postupně zintenzivnila. Zpočátku byla frekvence konzultací jedenkrát ročně, což bylo vzhledem k diagnóze a k malým zkušenostem vyučujících velmi málo. Nyní probíhá kontakt častěji podle potřeby a nutnosti při řešení aktuální situace a problémů. Nejčastěji je iniciátorem kontaktu se SPC matka. Konzultace probíhají osobně ve škole, telefonicky a e-mailem.

Sestavení integračního týmu

K oficiálnímu sestavení integračního týmu v podstatě nikdy nedošlo. První tři roky spolupracovala asistentka s třídní učitelkou a byla v pravidelném osobním i telefonickém kontaktu s matkou. Společné schůzky mimo konzultační hodiny s matkou se nekonaly. Současná třídní učitelka si postupně vynutila pravidelné schůzky dvakrát ročně za účasti matky, speciálního pedagoga, asistentky, ředitele školy, výchovné poradkyně a vyučující anglického jazyka. Zde probíhá hodnocení plnění IVP a plánování vzdělávacích strategií pro další období.

Spolupráce s dalšími odborníky

Michal je od útlého věku v péči alergologa, to ale nemá na jeho vzdělávání žádný vliv, kromě období, kdy v důsledku nemoci musel zůstat doma a matka řešila doplnění zameškaného učiva.

Po nástupu výraznějších obtíží počátkem čtvrtého ročníku začala matka spolupracovat s dětským psychiatrem. Zprávy z vyšetření podléhají lékařskému tajemství a matka škole zprostředkovala pouze ty informace, které jsou pro vzdělávání Michala důležité. Michal je v současnosti medikován pro obtíže psychiatrického rázu.

Spolupráce s rodinou

V tomto případě se jedná o vzorovou spolupráci rodiny a školy. Matka velmi rychle přijala synovu diagnózu, sama se seznámila s odbornou literaturou a absolvovala i semináře zaměřené na danou tematiku. Naučila se nejen používat, ale i vytvářet vhodné pomůcky pro syna (komunikační karty, video trénink, tvorba deníku, přenosný rozvrh dne a další). Dokázala tak spolu s asistentkou a třídní učitelkou vytvořit efektivní podmínky pro synovo vzdělávání a nečekala, co jí škola nabídne či poskytne. Jejím cílem není odložení syna na několik dopoledních hodin do školy, kde se o něj někdo postará, ale cílená příprava na co nejkvalitnější život v dospělosti.

Hodnocení žáka

Pro Michala využíváme klasické hodnocení číselnou stupnicí (1–5). Je pro něj srozumitelným a jednoznačným měřítkem úspěšného či neúspěšného plnění požadavků. Na vysvědčení je také hodnocen známkami. V průběžném hodnocení byl v počátku vzdělávání hodnocen motivačními razítky. Hodnocení procenty úspěšnosti, počtem získaných bodů a slovní hodnocení se ukázalo jako neefektivní. Asistentka musela Michalovi toto hodnocení převádět na známky, aby byl schopen mu porozumět a byl ochoten ho přijmout.

Použitá a doporučená literatura:

  • OPEKAROVÁ, Olga a Kateřina KŘUPALOVÁ. Práce s žáky s poruchami autistického spektra: Studium pedagogických pracovníků k rozšíření odborné kvalifikace pro integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu. Metodická příručka. Praha: Magistrát hlavního města Prahy, odbor školství, mládeže a sportu, 2012.
  • VOSMIK, Miroslav a Lucie BĚLOHLÁVKOVÁ. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole: Možnosti integrace na ZŠ a SŠ. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-687-2.
  • ŠTRÉBLOVÁ, Miroslava. Individuální vzdělávací plán pro žáky se zdravotním postižením s pokyny k tvorbě. RVP.CZ [online]. 2009 [cit. 2013-07-14]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/s/2998/INDIVIDUALNI-VZDELAVACI-PLAN-PRO-ZAKY-SE-ZDRAVOTNIM-POSTIZENIM-S-POKYNY-K-TVORBE.html/
  • KAPRÁLEK, Karel a Zdeněk BĚLECKÝ. Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-824-1.
  • THOROVÁ, Kateřina. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-091-7.
  • ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-326-0.

Použité zkratky

PAS – poruchy autistického spektra

IVP – individuální vzdělávací plán (program)

MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SPC – speciálně pedagogické centrum

ZŠ – základní škola

OŠD – odklad školní docházky

ŠVP – školní vzdělávací program

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Speciální vzdělávací potřeby