Jak jsem se již dříve zmiňovala, Michal využíval ve škole přenosný rozvrh hodin, digitální hodiny, relaxační koutek. Při kabinetní výuce asistentka připravovala schematické tabulky pro jasný přehled učiva, dále učivo procvičovala pomocí různých společenských her (např. učivo vlastivědy – hra Poznej Česko, Chcete být milionářem). Při domácí práci Michal používá počítačové výukové programy, k výuce anglického jazyka i sledování oblíbených filmů v originálním znění. Během prázdnin si pomocí skypu našel kamaráda z Řecka a začal si s ním vyměňovat informace v angličtině. Spolu s matkou vytváří zážitkový deník s fotografiemi.
Dále se zaměřím na popsání edukačních pomůcek, se kterými mám jako Michalova vyučující anglického jazyka přímou zkušenost.
Pro výuku anglického jazyka jsme cíleně zvolili místnost s interaktivní tabulí, což pro Michala znamenalo významný motivační prvek. Při práci s tabulí byl ochoten i schopen počkat, až se všichni žáci vystřídají, dokázal respektovat ostatní děti ve třídě. Se spuštěním tabule okamžitě ožil a začal se sám hlásit o slovo. Interaktivní tabule zcela splňuje princip názornosti, umožňuje aktivní podíl žáka na výuce. Výukové materiály jsem tvořila a přizpůsobovala jak probíranému učivu, tak přítomnosti Michala ve skupině a jeho potřebám. Často jsem využívala také odpovědní hlasovací systém (Activvoty), při kterém všichni žáci pracují – odpovídají zároveň. Zajímavé je to, že přestože ho tato práce velice bavila, hlídal si svůj pracovní čas a po jeho uplynutí činnost ukončil a o jakékoliv další sebezajímavější aktivity se přestal zajímat.
V okamžiku, kdy Michal začal mít problém docházet do třídy, jsme museli vyřešit další způsob výuky. Po dohodě s asistentkou jsem pro Michala připravila práci vždy na 14 dní, tak aby si ji mohla sama rozvrhnout podle Michalových potřeb a momentálních nálad. Jednalo se o podstatné kapitoly z učebnice, gramatické tabulky, slovní zásobu a některá procvičovací cvičení z pracovního sešitu. Výhodou bylo to, že asistentka ovládala angličtinu na potřebné úrovni a mohla tak s Michalem pracovat samostatně. Každý týden pravidelně ve stejnou hodinu jsme se s asistentkou na 20 minut vystřídaly. Ona dohlížela na děti, které měly zadanou práci ve třídě a já jsem s Michalem procházela poslechová cvičení, rozhovory a zároveň jsem si ověřovala znalost probrané gramatiky a slovní zásoby. Za období tří měsíců nechtěl Michal pracovat pouze jednou, jinak se mnou velmi dobře spolupracoval a dané učivo zvládl v plném rozsahu s vynikajícími výsledky. Písemné testy psal stejné jako ostatní žáci daného ročníku.
PAS – poruchy autistického spektra
IVP – individuální vzdělávací plán (program)
MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
SPC – speciálně pedagogické centrum
ZŠ – základní škola
OŠD – odklad školní docházky
ŠVP – školní vzdělávací program
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Případová studie – žák s poruchou autistického spektra a jeho začlenění do třídy ve škole běžného typu.
Ostatní články seriálu:
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
