Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Vzdělávání žáků se zrakovým postižením –...

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením – 3. část

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Třetí část seriálu Vzdělávání žáků se zrakovým postižením se zabývá podpůrnými opatřeními při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se zaměřením na zřízení pozice asistenta pedagoga. Přínosný je příspěvek asistentky pedagoga pracující s žákyní s těžkou zrakovou vadou na běžné škole.

Podpůrná opatření při vzdělávání žáků se zrakovým postižením

Pro mnohé žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je kvalitnější vzdělávání umožněno realizací podpůrných opatření, vymezených ve vyhlášce č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a studentů mimořádně nadaných. Mezi stěžejní podpůrná opatření patří využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálněpedagogické péče a v neposlední řadě zajištění služeb asistenta pedagoga.

Tato možnost personální podpory při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami představuje podpůrnou službu umožňující lépe organizované vzdělávání těchto žáků. Asistent pedagoga se stal pedagogickým pracovníkem s prioritním posláním podpořit integrované vzdělávání žáků se zdravotním postižením v hlavním vzdělávacím proudu.

Hlavními činnostmi asistenta pedagoga podle § 7 vyhlášky č. 147/2011 Sb. jsou: pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žákem a jeho rodinou, podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc žákům při výuce, u žáků s těžkým zdravotním postižením i nezbytná pomoc při sebeobsluze.

Jako časté problémy se při zajišťování služeb asistenta pedagoga ve školství objevují: počáteční nezkušenost pedagogů s týmovou prací, nedostatky v přesném vymezení rozsahu činnosti asistenta, mnohdy náhodné obsazování pracovního místa asistenta, naladění žáka na osobu asistenta, omezování samostatnosti žáka, nevhodné využívání asistenta rodinou žáka. 

Jako příklad vhodného způsobu práce předkládám příspěvek paní asistentky pedagoga, která pracuje se žákyní se zrakovým postižením na běžné základní škole.   

Práce asistentky u žáka s těžkým zrakovým postižením

V letošním školním roce 2011/2012 jsem začala pracovat jako asistentka pedagoga v páté třídě, kde je žákyně s těžkým zrakovým postižením. Důležité pro mne je, aby se žákyně ve třídě cítila dobře, proto jsem před nástupem do této třídy začala shánět informace o zrakově postižených. Zjistila jsem, že je důležité dodržovat několik zásad:

  1. Postiženému dítěti připadá normální, když používáme slova „vidět“ a „dívat se“. Tato slova jsou součástí slovníku zrakově postiženého stejně jako kohokoli jiného. Používá je, aby označil své způsoby vnímání – buď dotykem, nebo díváním se velmi zblízka.
  2. Důležité je zapojování do všech činností (např. tělesná výchova atd.). Zajistíme speciální metodiku, vybavení a pomůcky. Umožníme zrakově postiženému žákovi, aby se pohyboval po třídě, pokud si potřebuje prohlédnout text na tabuli nebo některou pomůcku více zblízka.
  3. Používáme slovní vybídnutí, protože žák nezaregistruje to, co se děje v určité vzdálenosti od něj. Například nezaznamená výraz našeho obličeje, kývnutí nebo mávnutí.
  4. Tatáž kázeňská pravidla, která platí pro celou třídu, má dodržovat také zrakově postižený žák.
  5. Dokud vás žák dobře nezná, musíte se mu představovat jménem, když k němu přicházíte.

Na základě informací z odborné literatury a od rodičů žákyně jsem společně s třídní paní učitelkou začala pro dívku připravovat vhodné prostředí.

Ve třídě sedíme v první lavici u dveří. Speciální pomůcky a učebnice jsou umístěny v blízkosti lavice v policích, aby mohla žákyně kdykoli vstát a vzít si potřebné věci. Plně respektuji její přání a potřeby. Používá hmatové pomůcky, a to stroj k psaní Braillova bodového písma nebo elektronické pomůcky – mluvící kalkulačku. S jednotlivými vyučujícími se také domlouváme na výrobě potřebných speciálních pomůcek.

Při pokusech nebo ukázkách dbáme na to, aby je mohla žákyně dobře sledovat. Společně s vyučujícími se snažíme umožnit manipulací nebo dotyky prozkoumat určitou pomůcku nebo používané materiály při různých výukových ukázkách. Při opisování poznámek z tabule tichým hlasem diktuji. Pokud je obrázek na tabuli, tak nabídneme, aby se šla podívat přímo k ní. Písemné práce nebo přípravu potřebných pomůcek dostávám od vyučujících předem, abych mohla zajistit včasnou přípravu. Často je potřeba dát víc času na psaní písemných prací a zkoušek. Pokud zjistíme, že dané práci rozumí, tak můžeme úkoly zredukovat. V matematice počítá každý druhý přiklad apod. Při některých zkouškách a pracovních úkolech zapisuji ústní odpovědi.

Bezpečnostní opatření jsou důležitá, ale jsou vyvážena stejnými opatřeními, jaká platí pro ostatní žáky. Některých činností se dívka nezúčastní, například míčových her, ve kterých má problém s rychlým zaměřováním zraku. Když je třeba doprovod, například na WC nebo na tělesnou výchovu, doprovázejí ji spolužáci ze třídy.

Práce se zrakově handicapovanou dívkou je na jedné straně náročná, musela jsem se naučit Braillovo písmo, na druhou stranu mi však přináší radost z možnosti pomáhat žákyni. Pro integraci v běžných školách je také důležitá dobrá spolupráce s rodiči a vyučujícími. A toto zde funguje naprosto výborně.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám