Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Rozvíjíme mentální dovednosti žáků

Rozvíjíme mentální dovednosti žáků

Jak do vyučování začlenit žáky, kteří nedosahují odpovídajících školních výkonů? Dokážeme dnes podnětně rozvíjet myšlení žáků na různé úrovni jejich vývoje? Odpovědi na tyto otázky předkládá Jo Lebeer se svými spolupracovníky ve společné knize "Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje", kterou na podporu začleňování znevýhodněných dětí do běžného vzdělávání letos vydalo nakladatelství Portál. V knize Jo Lebeer představuje několik moderních metodik k rozvoji poznávacích funkcí a rozšiřování mentálních dovedností žáků. Autor sám se jako neurolog specializoval na plasticitu mozku a ekologii vývoje dětí s neurologickým postižením a v současnosti je propagátorem Feuersteinovy metody a vede projekty na rozšíření inkluzívního vzdělávání v několika zemích.

Jak do vyučování začlenit žáky, kteří nedosahují odpovídajících školních výkonů? Dokážeme dnes podnětně rozvíjet myšlení žáků na různé úrovni jejich vývoje? Odpovědi na tyto otázky předkládá Jo Lebeer se svými spolupracovníky ve společné knize Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje, kterou na podporu začleňování znevýhodněných dětí do běžného vzdělávání letos vydalo nakladatelství Portál. V knize Jo Lebeer představuje několik moderních metodik k rozvoji poznávacích funkcí a rozšiřování mentálních dovedností žáků. Autor sám se jako neurolog specializoval na plasticitu mozku a ekologii vývoje dětí s neurologickým postižením a v současnosti je propagátorem Feuersteinovy metody a vede projekty na rozšíření inkluzívního vzdělávání v několika zemích. Jo Lebeer spolu se svým týmem ukazuje možnosti výuky orientované na proces místo na výsledek, která umožňuje aktivní účast ve vyučování i žákům s výraznými speciálními potřebami. Klade důraz na odhalování souvislostí a zákonitostí, řešení problémů, využití dětské zvědavosti a zvídavosti, na kritické uvažování a jedinečnost člověka schopného obhájit si svůj názor místo mechanického přejímaní názorů dospělých a přesné postupy při výuce.

Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování se uskutečňuje v několika fázích. Vede od uspořádání bodů, orientace v prostoru, porovnávání, třídění, znázorňování, analytického vnímání, k rodinným a časovým vztahům, práci s číselnými řadami, sylogismům a sestavování obrazových šablon. Učitel kromě motivace a představení tématu v hodině otvírá diskuzi o strategii, sestavuje s žáky společně plány a schémata, povzbuzuje je k uvádění podobných příkladů, učí žáky formulovat řešení a zpracovávat informace. Dbá na shromažďování důležitých údajů, přesnost při formulování odpovědí, kontroluje impulzivní chování a vytváření skutečných vztahů ve třídě.

Ukázka z knihy

4. Zprostředkování pocitu kompetence

Příklady rozhovorů a společných činností

Předem: Příprava úkolu

  • Dnešní otázka bude těžší než včera, protože jsme si o tom ještě nepovídali. Jsem si jistá, že to dokážete, a budete na sebe pyšní.
  • Pojďme to udělat společně. Budu vám pomáhat a společně to zvládneme. Uvidíte, že nám to půjde.
  • Jaký je první krok? Pečlivě si prohlédněte všechny údaje. Co vidíte? Co máte dělat? Jak budete pracovat? Které údaje potřebujete? Které údaje teď nejsou potřebné? Má někdo nápad, jaký postup použijete? Co podle vás bude těžké? Proč?

Zpětná vazba

  • Dva z deseti úkolů jsi splnil správně. To je velmi dobré, protože úkoly byly mimořádně těžké.
  • Postupoval jsi výborně, když jsi nejprve porovnal údaje a promyslel sis úkol před tím, než ses pustil do práce. Oceňuji, že sis nejdříve zkontroloval odpověď a pak teprve jsi ji napsal.
  • Pracoval jsi báječně! Je to perfektní. Ještě bych ráda věděla, jak jsi postupoval. Ostatní by se chtěli naučit něco, "co by bylo užitečné i pro další úkoly". Jak poznají, že je to správně?
  • Výborně ses zapojila do hodiny a hlásila ses. Podívejme se, jaký máš výsledek. Porovnáme si je, ano? Jak jsi ke svému výsledku dospěla? Vysvětli mi to, prosím tě.
  • Tvoje práce je velmi pěkná. Měli jste hodně těžký úkol.
  • Podívejme se na test společně. Vždy se můžeme poučit jak ze správných odpovědí, tak z chyb. I ony nám pomáhají.
  • Moc pěkně jsi to zpracoval! Jak jsi dospěl k tomuto řešení? Jak jsi přemýšlel? Společně zkontrolujme, zda je to správně.

V části Strategie konceptuálního vyučování norského spolupracovníka M. Nyborga jsou představeny konkrétní pomůcky a postupy pro práci se skupinou. Patří mezi ně předměty denní potřeby ve speciálně uspořádané krabici, pracovní listy a průvodce touto vyučovací metodou, vhodnou např. pro přípravné předškolní období. Konceptuální učení, analytické kódování a pokyny, které dává žák sám sobě, vytvářejí obecné učební strategie a učí žáky samotné, jak se učit.

Dále je představen intervenční program na rozvoj jazyka psycholožek S. Buckley a G. Birdové, které se od osmdesátých let 20. století zabývají ve Velké Británii kognitivním vývojem a vzdělávacími potřebami dětí s Dawnovým syndromem a možnostmi jejich inkluze v předškolním a školním věku. Metoda rozvoje řeči a myšlení klade důraz na vizuální podporu čtení a je možné ji využívat obecně u dětí s opožděným vývojem jazyka a řeči.

Program na rozvoj žáků žijících v nepodnětném prostředí představuje zkušenosti M. Rothové a S. Syamoskoziho z Rumunska. Integrační program kognitivních bloků zahrnuje výuku strategie seberegulace, pojímá rodiče, žáky i učitele jako partnery a zaměřuje se na osvojování neagresivních a prosociálních vztahů. Jak autoři sami uvádějí "Kognitivní modifikovatelnost je hlavní charakteristikou vývoje dítěte a do značné míry závisí na kvalitě prostředí, které může vývoj usnadňovat nebo zpomalovat. Stimulující prostředí, v němž na dítě aktivně působí dospělý a vede je k tomu, aby se zapojovalo do kognitivních úkolů, vyrovnává rozdíly mezi dětmi ve třídě." A to je hlavním cílem nových programů pro rozvoj myšlení.

Použitá literatura:
Lebeer, J. (ed.) a kol.: Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha: Portál, 2006, s. 264, ISBN 80-7367-103-4.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek