Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Pohádka o Rybitince

Praktický příspěvek
inspirace
krátkodobý
Autor Jana Rýdlová
Dítě a svět - zprostředkované poznávání vzdáleného světa, moře. Příspěvek uvádí metody práce s literárním textem, které podporují dětskou zvídavost, zájem poznávat nové a zároveň napomáhají rozvíjet i kultivovat estetické cítění.

Děkuji babiččiným povidlům, jejichž pára mě při míchání jednak napařovala, jelikož jsem byl nemocný, a jednak mi s příjemnou vůní stoupala do hlavy, kde se srážela v to, co vám teď budu povídat," napsala Petr Nikl na úvod své půvabné pohádkové knihy O Rybitince.

Poetické vyprávění o Obřím moři, psané krásným bohatým jazykem, se mi přece jenom z počátku zdálo pro mé „předškoláčky" o malounko „větší", asi jako kabátek, který mi maminka kupovala na jaře tak, aby byl i napřesrok.

A tak jsme si nejdříve povídali: Viděli jste už moře? Co se vám na něm líbilo/nelíbilo? Jaké vydává zvuky? Jak se umí pohybovat? Jaký je svět pod hladinou - je tam hluk, či ticho? Jak se ryby dorozumívají? Jak se dorozumívají ostatní zvířátka? Jak se dorozumívají lidé? Rozumí si vždy? Když ne, tak proč asi?

Odpovědi dětí byly úžasné. Např.:

  • „Moře šumí, šplouchá, dělá kopečky, vlnky, proměňuje se v pěnu."
  • „Líbilo se mi: jak jsme plavali, jak hezky hřeje sluníčko, jak se válíme, jak stavíme hrady a děláme z velkých kamenů stavby."
  • „Nelíbilo se mi: medúzy, protože když na nás sáhnou, tak nemůžeme plavat, ježci, protože píchají, vlny, které by mě odnesly daleko do moře od rodičů, moře, protože krade pantofle a splachuje mě."
  • „V moři je ticho, protože tam jsou zvířata, která nemluví. Dorozumívají se tak, že plavou za sebou a vyvádějí, nebo se dorozumívají třeba bublinkami.
  • „Ostatní zvířata se dorozumívají tak, že se honí, skáčou okolo maminky, když něco chtějí říci. Dělají také pohyby, že tím chtějí něco říci."
  • „Lidé se dorozumí, že na sebe mluví, že se mají rádi, tak tím chtějí něco vyslovit."
  • „Když si nerozumí zvířata, tak nic nedělají, ale jinak si doopravdy rozumí. Lidé si nerozumí, když jsou naštvaní, nafouklí nebo mají postižený mozek a ztratila se jim řeč".

Potom jsme se dali do čtení. Děti, kažené computerovo-televizním jazykem a zchudlými, špatně převyprávěnými klasickými pohádkami, se zvedaly z polštářků a spontánně se kolem mě seskupovaly, aby viděly ty zajímavé obrázky ryb tlustých, placatých i těch, co mají pusu od oka k oku. V příběhu jsme se zastavovali, něco si vysvětlili a hlavně jsme si vymýšleli a domýšleli. A najednou ten poetický jazyk pracoval s dětskou fantazií a vznikaly např. následující nádherné věty:

  • „Jednotlivá roční období by se mohla jmenovat Srdcovo, Kytičkovo, Barvolístkovo a Sněhulákovo."
  • „Noc je tmavé světlo."

Když jsme knihu dočetli, zeptala jsem se dětí: „Jaká byla Rybitinka? V čem byla jiná, než ostatní ryby? Co se stalo s Obřím mořem, kdo ho zachránil? Ten, kdo dokáže někoho (něco) zachránit, musí být vždy nejsilnější, největší? Co potřebujeme k odvaze? Co byste popřáli Rybitince?"

Děti odpovídaly se zaujetím, přemýšlely a vymyslely mnoho zajímavých odpovědí. Např.: „Rybitinka pomáhala, zachraňovala, protože neposlechla hloupou a zlou pijavici. Máme poslouchat mozek, protože ten poroučí, co máme dělat."

Dětskou fantazii jsem dále podněcovala: „Zkuste vymyslet svoje moře, jak by se jmenovalo, jaké ryby i rostliny by v něm žily." Děti vymýšlely:

  • „Moře Slanečkové, Hvězdicové, Rybitinkové."
  • „Ryby Osol, Červenotka, Liston, Pastelkon, Svítinol, Tmoucí tma."
  • „Rostliny Růžolovka, Modroočtola, či Modrokráska."

Vytvořili jsme si koláže moře z písku, mušliček a domalovali dle vlastní fantazie tuší a vodovými barvami. Děti vyslechly skladby - Claude Debussy „Moře" a Bedřich Smetana „Na břehu mořském."

Na moře jsme si prostě „sáhli" všemi smysly. Četba obohatila nejenom dětský slovník, ale přinesla také hluboké prožitky. Závěrem chci zdůraznit - nenechte se zmást tržní nabídkou bezpočtu kýčovitě zpracovaných pohádek, které mají v původní verzi svou hodnotu! Děti dokáží ocenit zvukomalebná slova krásných příběhů a není vděčnějších „čtenářů", dokážete-li jim četbu přiblížit, udělat z ní výlet do fantazie.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek