Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Čtenářské strategie od prvních školních dní
Odborný článek

Čtenářské strategie od prvních školních dní

11. 10. 2018 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Hana Havlínová, Ph.D.

Anotace

Rozvíjení čtenářské gramotnosti je oblastí, kde se vzájemně prolínají a překrývají otázky co, jak a proč žáky učíme. Učitelé v 1. ročníku vědí, že cílem není pouze zvládnutí techniky čtení a psaní na určité úrovni a zvládnutí základní úrovně porozumění čtenému textu. Zároveň je třeba vést žáky k posuzování textu na úrovni vyšších myšlenkových operací. A neodmyslitelnou součástí výuky počátečního čtení je utváření pozitivního vztahu ke knihám a k literatuře. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Již před vstupem do školy jsou pokládány základy budoucí čtenářské gramotnosti v rodině a v mateřské škole. Smysl čtení začíná dítě chápat zcela přirozeně, když mu dospělí v útlém věku předčítají, když spolu prožívají příjemné chvíle nad čtením textu a prohlížením obrázků. Dítě vnímá čtení jako způsob komunikace, způsob sdělování myšlenek, jako příjemný způsob trávení volného času. Čtení ho podněcuje k otázkám, které pokládá zcela spontánně.

Každé dítě přichází do školy s jinou předčtenářskou zkušeností. Nejen s jinou znalostí písmen či případnou dovedností čtení, ale především z jiného rodinného zázemí. Čtení příběhů před spaním je v mnoha rodinách samozřejmostí, jsou však rodiny, kde děti tuto zkušenost nezažijí. Podchytit zájem dítěte o čtení a neztratit ho, je stejně obtížný a stejně důležitý úkol, jako naučit ho všechna písmena a správnou techniku čtení. Čtení musí mít smysl. Aktivity zařazované s cílem rozvíjet čtení s porozuměním nejsou ztrátou času, ale stávají se základním kamenem pro čtenářství v pozdějším věku.

Pro začínajícího čtenáře je čtení složitým procesem. Čtené slovo je nejprve analyzováno zrakem, za pomoci spojů v mozkové kůře je převedeno ve fonetickou zvukovou podobu, aby se závěrem vytvořila nejpodstatnější významová stránka přečteného. Při porozumění textu jsou jeho jednotlivé prvky propojeny a tvoří integrovaný celek. Porozumění čtenému textu tak má více úrovní – od doslovného porozumění přes vysuzování až po jeho metakognitivní zpracování.

Čtenářské strategie podporují aktivní práci s textem a usnadňují porozumění textu. Jsou to postupy, které žák používá uvědoměle a záměrně před čtením, v jeho průběhu i po něm. Nejmladší školáky seznamujeme se čtenářskými strategiemi pomocí modelování. Nahlas formulujeme myšlenky a ukazujeme postup při práci s konkrétním textem. Abychom mohli modelovat, musíme jednotlivé strategie znát a vědět, kdy je vhodné je použít.

Na tomto místě si můžeme položit otázku: „Které ze čtenářských strategií je možné rozvíjet již od prvních školních dní?“

V odborné literatuře se setkáme s různým pojetím čtenářských strategií. Pro potřeby primárního vzdělávání vyhovuje klasifikace podle Najvarové (2010), která mezi čtenářské strategie zařazuje:

  • Předvídání – žák předvídá další děj příběhu, utváří svůj vlastní závěr na základě informací z dříve čtených textů nebo na základě vlastní zkušenosti;
  • propojování informací – žák ze získaných informací zobecňuje, vyvozuje závěry, čte „mezi řádky“, na základě kontextu odhadne význam neznámé informace, neznámého slova, při čtení textu využívá předchozích znalostí, vytváří souvislosti mezi textem a svými zkušenostmi, s jiným textem nebo propojuje čtený text s informacemi o světě;
  • vytváření mentálních obrazů (vizualizace) – žák využívá představivosti a fantazie a vytváří si ve své mysli představy (obrazy) toho, co čte, to napomáhá lepšímu zapamatování nových informací a jejich lepšímu vybavování, pozitivní efekt této strategie je zaznamenáván i u průměrných a slabých čtenářů;
  • kladení otázek k textu – žáci jsou postupně vedeni k tomu, aby sami tvořili vhodné otázky k textu (nahlas či v duchu) před čtením, v průběhu i na konci čtení; tato strategie podporuje schopnost kritického myšlení;
  • identifikace hlavních myšlenek – žák odděluje podstatné informace od informací dílčích, podstatné informace dokáže jednoduchým způsobem zaznamenat;
  • vytváření souhrnů (shrnutí) – žák dokáže formulovat informaci vlastními slovy, obsah textu dokáže zhustit bez ztráty významu;
  • kontrolování – žák strategii používá, pokud neporozuměl zadání; při vyhledávání si v textu může zvýrazňovat a podtrhávat podstatné informace; po přečtení si sám kontroluje správnost splnění úkolu;
  • hodnocení – žák po přečtení zhodnotí formu textu, zhodnotí informace z textu, o textu si povídá se spolužáky, argumentuje.

Výuka čtenářských strategií přináší žákům výhody i nevýhody. Mezi výhody patří, že pokud žáci ovládnou strategii, poradí si s textem i slabí čtenáři. Naopak rizikem je obtížné udržení zájmu žáků při delším nácviku určité strategie. Vzhledem k tomu, že jednotlivé roviny čtenářské gramotnosti se vzájemně prolínají, je i využití čtenářských strategií ve vzájemném propojení.

Počáteční nevelké dovednosti čtení a psaní žáka nejsou překážkou pro seznámení s uvedenými čtenářskými strategiemi. Zpočátku texty učitel předčítá, modeluje práci s textem, žáci aktivně naslouchají, sdělují si vzájemně informace ve skupinách, své odpovědi kreslí nebo zaznamenávají libovolným způsobem. Nepodceňujme své žáky, dokáží si poradit i s náročnějšími úkoly.

Zdroje:

KUCHARSKÁ, Anna. 2012. Předčtenářské aktivity a jejich význam pro rozvoj čtenářské gramotnosti. Didaktické studie. 4 (2), 9–19. ISSN 1804-1221.

NAJVAROVÁ, Veronika. 2010. Čtenářské strategie žáků prvního stupně základní školy. Pedagogická orientace. 20 (4), 49–65.

ŠAFRÁNKOVÁ, Kateřina. 2009. Jak modelovat čtenářské strategie. Kritické listy. (36): 28–31.

ŠAFRÁNKOVÁ, Kateřina. 2012. Jak vizualizace napomáhá čtení. Kritické listy. (48), 4–8.

WILDOVÁ, Radka (ed.). 2002. Aktuální problémy didaktiky prvopočátečního čtení a psaní. Praha: Univerzita Karlova, 106 s. ISBN 80-729-0103-6.

WILDOVÁ, Radka. 2012. Čtenářská gramotnost a podpora jejího rozvoje ve škole. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 212 s. ISBN 978-80-7290-579-9.

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
PhDr. Hana Havlínová, Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Navazuje na téma článku:

Téma článku:

Čtenářská gramotnost