Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Činnosti pro rozvoj předmatematických představ...

Ikona prakticky

Činnosti pro rozvoj předmatematických představ II.

Ikona inspiraceIkona lekce
Autor: Michael Novotný
Anotace: Rozvoj předmatematických představ u dětí předškolního věku je důležitou složkou výchovy a vzdělávání v mateřských školách. Tento inspirativní článek několik činností na rozvoj těchto představ přináší.
Podpora výuky jazyka: Čeština
Klíčové kompetence:
  1. Předškolní vzdělávání » Kompetence k učení » učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
Očekávaný výstup:
  1. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho psychika » Jazyk a řeč » poznat některá písmena a číslice, popř. slova
  2. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho psychika » Jazyk a řeč » rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci
  3. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho psychika » Jazyk a řeč » naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí
Nutné pomůcky: startovní mety, kužele na vytyčení herního prostoru, 30 předmětů, zástupné předměty, koule, krychle, kvádr, válec, kužel, jehlan, trojboký jehlan, čtyřboký jehlan, trojboký hranol, čtyřboký hranol, šišky, dřevěné hračky, větvičky, hračky, mističky, kelímky od jogurtů, kousky látky, rukavice, oblečky na panenky
Klíčová slova: dramatika, paměť, pohyb, předmatematické představy
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Činnosti pro rozvoj matematických představ

Úvod:

Rozvoj matematického myšlení u dětí předškolního věku je jednou z elementárních dovedností, které by mělo dítě staršího předškolního věku ovládat dřív, než půjde do první třídy základní školy. Při rozvíjení těchto dovedností můžeme použít nespočet metod, kterými lze dítě obohatit v jeho přirozeném vývoji. Cílem by vždy měla být maximální snaha o harmonický a vyvážený rozvoj dětské osobnosti. K tomu je třeba využívat všech prostředků (dramatických, pohybových, výtvarných, hudebních a také předmatematických). Při zpracovávání tohoto článku jsem při jednotlivých činnostech pracoval s celou třídou dětí staršího předškolního věku.

Teoretická část

Podíváme se teď na matematiku v mateřských školách v historickém kontextu. V padesátých letech se matematika u dětí předškolního věku ubírala spíše směrem k nasbírání co nejvíce strohých informací a znalostí – ať už formou záživnou či méně. V letech sedmdesátých se pak předškolní matematika řídila skoro již pevně danými osnovami a řada úkolů a prostředků, jimiž se úkoly plnily, kopírovala matematiku základních škol. Část matematiky pro první a druhou třídu bylo vytrženo z osnov a ne příliš odborně pak aplikováno v předškolním vzdělávání. Odtud možná také pramení nechuť části generace lidí narozených v sedmdesátých letech k matematice.

Moderní název předmatematické představy pochází z poloviny osmdesátých let. Cílem v tomto období byla snaha rozvíjet dítě po všech stránkách tak, které umožní jednou dítěti učit se matematice. Klade se důraz na přesné formulování smysluplných cílů, na výběr věku přiměřených aktivit a jejich objektivní hodnocení. Předmatematické představy tak přestaly být předmětem od ostatních izolovaným a stávají se součástí smysluplného celku. Váží se jak na běžný život dítěte, tak i na ostatní činnosti (jazykové, pohybové, estetické aj.)

Devadesátá léta až dodnes představují matematické myšlení v současné formě. Klade se důraz na provázanost s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, zejména pak na oblast Dítě a jeho psychika, kdy u dětí rozvíjíme „rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)“[1]

Neméně důležitou složkou při rozvoji matematického a předmatematického myšlení jsou očekávané výstupy, tedy to, co dítě na konci předškolního věku má ovládat. Základními znalostmi by jednoznačně mělo být počítání do deseti, poznat před, za, nad, pod, uprostřed, rozpoznat geometrické tvary a pojmenovat je a mít věku dostačující prostorovou představivost.

Praktická část

V praktické části bych se rád věnoval pojmu třídění, protože ze své praxe vím, že tyto činnosti dělají dětem občas problémy. První dvě činnosti budou praktické a další dvě pak pohybové.

1 Třídění podle materiálů a počtů

K této činnosti budeme potřebovat vetší krabici, například kartónovou, předměty ze dřeva (šišky, dřevěné hračky, větvičky apod.), předměty z umělé hmoty (hračky, mističky, kelímky od jogurtů apod.) a předměty látkové (kousky látky, rukavice, oblečky na panenky apod.). Předmětů dřevěných bude deset kusů, předmětů umělých bude osm kusů a předmětů látkových bude šest kusů. Všechny tyto předměty dáme do krabice a pořádně promícháme. Potom skupina dětí dostane úkol, aby z krabice vyndala postupně na jednu hromadu předměty dřevěné, na druhou hromadu předměty z umělé hmoty a na třetí hromadu předměty látkové. Až toto třídění děti dokončí, učitelka požádá děti, aby spočítaly, na které hromadě je předmětů nejvíc a na které nejmíň. Jako alternativu k této činnosti můžeme zvolit, aby děti daly na jednu hromadu předměty velké a na druhou malé, nebo ostré a s oblými hranami a podobně. Na konci této aktivity pak mohou děti jednotlivé předměty pojmenovat.

2 Stavění města z geometrických tvarů

Touto činností rozvíjíme u dětí prostorovou představivost. Činnost začneme tím, že vytvoříme dva prostory, které mezi sebou oddělíme plentou nebo zástěnou (postačí i nějaká deska). Do každého prostoru dáme stejný počet prostorových geometrických tvarů (koule, krychle, kvádr, válec, kužel, jehlan a jiné). Na každou stranu se posadí jedno dítě a jejich úkolem bude postavit z geometrických tvarů město tím způsobem, že první dítě řekne např. „dej kužel do levého dolního rohu hrací plochy“, a samo udělá to samé. Poté pokračuje druhé dítě, např. „dej kouli nalevo od kužele“, a samo opět udělá to samé. Pokud děti budou dodržovat postupy, které si sami řeknou, pak vznikne každému dítěti město v obráceném gardu, než jaké má kamarád. K této činnosti je nutné, aby děti znaly názvy všech používaných geometrických tvarů.

3 Pohybová hra Pamatovaná

Časová dotace: 5 až 10 minut
Věková kategorie:
5 až 6 let
Cíl:
Rozvoj rychlosti a krátkodobé paměti
Motivace:
děti si musí v obchodě zapamatovat co nejvíce předmětů, které by si rády koupily domů
Počet dětí:
8 až 10 v jednom družstvu
Pomůcky: startovní mety, kužele na vytyčení herního prostoru, 30 předmětů

Pravidla hry:
Paní učitelka rozmístí po lese 30 předmětů (např. hřeben, hračku, část oblečení apod.) tak, aby je děti přitom neviděly. (Hrací plocha by neměla být větší než
30 metrů čtverečních.) Děti rozdělíme do dvou stejně početných družstev. Soutěžit začíná první družstvo, jehož úkolem je v časovém limitu 3 minut najít a zapamatovat si co nejvíce předmětů, které paní učitelka rozmístila po lese. Po vypršení časového limitu dá paní učitelka signál, děti k ní přiběhnou a nahlásí jí věci, které si zapamatovaly, a ona je zapíše na papír. Poté soutěží druhé družstvo stejným způsobem. Vyhrává to družstvo, které si zapamatuje více předmětů“.[2]

Na závěr hry pak děti mohou roztřídit předměty dle velikosti nebo barvy, a určit jakých předmětů je nejvíce a jakých nejméně.

4 Pohybová hra Číslovaná

Časová dotace: 1–2 minuty
Věková kategorie: 5–6 let
Cíl: rozvoj rychlosti, přesnosti a obratnosti
Počet dětí: dvě skupiny po cca deseti dětech
Pomůcky: mety na vyznačení herního prostoru, 1 velký míč, 1 malý míč
Prostorová organizace: tělocvična, přírodní prostředí

Pravidla hry:
Vytvoříme dvě družstva po deseti dětech. V každém družstvu přidělíme dětem čísla od jedné do deseti (pro lepší zapamatování dětem připevníme ke sportovnímu oděvu kartičku s daným číslem a stejné číslo připevníme na zem do místa, kde dítě s daným číslem bude stát). Mezi družstva přesně doprostřed položíme velký a malý míč. Paní učitelka vyvolá nějaké číslo. Z každého družstva vyběhne hráč s tímto číslem a běží k míčům. Hráč, který doběhne první, vezme větší míč a snaží se s ním doběhnout ke svému družstvu. Hráč, který doběhne jako druhý, vezme menší míč a snaží se vybít hráče s větším míčem. Když ho vybije, získává pro své družstvo bod, a když ne, získává bod družstvo soupeře. Vybití platí jen do doby, než se hráč s větším míčem vrátí zpět ke svému družstvu.

Výzkumná část

Těchto činností se zúčastnilo 20 dětí ve věku 5–6 let, z toho bylo 12 holčiček a deset chlapců. Obě skupiny dětí, tedy chlapci i dívky, byly v jednotlivých činnostech vzácně vyrovnaní. V první činnosti měla velice mírně na vrh děvčata. Rozpoznávání materiálů nedělalo dětem skoro žádné problémy, jen jeden chlapec nedovedl pojmenovat materiály, ze kterých jsou předměty vyrobeny. Početní operace byly u všech dětí splněny bez problémů. U druhé činnosti jsem nebyl překvapen výsledkem. Děti stavěly město tak, jak jsem předpokládal, tj. drtivá většina tvarů byla stavěna na výšku. Obě skupiny pak bez problémů poznaly, o jaké tvary se jedná. Ve hře byly vzhledem ke svým fyzickým proporcím mírně úspěšnější v pohybové části chlapci, naproti tomu děvčata si zase zapamatovala více předmětů. Třídění podle barvy a velikosti zvládly obě skupiny bez větších problémů. Všechny činnosti se dětem líbily a vypracovávaly je zodpovědně. U poslední hry pak některým dětem dělalo problém zapamatovat si číslo, které jim bylo přiděleno. Toto bych připisoval spíše netrpělivosti a natěšenosti na hru, kdy děti tak dychtivě čekaly, až se uzve jejich číslo, že v první moment ne moc bystře reagovaly. Věřím však, že opakováním této pro děti velice zábavné hry se jejich postřehové dovednosti zlepší.

Závěr

Při volbě činností jsem dbal na to, aby byly především zvoleny přiměřeně věku dětí. Před každou aktivitou jsem všechny pravidla dětem srozumitelně vysvětlil a zodpověděl jsem případné dotazy a nejasnosti. Posloupnost aktivit byla zvolena záměrně tak, aby nejprve byla smyslová činnost, pak rozumová a nakonec pohybová. Zejména u pohybové činnosti je důležité dbát na bezpečnost dětí a terén (herní plochu) si před započetím hry důkladně projít a odstranit nebezpečné předměty. Vyhýbal jsem se u těchto dětí hodně členitému terénu. S výsledkem výzkumu jsem spokojen, děti projevily o činnosti zájem a zadané úkoly plnily zodpovědně.

 

 


[1] Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2004, str. 16.
[2] NOVOTNÝ, Michael. Hry v přírodě. Metodický portál www.rvp.cz [online]. 23. 09. 2010. [cit. 2010-10-23]. Dostupný na WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/9529/hry-v-prirode.html/>. ISSN 1802-4785.

Citace a použitá literatura:
[1] - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha : VÚP, 2004.  
[2] - KULHÁNKOVÁ, E. Písničky a říkadla s tancem. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-306-4. 
[3] - NOVOTNÝ, Michael. Hry v přírodě. 2010. [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/9529/HRY-V-PRIRODE...].  
[4] - NOVOTNÝ, Michael. Hry v mateřské škole. 2010. [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: [http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/9969/HRY-V-MATERSK...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 13. 04. 2011
Zobrazeno: 14125krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3.3333333333333335
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
1 uživatel Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NOVOTNÝ, Michael. Činnosti pro rozvoj předmatematických představ II.. Metodický portál: Články [online]. 13. 04. 2011, [cit. 2019-07-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/10395/CINNOSTI-PRO-ROZVOJ-PREDMATEMATICKYCH-PREDSTAV-II.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 13. 04. 2011 13:41
Článek seznamuje s rozvojem předmatematických představ u dětí předškolního věku.
2.Autor: Recenzent2Vloženo: 13. 04. 2011 13:41
Autor se dotknul "citlivého" bodu našeho předškolního vzdělávání v oboru předmatematických představ. Některé jeho arugumentace nelze vyvrátit, ovšem proč mají někteří moji vrstevníci z let 60.a 70. jakýsi "odpor" k matematice není možno přičítat jen autorovým popsaným argumentům. V inkriminovaných letech se nebádalo o integraci dětí s mozkovými dysfunkcemi. Integrace dětí z lehčími postiženími byla normální záležitostí. Rodiče (50% venkovského obyvatelstva nevlastnilo os.automobil) si nemohli dovolit takové dítě dovážet do městských speciálních škol. Učitelé proto přizpůsobovali výuku i intelektuálním možnostem těchto dětí. Zcela logicky pak děti průměrné až nadprůměrné "sklouzávaly" do pouhých pouček, rutinních postupů a neodborných pojmů. Na tyto - leckdy laické základy - pak nabalovaly vyšší úroveň matematické logiky, proto se nůžky nepochopení a averze vůči tomuto předmětu pak zcela odůvodněně rozevíraly. V dnešních podmínkách až "hysterické" integrace nebude tento jev nijak závratně překonán. Dítě, které není schopno jednoduchých algoritmů, nemůže nikdy přemýšlet ve složitých matematických souvislostech. Nehledě k tomu, že děti z problémovějších sociálních vrstev mateřské školy navštěvují minimálně, proto se s autorem popsanou formou předmatematické přípravy prakkticky nesetkají. Na prvním stupni nemůže učitel tyto mezery v průběhu výuky nijak zvlášť dohnat, připočteme-li, že podíl rodičů na domácí přípravě dětí je v dnešní době téměř zanedbatelný (leckdy se omezuje na podpis "nadrápaný" pod nezkontrolovaným domácím úkolem.
1.Autor: Pavlína HublováVloženo: 13. 04. 2011 15:27
Výborný zdroj námětů a informací i pro učitele 1. ročníků. Děkuji.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.