Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Elektronická příprava dokumentů

Elektronická příprava dokumentů

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Žáci by se na střední škole měli seznámit se základy elektronické přípravy dokumentů – od typografických pravidel přes ovládání příslušného softwaru až po základní představu o tom, co to je LaTeX, TeX, či by se měli dovědět, jak publikovat příslušné dokumenty, ať již formou tisku nebo na Internetu.

Velké množství lidí má pocit, že když dokáže napsat e-mail či dopis ve Wordu, zvládá elektronickou přípravu dokumentů na dostatečné úrovni. To ale není pravda. Součástí středoškolského vzdělání gymnaziálního typu by bezesporu měla být také základní znalost typografických pravidel a schopnost jejich aplikace. Mimo to by neměla chybět představa o tom, co jsou to značkovací jazyky a k čemu se používají. Žák by měl mít elementární povědomí o tom, že existují jazyky jako LaTeX či TeX, které umožňují přesný popis dokumentu, nebo umět ovládat základní software nutný pro sazbu dokumentů. 

To, co se může na první pohled pro řadu z nich jevit jako nedůležité, podružné či staromódní, se v jednotlivých aplikacích postupně ukáže jako velice praktické a hojně používané. Zvláště tam, kde jsou pěstovány předměty technického a přírodovědného zaměření, je vhodné se na tuto oblast patřičným způsobem zaměřit. V následujícím článku samozřejmě nemůžeme celou problematiku vhodným způsobem zmapovat, ale pokusíme se alespoň ukázat, jakým tématům by se v této oblasti mohla a měla věnovat pozornost.

TeX, LaTeX a značkovací jazyky

Většina žáků zná formát PDF a uvědomuje si jeho praktičnost. Pokud si dokument, který je vytvořený v tomto formátu, budou prohlížet na libovolném zařízení, měl by vypadat stále stejně (zde pomineme možné problémy s nenainstalovanými jazykovými balíčky, problémy s formuláři či rozdíly v jednotlivých verzích a další drobnosti). To z něj dělá dobré kandidáta na formát, který se hodí k tisku nebo k prohlížení. Není třeba se obávat, že by vytištěný na různých tiskárnách z různých prohlížečů a operačních systémů vypadal rozdílně.

To, co je na tomto formátu naopak poněkud nepříjemné, je jen omezená možnost jeho editace. Existují programy, které editaci umožňují nebo převádí PDF soubor do formátů, jako je DOC, ale kvalita takových operací není obvykle nejvyšší. Ostatně nikdo z žáků nebude nadšený, pokud dostane PDF soubor, který bude mít za úkol editovat či zpracovávat. Podobně obtížně editovatelné jsou také další (méně známé) formáty, jako je PS či DVI.

Variantou, která je v tomto ohledu velice schůdná, jsou soubory vytvořené v TeX či některé jeho variantě (LaTeX atp.). Pokud se podíváme na takový soubor, snadno nahlédneme, že mu není úplně „rozumět“. Po relativně dlouhé hlavičce následuje samotný dokument, který je plný různých formátovacích značek, pomocí kterých jsou vkládány tabulky, vzorce, odstavce a další prvky. Těmito značkovacími jazyky je možné přesně popsat, jak má dokument vypadat, a je pak možné jej kdykoli přeložit například do PDF.

Osobně si myslím, že výuka těchto jazyků již překračuje rámec střední školy, ale žáci by měli být alespoň schopni se v dokumentu vyznat a podle nějakého návodu jej smysluplně upravit a převést do PDF. Elementární znalost TeXu se hodí u většiny DTP nástrojů, a má proto smysl se jí alespoň několik minut během výkladu věnovat. Je také dobré vzpomenout na to, že většina žáků nějaké značkovací jazyky již zná – HTML, XML, SGML a další.

Samozřejmě může být na škole připraven celý seminář o elektronickém publikování.

Typografická pravidla

Je jistě vhodné, aby se patřičný prostor věnoval také typografickým pravidlům. Žáci by se měli dobře obeznámit s tím, kdy se používá tvrdá mezera a kdy nikoliv, i znát poučky o tom, jaké znaky je přípustné mít na konci řádku a jaké nikoli. Zde je třeba rozlišovat mezi HTML kódem, který standardně například jednopísmenné předložky na konci řádku vyřešit rozumným způsobem neumí, a sazbou textu pro životopis či motivační dopis.

Je třeba vést žáky také k určitému vkusu, co se výběru písma týče. Obvykle je přípustný jeden, maximálně dva fonty (vyjma případů, kdy potřebujeme vkládat pasáže v jazyku, jako je hebrejština či řečtina). Obecně se má za to, že pro běžné čtení se více hodí patkové písmo. Také barevnost by měla být přiměřená a je vhodné dodržovat určitou hierarchii nadpisů. 

Není přípustné dělat odsazení mezerami nebo ukončovat stránky pomocí hromadných „enterů“. V podobném výčtu bychom mohli ještě pokračovat. Řada žáků si také neuvědomuje rozdíl mezi 12% (dvanáctiprocentní) a 12 % (dvanáct procent) a řadou dalších drobných jevů, na které je (zvláště česká) mluvnice relativně bohatá.

Je velkou otázkou, jak by se mělo pracovat s odstavci. Česká konvence je taková, že první odstavec se neodsazuje a další ano. V anglosaském prostředí se odstavce většinou neodsazují, ale vynechává se mezi nimi řádek, případně dělá dostatečná mezera (tak je to správně typograficky). Z důvodu lepší čtenosti se druhý způsob uplatnil také u webu a stále více se prosazuje také v dalších textech.

Pokud chcete žáky vést ke kvalitní práci s textem, mohu doporučit například Lyx. Jde o LaTeX prostředí, které umožňuje pracovat podobně jako běžný tabulkový procesor, jen nedovoluje většinu prohřešků, jako jsou násobné mezery, prázdné řádky atp. Žáci základní pravidla pochopí relativně rychle, a buď přejdou na klasický LaTeX, nebo si je přenesou zpět do textového procesoru.

Na tomto místě je také třeba žákům říci, jaký je rozdíl mezi programy na sazbu, textovým procesorem a textovým editorem. První zmiňovaný nástroj umožňuje přesné vytvoření dokumentu tak, jak bude vytištěn. Textový editor umožňuje jen psát text, ale není jej možné nijak formátovat. Textový procesor se nachází někde mezi tím. Text je možné formátovat, upravovat atp. Ale nikde není garance toho, že bude v jiné verzi (či dokonce ve zcela jiném programu) vypadat stejně. Zkušený pedagog jistě ukáže příklad dokumentu vytvořeného ve Wordpadu, který otevře ve Writeru a Wordu.

Kam?

Jednou ze zásadních otázek také je, kam má být připravený text použit. Zcela jiné parametry jsou kladeny na diplomové a bakalářské práce (je tristní, že na řadě škol se již nic dalšího o sazbě nedozví, takže si musí vystačit s gymnaziálními znalostmi), jiné jsou pro odborný článek, seminární práci, neformální esej či web.

Obecně je třeba mít na paměti, že práce musí být odevzdána v takovém formátu, aby jej mohla druhá strana bez větších problémů zpracovat. Je dobrým zvykem (při odevzdávání článků a dalších materiálů, které budou dále zpracovány), že se do textu přímo nevkládají obrázky ani tabulky, ale všechny tyto materiály jsou připojeny jako zvláštní soubory. V textu jsou pak vyznačena místa, na která patří. Velice vhodné je takový materiál doplnit PDF souborem, který ukazuje představy autora o výsledném díle. Jiná situace je samozřejmě tam, kde jde o finální výtvor (seminární práce, bakalářská práce atp.).

Velice důležitým prvkem v elektronické přípravě dokumentů je také práce s šablonami, která nepatří mezi nejčastější úlohy v informatice (nebo to spíše patří do jazyka českého?). Téměř vždy má příjemce jasné představy o tom, jak by měl dokument vypadat, a často tyto požadavky zapracuje do určité šablony – ať již ve Wordu, TeX či v čemkoli jiném. Neméně častý je také prostý popis formalit, které musí autor příspěvku splnit, pokud chce odevzdat svoje dílo. Myslím si, že jde o oblast silně podceňovanou, se kterou má pak řada žáků nemalé problémy.

Součástí výuky by měla být nejen tvorba dokumentu podle šablony, ale také vytváření vlastních šablon, což je dovednost nanejvýše praktická.

DTP

Klíčovým pojmem v oblasti elektronické přípravy dokumentů je DTP (desktop publishing), kterému dnes můžeme rozumět především jako přípravě dokumentů pro tisk. Zahrnuje však podstatně širší záběr, zvláště v době nastupujících elektronických knih. Mezi historicky nejstarší programy, které se na sazbu textu zaměřovaly, patřil PageMaker, na který postupně navázali QuarkXpress či Adobe InDesign. Především ve vědeckém prostředí se objevil zdarma poskytovaný TeX a jeho pozdější komerční varianty s tím, že je možné říci, že silnou pozici má především mezi informatiky, matematiky a fyziky. V dalších oborech je spíše vytlačován uživatelsky přístupnějšími aplikacemi, které ale mají TeX jako jazyk často implementovaný v sobě. V posledních letech se pak objevila open source alternativa InDesignu Scribus. 

Pokud bychom se chtěli podívat na trendy v oblasti DTP, tak je možné zachytit především to, že se z profesionální roviny velice rychle rozšiřuje i do běžných firem. Téměř každá firma či spolek chce mít profesionálně vypadající plakátky, tiskoviny či magazín a často nechtějí platit za tuto činnost profesionální společnostem. Druhým významným trendem je pak stále větší uživatelská přívětivost jednotlivých aplikací. Pro základní práci není třeba žádného speciálního vzdělání.

Závěrem

Po tomto, spíše teoreticky laděném úvodu, se v následujícím článku budeme věnovat softwaru, který je možné na školách použít v oblasti elektronické přípravy dokumentů, ale také se zmíníme o některých webových službách, které se této problematiky dotýkají. V zásadě je možné vytvořit si na průměrném školním počítači slušné DTP studio a dát žákům možnost se v této oblasti prosadit. Jistě jde o dovednost, která se jim může v řadě situací hodit.

Téma elektronického zpracování dokumentů je svým způsobem klíčové. Podle RVP pro gymnázia byl žák měl v oblasti zpracování a prezentace informací umět zpracovávat a prezentovat výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, což ostatně vyžadují dokumenty RVP pro gymnázia. Náš seriál se nesnaží o nic jiného, než aby si žáci tuto dovednost osvojili.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám