Současný svět knih se v posledních letech zcela zásadním způsobem mění. Internetový gigant Amazon dnes prodává podstatně více knih elektronických než papírových. Jeho čtečka Kindle představuje zcela nový segment trhu a patří mezi nejprodávanější elektroniku. Zatímco ještě před několika málo lety bylo možné říci, že čtení knih upadá, dnes je možné vysledovat zcela nový módní trend zájmu o knihy v digitální podobě. Ve větších městech začíná být nemožné nepotkat v tramvaji osobu, která by pro čtení nepoužívala právě nějakou specializovanou čtečku.
Nejde zde ale jen o renesanci čtení, ale také o zásadní změny ve struktuře publikujících. Dnes jsme svědky toho, že vydat si svoji knihu v elektronické podobě může opravdu každý. Zajímavé je, že to (co se týče prodejních žebříčků) nijak nepoškozuje ty nejprodávanější autory. Na jednu stranu se zde sice rozšiřuje nabídka různých vydavatelů a autorů, ale to současně nijak nesnižuje postavení významných spisovatelů a už vůbec ne velkých nakladatelství.
Trh s elektronickými knihami je v USA zřejmě nejvyspělejší na světě, a tak jistě nebude bez zajímavosti se zmínit o tom, že postupný nástup elektronického publikování zničil řadu klasických vydavatelských domů – kombinace internetu a e-book pro ně byla smrtící. Na druhou stranu existuje řada firem, které se na novou situaci dokázaly adaptovat, a daří se jim stále lépe.
Elektronické knihy mohou představovat zásadní nástroj při rozvoji čtenářské gramotnosti – nabízejí knihu v praktickém provedení, které je moderní (módní), žák ji má vždy při ruce (ať již ve čtečce či v mobilu), kdykoli se mu kniha otevře na místě, kde skončil, a je možné současně aktivně využívat sociální sítě, které se právě touto tematikou zabývají (BookFan, Issuu, ...).
Druhým významným přínosem může být podpora tvůrčího psaní. Žák se může během několika málo chvil stát z autora do šuplíku spisovatelem, který se snaží prosadit na úkor konkurence. Možnost vydat si vlastní knihu může být pro řadu žáků klíčovým motivačním prvkem, který nelze podceňovat. Současně je třeba říci, že s tím, jak význam elektronických knih narůstá, zvyšují se také požadavky na to, aby je uměli vytvářet i běžní uživatelé. V rámci kurzu elektronické přípravy dokumentů je tak možné (a vhodné) zařadit také kapitolu o tvorbě elektronických knih a jejich publikaci.
Na tomto místě nemáme dostatečný prostor pro to, abychom se dopodrobna věnovali všem formátům, ve kterých se elektronické knihy dnes vyskytují, ani abychom diskutovali jejich výhody či nedostatky. Osobně bychom na tomto místě jen silně intervenovali proti tomu, aby se celá věc odbývala exportem do PDF. Na čtečkách, jako je Kindle, budou takto vytvořené knihy ještě přiměřeně použitelné, ale to se již nedá říci o mobilních telefonech a dalších menších zařízeních. Častá móda prostého textu má k optimu také daleko – nejen proto, že zde není přítomné formátování, seznamy atp., ale také pro problémy s diakritikou.
Je třeba přiznat, že v současné době neexistuje žádný konsensus či ucelený názor na to, jak by se měla elektronická kniha vytvářet. Všichni vědí, že je třeba k ní přistupovat jinak než ke knize papírové. My se v následujícím pokusíme zaměřit na možnosti, díky kterým můžeme připravit elektronickou knihu obstojné kvality i v podmínkách, které jsou dostupné středoškolákům a jejich vyučujícím. A to nejen z hlediska ceny, ale také v pohledu uživatelské přívětivosti a náročnosti.
Vynecháme tedy zřejmě nejlepší možnost – tedy ruční vysázení knihy v DocBook či jiném vhodném formátu a její následnou konverzi a podíváme se na uživatelsky přístupné možnosti.
Zřejmě nejdůležitější aplikací, která se pro práci s elektronickými knihami bude hodit, je Calibre, které představuje zcela komplexní systém pro práci s nimi. V prvé řadě je skvělým organizátorem a čtečkou knih v jednom. Můžete si v ní tedy jednoduše prohlížet knihy, které vytvoříte, aniž by bylo nutné je neustále přehrávat na nějaké jiné zařízení. Mimo to je k dispozici databáze knih, ve kterých je možné pohodlně vyhledávat.
Calibre však nabízí také zajímavou, ale legálně spornou funkci, kterou je odstraňování DRM ochran. Pokud si žáci budou chtít přečíst zakoupenou knihu na více platformách (například na Kindle, počítači a telefonu), zřejmě ji budou muset použít. Pro naše účely je ale nejdůležitější, že umožňuje převod mezi různými formáty elektronických knih. Čistě teoreticky je možné napsat dokument ve Writeru a systému ji jen nechat převést například do mobi. Pro velké množství neinteraktivních knih jde o vyhovující řešení. Pokud ale požadujete od knihy trochu více, doporučuji ji zpracovat v jiné aplikaci (eCub, Sigil atp.) a Calibre používat jen pro převody mezi formáty.
Často se také stane, že je kniha dostupná jen ve formátu, který konkrétní čtečka studenta nepodporuje. Také tam je možné efektivně užít tento nástroj. Jeho možnosti jsou ale mnohem širší – ke knihám umí nacházet bibliografické údaje, třídit knihy do kolekcí atp. Velkou výhodou je, že jde o multiplatformní, zdarma dostupný a plně lokalizovaný nástroj.
Specializovaným WYSIWYG editorem elektronických knih je Sigil. Pracuje se s ním velice podobně jako s Wordem, ale výsledkem je elektronická kniha, nikoli textový dokument. Aplikace nabízí několik možných náhledů na dokument – první je klasický WYSIWYG, který ukazuje, jak bude vypadat kniha. Druhý zobrazuje zdrojový kód (XHML) a třetí rozdělí obrazovku na půl a nabízí pohled na oba. To se hodí především při hledání chyb. Pokud jsou žáci zvyklí pracovat s HTML, nebudou mít problém si sazbu zajišťovat sami přímo ve zdrojovém kódu.
Aplikace je stabilní a funguje velice rychle. Text je možné formátovat všemi obvyklými způsoby – je zde řada úrovní nadpisu, volba řezu písma, nastavení odsazení, seznamy atp. Zajímavostí je možnost importu dokumentu v HTML, který umí Sigil vyčistit a převést do rozumného tvaru. Samozřejmostí je pak možnost vkládat obrázky, nastavit si značky pro začátek kapitoly a mnoho dalšího.
Sigil je k dispozici pro více operačních systémů, je taktéž lokalizován a je zdarma. Výsledkem je formát roub, který je možné díky Calibre převést v případě potřeby do dalších formátů, jako je mobi, palm atp. Někteří uživatelé si na Sigil stěžují v případě rozsáhlejších dokumentů, ale osobně jsem žádný problém nezaznamenal.
Pokud jsou si žáci jisti v HTML a nepotřebují žádné WYSIWYG editory, je možné užít Mobipocket Creator, který zvládne převod čistého HTML do e-book. Kromě převodu zvládne aplikace řadu dalších funkcí, jako je tvorba přebalu, zpracování metadat, přidání obrázků nebo integraci DRM. Aplikace je dostupná zdarma pro MS Windows. Osobně mohu výstupy hodnotit jako velice zdařilé, pokud ovšem pracuje se skutečně čistým a dobře zpracovaným HTML kódem.
Na druhou stranu je možné říci, že metadata umí připojit i Calibre a užívání DRM je dosti kontroverzní záležitostí.
Dalším zajímavým nástrojem, který je možné pro tvorbu elektronických knih použít, je eCub, který je multiplatformní a zdarma dostupný. Mezi jeho zajímavé funkce patří také převod textu do mp3 či jiného zvukového formátu pomocí syntézy řeči. U anglicky psaných textů funguje velice solidně, u češtiny nikoliv.
Podobně jako Mobipocket Creator potřebuje na vstup dostat XHML dokument, který převede do EPUB. Samozřejmostí je přidání obálky, zpracování metadat nebo již zmíněné doplnění o audioprvek. Pro školní využití je poněkud nepraktická opětovná potřeba znalosti XHTML. Jednou z možných variant je tak vytvoření souboru v Sigil, export XHML z něj a další zpracování právě v eCub.
Tvorba elektronické knihy není nic obtížného a je dobře zvládnutelná i na úrovni gymnázia. Text doporučujeme připravit ve Wordu či jiném oblíbeném textovém procesoru. Následně je možné jej importovat do Sigil, kde se zpracuje do podoby přijatelné u elektronické knihy. Výsledný EPUB je pak možné díky Calibri doplnit o další potřebné informace (metadata) a převést do dalších běžných formátů – mobi, HTML, PDF a další. U distribuce je obecně nejlepší nabídnout maximálně širokou nabídku formátů, abychom měli jistotu, že si čtenář bude moci dílo bez potíží přečíst.
Myslíme si, že na samotné tvorbě není (na poloamatérské) úrovni nic obtížného a žáky může přivést k vlastní publikační činnosti. Pak jim již nic nebrání si knihu sami vydat. Například prostřednictvím Lulu.com.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Elektronická příprava dokumentů.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
