Pro konkretizaci výstupů v oboru Dějepis lze použít i tvorbu jiných literárních útvarů. Na metodě rozboru literárních ukázek jsou založeny i některé učebnice. Obsahují vhodné materiály, se kterými žák pracuje sám nebo pod vedením učitele. Četba a následný rozbor úryvků z dobových kronik, povídek a pověstí se bezesporu staly nedílnou součástí výuky dějepisu. Lze však použít i jiný postup práce s literárním textem, a to vytváření literárních útvarů. Stačí pečlivě promyslet přípravu a organizaci aktivity tak, aby učitel například tvorbu kroniky efektivně začlenil do výuky. Tímto budeme u žáků rozvíjet více kompetencí než v předchozím případě. Výuka bude oproti běžným hodinám pestřejší a změna činností pozitivně ovlivní pozornost a motivaci žáků. Důležitým motivačním prvkem může být využití skupinové práce, která jednak podpoří spolupráci mezi žáky, jednak umožní všem podílet se na společné práci a uplatnit přitom své individuální schopnosti. Žáci navíc získají určitou svobodu v plánování práce, rozdělení rolí ve skupině i pocit společné odpovědnosti a ocenění za vykonané dílo. V neposlední řadě je velmi žádoucí využít těsnou vazbu na český jazyk a práci uchopit formou projektu či společné výuky dané tematiky.
V tomto projektu má žák za úkol napsat kroniku stoleté války. Co takto formulovaný výstup sděluje jednotlivým účastníkům vzdělávacího procesu? Učiteli jasně stanoví cíl výuky daného tématu. Přímo definuje, čeho má být dosaženo, a přitom zároveň ponechává dostatečnou volnost při výběru metod a forem výuky. Nepožaduje po žákovi pouhou znalost faktů, nýbrž předpokládá jeho tvůrčí přístup. A hlavně žák dostatečně rozumí, co se vlastně po něm vyžaduje, a tudíž by měl být schopen svůj výkon také sám hodnotit, a to následujícími způsoby:
Příklad:
Hodina byla věnována tématu Alexandr Veliký. V jejím závěru učitel vyzve žáky, aby pod Alexandrův obrázek, který mají nalepený v sešitě, napsali krátký nekrolog. A pro jistotu jim pomůže otázkami: Co by podle vás měl mít Alexandr Veliký napsáno na pomníku? Co důležitého vykonal, jaký byl jeho život, jak na vás působí jako člověk?
Ukázka z práce žáků - Shrnutí tématu: Vpád Tatarů do Evropy roku 1241 (Radka A., 7. ročník):
Kdysi dávno Václav vlád, Václava měl každý rád.
Zničehonic v Evropě byli muži s luky a šikmými oky.
Do Polska vpadli, všechno tam snědli,
zapálili, vyplenili, škodu velkou nadělali.
Však Václav první nebyl v bitvě první,
nestihl boj, odhodil zbroj.
Vpadli do Uher, Uhry vyplenili, vesnice podpálili.
Jejich chán je mrtev, muži se lekli, honem domů utekli.
Evropané živí jsou, doteďka se radujou.
S dobře vypracovanými výtvory se žákům lépe pracuje, jsou totiž psány jejich jazykem. Žáci se mohou některé naučit nazpaměť nebo je zdramatizovat.
Příklad:
Téma hodiny: Vláda Jana Lucemburského v českém království
Učitel v průběhu hodiny neprovádí zápis, ale pouze zaznamenává na tabuli důležitá fakta, která žákům zprostředkovává výkladem nebo jinou metodou. Mimo jiné použije rozbor pasáže z Dalimilovy kroniky, která pojednává o nadějích vkládaných do Jana Lucemburského při nástupu na český trůn (Kronika tak řečeného Dalimila, Praha 1977, s. 176). Po probrání tématu dostanou žáci za úkol (samostatně nebo ve skupině) napsat kronikářský zápis, ve kterém zachytí postavu Jana Lucemburského. Na tabuli mají potřebná fakta, případně jim může učitel zadat společnou první větu, aby je nasměroval.
Ukázka z práce žáků (Michal F., 7. ročník):
Léta Páně 1310 zvolen byl českým králem Jan Lucemburský.
Nikdo ho neměl rád, nebyl to český kamarád.
Když se stala Eliška jeho ženou, viděl ji jenom on obnaženou.
Byl to rytíř ctihodný, nebyl vůbec hodný.
Získal pro nás slezské, lužické a chebské území, zaplatil našimi penězi.
Ani na jedno oko neviděl, rychle ve Francii zrezivěl.
Báseň slouží jako zápis v sešitě. K důležitým faktům (pro názornost podtržena) si žáci mohou připsat podrobnější komentář.
Příklad:
Téma: Stoletá válka
Cíl: Žák napíše kroniku stoleté války
V tomto případě si představíme realizovanou aktivitu podrobněji.
Příprava aktivity:
Stoletá válka (1337 - 1453)
1. příčiny války:
(volné řádky)
2. průběh války:
3. výsledky války: (volné řádky)
Po ukončení aktivity si žáci sami k jednotlivým bodům doplní zjištěné informace.
Průběh aktivity
Učitel uvede nové téma do souvislosti s předchozím učivem.
Učitel napíše na tabuli osnovu, která bude později sloužit jako zápis do sešitu.
Učitel žákům vysvětlí, co je to kronika a odkud kronikář získával informace. Společně provedou rozbor vhodně vybrané ukázky ze středověké kroniky (pokud se tématem nezabývali již dříve).
Učitel seznámí žáky s úkolem, který mají splnit, a s pravidly práce (např. kronikář nemusí být nestranný, věří v boží zásahy do událostí, neužívá vulgární výrazy). Učitel navíc žákům sdělí způsob hodnocení práce a požadavky na formální úpravu (požadovaný rozsah ručně psaného textu, ilustrace atd.). Rozdělí žáky do pracovních skupin (nejlépe po 3 žácích).
Členové jednotlivých skupin si rozdělí role (písař, "reportéři") a naplánují svůj pracovní postup.
Mezitím učitel v prostoru třídy vyvěsí připravené pracovní listy, a to v dostatečné vzdálenosti od sebe navzájem. Tento bod může provést již před započetím hodiny. Podpoří tak motivaci žáků pro očekávanou činnost.
Po pokynu učitele se "reportéři" vydávají sbírat informace z pracovních listů a shromažďují je u písaře své skupiny.
Do následující vyučovací hodiny nebo jiného stanoveného termínu sepíší pracovní skupiny získané informace do podoby kroniky. Pro doplnění mohou případně využít i jiné informační zdroje (knihy, internet apod.).
Následující vyučovací hodinu se učitel k tématu vrátí a společně se žáky doplní zápis do osnovy připravené v sešitě. Zkontroluje tak, zda žáci správně porozuměli látce.
Vyhodnocení práce
Po vyhodnocení práce může proběhnout prezentace výtvorů jednotlivých skupin, a to nejen v rámci vyučovací jednotky, ale kupříkladu formou výstavy ve škole. Vybrané kronikářské zápisy lze využít pro další výuku.
Popsanou aktivitu jsem vyzkoušel s žáky 7. ročníku. Ačkoli jsem měl zpočátku obavy, že instrukce jsou pro ně příliš složité, byl jsem mile překvapen. Žáci pracovali s chutí a v několika případech vznikly docela zajímavé výtvory (po stylistické i faktografické stránce). Pro názornost uvádím pasáž o Janě z Arku.
Ukázka z práce žáků (Alžběta K., Michaela N., Barbora N., Tereza H., 7. ročník):
17. 5. 1431
Dnes s hlavou skloněnou chodí celá Francie a čeká, až bude zažehnut oheň pod Janiným tělem a až dým a kouř uspí její smysly a v popel její tělo obrátí. Tak mladinká devatenáctiletá dívka s vlasteneckými sklony s ďáblem spojena a za muže převlečena byla nejvyšší mocí boží k smrti odsouzena. Takhle končí dívka, která trpěla za své nejbližší a pro ně podstupovala peklo. Spojenectví s ďáblem je však neomluvitelné a takové prohřešení se už ničím vymazat nedá. Ať je bůh k její duši milostiv...
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.