V některých pohádkách se lze setkat s tím, že hranice mezi dobrem a zlem je tak trochu setřena – postavy, u kterých automaticky očekáváme kladné chování, se zachovají podle, jiné, u kterých bychom čekali zlé chování, jsou najednou oběťmi. U takových momentů v pohádkách lze velmi hezky reflektovat jednotlivé způsoby chování a jejich hodnocení jednotlivci. Každý z nás má v konkrétní situaci možnost zachovat se určitým způsobem, který mu připadá správný. Pojetí toho, co je správné, často velmi úzce souvisí s předchozími zkušenostmi, lidmi, se kterými se setkáváme, tichým vnitřním hlasem, který nám našeptává, co je správné. V tom se mezi sebou jednotlivci odlišují a právě tyto odlišnosti lze také využít pro práci s příběhy.
Jednou z hezkých ukázek pohádky, která vzbuzuje řadu emocí kvůli relativizaci dobra a zla, je například pohádkový seriál Krkonošské pohádky. Pro inspiraci při práci s touto aktivitou je uveden v příloze text od Tomáše Baldýnského, uveřejněný v pravidelné rubrice Poslední slovo v Lidových novinách. Rádi bychom se v této aktivitě zaměřili na posuzování konkrétního chování u jednotlivých postav a hlouběji se zamysleli nad postavou Krakonoše.
Cíl – Reflexe jednotlivých způsobů chování a jejich hodnocení.
Formy práce – Diskuze, práce v malých skupinkách.
Pomůcky – Krkonošské pohádky, díl Jak Trautenberg vystrojil hostinu pro štěpanického barona.
Pohádka Krakonoš a Kačenka v knize MOTLOVÁ, M., BARÁNKOVÁ, V. Český špalíček. Euromedia Group k. s., 2006.
Pohádka Krakonošovy dukáty v knize MOTLOVÁ, M., BARÁNKOVÁ, V. Český špalíček. Euromedia Group k. s., 2006.
Krok 1 – Pusťte žákům díl Jak Trautenberg vystrojil hostinu pro štěpanického barona z večerníčkového cyklu Krkonošské pohádky.
Krok 2 – Rozdělte žáky do třech skupin. Každá z nich se bude zamýšlet nad chováním některých postav ze zhlédnutého večerníčku (Krakonoš alias Štěpanický baron, Trautenberk a Anče, Kuba, hajný).
Krok 3 – Ve skupinkách mají žáci za úkol vzpomenout si na konkrétní situace ze zhlédnutého dílu, kdy se postava, kterou zpracovávají, chovala podle nich dobře a kdy se chovala špatně. Příklady mají být velmi konkrétní, žáci by měli zdůvodnit, proč se v dané situaci podle nich postava chovala dobře nebo špatně.
Krok 4 – Jednotlivé skupinky představují výsledky své práce – ostatní skupinky mohou souhlasit nebo nesouhlasit, diskutovat o tom, které chování je dobré a které špatné.
Krok 5 – Zeptejte se žáků, zda je něco při práci překvapilo. S velkou pravděpodobností to bude podlé chování Krakonoše. Zeptejte se, jak si postavu Krakonoše představovali. Zda je podle nich kladným nebo záporným hrdinou.
Krok 6 – Přečtěte žákům pohádku Krakonoš a Kačenka. Diskutujte s nimi, jaké vlastnosti má Krakonoš v této pohádce a v čem je jeho chování podle nich dobré či špatné. Pokud se bude jejich vnímání postavy Krakonoše zásadně lišit v jejich představě a v obou pohádkách, diskutujte s nimi o tom, jak se to stalo, že mají pozitivní obraz Krakonoše – kdo jim o něm vyprávěl a co. Na závěr diskuze můžete reflektovat, jak moc na žáky příběh zapůsobil, jak je oslovil a jaké hodnoty z příběhu pro ně mají největší váhu.
Zdroj – MORVAYOVÁ, P., MOREE, D. Dvakrát měř, jednou řež. Varianty, Člověk v tísni o. p. s., 2010.
Publikace vznikla v rámci projektu Jak na to, který byl financován z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro rok 2009.
 |
 |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Dvakrát měř, jednou řež – od multikulturní výchovy ke vhledu .
Ostatní články seriálu:
