Jsou informace o úrazech ve školách dostatečným podkladem pro jejich prevenci?

12. 3. 2010 Základní vzdělávání

Autor

PaedDr. Jan Tupý

Zobrazit více

Anotace

Autor ve svém teoretickém příspěvku analyzuje statistiky úrazů v českých vzdělávacích zařízeních. Upozorňuje na nedostatky v evidování úrazů a na nedostatečnou výpovědní hodnotu úrazových statistik ve vztahu k nízké míře prevence úrazovosti ve školách. V závěru příspěvku formuluje možná řešení situace. Článek je doplněn přílohou obsahující grafy.

Příspěvek je rozšířeným textem předneseným na semináři Fórum výchovy ke zdraví XII., Benešov 2009

Školy a školská zařízení mají v souladu se školským zákonem (561/2004 Sb.) povinnost evidovat všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“). Vyhláška 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů (platná od února roku 2005), stanovuje, že tuto evidenci vedou školy a školská zařízení v „Knize úrazů“, v níž pod průběžnými pořadovými čísly zaznamenávají všechny úrazy, k nimž došlo při vzdělávání, při činnostech souvisejících se vzděláváním a při poskytování školských služeb. Současně školy a školská zařízení vypracovávají „Záznamy o úrazech“, které se zpracovávají na jednotném formuláři, a to v případě úrazů žáků, které si vyžádaly jejich nepřítomnost ve škole a školském zařízení, nebo v případě úmrtí žáka (do jednoho roku od úrazu). Záznamy se zasílají zřizovateli, zdravotní pojišťovně žáků a příslušnému krajskému inspektorátu České školní inspekce (u smrtelných úrazů i Policii ČR).

Od roku 2000 se úrazy žáků evidovaly v Ústavu pro informace ve vzdělávání (UIV). Tato evidence byla podkladem pro celkové statistické přehledy o všech úrazech ve školách a školských zařízeních, o úrazech žáků v jednotlivých krajích, v různých typech škol a školských zařízeních a o finančních částkách za odškodnění úrazů. Etapa (od roku 2000 – 2005) znamenala možnost nahlédnout do veřejně přístupných statistických přehledů ÚIV. Tyto statistiky však nebyly doprovázeny studiemi či zprávami, které by analyzovaly situaci a ukazovaly konkrétní cestu k prevenci úrazů.

Od školního roku 2005/2006, kdy se Záznamy o úrazech soustřeďují u ČŠI, se situace mění. V ÚIV zůstávají souhrnné údaje o úrazech (skutečně jen souhrnné), ne za jednotlivé typy škol a školských zařízení. ČŠI pak zpracovává statistiky za jednotlivé typy škol a školských zařízení (které však nejsou běžně přístupné). Současně však zpracovává zprávy o úrazech se statistikami a hodnocením stavu (celkové analýzy, porovnávání krajů a typů škol, přehled nejčastějších nedostatků a preventivních opatření škol a školských zařízení). Poznámka: V návrhu novely vyhlášky 64/2005 Sb. se stanovuje, aby záznamy o úrazech zpracovávala jen ČŠI.

Po přečtení zpráv ČŠI týkajících se úrazů ¹ jsem si položil tři základní otázky:

Co lze ze současných zpráv o úrazech a z konkrétních Záznamů o úrazech zjistit?
Jak mohou tyto informace preventivně ovlivnit jednání škol a následně chování žáků?
Co by bylo případně potřeba změnit, aby se situace v prevenci úrazů zlepšovala?

Z informací o úrazech vyplývá:

klesá počet škol a školských zařízení (z 12 947 v roce 2000 na 9 400 v roce 2008), ale počet úrazů roste (z 94 669 v roce 2000 na 129 286 v roce 2008) – údaje ÚIV (Graf 1)
roste počet registrovaných úrazů (z 44 666 v roce 2000 na 52 754 v roce 2008) i odškodněných úrazů (z 23 341 v roce 2000 na 29 410 v roce 2008) – údaje ÚIV (Graf 2)
zvyšují se náklady na odškodné za školní úrazy (z 18 mil. Kč v roce 2000 na 74,2 mil. Kč v roce 2008) – údaje ÚIV
nejvíce úrazů je v ZŠ – cca 70 % (27,7 % SŠ, zbytek ostatní stupně škol a jiná školská zařízení) – údaje ÚIV i ČŠI
nejrizikovější věk je 13 – 16 let – údaje ČŠI
až 50 % úrazů připadá na tělesnou výchovu – údaje ČŠI
víc úrazů mají chlapci než dívky – údaje ČŠI
nejvíc úrazů se stává v úterý mezi 10. a 12. hodinou, nejméně v pátek – údaje ČŠI
nejčastěji zraněnou částí těla jsou ruce (56 % úrazů dívek a 45 % úrazů chlapců), následují nohy a hlava (zde 18 % chlapců a 9 % dívek) – údaje ČŠI
nejčastěji je jako příčina uváděna nešťastná náhoda, ale údaje z krajů se velmi liší (to svědčí o nejednotné metodice posuzování příčin úrazů) – údaje ČŠI

ČŠI dále uvádí:

20 % škol nevyhodnocuje rizika a nepřijímá potřebná opatření
učitelé jsou mnohdy neproškoleni v předpisech o zajištění ochrany zdraví a poskytování první pomoci
10 % škol nemá prostory pro ošetření žáků
přibližně 27 % závad, které jsou příčinou úrazů, zůstává neodstraněných
vyhodnocování příčin úrazů je často formální
na mnohých fakultách, připravujících učitele na jejich povolání, není problematika prevence úrazů a poskytování první pomoci ve společném základu a i ve specializovaných oborech (např. v tělesné výchově) je prostor pro tuto problematiku minimální – osobní telefonický průzkum

Co ukazují Záznamy o úrazech

Pro školy je nejasný především bod 5. vyžadující popis události a popis činnosti. Zde školám není zřejmý rozdíl mezi událostí a činností, do obou píší prakticky totéž, nebo jde o záznamy formální (velmi málo vypovídající).

Např. (vybráno náhodně z konkrétních záznamů uložených u ČŠI):

Popis události	Popis činnosti
při doskoku dopad na palec PDK	špatný doskok na nohu
byla strčena spolužačkou a při pádu si rozbila hlavu o radiátor	pád na radiátor – rozbitá hlava
při cestě na toaletu zakopl o tašku, upadl a udeřil se o lavici	odchod na toaletu
žákyně šly po chodbě, nedávaly pozor a narazily do sebe tvářemi	přestávka
na konci sjezdovky vinou špatného brzdění vjela do ochranné plastové zábrany	LVVZ
při TV se udeřil o míč do prstu	TV

Z uvedeného vyplývá, že by v záznamu stačil jeden popis události a spíše by byla vhodná specifikace organizační formy a jejího zaměření, při níž k úrazu došlo (např. přestávka, volný pohyb po chodbě; relaxační přestávka, organizovaná hra – vybíjená; tělesná výchova, gymnastika – přeskok přes kozu; tělesná výchova, travnaté hřiště – fotbal atd.). Takový popis by dával možnost vyčíslit počet úrazů při gymnastice, plaveckém výcviku, basketbalu atd. a cíle zaměřovat na prevenci při činnostech s nejčastější úrazovostí.

Další problém dělá vymezení příčiny úrazů. Možná jde někdy o „zakrytí“ určité nedostatečnosti samotného učitele v naplnění podmínek bezpečnosti (v organizaci prostoru, činnosti atd.), někdy jde o to, že se nehledá hlavní příčina, nebo o nedocenění tohoto údaje a formální vyplnění.

Např. (vybráno náhodně z konkrétních záznamů u ČŠI):

Popis události	Předpokládaná příčina
o přestávce mu spolužák podtrhl židli, narazil si hranu PHK (Poznámka: Nemůže jít o nepozornost – přímou příčinou je pád, zaviněný nekázní a nedoceněním následků jednání spolužáka.)	nepozornost (!)
strčen zezadu spolužákem, při pádu došlo k vyražení předních zubů (Poznámka: Nemůže jít o nešťastnou náhodu – přímou příčinou je pád zaviněný nekázní a nedoceněním následků jednání spolužáka.)	nešťastná náhoda (!)
při sjezdu na lyžích na sjezdovce žák upadl a spolužák do něj najel (Poznámka: Pokud šlo o organizovaný výcvik, pak je hlavní příčinou špatná organizace činností.)	nešťastná náhoda
žákyně přebíhala přes hřiště a dostala fotbalovým míčem do břicha (Poznámka: Zasažení míčem je nešťastná náhoda, ale hlavní příčina – přebíhání přes hřiště, kde se hraje fotbal – je nekázeň – nedodržení předpisů o bezpečnosti na hřišti.)	nešťastná náhoda
upadl při souboji o míč (Poznámka: Pokud se jednalo o souboj o míč, žák byl do činnosti zapojen a těžko situaci nepozoroval, příčinou byl spíše faul (nekázeň spolužáka), velká snaha, technické nezvládnutí pohybové činnosti atd.)	nepozornost

Problém dané situace vidím v tom, že:

Učitelé nemají dostatečné instrukce, jak zaznamenat úraz.
↓
Nepřesné a nekonkrétní záznamy neumožňují konkrétnější analýzy úrazových situací.
↓
Vznikají obecné analýzy, které dávají možnost rámcové orientace, ale nepomáhají v cílené prevenci úrazů.
(např. údaj, že k 50 % úrazů dojde při TV, říká málo o tom, na co se v prevenci při TV zaměřit)
↓
Učitelé nevidí smysl záznamů, z nichž nemají zpětné informace pro cílenou prevenci.
↓
Je jim často do značné míry jedno, jak úraz zaznamenají a jaká opatření provedou.

Problém je tedy v celém systému práce se záznamy o úrazech. Chceme-li, aby informace o úrazech sloužily k cílené prevenci, je třeba, aby struktura záznamů byla co nejpřesnější a nejkonkrétnější (z hlediska činnosti a příčiny úrazu) a především aby statistiky a analýzy byly co nejdetailnější, co nejpřesněji pojmenovávaly, při jaké činnosti a proč k úrazům dochází. Jen tak lze cíleně zpracovávat metodické návody, vzdělávat učitele, upozorňovat na největší úskalí úrazovosti ve školách. Především pro zpracování dat je to jistě náročnější (personálně i finančně), ale ve srovnání s desítkami milionů korun vydaných za odškodnění úrazů a nevyčíslitelnými hodnotami trvalého poškození zdraví u některých žáků by šlo o sumy relativně malé a dobře investované.

Náprava situace

diskutovat o celém systému záznamů o úrazech, hledat optimální model
měnit smysl záznamů – ne jen pro statistiky, ale jako podklad pro prevenci úrazů
upravit Záznamy o úrazu (v novele vyhlášky se některé úpravy navrhují, je ale otázka, zda budou dostatečné)
doplnit Záznamy o úrazu vysvětlením smyslu (návodem pro vyplňování a příklady)
zveřejňovat všechny údaje o úrazech ve veřejně dostupné internetové databázi
provádět podrobnější a strukturovanější analýzy příčin úrazů a zveřejnit je
vytvářet metodické návody pro prevenci úrazů – jako trvalé dlouhodobé návody pro jednání učitelů v konkrétních vyučovacích předmětech a situacích (především v podmínkách ŠVP, jako podklad pro přípravu učitelů na fakultách, v dalším vzdělávání učitelů atd.)
soustřeďovat se na vzdělávání učitelů v dané oblasti (pregraduální vzdělávání, další vzdělávání, dílčí upevňování vědomostí a dovedností)
zvýraznit pravomoce ČŠI, ukládat sankce při zanedbávání prevence a opravných opatření

¹ Úrazovost ve školách a školských zařízeních za uplynulé 2 roky a vyhodnocení efektivity následných opatření přijímaných a realizovaných školami. Tematická zpráva. Praha: ČŠI, 2008. Dostupné na http://www.csicr.cz/upload/TZ_-_urazovost.pdf.
Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2007/2008. Praha: ČŠI, 2009. Dostupné na http://www.csicr.cz/upload/VÝROČNÍ%20ZPRÁVA_ČŠI_2007_2008.pdf.