Příspěvek je rozšířeným textem předneseným na semináři Fórum výchovy ke zdraví XII., Benešov 2009
Školy a školská zařízení mají v souladu se školským zákonem (561/2004 Sb.) povinnost evidovat všechny úrazy dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“). Vyhláška 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů (platná od února roku 2005), stanovuje, že tuto evidenci vedou školy a školská zařízení v „Knize úrazů“, v níž pod průběžnými pořadovými čísly zaznamenávají všechny úrazy, k nimž došlo při vzdělávání, při činnostech souvisejících se vzděláváním a při poskytování školských služeb. Současně školy a školská zařízení vypracovávají „Záznamy o úrazech“, které se zpracovávají na jednotném formuláři, a to v případě úrazů žáků, které si vyžádaly jejich nepřítomnost ve škole a školském zařízení, nebo v případě úmrtí žáka (do jednoho roku od úrazu). Záznamy se zasílají zřizovateli, zdravotní pojišťovně žáků a příslušnému krajskému inspektorátu České školní inspekce (u smrtelných úrazů i Policii ČR).
Od roku 2000 se úrazy žáků evidovaly v Ústavu pro informace ve vzdělávání (UIV). Tato evidence byla podkladem pro celkové statistické přehledy o všech úrazech ve školách a školských zařízeních, o úrazech žáků v jednotlivých krajích, v různých typech škol a školských zařízeních a o finančních částkách za odškodnění úrazů. Etapa (od roku 2000 – 2005) znamenala možnost nahlédnout do veřejně přístupných statistických přehledů ÚIV. Tyto statistiky však nebyly doprovázeny studiemi či zprávami, které by analyzovaly situaci a ukazovaly konkrétní cestu k prevenci úrazů.
Od školního roku 2005/2006, kdy se Záznamy o úrazech soustřeďují u ČŠI, se situace mění. V ÚIV zůstávají souhrnné údaje o úrazech (skutečně jen souhrnné), ne za jednotlivé typy škol a školských zařízení. ČŠI pak zpracovává statistiky za jednotlivé typy škol a školských zařízení (které však nejsou běžně přístupné). Současně však zpracovává zprávy o úrazech se statistikami a hodnocením stavu (celkové analýzy, porovnávání krajů a typů škol, přehled nejčastějších nedostatků a preventivních opatření škol a školských zařízení). Poznámka: V návrhu novely vyhlášky 64/2005 Sb. se stanovuje, aby záznamy o úrazech zpracovávala jen ČŠI.
Po přečtení zpráv ČŠI týkajících se úrazů1 jsem si položil tři základní otázky:
Z informací o úrazech vyplývá:
ČŠI dále uvádí:
Co ukazují Záznamy o úrazech
Pro školy je nejasný především bod 5. vyžadující popis události a popis činnosti. Zde školám není zřejmý rozdíl mezi událostí a činností, do obou píší prakticky totéž, nebo jde o záznamy formální (velmi málo vypovídající).
Např. (vybráno náhodně z konkrétních záznamů uložených u ČŠI):
Popis události | Popis činnosti |
při doskoku dopad na palec PDK | špatný doskok na nohu |
byla strčena spolužačkou a při pádu si rozbila hlavu o radiátor |
pád na radiátor – rozbitá hlava |
při cestě na toaletu zakopl o tašku, upadl a udeřil se o lavici | odchod na toaletu |
žákyně šly po chodbě, nedávaly pozor a narazily do sebe tvářemi | přestávka |
na konci sjezdovky vinou špatného brzdění vjela do ochranné plastové zábrany | LVVZ |
při TV se udeřil o míč do prstu | TV |
Z uvedeného vyplývá, že by v záznamu stačil jeden popis události a spíše by byla vhodná specifikace organizační formy a jejího zaměření, při níž k úrazu došlo (např. přestávka, volný pohyb po chodbě; relaxační přestávka, organizovaná hra – vybíjená; tělesná výchova, gymnastika – přeskok přes kozu; tělesná výchova, travnaté hřiště – fotbal atd.). Takový popis by dával možnost vyčíslit počet úrazů při gymnastice, plaveckém výcviku, basketbalu atd. a cíle zaměřovat na prevenci při činnostech s nejčastější úrazovostí.
Další problém dělá vymezení příčiny úrazů. Možná jde někdy o „zakrytí“ určité nedostatečnosti samotného učitele v naplnění podmínek bezpečnosti (v organizaci prostoru, činnosti atd.), někdy jde o to, že se nehledá hlavní příčina, nebo o nedocenění tohoto údaje a formální vyplnění.
Např. (vybráno náhodně z konkrétních záznamů u ČŠI):
Popis události | Předpokládaná příčina |
o přestávce mu spolužák podtrhl židli, narazil si hranu PHK (Poznámka: Nemůže jít o nepozornost – přímou příčinou je pád, zaviněný nekázní a nedoceněním následků jednání spolužáka.) |
nepozornost (!) |
strčen zezadu spolužákem, při pádu došlo k vyražení předních zubů (Poznámka: Nemůže jít o nešťastnou náhodu – přímou příčinou je pád zaviněný nekázní a nedoceněním následků jednání spolužáka.) |
nešťastná náhoda (!) |
při sjezdu na lyžích na sjezdovce žák upadl a spolužák do něj najel (Poznámka: Pokud šlo o organizovaný výcvik, pak je hlavní příčinou špatná organizace činností.) |
nešťastná náhoda |
žákyně přebíhala přes hřiště a dostala fotbalovým míčem do břicha (Poznámka: Zasažení míčem je nešťastná náhoda, ale hlavní příčina – přebíhání přes hřiště, kde se hraje fotbal – je nekázeň – nedodržení předpisů o bezpečnosti na hřišti.) |
nešťastná náhoda |
upadl při souboji o míč (Poznámka: Pokud se jednalo o souboj o míč, žák byl do činnosti zapojen a těžko situaci nepozoroval, příčinou byl spíše faul (nekázeň spolužáka), velká snaha, technické nezvládnutí pohybové činnosti atd.) |
nepozornost |
Problém dané situace vidím v tom, že:
Učitelé nemají dostatečné instrukce, jak zaznamenat úraz.
↓
Nepřesné a nekonkrétní záznamy neumožňují konkrétnější analýzy úrazových situací.
↓
Vznikají obecné analýzy, které dávají možnost rámcové orientace, ale nepomáhají v cílené prevenci úrazů.
(např. údaj, že k 50 % úrazů dojde při TV, říká málo o tom, na co se v prevenci při TV zaměřit)
↓
Učitelé nevidí smysl záznamů, z nichž nemají zpětné informace pro cílenou prevenci.
↓
Je jim často do značné míry jedno, jak úraz zaznamenají a jaká opatření provedou.
Problém je tedy v celém systému práce se záznamy o úrazech. Chceme-li, aby informace o úrazech sloužily k cílené prevenci, je třeba, aby struktura záznamů byla co nejpřesnější a nejkonkrétnější (z hlediska činnosti a příčiny úrazu) a především aby statistiky a analýzy byly co nejdetailnější, co nejpřesněji pojmenovávaly, při jaké činnosti a proč k úrazům dochází. Jen tak lze cíleně zpracovávat metodické návody, vzdělávat učitele, upozorňovat na největší úskalí úrazovosti ve školách. Především pro zpracování dat je to jistě náročnější (personálně i finančně), ale ve srovnání s desítkami milionů korun vydaných za odškodnění úrazů a nevyčíslitelnými hodnotami trvalého poškození zdraví u některých žáků by šlo o sumy relativně malé a dobře investované.
Náprava situace
1 Úrazovost ve školách a školských zařízeních za uplynulé 2 roky a vyhodnocení efektivity následných opatření přijímaných a realizovaných školami. Tematická zpráva. Praha: ČŠI, 2008. Dostupné na http://www.csicr.cz/upload/TZ_-_urazovost.pdf.
Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2007/2008. Praha: ČŠI, 2009. Dostupné na http://www.csicr.cz/upload/VÝROČNÍ%20ZPRÁVA_ČŠI_2007_2008.pdf.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.