Činnost Centra vizuální historie Malach zahájena

Dne 29. ledna 2010 se v refektáři MFF UK na Malostranském náměstí 25 v Praze 1 odehrálo slavnostní otevření Centra vizuální historie Malach, přístupového místa k Archivu vizuální historie Institutu USC Shoah Foundation. Centrum vizuální historie Malach, společné pracoviště Ústavu formální a aplikované lingvistiky a knihovny MFF UK Praha, se nachází v knihovně MFF UK Praha a umožňuje přístup k 52 000 filmových výpovědí přeživších a svědků holocaustu, zaznamenaných v 56 zemích světa ve 32 jazycích.

Filmová svědectví jsou sice fyzicky uchovávána na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC), ale mnohá univerzitní a další pracoviště v USA i jinde ve světě umožňují zájemcům z různých oborů ve vzdělávání či výzkumu snadný přístup. Centrum vizuální historie Malach při Karlově univerzitě se v současné době stává třetím přístupovým místem v Evropě – po Berlínu a Budapešti. Zaměřuje se na vzdělávání a výzkum v oblastech společenských věd, ale také počítačové lingvistiky a zpracování mluvené řeči.

V úvodní části bohatého celodenního programu nejdříve vystoupil s projevem o stručné historii Institutu USC Shoah Foundation jeho výkonný ředitel, dr. Stephen Smith. Následovalo vystoupení rektora Univerzity Karlovy, prof. Václava Hampla, který pohovořil o velkém přínosu nejen pro studenty a celou akademickou obec Univerzity Karlovy, ale i pro vyučující a žáky středních škol a pro širší veřejnost zajímající se o tematiku holocaustu. Na závěr tohoto bloku promluvil děkan MFF UK, prof. Zdeněk Němeček, který ve svém proslovu osvětlil důvody a záměry MFF UK pro zapojení se do celé akce.

Poté proběhla tisková konference, kterou moderoval a zároveň odpovídal na otázky novinářů Martin Šmok, konzultant Institutu pro mezinárodní programy působící v Praze. Mj. upozornil na fakt, že zachycená svědectví jsou poměrně rozsáhlá, proto je třeba při praktické výuce pracovat s úryvky. Zároveň odkázal případné zájemce o podrobnější informace na příslušné webové stránky (http://college.usc.edu/vhi/), případně na vlastní mailovou adresu: smok.martin@gmail.com. Po společném obědě došlo ke slavnostnímu otevření Centra Malach, k jeho prezentaci a k následné návštěvě s možností vlastního vyhledávání v archivu.

V letech 1994–1997 bylo natočeno celkem 566 svědectví pamětníků z České republiky. Dalších 656 interview bylo získáno na Slovensku. V Archivu Centra Malach se nachází celkem 4 557 vzpomínek pamětníků, kteří jako svou zemi narození (původu) uvedli Československo.

Pro snazší zpřístupnění rozhovorů v češtině pedagogům v ČR vzniklo v rámci mezinárodního pilotního programu vizuální historie několik školních hodin, které jsou k dispozici na webových stránkách Institutu USC Shoah Foundation (http://college.usc.edu/vhi/czech/). Hodina nazvaná „Když rasismus je zákon" zkoumá efekt zavádění tzv. norimberských zákonů v českých zemích. V partnerství s Památníkem Terezín vznikl soubor dalších 12 školních hodin nazvaný „Ghetto Terezín, holocaust a dnešek“, který si všímá nejen historie ghetta, ale také mnohých dalších fenoménů lidského chování. Několik úryvků ze svědectví v češtině bylo publikováno prostřednictvím digitálního úložiště Metodického portálu, např. rozhovor s Viktorem Lašem, vězněm terezínského ghetta nasazeným na „vyčištění“ Lidic po jejich zničení (http://dum.rvp.cz/materialy/svedectvi-viktora-lase.html).

Obsah Archivu ve spojení se sofistikovaným vyhledávacím rozhraním z něj činí cennou vzdělávací pomůcku pro mnohé obory: historie a dějiny, antropologie, historie umění, literatura, právo, lingvistika, filozofie, politologie, religionistika, genderová studia, sociologie aj.

Zkušenosti Institutu USC Shoah Foundation v mnoha zemích ukazují, že médium audiovizuálního svědectví poskytuje pedagogům informační zdroj, který jim může pomoci doplnit, prohloubit a zejména personalizovat historická fakta týkající se tak závažné, ale v některých případech pro žáky a studenty poněkud vágní a nekonkrétní tematiky holocaustu. Svědecké výpovědi lze úspěšně využít nejen v hodinách dějepisu, výchovy k občanství, občanského a společenskovědního základu, ale i při výuce literatury, jazyků či etické výchovy. Nabízejí se tak velmi široké možnosti využití svědectví z Archivu v praktické výuce v základních i středních školách.