Vzdělávací obor Výchova k občanství je povinnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Podle pedagogických záměrů školy se jeho vzdělávací obsah může realizovat buď v samostatném vyučovacím předmětu, nebo lze podle povahy učiva využít integrace s jiným předmětem, jehož vzdělávací obsah je vymezen v rámci některého z příbuzných vzdělávacích oborů (např. ve výchově ke zdraví, dějepise či zeměpise).
Vzdělávací obor připravuje žáky pro život v demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby se žáci naučili orientovat ve stále se proměňující sociální realitě, flexibilně reagovat na společenské změny i výzvy každodenního života a vyrovnávat se s novými životními situacemi. Konečným cílem vzdělávání je to, aby se žáci byli schopni aktivně začlenit do života a využívat výhody, které moderní demokratická společnost nabízí.
Výchova k občanství podporuje rozvíjení dovedností důležitých pro vzájemnou interakci a komunikaci lidí. Žáci se učí vzájemně spolupracovat, vyjednávat, dosahovat konsensu a hledat kompromisní řešení, vhodně vyjadřovat vlastní myšlenky, názory, postoje, pocity a motivy jednání, obhajovat své názory a vhodně argumentovat, respektovat názory, postoje, požadavky a zájmy druhých lidí a komunikovat bez konfliktů i přes názorové a sociální odlišnosti. Jsou rovněž vedeni k předcházení konfliktním situacím a k uplatňování zásad účinného řešení konfliktů. Případné konflikty se učí řešit nenásilným a nekonfrontačním způsobem.
Neopominutelnou složkou výchovy k občanství je i afektivní rovina vzdělávání. Výchova k občanství přispívá k podpoře osobnostního rozvoje žáků a kultivaci citové stránky jejich osobnosti, podílí se na rozvíjení hodnotových a postojových kvalit u jednotlivých žáků, ve třídním kolektivu i v širším společenství školy. Důraz je kladen na formování a upevňování občanských postojů a pozitivních hodnotových orientací.
Výchova k občanství navazuje na poznatky o společnosti získané na 1. stupni ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (především v tematických okruzích Místo, kde žijeme a Lidé kolem nás), jejíž podněty dále rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje. Pro zachování návaznosti obsahu společenskovědního charakteru je proto důležité, aby se vyučující při přetváření výchovy k občanství do podoby konkrétního vyučovacího předmětu se vzdělávacím obsahem dané vzdělávací oblasti důkladně seznámili.
Vzdělávací obor Výchova k občanství úzce souvisí s průřezovými tématy. Nejtěsnější vazbu má s Výchovou demokratického občana (témata související s principy demokracie, demokratickými postupy, formami participace apod.) a Osobnostní a sociální výchovou (témata související s vývojem jedince, sebepoznáním a rozvojem sociálních dovedností žáků).
Významně se do ní promítá i vzdělávací obsah dalších průřezových témat - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech má vazbu na téma Mezinárodní vztahy, globální svět; Multikulturní výchova souvisí s problematikou sociální soudržnosti, solidarity, tolerance, nepředpojatých vztahů mezi lidmi, diskriminace aj.; Mediální výchova žáky učí kritickému odstupu k informacím a informačním médiím, ověřování získaných informací, rozlišování faktů od názorů a postojů, odhalování manipulativních strategií argumentace a stereotypních náhledů na různé sociální skupiny apod.; Environmentální výchova má vztah ke globálním problémům lidstva a jejich odrazu na lokální úrovni.
Průřezová témata mají integrující nadpředmětový charakter, vyučující tedy mají možnost zařadit jejich vzdělávací obsah podle potřeby a v souladu se záměry ŠVP.
Pro Výchovu k občanství mají velký význam i ostatní vzdělávací oblasti a obory. Mezipředmětové souvislosti a vazby jednotlivých vzdělávacích oborů lze využívat ve všech případech, kdy se to jeví jako vhodné a potřebné. Didakticky účinná může být například provázanost témat výchovy k občanství se Zeměpisem (výroba, obchod, služby; odvětví národního hospodářství; problematika Evropské unie), Dějepisem (státoprávní uspořádání různých státních útvarů a jejich porovnání se současností), Výchovou ke zdraví (duševní a sociální zdraví) apod. Zajímavou a funkční vazbu můžeme najít ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, v tématu souvisejícím s volbou povolání (téma lze vhodně propojit s otázkami rozvíjení osobního potenciálu, promýšlení životní perspektivy a stanovování životních cílů a plánů).
Pro vzdělávací obor Výchova k občanství není v rámcovém učebního plánu vymezena samostatná hodinová dotace (je vymezena pro celou vzdělávací oblast Člověk a společnost). Pro realizaci vzdělávacího obsahu se předpokládá zařazení výchovy k občanství do každého ročníku s minimální časovou dotací 1 hodina týdně. Pro posílení týdenní časové dotace může škola využít disponibilních hodin.
Výchova k občanství je uspořádána do tematických okruhů, v nichž jsou akcentovány různé aspekty společenské reality. Témata se vzájemně doplňují a vytvářejí promyšlený systém. Jednotlivá témata i prvky učiva by neměly být žákům zprostředkovávány izolovaně, ale ve vzájemných vazbách a souvislostech. Tematické celky i jejich různé části lze účelně a funkčně propojovat tak, aby žáci získali ucelený pohled na skutečnost i své místo v ní. Témata by na sebe měla funkčně navazovat, jejich řazení by mělo mít určitou logiku, plynulý spád i gradaci. Hloubku a šíři témat vyučující volí podle podmínek, aktuální potřeby a momentální situace ve třídě. Při výběru a řazení témat je třeba respektovat dynamiku postupného mentálního a psychosociálního vyzrávání žáků a rozvíjení jejich poznávacích možností.
Některá témata lze ve všech ročnících cyklicky opakovat s tím, že učivo bude ve vyšším ročníku vhodně navazovat na již probranou látku nižších ročníků a cíleně ji rozvíjet. Tento přístup poskytuje žákům potřebný čas na kvalitní osvojení učiva a dostatečné upevnění získaných poznatků a dovedností.
V rámci jednotlivých témat je třeba klást důraz především na praktické aspekty. Učivo je žákům potřeba přibližovat na vhodných příkladech ze života a vycházet z jejich životních zkušeností a potřeb. Výběr příkladů a situací by měl co nejvíce odpovídat realitě života; vyučující by měl žákům pomáhat při hledání odpovědí na otázky a problémy, s nimiž se žáci ve svém každodenním životě běžně setkávají a které prožívají.
Klíčovým prvkem pro účinnou výchovu k občanství je rozvíjení demokratické atmosféry ve třídě a škole a vytváření příležitostí k aktivní participaci žáků na životě třídy, školy i místní komunity. Velký význam má činnost žákovské samosprávy (žákovských parlamentů, senátů či rad). Žáci by měli mít možnost vytvářet si své vlastní demokratické orgány, volit si do nich své zástupce (ti by měli být vedením školy akceptováni jako rovnocenní partneři a pravidelně zváni k důležitým jednáním o životě školy) a svobodně se vyjadřovat k záležitostem, které se jich přímo týkají.
V průběhu vzdělávání je třeba žáky učit, jak být "participativní", jak vstupovat do rozhodování a politického dialogu a jak ovlivňovat dění ve svém nejbližším prostředí (škola, obec, region). Žáky je potřeba co nejvíce zapojovat do demokratického rozhodování ve třídě a škole a podněcovat je ke zvyšování osobní angažovanosti v životě společenství, v němž žijí.
K naplňování cílového zaměření Výchovy k občanství přispívá rozvíjení otevřeného partnerství mezi učiteli, žáky i jejich rodiči (případně dalšími subjekty) a vytváření pevných vazeb mezi všemi účastníky pedagogického procesu. Aby se těchto cílů dosáhlo, je potřeba soustavně vytvářet prostor pro otevřený dialog, diskusi a vzájemnou spolupráci, propojovat školu s životem místní komunity a vytvářet příležitosti pro spolupráci školy se správními orgány a institucemi i s dalšími sociálními partnery.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: