Anotace
Obsahem příspěvku je shrnutí získaných zkušeností v práci s předškolními dětmi, zejména s chlapci. Respektování jejich odlišností ve vývoji a praktická orientace stylu vzdělávání zohledňující jejich zájem o poznávání techniky, strojů, práci letců a řidičů.
Úvod
Tento projekt byl uskutečněn za finanční podpory Evropské Unie. Byl prezentován 10. března 2009 na konferenci „Muži do škol”, pořádané MŠMT ve spolupráci s Ligou otevřených mužů. Vyplynul z potřeby řešit danou situaci, kdy ve třídě předškolních dětí bylo zapsáno 19 chlapců a tři děvčata. Většina chlapců měla problémy udržet pozornost, někteří byli neklidní, útoční, pořád chtěli soutěžit, neuměli prohrávat, navrhovat řešení, domlouvat se, neradi kreslili. Než jsme začali s realizací projektu, prostudovali jsme odbornou literaturu, zabývající se vývojem chlapců, zúčastnili se přednášky MUDr. Františka Koukolíka, DrSc. „Citový mozek”, radili se se školním psychologem. Řešení jsme hledali ve vzdělávací nabídce, kterou jsme přizpůsobili specifickým potřebám chlapců, v zapojování mužů s cílem poskytnout chlapcům osobní vedení a podporu. Nabízeli jsme chlapcům pravidelné vyžití se sportovním trenérem, pravidelné aktivity v pracovních dílnách a modelářském kroužku. Kromě toho jsme pro děti připravili integrované bloky, ve kterých jsme zohlednili jejich zájem o techniku, dopravní prostředky, práci policie, hasičů, řidičů a letců.
Dílčí vzdělávací cíle
- osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
- rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky
- rozvoj komunikativních dovedností
- osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní
- posilování přirozených poznávacích citů, zvídavosti, zájmu, radosti z objevování
- vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení
- rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě
- získání schopnosti záměrně řídit svoje chování
- rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
- rozvoj kooperativních dovedností
- poznávání pravidel společenského soužití
- vytváření elementárního povědomí o širším kulturním a technickém prostředí
Řešení
V nabídce činností jednotlivých integrovaných bloků jsme se snažili:
- postupovat od jednoduchých činností k náročnějším
- respektovat metodické řady
- mít na paměti širší rámec vzdělávání
Vzdělávací činnosti
Každý integrovaný blok měl tu výhodu, že nabízel dětem přirozenou motivaci k určitým činnostem.
Činnosti nebyly cílem, ale prostředkem k získávání a postupnému rozvíjení kompetencí.
Cílem nabídky jednotlivých činností nebylo, aby všechny děti dokonale všechno zvládly, ale v první řadě, aby si to, co dělaly, prožily, aby prožitek ovlivnil jejich postoje, názory.
Výběr témat
Zvolená témata byla dětem blízká, zajímavá zejména pro chlapce. Byla součástí určitého rámce, celku, týkajícího se vytváření povědomí o technickém prostředí, dopravy a dopravních prostředků:
1. Letadlo 2. Motorky 3. Traktor 4. Tahač 5. Autobus 6. Loď
Výchozím tématem činnosti byl pro chlapce jejich oblíbený dopravní prostředek, návaznost a propojení tématu s reálným životem. S tématy úzce souvisela i účinnost motivace, organizace činností, použité metody i prostředky realizace výchovně- vzdělávacího procesu, interakce a komunikace mezi učitelkou a dětmi i mezi dětmi navzájem.
Do projektu byla zařazena i další dopňková témata – Policie, Hasiči – která ale v konečné fázi reflektovala jiné vzdělávací cíle, proto se o nich v tomto hodnocení nebudu zmiňovat.
Plánování
Při plánování jednotlivých integrovaných bloků jsme vycházeli:
- z dlouhodobého plánu a daných témat ve ŠVP
- z možnosti využívat oborových metodik při plánování
- z pedagogického záměru věnovat se získávání a rozvoji určitých schopností a dovedností
- z evaluace a hodnocení, kdy jsme zjistili u chlapců nedostatky v některých dovednostech
Při naplňování tématu činnostmi, které vedly k dosažení cíle, se nám osvědčilo:
- zapojit děti do výběru činností
- respektovat jejich přání, potřeby i možnosti
- vést děti k tomu, aby se stávaly spoluúčastníky vzdělávacího procesu
- reagovat na změny ve skupině dětí, na jejich „naladění” pro určitou aktivitu
- provádět průběžnou pedagogickou diagnostiku
- vycházet z individuálních a věkových zvláštností
- využívat vhodných podmínek a organizace
- klást důraz na odpovídající interakci učitelka – dítě
- získávání zpětné vazby
Vzdělávání dítěte v projektu
|
TEMATICKÝ BLOK
|
Popis cílů ve vztahu k dítěti
|
Související činnosti a aktivity
|
1
|
LETADLO
|
- pojmenovat
- seznámit
- označit, zaznamenat
- pozorovat
- vybavit
- podporovat
- rozvíjet
- navrhovat
- vymyslet
- sdělit
- zaujímat
|
informace vybavování zážitků hledání souvislostí vysvětlování sdělování seřazování rozlišování
|
2
|
MOTORKY
|
- porozumět souvislostem
- vyjádřit vlastními slovy
- vysvětlit
- popsat
- objasnit
|
posilování a kultivování vztahů výběr z nabídky porovnávání dokreslování sestavování experimentování
|
3
|
TRAKTOR
|
- zařadit
- nalézat
- roztřídit
- odhadnout
- nacházet společné znaky
- nacházet rozdíly
- hodnotit osobní pokroky
- poznávat
- respektovat
|
nalézání upevňování pravidel aplikování odhadování kultivování a obohacování vztahů srovnávání napodobování řešení v souvislostech
|
4
|
TAHAČ
|
- porovnávat
- rozlišovat
- aplikovat osvojená pravidla
- odhadovat
|
rozvíjení posilování podporování realizace vlastních nápadů a plánů dětí
|
5
|
AUTOBUS
|
- rozvrhnout
- vyřešit
- zdůvodnit
- vytvořit
- zdokonalit výtvor
|
tvoření řešení logické uvažování obhajování zaujímání postojů předvedení
|
6
|
LOĎ
|
- srovnávat
- obhájit
- rozhodovat
- diskutovat
- kombinovat
- vytvořit složitější výtvor
|
diskutování srovnávání uvádění kladů a záporů obhajování vyjadřování vlastních myšlenek kritizování oceňování
|
Reflexe
Záměrem vzdělávání v tomto projektu, v jeho šesti integrovaných blocích, bylo rozvíjet každé dítě po stránce psychické, fyzické i sociální a vést je tak, aby postupně získávalo samostatnost a aktivně zvládalo takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny, i ty, které ho v budoucnu očekávají se vstupem do základní školy. Vlastní hodnocení vycházelo z pozorování dětí, rozboru dětských prací i sebehodnocení učitelky. K dětem jsme se snažili přistupovat individuálně, respektovat jejich vzdělávací potřeby a možnosti. Při plánování jsme se zamýšleli nad formulací cílů směrem k dětem (viz tabulka). Volili jsme různé způsoby a metody práce, metody podporující integrované učení hrou, prožitkové a interaktivní učení. Při řešení složitějších problémů a situací jsme učili děti rozdělovat si role a úkoly, plánovat některé činnosti, pomáhat si, radit se navzájem a spolupracovat.
Při své práci jsme sledovali zájem dětí o dané téma, účinnost motivace, vhodnost, návaznost a propojení tématu s reálným životem, kvalitu interakce a komunikace mezi dětmi navzájem, i mezi dětmi a námi. Ptali jsme se dětí, co se jim líbilo víc, co méně, co by si chtěly zopakovat, co nakreslit, vyrobit, postavit anebo zahrát.
- Jaké vytyčené kompetence dítě získalo?
- Kompetence k učení – dítě dokáže soustředěně pozorovat, zkoumat, objevovat, všímat si souvislostí, experimentovat a užívat přitom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů – dítě se učí nejen spontánně ale i vědomě, soustředí se na činnost a záměrně si pamatuje – pokud se dítěti dostává ocenění a uznání, učí se s chutí.
- Kompetence k řešení problémů – dítě řeší problémy na které stačí, hledá různé možnosti a varianty, vnáší do dění vlastní nápady a originalitu, využívá přitom dosavadních zkušeností a svou fantazii a představivost.
- Komunikativní kompetence – dítě se snaží postupně rozšiřovat svou slovní zásobu a aktivně ji využívá k dokonalejší komunikaci s okolím – dítě je schopno ovládat řeč, hovořit ve vhodně zformulovaných větách, samostatně vyjadřovat své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog – dítě se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými) – dítě má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku, ví, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit.
- Sociální a personální kompetence – dítě samostatně rozhoduje o svých činnostech – ve skupině se dítě dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.
- Činnostní a občanské kompetence – dítě se učí plánovat svoje hry a činnosti, organizovat, řídit a vyhodnocovat – dítě má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, váží si práce a úsilí druhých – dítě chápe, že činorodost, pracovitost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky – dítě si uvědomuje svá práva i práva druhých.
Literatura a použité zdroje
[1] – MOTLOVÁ, Lucie; KOUKOLÍK, František. Citový mozek: neurobiologie, klinický obraz, terapie. Praha : Galén, 2003. ISBN 80-7262-408-3.
[2] – KOUKOLÍK, František. Mozek a jeho duše. Praha : Makropulos, 1997. ISBN 80-86003-08-6.
[3] – BIDDULPH, Steve. Proč jsou šťastné děti šťastné. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-155X.
[4] – BIDDULPH, Steve. Výchova kluků. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-7367-161-1.
[5] – KŘIVOHLAVÝ, J. Tajemství úspěšného jednání. Praha : Grada, 1995.