Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Koučování – trend rozvoje v gymnáziích
Odborný článek

Koučování – trend rozvoje v gymnáziích

19. 11. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
RNDr.,Bc. Ludmila Šulcová

Anotace

O koučování ve školství hovoříme s Mgr. Václavem Šnebergerem, který vede vlastní poradenskou praxi EUKIDU Consultancy a napomáhá zavádět kvalitativní změny ve vzdělávání ve východní Evropě a střední Asii. Je absolventem Pedagogické fakulty UK v Praze, DAMU, čtyřletého výcviku v psychoterapii a dvouletého výcviku v organizačním poradenství a koučování (IGT Praha), dlouhodobých výcviků v manažerských tématech (OSI New York). Je členem České asociace koučů, Asociace pro Gestalt terapii, členem ISSA. Mezi jeho klienty patří široké spektrum organizací a jednotlivců z neziskového sektoru i business prostředí. V současné době je jedním z koučů zapojených do aktivity Koučování projektu Kurikulum G, realizovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, jehož cílem je praktické zavedení koučování do prostředí českých gymnázií.

O koučování ve školství hovoříme s Mgr. Václavem Šnebergerem, který vede vlastní poradenskou praxi EUKIDU Consultancy a napomáhá zavádět kvalitativní změny ve vzdělávání ve východní Evropě a střední Asii. Je absolventem Pedagogické fakulty UK v Praze, DAMU, čtyřletého výcviku v psychoterapii a dvouletého výcviku v organizačním poradenství a koučování (IGT Praha), dlouhodobých výcviků v manažerských tématech (OSI New York). Je členem České asociace koučů, Asociace pro Gestalt terapii, členem ISSA. Mezi jeho klienty patří široké spektrum organizací a jednotlivců z neziskového sektoru i business prostředí. V současné době je jedním z koučů zapojených do aktivity Koučování projektu Kurikulum G, realizovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, jehož cílem je praktické zavedení koučování do prostředí českých gymnázií.

Většina lidí si slovo koučování nejspíše zařadí někam do prostředí velkých firem. Nebo si při zaslechnutí slova kouč představí trenéra basketbalového týmu. Co je vlastně koučování a jak se k nám dostalo?

Obecně je koučování metoda vzdělávání dospělých, která napomáhá lidem zlepšovat pracovní nebo i sportovní výkon tím, že za pomoci koučovacího vztahu, metod a procesů zvýšíme uvědomění, motivaci a změníme návyky klienta. To, že koučování a koučovací kultura přichází do vzdělávání pedagogů z bussiness prostředí a sportu není náhoda, právě tam potřebují dosahovat nejen velké výkony, ale efektivně využívat potenciál svých zaměstnanců. Obecně můžeme ve školství hovořit o koučování tam, kde napomáháme zejména vedení škol v manažerském vedení týmu a procesů, u samotných pedagogů, v oblasti rozvoje pedagogoických kompetencí, je na místě spíše mentoring. Metody koučování a mentoringu jsou obdobné, jen do mentoringu přistupuje pegagogická kompetence, v angličtině se dokonce používá slovo řemeslo.

Se kterými technikami vzdělávání a osobnostního rozvoje se koučování doplňuje? Kde může být, jako nástroj pro dosažení určité změny, dominantní?

Použiji zjednodušující rozdělení, ale pro naše účely dostačující. Tam kde ředitelům či pedagogům chybí znalosti, je nejprve důležité je získat třeba formou samostudia nebo seminářů, tam, kde chybí nebo se nedaří implementace v praxi, tam pak nastupuje koučování a mentoring, a tam, kde jsou problémy v přístupu, vztazích, má své místo supervize. Tedy obráceně, když něco neumíte, nemá cenu řešit vztahy nebo měnit návyky, nejdříve musíte získat znalosti. U nás se bohužel ještě valná většina vzdělávání ve školách děje prostřednictvím rychlých, efektních a relativně levných seminářů, s nízkou efektivitou. Koučování a mentoring naproti tomu je dlouhodobý proces, který podporuje změnu návyků. Nejsem proti seminářům, jen si nejdříme musíme udělat jasnou představu o tom, co doopravdy potřebujeme a poté zvolit vhodnou formu externí podpory. Je bláhové si myslet, že po přečtení knížky nebo po semináři radikálně změním přístup k práci nebo návyky. Časopisy jsou plné rad, jak být zdravý, zhubnout apod., a všechny tyto znalosti jsou pravdivé, ale vidíme okolo sebe samé zdravé a třeba hubené lidi?

Mají u nás  o koučování zájem i lidé z oblasti školství? Proč se případně rozhodnou využít tuto službu?

Naše školství je velmi rezistentní a konzervativní prostředí, což sebou nese výhody i nevýhody. Jednou z nevýhod je i rezistence k novým formám vzdělávání, učení se. Kompetenční model vzdělávání klade na pedagogy vysoké nároky, nutí je se učit, umět se učit, ne jen sedět na seminářích. Tento "nový" vysoký nárok na profesionalitu samozřejmě vyvolává rezistenci, nikdo se nechce dobrovolně měnit. Na druhou stranu pokud učitelé zažijí koučování a mentoring na vlastní kůži, zažijí pozitivní zkušenost, vidí na sobě změny, ze kterých mají radost a ne strach. Oni jsou majitelé svých výsledků, posunů, zkušeností. Kvalitní mentor nebo kouč dokáže provést klienta tímto procesem a ukázat na benefity a zprostředkovat zážitek pozitivního učení,  využít existující znalosti klienta a na nich společně stavět. Výhodou pro nás je fakt, že ve školách je ohromné množství znalostí a zkušeností, které je možné využít, jak v koučování říkáme, uvolnit potenciál. Je dobře, že se koučování a mentoring začínají stávat součástí projektů rozvoje škol, ale o masivním rozšíření zatím nemůžeme mluvit.

Jaký význam může mít koučování pro české školství? Co by mohlo změnit?

Pokud chcete být v 21. století úspěšní, nemůžete zůstat ve století devatenáctém, s jeho pozitivistickými metodami. Pokud mají být naše děti v práci úspěšné, potřebují kompetence, které jim zprostředkuje zase jen kompetentní učitel. Existuje jednoduchá rovnice – kompetentní dítě "vyrobí" zase jen kompetentní učitel. Ten nárok na změnu učení učitelů je zásadní a musíme proto využívat i jiné metody a cesty našeho rozvoje. Efektivita, změna kultury, to jsou argumenty, které vedou firmy k zavádění koučování. Nedělají to pro krásné modré oči, ale pro zisk. Naši učitelé a děti zaváděním individualizovanějších forem učení získají to samé. Jiný je jen obsah. Zdůraznil bych tři hlavní benefity  koučování a mentoringu pro školy:

  • Naučí učitele učit se nebo je v učení vhodně podpoří.
  • Umožní efektivní využití již získaných a existujících znalostí.
  • Obnoví motivaci k práci a posílí profesionální sebevědomí.

Jaký je rozdíl v tom, když koučujete manažera firmy nebo ředitele školy, popř. učitele?

Klientům je jedno, zda je kaučujete nebo "gaučujete", chtějí podpořit, být úspěšní, mít výsledky a radost. Je to u nás všech stejné. V koučování si cíle vždy stanovuje klient, tedy majitelem a i hodnotitelem je zde vždy klient. Obecně lze říct, že manažerské kompetence, a tedy i jejich cíle, jsou v případě ředitelů škol až na malá specifika často stejná jako v každé jiné firmě. Chtějí dobře vést, motivivat a hodnotit lidi, řídit procesy, myslet na sebe a nepřetěžovat se. U pedagogů jako takových je pro rozvoj pedagogických kompetencí vhodné využít mentoringu, nejlépe s nějakou jasně definovanou škálou, seznamem, kompetencí. Takové nabízejí zejména mezinárodní standardy pedagogické práce či u nás teď vznikající standard učitele. To jsou vstupní informace, které pedagogové využijí v mentoringu a plánování rozvoje svých kompetencí.

Jak časově náročný je proces koučování?

Abychom mohli změnit návyky, nestačí nám k tomu jedno sezení. Názory se různí, já se osobně přikláním v případě koučování k minimálně dvanácti cca 1,5 hodiny trvajícím sezením po dobu 3 měsíců. V případě mentoringu je ideální dobou 1 školní rok s nejméně 12 návštěvami mentora. To je ovšem ideální stav a proto se čím dál tím víc prosazuje i telefonické koučování a video. Vždy záleží na společném kontraktu, dobří koučové a mentoři často nabídnou ukázkové – kontraktační sezení zdarma a možnosti spolupráce. Pokud ale někdo nabízí jednotlivá sezení, jedná se spíše o individuální poradenství, které se jen tváří jako koučování. 

Jak koučování probíhá?

Koučování je profesionální procesní vztah, zpravidla se jedná o strukturovaný rozhovor s jasně definovanými pravidly. Důležité je zmínit, že v koučování pracuje zejména klient, on je majitelem obsahu, kouč je expertem na proces, provázení. Nečekejte, že si v kanceláři sednete a řeknete:  "Milý kouči, poraď". V případě mentoringu, kam vstupuje i specializace, se často využívají kromě rozhovoru i metody pozorování ve třídě a videotrénink. Pozorujeme a dáváme zpětnou vazbu na pedagogické kompetence, ne na to, co umějí nebo jak se chovají děti. Cílem je zjistit, co pedagog umí a na tom stavět. Nehledáme chyby.

Je to drahá služba?

Využiji příměr z počátku rozhovoru. Seminář pro celý sbor je relativně levný a rychlý. Jen pak obtížně sledujeme, jak byl efektivní v praxi. V koučování a mentoringu můžeme změřit efekt, vidíme výsledky. Jen je to relativně dražší. Často říkám ředitelům, aby si udělali přehled, kolik peněz je stojí jeden den semináře, s časem všech zaměstnanců, lektory, ubytováním atd. ... a k tomu přiřadil výstupy. Ve finále zjistí, že cena je stejná, to, co se liší, je metoda, organizace a jako bonus jsou vidět měřitelné výsledky. Jen to prostě netrvá jeden den. Výhodou seminářů je, že velké množství lidí získá stejné informace v krátkém čase. Nevýhodou, že ne všem vyhovuje tento způsob a také nepostihne procesy učení v individuální formě. Výhodou mentoringu a koučování je, že je vždy šitý na míru a výstupy, tedy výsledky, zůstávají uvnitř školy. Pro někoho nevýhodou je časová a také osobnostní náročnost. Co se sebou děláme, jak se učíme, záleží na nás, ne na lektorovi.

Máte nějaké zkušenosti ze zahraničí? Je tam koučování ve školství běžné?

Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl účastnit pilotních projektů zavádění systémů podpory učitelů prostřednictvím mentoringu a koučování v mnoha zemích Evropy a viděl fungující systémy v anglosaských zemích. Existují země, kde je interní mentoring (vzájemná strukturovaná podpora mezi učiteli) nedílnou součástí praxe, funguje statut zdrojového učitele, metodiků atd. V mnoha zemích existují programy mentoringové podpory u začínajících učitelů a koučování ředitelů je zcela běžné. U nás přece také fungoval statut zavádějícího učitele a inspekce i ředitelé mají podporovat učitele v jejich profesním růstu. Jde teď o to, vybavit se znalostmi a dovednostmi. Škola, která chce učit děti, by se prostě měla učit a stát se učící se organizací. Nástroje a zkušenosti existují, teď jen se přestat bát a jít to zkusit.

Více informací o nabídce koučování pro pedagogy gymnázií naleznete na www.kurikulumg.cz.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr.,Bc. Ludmila Šulcová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.