Finanční gramotnost v základní škole

Finanční gramotnost? „Co je to zase za novoty," posteskne si mnohý učitel. Jako by jich nebylo už dost. Čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, přírodovědná gramotnost. S těmi jsme se již nějak vyrovnali, patří ostatně jasně do našich učebních oborů. Ale jak na finanční gramotnost? Máme ji chápat jako další průřezové téma? Vždyť máme dost starostí s těmi stávajícími, které nám ukládá RVP ZV. Odkud máme čerpat informace? Kam ji zařadit? Vytvořit nový předmět? Nebo ji zařadit jako předmět volitelný? Kdo ji bude vyučovat? Učitelé v základní škole většinou nemají ekonomické vzdělání! To znamená přijmout nového učitele, který bude ekonom? A k čemu vlastně našim žákům finanční gramotnost bude? V době, kdy všechny peněžní ústavy nabízejí odborné poradce, kteří ochotně poradí s různými finančními produkty?

Myslím, že otázek už bylo položeno dost. Jak a kde na ně hledat odpovědi? Pokusím se ve svém příspěvku vysvětlit, jak jsme si na jednotlivé otázky postupně odpovídali v naší Základní škole Chrudim, Dr. J. Malíka.

Zpočátku pro nás bylo nejdůležitější pátrat po smyslu. K čemu vlastně našim žákům finanční gramotnost bude? Opravdu každý finanční ústav má dostatek ochotných finančních poradců. Ale využívají jejich rad opravdu všichni jejich klienti? Pokud ano, proč potom takové množství našich spoluobčanů podléhá lákavé reklamě na půjčování peněz například na dovolenou, na Vánoce, na půjčky v hotovosti na cokoli. Bez patřičné finanční rozvahy, perspektivy, že jsem schopen půjčené peníze vrátit podle stanovených podmínek. Jak jsou však stanovené podmínky pro občany výhodné, či nevýhodné, to málokoho z nich zajímá. Půjčte si padesát tisíc a měsíčně splácejte pouhých osm set padesát korun. O kolik však ve výsledku zaplatíte za tuto „výhodnou" půjčku si málokdo dokáže spočítat. Bohužel stále přibývá předlužených lidí, na jejichž majetek je pro nesplácení půjčky vypsána exekuce, nebo musí dokonce ohlásit osobní bankrot.

Jak jsou na tom naši žáci? Mají představu o skutečné hodnotě peněz? Vědí, kolik si vydělávají jejich rodiče? Co je to rodinný rozpočet? A jakou částku z něho odčerpají oni sami za jídlo, oblečení, pomůcky do školy, zájmové kroužky ... Většina z nich má o této problematice velmi zkreslené představy. Vždyť peníze jsou na účtu v bance nebo spořitelně, a odtud se vybírají.

Tyto všechny důvody nás vedly k tomu, že jsme začali považovat finanční gramotnost za velmi důležitou a rozhodli se udělat maximum pro to, abychom ji v nějaké podobě začali učit na naší škole. Ale než něco začneme učit, musíme také o tom sami něco vědět a znát. Jak jsem již uvedla, v naprosté většině pedagogických sborů základních škol ekonomové nejsou. Proto pro některé naše učitele bylo velmi lákavé zapojit se spolu s dalšími školami do cyklu seminářů Rozumíme penězům, pořádaných občanským sdružením AISIS z Kladna. Zde se čtyři zástupci naší školy v letech 2006 – 2007 seznamovali se základními ekonomickými pojmy a zároveň metodikou, jak tyto informace předávat zajímavým způsobem žákům. Naskytla se nám tak možnost získat dostatek informací potřebných k zahájení výuky finanční gramotnosti. Zároveň jsme se seznámili s literaturou, která populární formou přibližuje problematiku finanční gramotnosti. Za zmínku stojí kniha Tajný deník Barborky Syslové aneb Cesta k finanční gramotnosti[1] nebo publikace Bohaté dítě, chytré dítě – nastartujte své děti k finančnímu myšlení[2]. Dalším odborným pomocníkem je dokument Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách[3] a především příručka pro učitele s názvem Finanční gramotnost, obsah a příklady z praxe škol[4].

To už jsme tedy věděli, proč finanční gramotnost učit, kde získat potřebné informace, také jsme měli jasněji v otázce, kdo a jak by ji měl učit. Stále nám však nebylo zcela jasné, kam ji v učebním plánu školy vlastně zařadit. Jako zcela samostatný předmět? To jsme ale ihned zavrhli. Základní předměty mají vzhledem k široké nabídce volitelných předmětů na druhém stupni minimální hodinové týdenní dotace. Zařazení finanční gramotnosti mezi volitelné předměty by znamenalo, že se s tímto důležitým tématem neseznámí všichni žáci, ale pouze ti, kteří by si ho vybrali. Proto jsme zvolili tento postup. Finanční gramotnost bude do našeho školního vzdělávacího programu zařazena jako další průřezové téma, které bude mít základ v jednom předmětu a bude zasahovat podle určitých témat do dalších předmětů.

Tuto myšlenku jsme dva roky ověřovali v jedné třídě postupně v osmém a devátém ročníku. Bylo velmi důležité, že jsme ještě před vlastním začátkem o našem záměru informovali rodiče žáků dané třídy. Chtěli jsme, aby věděli, čím se budeme zabývat, co je smyslem výuky finanční gramotnosti. Ujistili jsme je také o tom, že nebudeme pracovat s jejich osobními rodinnými rozpočty, ale budeme mít vytvořené fiktivní rodiny s daným rozpočtem, majetkem, různými věkovými a sociálními skupinami. Jediná spolupráce s rodiči spočívala v poskytnutí informací o osobním rozpočtu žáka, který však nebyl celý zveřejňován.

Po této přípravě jsme se mohli pustit do naplánované realizace výuky. Hlavním předmětem pro výuku finanční gramotnosti byl ve fázi ověřování vybrán předmět výchova k občanství. V rámci tohoto předmětu byly v úvodním projektovém dnu vytvořeny fiktivní rodiny, žáci se seznámili s rodinnými rozpočty, základními ekonomickými termíny, formami plateb ... Jednotlivá témata však měla přesahy do dalších předmětů. Bylo vždy nutné v dostatečném předstihu se s příslušnými vyučujícími domluvit na zařazení daného tématu finanční gramotnosti do jejich předmětu. Například téma Plánujeme dovolenou zpracovávala se žáky vyučující zeměpisu, protože právě v této době s žáky probírala evropské státy. Podobně téma Nákup auta byl zčásti přesunut do matematiky, kde žáci vypočítávali výhodnost koupě nového auta před „starým" z autobazaru, počítali za jak dlouhou dobu se investice do nového a starého auta vyrovnají, popřípadě na jak dlouhou dobu je výhodné si staré auto ponechat a kdy ho prodat. Ve výtvarné výchově vytvářeli žáci informační leták ke správné obsluze bankomatu. Navazovali tak na téma z předmětu Výchova k občanství Bezhotovostní platby. V českém jazyce se zabývali charakteristikami jednotlivých rodin.  Například Rychlí jsou ve svých rozhodnutích uspěchaní, nepromýšlejí důsledky svých rozhodnutí, jednají nezodpovědně. Nálepkovi svá rozhodnutí přizpůsobují tomu, co dělají jiní, dají se ovlivnit tím, co jim kdo poradí, bez jakéhokoli vlastního ověření. Svobodovi si vše zjišťují sami po důkladném prostudování informací a zvážení všech svých možností v dostatečném časovém předstihu.

Cílem tohoto dvouletého ověřování bylo zjistit, jak jednotlivá témata finanční gramotnosti přijmou žáci a jejich rodiče na straně jedné a jak se s tématy a především vzájemnou spoluprací, domlouváním se a plánováním vyrovnáme my, vyučující. Výsledkem bylo velmi potěšující zjištění, že všichni zúčastnění přijali výuku finanční gramotnosti pozitivně. Žáky témata bavila, sami přicházeli s mnoha podněty a mnohdy byli sami překvapeni, například tím, jakou finanční částku sami odčerpají z rodinného rozpočtu. Rodiče byli potěšeni, že si jejich děti začaly více vážit peněz. My, učitelé, jsme si ověřili nutnost a smysluplnost témat finanční gramotnosti v základní škole.

Po dvou letech ověřování jsme opět stáli před otázkou. Jak dál? Tentokrát jsme se sešli ve větším týmu i se zástupci prvního stupně školy. Informovali jsme je o svých zkušenostech a zjištěních a společně přemýšleli, jak začlenit témata finanční gramotnosti do našeho školního vzdělávacího programu „Umět a znát, abychom si v životě věděli rady". Velký význam pro naše další kroky měla příručka Finanční gramotnost, obsah a příklady z praxe škol, konkrétně strana pět – Doporučená problematika pro úroveň základního vzdělávání. Po jejím přečtení jsme se domlouvali, kdo které téma již v nějaké době probírá, nebo by probírat mohl. Velmi přínosné bylo zjištění, že již žáci na prvním stupni se zabývají tématem Hospodaření domácnosti v rovině osobních rozpočtů. Například ve čtvrtém ročníku při výjezdu na první lyžařský výcvik řeší problém kapesného. Jak s přidělenou částkou nakládat, pokud z ní chci něco ušetřit, nebo si spočítat, jak peníze rozdělit, abych si každý den mohl něco drobného nakoupit. Z tématu Ceny stanovují výši ceny cukroví vyrobeného na vánoční jarmark. Porovnávají ceny surovin potřebných pro přípravu cukroví v jednotlivých obchodech ve městě, vybírají nejvhodnější prodejnu pro jejich nákup. V hodinách matematiky zjišťují přímo v blízkém hypermarketu odlišné ceny zboží v závislosti na jejich množství. Zjišťují, zda větší balení určitého zboží jej skutečně výhodné a proč. V oblasti osobnostní a sociální výchovy se zabývají tím, jak se musíme zachovat, pokud si od někoho něco půjčíme, ať je to věc nebo peníze.

Bylo nám jasné, že témata finanční gramotnosti patří již na první stupeň základní školy a je s nimi možné pracovat přiměřeně věku mladších žáků. Další témata jsme si rozdělili na druhém stupni. Opět jsme zjišťovali, co již v nějaké podobě děláme. Například v osmém ročníku v projektovém týdnu Voda se zabýváme úsporami vody v domácnosti. V návaznosti na mediální výchovu ověřujeme pravdivost reklamy o úspornosti mytí nádobí v myčce proti normálnímu mytí v dřezu, obdobou je praní prádla v automatické pračce. K tomuto tématu se váže i zjišťování úspor elektrické energie. Do českého jazyka v šestém ročníku v projektovém dni Pošta se promítne výhodnost, či nevýhodnost platby pomocí poštovních poukázek nebo bankovním převodem. Velké zastoupení mají témata finanční gramotnosti v matematice v devátém ročníku.

K tomu všemu přistupovala zkušenost ze dvou let ověřování. Zásadní změnou, kterou jsme provedli, bylo, že základním předmětem pro výuku finanční gramotnosti již nebyl předmět Výchova k občanství, ale předmět Člověk a svět práce, který má k problematice domácnosti, jejího hospodaření, budoucí volby povolání, možných větších investic blíže. Zároveň jsme zjistili, že při jednohodinové týdenní dotaci předmětu výchova k občanství jsme některá témata díky finanční gramotnosti nemohli probrat do té hloubky, která je pro žáky nezbytně nutná.

První rok takříkajíc naostro máme za sebou. V přípravném týdnu před zahájením nového školního roku se celý tým opět sejde a naplánuje a připraví výuku pro další rok. Zachováme to, co se osvědčilo a zdařilo, budeme hledat další cesty a možnosti tam, kde naše spokojenost nebyla stoprocentní. Po třech letech práce však již máme potvrzeno, že výuka finanční gramotnosti na základní školy patří a pro budoucnost našich žáků je velmi potřebná.

[1] SYSLOVÁ, Barborka; HÁŠA, Miroslav; OUPIC, Miroslav: Tajný deník Barborka Syslové aneb Cesta k finanční samostatnosti, Profess Consulting s. r. o., Máchova 15, Praha 2, Česká republika www.e-profess.cz.

[2] KIOSAKI, Robert T. Bohaté dítě, chytré dítě – nastartujte své děti k finančnímu myšlení, Pragma, V Hodkovičkách 2/20, Praha 4 www.pragma.cz.

[3] Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. (Cit. 2009–5–15).  Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach>.

[4] KLÍNSKÝ, P. a kol. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008[online]. (Cit. 2009-18-5).  Dostupné na WWW: <http://vuppraha.rvp.cz/soubory/Financni_gramotnost_obsah_a_priklady_z_praxe_skol.pdf>.

K textu je připojena příloha – zhodnocení projektového dne žákem.